Aktuálně
Vojtěch Škalák: Když si myslím, že je něco správně, nebojím se to udělat
Na fóru konkurenčního webu jsem se dočetl, že spolupracuješ se Zoltánem „Zolta3D" Bánem na vzniku pokerové stáje. O co přesně jde?
Jo, to byl projekt, který jsme původně chystali, ale následně jsme přípravy na něj přerušili. Chvíli jsme se společně o tomhle nápadu bavili a řekli jsme si, proč to rovnou neposlat na fórum, alespoň zjistíme, jak velký zájem o to bude. I když se nám poté začalo ozývat dost lidí, tak to bylo celé uvařené hodně narychlo. Nakonec jsme usoudili, že je třeba to celé ještě důkladněji promyslet, takže jsme od toho zatím upustili. Je možné, že se tenhle projekt ještě uskuteční, ale není to zřejmě otázka měsíce nebo dvou, spíše nějakého delšího časového horizontu.
Jaký koncept by to celé mělo mít?
Plánovali jsme si vytáhnout ambiciózní low/mid stakes hráče s tím, že bychom měli akci půl na půl a oba plnili jak funkci investora, tak i coache. To znamená věnovat se těm lidem opravdu intenzivně. Rozhodně jsme nechtěli dělat stáj na 180maxy a mít tam deset lidí, kteří by od nás dostali jenom nějakou základní průpravu a hráli si. Cíl byl vybrat pár lidí, o kterých bychom byli přesvědčení, že mají potenciál a my je dokážeme posunout dál. Ideálně samozřejmě až na high stakes, což je ale z low stakes turnajů pořad dlouhá cesta, takže alespoň na nějakou slušnou úroveň mid stakes.
Má tenhle projekt návaznost na tvé současné výsledky?
Já už o tomhle přemýšlel delší dobu, ale dá se říct, že mě dopředu popostrčil Zolta, protože on má v tomhle ohledu těch znalostí daleko víc. Já zkušenosti se stájemi nemám prakticky žádné, on naopak prošel tou, která je podle mě nejlepší na světě, což je rozhodně fajn.
Na stakování lidí se už spousta lidí dost spálila a přišla o hodně peněz, dokonce i ti nejlepší hráči na světě. V čem podle tebe tihle lidé udělali chybu a čeho se budeš pokoušet vyvarovat?
Všechny tyhle příběhy znám, dokonce i na české scéně by se nějaké takové našly (smích). Já si myslím, že je strašně důležité si s těmi lidmi vytvořit nějaký osobní vztah a dávat jim tu value vlastně neustále. Abys měl pořád co nabídnout a nebylo to jen čistě o těch penězích. Aby to byla víc týmová spolupráce, dejme tomu na úrovni nějaké firemní a ne tomu člověku jako investor říct: na, tady máš peníze, hraj si a pak mi pošli půlku. Opravdu těm lidem pomáhat natolik, aby je nemrzelo, že ti těch 50 % musí posílat, ale dělali to s vědomím, že jsi je posunul o obrovský kus dál. A zároveň je to samozřejmě o selekci těch lidí, to je základ. Chceš ideálně hráče, na které máš dobré reference a jsou důvěryhodní.
Určitě je kolem toho taky spoustu počítání a přemýšlení, např. jestli to zvládneš skloubit s hraním a jestli se tomu vůbec vyplatí ten čas obětovat...
Nad tím jsem také hodně přemýšlel. Zpočátku se ti taková věc finančně rozhodně nevyplatí, ale je to něco, co tě může posunout herně dopředu. Něco, co tě donutí nad tou hrou přemýšlet do ještě větší hloubky, protože ji musíš umět vysvětlit, a tím pádem jí i více rozumět. To se mi na tom líbí. Takže jo, na začátku to určitě nebude tak výhodné jako hraní, ale je tam nějaká budoucí opce v tom, že se posunuješ společně s těmi hráči.
Prošel jsi ty sám nějakým coachingem mimo stáj nebo to u tebe bylo vždy hlavně o networkingu?
U mě je to v podstatě všechno o networkingu. Nikdy jsem vyloženě neměl coache, kterému bych platil nějakou hodinovou sazbu, to ne. Vždy to bylo tak, že jsem se s někým bavil do hloubky o handách a postupně se tím zlepšoval. Nemůžu ale říct, že jsem o tom nepřemýšlel a určitě existují lidé, od kterých byl coaching chtěl i teď.
Kdo se ti vybaví mezi prvními?
