Příběh Dana Smithe, jednoho z nejlepších mladých hráčů současného pokeru II.

• Příběh Dana Smithe, jednoho z nejlepších mladých hráčů současného pokeru I.
• Závěrečná část:

Cesta k úspěchu

Za deset let budou možná Smithovy priority zcela odlišné, nicméně pokud se rozhodne stále hrát, bude to jeho 18. rok pokerové kariéry. Přestože je mu teprve čtyřiadvacet, pokeru se věnuje už přes osm let. Hrát tedy začal ještě v době, kdy to podle zákona bylo ještě nelegální. Smith přiznává, že ne vždy byl tak skvělým hráčem, jakým je v současnosti, ale rychle se učil a směrem vzhůru začal stoupat poté, co se rozešel se svojí první láskou. Tou byly šachy.

"Dostat se v pokeru na slušnou úroveň mi sice chvíli trvalo, ale všichni kolem mě byli tak špatní, že i mé hodně jednoduché strategie vycházely. Stačilo mít v podstatě trochu přísnější hand selekci a lidé vám ty peníze odevzdávali zadarmo. Bylo trochu zvláštní být už v 16 letech finančně nezávislý na svých rodičích, kterým se navíc nelíbilo, jak velké množství času pokeru věnuji. Já si ale hru zamiloval, a to zejména proto, že mě přestaly bavit šachy. Hra, které jsme se věnoval od svých šesti let," říká Smith při vzpomínce na svá šachová léta.

"V určitém bodě, když jsem na tom nebyl zrovna finančně nejlépe, jsem se začal poohlížet po šachovém stipendiu na Marylandské univerzitě. Věděl jsem, že pro jeho udělení musím v žebříčku postoupit na určitou pozici, a právě to byl moment, kdy mě to přestalo bavit. Hrál jsem jen proto, abych se dostal výše v žebříčku, což byl důvod, proč pro mě byl poker tak osvěžující. Jakmile jsem studiem šachu začal trávit tak velkou spoustu času, všechna zábava byla najednou ta tam. Poker byl ale úplně nová a vzrušující hra. Když jste navíc začátečník, rychle věcem přicházíte na kloub a je to ohromná zábava," říká.

Šachy a variance

Debaty o těchto dvou hrách vždy skončí srovnáváním variance v pokeru a ryzího umění v šachách. Lze na nich sice nalézt několik podobností, nicméně právě kvůli tomuto aspektu jsou fundamentálně odlišné. Zatímco někteří říkají, že právě tento faktor brání bývalým šachistům plně excelovat také v pokeru, Smith si tuto rozdílnost na začátku své nové kariéry zamiloval.

"Lidé vždy říkají, že šachistům přechod k pokeru nejvíce znesnadňuje právě variance, ale pro mě osobně je určitým způsobem osvěžující. Můžete si říci něco jako 'Hrál jsem dnes nejlépe, jak jsem mohl, ale nepovedlo se mi vyhrát. No co, takhle to prostě funguje' a je to v pohodě. V šachách se může stát, že prohrajete šestihodinovou partii a nemůžete vinit nikoho jiného, než sama sebe. Chyba v šachové partii mě vždy hodně tížila, protože ji nešlo na nikoho svést," vysvětluje Smith a vzpomíná na svůj nejhorší zážitek ze hry.

"Abych vás trochu uvedl do souvislostí - šachové turnaje se hrají zcela potichu. Stačí jen něco pošeptat a lidé vás ihned napomínají. Zkrátka hodně vážná atmosféra. Ta příhoda se stala ve střetnutí finálového kola, kdy jsme hráli už přes pět hodin. V soutěžním šachu platí, že pokud sáhnete na nějakou figurku, jste nuceni s ní provést tah, takže si tak přemýšlím nad svým rozhodnutím a hlavou mi běží myšlenky typu 'udělám tohle, takže on bude muset reagovat takhle a já pak udělám tohle'. Aby přežil, musel táhnout tak, jak jsem zamýšlel. Jenže já měl nějaký zkrat a svoji věž položil na špatné pole. Okamžitě mi došlo, že všechna ta tvrdá práce přijde vniveč a já partii prohraju. Ve vší frustraci jsem zařval 'Ah, kurva!'. A protože jsem seděl v ohrazené sekci pro top hráče, kompletní osazenstvo té obrovské místnosti se na mě okamžitě otočilo. Vedle mě sedělo nějaké talentované dítě, které se mi začalo hystericky smát. Připadal jsem si opravdu hloupě," vypráví a pravděpodobně si znovu vybavuje ten pocit, který tehdy zažíval.

