Legendy pokeru: Wild Bill Hickok a jeho slavná "ruka mrtvého muže"

Ačkoliv od smrti Wild Billa Hickoka uplynula téměř dvě století, jeho příběh se vypráví dodnes. Jeho legendární příběh je příběhem strážce zákona, lidového hrdiny, pistolníka a hazardního hráče 19. století, který byl zabit s esy a osmičkami na ruce. Tato handa, které dnes nikdo neřekne jinak než "Ruka mrtvého muže", vstoupila do pokerové Síně slávy, stejně jako její držitel. Vydejte se s námi zpět do pokerové historie a zjistěte více o této pokerové legendě.

Foto: PokerNews

Pistolníkem už od mládí

James Butler Hickok se narodil 27. května 1837 v Homeru ve státě Illinois. Jeho otec zemřel, když bylo Jamesovi pouhých 15 let, a tak se musel pomáhat starat o svých pět sourozenců. Již v raném věku byl znám jako vynikající pistolník. V 18 letech se utkal v pistolnickém souboji s jedním místním chlapcem, po kterém oba spadli do řeky.

Oba se domnívali, že toho druhého zabili, a tak oba opustili město, aby unikli stíhání za vraždu. Hickok sice toho druhého chlapce nezabil, ale přesto se vydal na cestu v domnění, že je uprchlík.

Hickok v té době dostal od jiného psance původně přezdívku „Kačer Bill“ Hickok, ale toto jméno se mu nelíbilo, protože si dělalo legraci z jeho nosu a rtů. Bill se tedy přejmenoval na „Wild Billa“ a nechal si narůst po zbytek svého života knír, aby zakryl své vystouplé rty.

Zrození legendy po divoké přestřelce

Legendární status Wild Billa Hickoka má kořeny v přestřelce v červenci 1861, která se stala známou jako "McCanlesův masakr" v Rock Creeku v Nebrasce. Tento incident začal zpočátku nevinně, když David McCanles, jeho bratr William a několik dalších farmářů přišli na stanici a požadovali zaplacení za pozemek, který od něj koupili.

Situace se rychle vyhrotila a Hickok, který byl v té době pouhý čeledín, všechny tři muže zabil, přestože byl těžce zraněn.

Tento příběh se díky místním novinám a časopisům rychle roznesl. Asi nejznámějším časopisem té doby byl Harper's New Monthly Magazine, který v roce 1867 otiskl popis tohoto příběhu, v němž tvrdil, že Hickok zabil 10 mužů.

Celkově se v něm také uvádělo, že Hickok během svého života zabil více než 100 mužů. Během občanské války sloužil Wild Bill Hickok v armádě Unie jako civilní zvěd a později jako proviantní maršál. Ačkoli neexistují žádné přesné záznamy, předpokládá se, že před svým propuštěním v roce 1865 sloužil jako unijní špion v konfederační armádě.

Foto: PokerNews

Legenda o Wild Billovi Hickokovi se ještě rozšířila, když se objevily další příběhy o jeho bojových schopnostech. Jedna z nich tvrdila, že zabil medvěda holýma rukama jen nožem. Stejný článek v časopisu také vyprávěl o tom, jak Hickok nakreslil křídou na dveře písmeno „O“, které „nebylo větší než lidské srdce“.

Hickok stál asi padesát metrů od těchto dveří a bez míření vypálil šest ran, z nichž každá zasáhla přímo střed tohoto písmene.

Konec pistolníka a začátek hráče

Po skončení služby v občanské válce se Wild Bill Hickok přestěhoval do Kansasu, kde byl jmenován šerifem ve městě Hays a maršálem v Abilene. Obě města se před Hickokovým příchodem stala centrem místní kriminality, ale Hickok tuto  situaci brzy změnil.

V roce 1871 se Hickok údajně zúčastnil přestřelky s majitelem saloonu Philem Coem, která změnila jeho život. V této šarvátce Hickok omylem zabil svého zástupce Mikea Williamse. Po vyšetřování, při němž vyšly najevo další případy Hickokovy „spravedlnosti“, byl zbaven funce šerifa.

Reklama:

Hickok se poté již nikdy nezúčastnil žádné přestřelky. Během několika následujících let vystupoval v show Buffalo Billa Codyho na Divokém západě a žil ze své slávy dokonalého pistolníka. V roce 1876 trpěl Wild Bill Hickok zeleným zákalem a byl odkázán na to, aby se živil jinak než prosazováním zákona.

Cestoval tedy z jednoho města do druhého jako hráč. Několikrát byl zatčen za potulku. Dne 5. března 1876 se oženil s Agnes Thatcher Lakeovou, majitelkou cirkusu v Cheyenne na území Wyomingu. O několik měsíců později svou ženu opustil, aby hledal štěstí na zlatých polích v Jižní Dakotě.