Ti nejlepší ve svých disciplínách. Nechci asi nikoho konkrétního jmenovat, ale budou to ti hráči, kteří poráží nejvyšší cash games online nebo někdo ze super high roller komunity na live turnajích.
S příchodem jara jsou už v plném proudu přípravy na lasvegaskou World Series of Poker, podíváš se na ni už letos?
Možná na Main Event. V Las Vegas jsem sice ještě nikdy nebyl, ale úplně mě neláká představa měsíčního live grindu, mám opravdu daleko raději spíš online. Live festivaly mě lákají v případě, že je to spojené s nějakou dovčou a nebo je to opravdu super turnaj, na který by bylo škoda nevycestovat. Já v tom kasinu nevydržím sedět dlouho, protože se u toho fakt hrozně nudím. Fakt strašně... (smích) Ale tak ještě uvidím, ten Main bych možná zvládnout mohl.
Takže vůbec nepřipadá v úvahu, že bys tam někdy vyrazil s ostatními na většinu toho festivalu?
Jako v úvahu to připadá, ale rozhodně ne letos. Možná kdybych měl roll na to odehrát všechny ty největší turnaje, tak to asi finančně smysl dává, ale tam zatím ještě nejsem.
Často to ale bývá tak, že si úspěšní online profesionálové na pěticiferné výhry po čase zvyknou a ty šesticiferné a vyšší logicky hledají na živém okruhu a online pak už hrají jen výjimečně. Pokud si představíš, že bys ten bankroll měl, vydal by ses touhle cestou?
Je to možné, ale stále mě ten online baví víc, takže od toho bych asi jen tak neupustil.
Jak jsi mluvil o spojení pokeru a dovolené, tak partypoker Caribbean Party, kam jsi zavítal v listopadu, je asi úplně ideální příklad. A nakonec z toho byl dokonce i deep run v Main Eventu (40. místo a $27.500 pozn. red). Byla tam opravdu velká spousta Čechů, seznámil ses tam s někým, koho jsi třeba do té doby neznal?
Jo, to byl parádní turnaj, souhlasím. Nerad bych na někoho zapomenul, ale dá se říct, že jsem tak nějak znal většinu těch lidí a tam jsme se poznali zase o trochu víc. S takřka všemi lidmi, kteří hrají stejné stakes, jsem teď v celkem pravidelném kontaktu.
Jakým dalším způsobem na sobě ještě mimo stoly pracuješ?
Mám předplatné na RunItOnce.com, pracuju s PIO Solverem nebo třeba Hold'em Resources. Kdybych to měl nějak rozdělit, tak hlavní zdroj vědomostí jsou diskuze o handách, PIO solver a Runitonce tvoří tak 10%.
Jak důležitý ten PIO solver v současnosti je a jak často s ním pracuješ?
No, méně často než bych chtěl, ale důležité to je. Asi ne pro low stakes hráče, pro ty na vyšších úrovních ale určitě ano. Bez toho to úplně nejde. Člověk u toho asi nemusí sedět denně a znát všechny solutions, ale je strašně důležité vědět, jak tyhle solvery pracují a na základě čeho se rozhodují pro ty strategie, které volí.
Co HUD?
Hraju s HUDem. Ne teda s žádným ultra vymakaným, je to v zásadě úplně základní HUD s drobným upgradem. Letos v lednu jsem ale chvíli hrál i bez něj, protože mi nějak nefungoval Hold'em Manager a neuměl jsem to asi tři týdny spravit (smích).
Asi v tom hraje roli i ten background z CG...
Tam to bez něj vůbec nejde, v turnajích přece jenom trochu ano. V MTT's sice nezvládneš na hráče získat tolik statů, protože se s nimi nepotkáváš tak často jako na cg, ale používám ho i tak.
Co je v pokeru tvoje nejsilnější stránka? Čím se odlišuješ od lidí, kteří tomu třeba věnují podobný čas, ale takové výsledky nemají?
Když si myslím, že je něco správně, tak se nebojím to udělat. I za cenu toho, že bych pak měl vypadat jako úplný blázen nebo idiot. Stejně to udělám. Jo, xkrát si u toho řeknu: ty jseš ale deb*l, vždyť to byla úplná kravina, ale i tím se tu hru člověk učí. Něco zkusíš a buď to funguje, tak to děláš dál nebo se ukáže, že je to špatně.
Vybavuješ si něco takového z poslední doby?
Jako handu? To nedokážu, na tohle já jsem úplně nejhorší (smích). Já si prostě nepamatuju handy. Během neděle jich odehraju tisíce, zapamatuju si z toho občas jednu, dvě handy a druhý den už skoro nevím, co to bylo.