"V pokeru je relativně jednoduché dělat stále ta nejlepší rozhodnutí, takže ekvivalentem pro tohle by byl asi nějaký missclick. Nic podobného se mi ale v pokeru zatím nestalo," dodal.

Online grind

Šachy mají žebříčky, v nichž se Smith nikdy nedostal na úroveň, o kterou usiloval. V pokeru nic takového neexistuje, nepočítáme-li turnajovou anketu GPI, jež ovšem nevyjadřuje pravé schopnosti daného hráče. Zeptali jsme se ho proto, zda ve svém životě narazil na někoho, kdo byl lepším hráčem než on sám.

"V pokeru hodně záleží na tom, jaké jeho formě se věnujete, Před pár lety jsem hrál poměrně intenzivně heads-up NL Hold'em a poté si od něj dal asi šestiměsíční přestávku, během které jsem hrál převážně live poker. Po té dlouhé pauze jsem se rozhodl naskočit zpět na své limity a narazil jsem na Douglase "WCGRider" Polka (obr.). Muselo to být někdy v letech 2008 nebo 2009, tedy ještě předtím, než se stal slavným heads-upovým hráčem. Hráli jsme spolu asi tři hodiny na čtyřech stolech."

"Po této session jsem si uvědomil, jak výrazně mě svými schopnostmi převyšuje, a protože jsme byli kamarádi, ještě tu samou noc jsme zašli na sushi. Bavili jsme se o heads-upech a mě doslova šokovalo, jakými vědomostmi oplývá a jak o hře přemýšlí. V ten moment mi došlo, že se hráči v heads-upech hodně zlepšují a hry už nejsou tak dobré, jak bývaly. To mě donutilo se více soustředit na turnaje. Zkušenosti z heads-upů se mi ale stále občas hodí. Je dobré je mít, protože rozdíly mezi výplatami za první a druhé místo jsou často obrovské. Dost aktuální téma je to v současných High Rollerech, kterých se zúčastní třeba 40 hráčů. Tam tahle edge může být extrémně důležitá," myslí si Smith.

V současné době žije v Torontu, kde může i po událostech Černého pátku nerušeně pokračovat v hraní online pokeru. Přesun mu prospěl, protože podle jeho slov paradoxně díky němu začal hrát více live eventů.

"Máme dům v Torontu se čtyřmi ložnicemi v horních patře a jednou ve spodním, kterou používáme jako kancelář. Myslím si, že z psychologického hlediska je vhodné místo pro hraní oddělit od ostatních prostor. V té místnosti máme každý svůj prostor pro hraní, konkrétně já sedím za dvěma 30palcovými monitory položenými na nějakém klasickém stole z IKEY," popisuje kancelář.

"Bydlel s námi původně Dani "Ansky" Stern, který se ale přestěhoval na Playa Del Carmen, takže jsme zbyli já, LuckyChewy (Andrew Lichtenberger) a Aaron Jones. Ještě dva týdny zpět jsem byl nejpilnějším hráčem na baráku já, ale poslední dobou se Aaron pustil do grindu Zoom a Rush pokeru. Má teď fakt velký heater a musím říci, že i mě tato varianta hodně baví. Například včera v noci jsme si pustil dva stoly $25/$50, ale i když to byly poměrně dost soft hry, hrozně se táhly, což mě nudilo. Rush a Zoom poker se hraje na menších stakes, ale možnost odehrát 800 hand za hodinu to kompenzuje. Zoom $2/$4 je o něco těžší, než by měly hry na takových limitech být, ale vzhledem k tomu počtu hand se to stále vyplatí hrát. Navíc ne vždy hraji primárně kvůli penězům - je to také dobrý způsob, jak si potrénovat odhadování range, což se hodí jako trénink na high roller turnaje, kde tuhle dovednost musíte mít v malíku," říká.