Zde se údajně romanticky sblížil s Marthou Jane Canaryovou, známou také jako „Calamity Jane“.

Osudová pokerová partie

Dne 1. srpna 1876 vstoupil Wild Bill Hickok do salonu Nuttal & Mann's Saloon v Deadwoodu v Dakotě. Po chvíli hraní partičky pokeru jeden hráč prohrál všechny peníze a uvolnilo se místo u jejich stolu. K tomu si sedl mladý a opilý muž jménem Jack McCall, který během pár her prohrál všechny své peníze.

Billovi se mladíka zželelo a dal mu nějaké peníze, aby si mohl koupit snídani. To McCalla rozzlobilo, cítil se tímto gestem uražen, ale peníze nakonec neochotně přijal.

Foto: PokerNews

Následujícího dne, 2. srpna, se Wild Bill vrátil do saloonu, aby si znovu zahrál karty. Zahrál si tehdy oblíbenou five card draw, variantu pokeru, která se v té době hrála nejčastěji. Přisedl si ke stolu s Charlesem Richem, Williamem Masseyem a Carlem Mannem.

Charles Rich seděl zády ke zdi, ale Hickok ho požádal o výměnu místa, protože nikdy neseděl zády ke dveřím. Poté, co byl několikrát odmítnut, si Bill nakonec sedl neochotně na toto místo, což se mu stalo osudným.

Po chvíli hraní vešel do saloonu Jack McCall, objednal si pití a zamířil k jejich stolu. S chladnou hlavou vytáhl revolver a střelil Hickoka zezadu do hlavy, čímž ho okamžitě zabil. Hickokova legenda nicméně rostla i po jeho smrti - karty, které tehdy držel v ruce - pár černých es a pár černých osmiček - se od té doby staly legendárně známými jako „karty mrtvého muže“.

Spravedlnosti McCall neutekl

Následujícího dne byl McCall postaven před soud. „Hornický soud“ ho shledal nevinným poté, co soudcům řekl, že Hickok zabil jeho bratra, ačkoli podle pozdějších výpovědí McCall žádného bratra neměl. Po propuštění se McCall krátce zdržel v Deadwoodu, než se vydal do Wyomingu.

Necelý měsíc po Hickokově smrti bylo zjištěno, že původní soudní proces neměl žádný právní status, protože Deadwood se nacházel v indiánském teritoriu - McCallovo osvobození bylo tedy považováno za neplatné.

Přesto se McCall s pocitem, že unikl trestu, začal chlubit každému, kdo mu naslouchal, že zabil Wild Billa Hickoka. Šerifové z více okresů mu však byli na stopě a McCall byl 29. srpna 1876 zatčen v Laramie, kde byl zadržován, než byl vydán do Yanktonu v Jižní Dakotě.

Jeho soudní proces začal 4. prosince a trvalo jen dva dny, než porota shledala McCalla vinným. K trestu smrti byl odsouzen 3. ledna 1877 a 1. března 1877 byl popraven oběšením.

Uvedení do pokerové Síně slávy

Hickok byl uveden do Pokerové síně slávy až o více než 100 let později, v roce 1979, jako jeden z jejich prvních členů. V této elitní skupině hráčů, kterou vybral Benny Binion, byli také Johnny Moss, Nick „the Greek“ Dandolos, Red Winn, Felton McCorqudale, Syd Wyman a Edmund Hoyle.

Před pokerovým boomem v 80. letech byla Pokerová síň slávy pouhou stěnou s obrázky poblíž pokerové herny v Binion's Horseshoe, která měla motivovat další pokerové hráče ke vstupu do pokerové herny.

Foto: PokerNews

Benny Binion znal Hickoka jako lidového hrdinu, hrajícího a milujícího poker, který se setkal se svým osudem, když ho při hraní pokeru někdo střelil zezadu do hlavy. Hickok byl z Divokého západu, a to se k tématu Síně slávy hodilo.

Jeho poslední kombinace, esa a osmičky, se do pokerové historie zapsala stejně jako její držitel. Dodnes je hraní této kombinace svým způsobem stále strašidelné a mnoho hráčů se jí i v dnešní době stále vyhýbá.

Čti dál:

Legendy pokeru: Jack "Treetop" Straus - vítěz Main Eventu WSOP 1982 z jediného chipu

Legendy pokeru: Walter "Puggy" Pearson - zakladatel freezeout turnajů a vítěz ME WSOP 1973

Legendy pokeru: Amarillo Slim - výherce 4 WSOP náramků ve 3 dekádách

Legendy pokeru: Johnny Moss - první výherce náramku z WSOP Main Eventu a pokerová legenda

Zdroj: PokerNews

Úvodní foto: PokerNews.com

Ministerstvo financí varuje: Účastí na hazardní hře může vzniknout závislost! Zákaz hraní hazardních her osobám mladších 18 let!

AK

Reklama