Blog pokerového lyžaře

Po zkušenostech z loňského ročníku, byla tato zastávka série EPT jasná volba. Kombinace lyžování a pokeru je pro mne synonymem ideální dovolené, takže apartmán pro 3 pacienty + jejich polovičky byl zarezervován měsíce dopředu. Den před odjezdem jsem v dešti trošku ťuknul své staré BMW a jelikož by oprava byla příliš drahá koupil jsem si narychlo o něco novější (objem 4.4litru), což znamenalo, že výhra z lednového ČPT je rovnoměrně rozdělena mezi čerpací stanice na trase Praha-Saalbach.

Po sedmi stech kilometrech, 28 vykouřených cigaretách (jsem nekuřák), načaté vysočině (která byla metr dlouhá a vlastně se ani nesnědla – dobrá rada, někdy méně znamená více) jsme s mírným zpožděním přece jen dorazili. Přijeli jsme jen 5 hodin po check-inu, nicméně přivedlo mě to na myšlenku, že bych se mohl naučit používat e-mail.

Následuje stručný popis průběhu turnaje, který jsem si prozíravě ihned zapisoval pro senzace chtivé čtenáře Pokermana. Nemám ve zvyku se příliš zabývat jednotlivými handami, příjde mi to nudné a slýchám jich dost od všech ubrečenců v mém okolí, krom toho pak nechci číst dole v diskuzi, jak jsem to mohl tak skandálně zahrát.

Lyžování bylo perfektní, dokonce tak, že jsem zvažoval celý týden vůbec nehrát. Přesto jsem v úterý naskočil do €1000+100 side eventu a po několika, víceméně ABC sehrávkách, ukončil první den s lehce nadprůměrným stackem. Hrálo se jen 6 levelů, což nakonec způsobilo, že se celý turnaj trochu zbytečně natáhnul na tři dny. Druhý den už byl zajímavější, dostal jsem se na stůl mezi několik mladých super agro hráčů, takže o akci nebyla nouze. Trošku se mi zastesklo po mém bývalém stole, kde se stack budoval přece jen trošku lépe. Podařilo se mi ale přizpůsobit, vyřadit několik hráčů a ve chvíli, kdy se náš stůl rozpadl, a zbývalo nás 45, jsem se pohyboval mezi chipleadery.

Ke všemu jsem se dostal na příjemnější stůl, shortstaci ochotně vypadávali a žetony mi přibývaly. Bubble fáze bohužel skončila poměrně brzy a s ní i nejlehčí část turnaje. Poslední dva stoly byly neskutečně nerovnoměrně rozdělené. Nejmenší stack na mém stole by byl na vedlejším stole chipleader, což by mi samo o sobě ani tak nevadilo, ale i kvalita hráčů byla nesrovnatelná. Měl jsem tam bohatou historii s kompetentním anglickým hráčem, oba jsme chtěli na stole udávat tempo, což vedlo ke vzájemným xbetům a já tak nějak tušil, že jeden z nás se finalu nedožije. Nakonec vypadl on, stejně jako většina lepších hráčů. Těsně před finálovým stolem jsem se nepříjemně odhodil v řadě setupů a předposlední handu večera jsem si ještě naběhl v souboji blindů do es. Hru na to bustnul poslední shortstack a já se šel vyspat a nechat si zdát o tom, co se svými 15bb na finálovém stole provedu.

Finálový stůl jsem pojal aktivně a nastřádal pár blindů navíc, než přišla hra a double proti dle mého názoru nejslabšímu hráči na FT. Pán z Německa otevřel z MP, já s TT 3bet, on vzhledem k mému stacku skandální call. Flop 679, pán check, já bet on call, turn A, pán check já check, rozhodl jsem se, že A nemá a že se vyblafuje na riveru, což se po riveru 8 stalo a jeho trojky nestačily. Mohl jsem začít tlačit na stůl, pak jsem ještě vyhrál pár a FD do top top shortstacka a pokračoval v aktivní hře. Ve třech lidech jsem zdoublil shorta s AJ do A3, kterého několik her na to vyřadil onen pán z Německa, a tak začal heads-up v poměru 400K proti 1.6mil v můj neprospěch. Neváhal jsem navrhnout rovný deal, to neprošlo, což se ovšem změnilo po tom, co jsem se dostal poměrně snadnou hrou na 600k vs 1.4 mil. Vyšlo to na €42.000 pro každého a €10.000 navíc pro vítěze. Jeho hra byla dobře čitelná a já se po chvilce přistihl, jak dorovnávám jeho sázku na boardu 23JQK s T high a pán insta muck. Během celého heads-upu jsme byli v all-inu jednou a to když vytiltovaný Němec 3bet pushnul svůj shortstack s 59 do mého JJ. Překvapení se nekonalo a tak jsem si připsal svoji dosud největší live trefu.

Zbytek dovolené si pamatuju mlhavě, pro zájemce přikládám několik útržků:

- Jsme v restauraci, číšník se snaží mluvit česky a říká, že má rád „prachu“ (kdo ne). Nakonec nám dochází, že mluví o Praze.

- Ráno se probouzím s prázdnou lahví Dom Perignonu, účet z restaurace jsem naštěstí nenašel.

- Jdeme na svah, při první jízdě postrádám přítelkyni. O několik minut později zjišťuji, že ji srazil nějaký chlap (dost namakanej Holanďan). Přítelkyně ok, jeho odváží záchranka.

- Píše mi Jarda Vajgl a slibuje hory doly + basu plzní za sepsání blogu, nevím co to je, ale souhlasím.