"Co se týče psaní poznámek, jsem poměrně svědomitý. Pokud někoho uvidíte stackoffnout se vzhledem k dané situaci příliš light, můžete si z toho odvodit, že to udělají příště znovu. A naopak - pokud se někdo bojí vsadit v případě, že se bluff přímo nabízí, pak pravděpodobně příliš často nebluffuje. Občas také někoho uvidíte udělat něco, co ve vás okamžitě vyvolá pochybnosti o jeho teoretických znalostech hry. Pak se tyto hráče snažíte dostat do podobných situací a využít toho ve svůj prospěch."

Stěhování po Černém pátku

"Přesun do Toronta pro měl byl jednoznačně pozitivním krokem, protože kdyby nenastal Černý pátek, rozhodně bych nehrál v takové míře živý poker. Předtím jsem hodně grindil Rush Poker v Las Vegas a bavilo mě to. V té době jsem zvažoval stěhování do New Yorku nebo San Diega (kde bych dál hrál Rush), ale tyto plány se rozpadly, takže jsem se po Černém pátku rozhodl hrát více live eventů. Okamžitě jsem chytnul obrovský heater - ještě před odletem do Toronta jsem skončil druhý v turnaji pořádaném philadelphským kasinem Parx. O dva měsíce později jsem zavítal do Londýna, kde jsem udělal dva finálové stoly no a pak přišel už zmíněný rok 2012," vrací se Smith ještě jednou ke svému úspěšnému předloňskému roku, kdy v živých turnajích zaznamenal výhry v celkové výši $3,7 milionů.

Pokud nějaký hráč dosahuje velkých výsledků na poli živých turnajů, snadno se pak přehlíží jeho online trefy. V roce 2012 přitom Smith zvítězil v Sunday Million, když mu v památném dealu připadlo ještě o $8.000 více, než kolik bylo podle původní výplatní struktury určeno pro vítěze. Když se o dealu debatoval, držel polovinu všech žetonů ve hře a své soupeře přesvědčil k chip chopu, který je vždy výrazně výhodný pro chipleadera. Když tedy v turnaji zbývalo posledních pět hráčů, získal jistotu částky jen o něco málo menší, než bylo první místo. Následně si připsal také sumu, o níž se dohrávalo.

Co se týče online pokeru, ne vždy to bylo ale tak veselé. Smith několikrát procházel swingy, na které nebyl jeho bankroll v té době ještě připraven.

Shotování a rebuild bankrollu

"Když jsem byl mladší, měl jsem takovou krátkou epizodu na $200/$400 PLO, protože jsem si myslel, že někteří hráči tam hrají až příliš loose. To se dá sice dobře exploitovat, ale bohužel je v té hře taky trochu té pověstné variance," říká Smith se sarkasmem v hlase. "Byl to takový krátký experiment, který se vůbec nepovedl."

"V té době jsem navíc asi nehrál příliš dobře, takže to pravděpodobně nebyl úplně nejzodpovědnější nápad. Myslel jsem si, že klidně můžu odpálit $100.000 a nahrát to zpět na $5/$10. Na penězích nezáleží, protože můj implied bankroll je obrovský, říkali jsme si tehdy. Přestože jsem neměl na tyto stakes roll, věděl jsem, že jednou ty peníze mít prostě budu," vysvětluje Smith a zároveň poukazuje na fakt, že takové shoty jsou za současných podmínek velice obtížné.

"V porovnání s dobami, kdy jsem začínal, je to aktuálně mnohem obtížnější. Tehdy jsem přeskakoval z herny na hernu a získával všechny bonusy, což byla dost velká finanční injekce. V současnosti jsou lidé už tak dobří, že ani na nízkých stakes to není taková sranda, jako dříve. Nevím, jak přesně to teď vypadá třeba na $0.25/$0.50, ale slyšel jsem, že někteří lidé je hrají profesionálně. Na takových stakes musíte vzít v úvahu také výši raku, ale myslím, si že kdyby mi někdo dal $1.000, dokázal bych v průběhu roku nahrát slušný bankroll. Pro nováčky to je velká výzva, ale kdo ví, třeba je tam někde nějaký nový Isildur1."

Společně se Smithem se o hvězdnou kariéru pokerového hráče pokoušela řada jeho kamarádů. Několik z nich se stále pohybuje na těch nejvyšších stakes online nebo za stoly prestižních živých turnajů. Své první letní prázdniny v kůži pokerového hráče strávil v pronajaté vile na pláži v New Jersey. Jaké to bylo?

Dům na pláži

"Akorát jsem dokončil svůj první ročník na univerzitě - který se zároveň ukázal být tím posledním, ale to je zase jiný příběh - a strašně jsem si užíval tu volnost a nezávislost. Na univerzitě se mi nejvíce zamlouval ten její společenský aspekt. Společné večery s přáteli, ponocování a tak. A protože jsme nechtěl pořádat party u nás doma, tak jsem na pokerových fórech začal shánět spolubydlící. Z Marylandské univerzity jsem znal Zugwata (Steven Silvermann pozn. red.), který se zase často stýkal s Chewym a Randalem Flowersem. Oba jsem navíc potkal už dříve v kasinu. Všichni jsme byli mladí a stále ještě začínající hráči, kteří ještě kvůli věku nemohli hrát v Las Vegas, takže jsme se rozhodli jít si vlastní cestou. Dům v New Jersey, který mi pomohlo vybrat několik přátel, se nakonec neukázal jako nejšťastnější volba, protože se nacházel v dosti nevyhovujícím sousedství. Byla to obytná oblast a lidé nebyli zrovna nadšeni, když se jim poblíž přistěhovala parta 19letých lidí a začala pořádat hlasité party, které se táhly až do ranních hodin. Bylo to trochu bezohledné a pravidelně na nás volali policii. My jsme se ale bavili a ani poker jsme nezanedbávali. Za nic na světě bych tuhle zkušenost nevyměnil, i když s odstupem času si říkám, že teď bych to zorganizoval přece jen o něco lépe," říká Smith a dodává, že byli nakonec donuceni se vystěhovat.

Andrew Lichtenberger

"Ale nebylo to jen o alkoholu. Pokeru jsme věnovali také dost času. Obzvláště Chewy se Zugwatem tehdy grindili jako šílenci a z $2/$4 se v průběhu necelých šesti měsíců dostali na $50/$100. Byla zábava tohle všechno sledovat. Chewy byl, co se týče bankroll managementu, dlouhou dobu obrovsky konzervativní a po stakes se začal posunovat až ve chvíli, kdy mu to prakticky přikázal Aaron Jones, protože v jeho očích to byl velký talent. A tak se Chewy posunoval. Já jsem si tehdy neprocházel příliš šťastným obdobím, protože mi zemřel táta a ani v pokeru se mi tolik nedařilo. Pak jsem ale vyhrál $100 rebuy za nějakou slušnou pěticifernou částku, což mi dost pomohlo. To bylo těsně před tím, než jsme se vypravil na turnaj série Heartland Poker Tour. Vůbec se mi tam nechtělo, ale kluci mě přemluvili, protože jsme měl jako jediný auto. Abych to zkrátil - turnaj jsem vyhrál a pořádně si tak navýšil bankroll." Psal se červen roku 2008 a Smith si přilepšil o $101.960.

Pivní teorie

"Poker jsem miloval a byl jsem jím pohlcený. Navíc mi poskytoval únik z toho nelehkého období. Taky jsem ale udělal pár naivních rozhodnutí. Potřeboval jsem hotovost na zaplacení školného, a tak jsem si našel někoho, kdo se mnou byl ochotný vyměnit peníze v herně za hotovost. Myslel jsem si, že ten člověk je důvěryhodný, ale nebyla to pravda. Dal mi na sebe reference, které jsem si neprověřil. Když mě pak podvedl, tak ti lidé řekli, že by se za něj nikdy nezaručili. Co se týče stakování hráčů, ukousl jsem si asi větší sousto, než jsem zvládl spořádat. Myslel jsem si, že když dokážu tak lehce vydělávat peníze, naučím to i ostatní a oni budou vydělávat mně. Všechno tehdy vypadalo strašně jednoduše, ale šel jsem na to asi příliš rychle. Pokud nějaký hráč potřebuje stakovat, měli byste se zamyslet, proč ty peníze vlastně potřebuje."

"Asi mi moc neprospěl ani fakt, že mým prvním pokerovým kamarádem byl Mike McDonald," zasměje se Smith po chvíli. "Myslel jsem si, že to udělám jako on. Nejdříve si nahraju velký bankroll, pak stakenu pár lidí a udělám z toho spoustu milionů!"

"U Timexe to všechno vypadá tak kurevsky lehce," dodává.

Nakonec se Smith takovým hráčem stal také. Otázkou je, do jaké míry se o to zasloužil jeho slavný vynález, takzvaná "Teorie lucky piva". Teorie, kterou uplatňuje i řada jiných hráčů, nicméně Smith ji dovedl k dokonalosti, spočívá v objednání piva na poslední level dne. Tím si totiž zajistíte dobrý run i pro ten následující.

"Z historického hlediska to funguje opravdu dobře a navíc se u toho dost pobavíte. Před pár lety jsem měl deeprun v $1.500 eventu na WSOP, ale spadl jsem na short a před začátkem posledního levelu jsem si poručil pivo. V průběhu následujících 40 minut jsem zšestinásobil stack a ostatní hráči u stolu začali vykřikovat něco jako "Kurva, ty piva fakt nosej štěstí!" Další den pak několik lidí začalo pít pivo už od začátku, a když se turnaj dostal na poslední dva stoly, třetina pole byla už byla fakt moc. Skončil jsem nakonec třináctý. Ale kdybyste viděli, jak vypadal týpek, kterej mě vyřadil..." vypráví s hurónským smíchem.

"Nemám bohužel příliš velký vzorek, takže s jistotou nedokážu říct, jestli je ten nejopilejší člověk zároveň nejšťastnější. Musel bych to podrobit důkladnější vědecké analýze. Mám ale takový pocit, že nezáleží jenom na počtu piv, ale také na načasování. Ale líbí se mi i hypotéza, že každé další pivo nosí více štěstí, než to předešlé," dodává.

Rok koření

Se slovním spojením "vědecká analýza" je spojena další úsměvná historka.

"Začalo to na Silvestra v roce 2012, když Peter "apathy" Jetten prohlásil, že "Tohle bude rok justice!". Jak už víte, měl jsem tehdy ten pověstný heater, takže jsem mu pak dal za pravdu, že po těch několika špatných letech na live poli to bylo opravdu "justiční". Od toho roku Peter zastává úlohu věštce," vysvětluje.

"Na začátku roku 2013 nám oznámil, že to bude rok vědy a o jedenáct měsíců později slovník Webster ohlásil, že "věda" se stala nejvyhledávanějším slovem roku. To bylo neuvěřitelné!" směje se Smith. "Rok spravedlnosti pro mě byl zatím nejlepší, ale rok vědy se v prosinci spravil, takže taky dobrý."

Aktuálně se nacházíme v roce koření a ani tentokrát to nevypadá věru zle. Smith už stačil vyhrát TCOOP event za $125.000 a dalších $243.567 přidal v dealu na Aussie Millions $25.000 Challenge. Jak už ale zmínil, v letošním roce chce být především šťastný. A spoustu radosti mu může přinést například červnový $1.000.000 One Drop, o kterém reálně uvažuje...