To pak ale není při těch diskuzích úplně dobrý...
Tak naštěstí existují replayery a hand historie, takže to naštěstí jde (smích). A rozhodně si nepamatuju suckouty, to vůbec. Že bych někomu vyprávěl bad beat historky... to nedělám.
Které z těch session, o kterých jsme letos psali, a že jich bylo požehnaně, si ceníš nejvíce a na co nejvíce vzpomínáš?
Tak samozřejmě těch super high rollerů. Na ty vzpomínám jednoznačně nejraději. I když třeba u toho druhého, kdy jsem skončil třetí, mi teda úplně dobře nebylo. Ty jsi psal, že se mi asi dobře usínalo, ale ve skutečnosti jsem hrál s teplotou a bylo mi opravdu zle (smích). Jsem si vědom spousty věcí, které byly ovlivněny tím, že jsem byl v tu chvíli hodně unavený a určitě tam bylo z mé strany dost chyb. Tedy, ne že bych ten první turnaj odehrál perfektně, to nemůže říct asi nikdo, ale tam jsem byl se svou hrou relativně spokojený, zatímco v tom druhém vím o věcech, které jsem určitě nezahrál dobře. Ale jak ses ptal na to, čeho si nejvíce cením, tak je to určitě ten první, který jsem vyhrál. To bylo až nereálné... Ono to nebylo tak, že bych si řekl 'tak, zítra si shotnu Super High Roller'. Prostě jsem hrál, měl jsem na monitoru volné místo...
... počkej, to byl úplně první super high roller, který jsi kdy hrál?
No jasně. I když... možná druhý, teď nechci kecat. Každopádně jsem nějak zkoumal to lobby a viděl tam nějaké rekreační hráče, přičemž se zrovna otvíral stůl, tak jsem si s nimi chtěl sednout. A tak jsem to zapnul.
Než u nás zavřeli partypoker, tak ses stihnul kvalifikovat na vídeňskou Grand Prix, k čemuž se váže jedna taková dost neobvyklá příhoda. I když ses poroučel na 11. příčce, tak jsi díky last longeru bral stejné peníze, jako čtvrtý hráč výsledného pořadí. Kdy jsi začal sledovat, že bys tenhle ll mohl vyhrát? Bylo jednoduché se v tom orientovat?
Jo, tam je pěkný příběh i za tou samotnou účastí, tak já to asi řeknu všechno. Mám dojem, že jsme byli zrovna na Slovensku a ten den jsem hrál jenom na partypokeru. A to úplně všechno, protože já prostě nemůžu hrát tři stoly, to bych se u toho unudil. Zapnul jsem k tomu i 22dolarovou kvalifikaci do tohohle turnaje a myslím si, že jsem asi ani pořádně nevěděl, co hraju. Až následně jsem zjistil, že se souběžně s tím koná €1.650 Main Event WSOP Circuit v Rozvadově, který tam byl i nedávno. Takže já do té Vídně jel v podstatě naštvaný, že musím cestovat tam a nemůžu na turnaj, který mě lákal víc.
Už jsem měl ale docela pěkný stack, který už měl nějakou hodnotu, takže se mi tam jet vyplatilo. O tom last longeru jsem navíc vůbec nevěděl. Až na místě mi řekli, že máme last longer o €20.000. V úvodu turnaje jsem ale tohle vůbec neřešil a všechno to naplno vypuklo přibližně v posledních 40 hráčích, kdy už v tom sále každý začal zjišťovat, kdo kolik těch žetonů na stole má. Mám dojem, že v tu chvíli mělo šanci na výhru ještě sedm lidí.
Do finálového dne následně postoupilo zhruba 30 lidí, a to už jsem měl vyloženě dobrý přehled o tom, jak na tom kdo je a taky tu situaci řešil s klukama, abych věděl, jak moc bude tenhle fakt ovlivňovat strategii. Nakonec jsem dospěl k tomu, že v určité fázi, do které jsem se nakonec opravdu dostal, to tu hru ovlivňuje strašně moc. Jedná se v podstatě o ICM scénář, ale vlastně úplně šílený, protože to není podobné snad ničemu, co člověka může potkat. Takže svoji strategii jsem musel změnit razantně.
Nejzajímavější to bylo ve chvíli, kdy už jsme zbývali jenom dva, byli jsme na breaku a já za tím maďarským soupeřem šel s tím, jestli bychom si ty peníze případně nějak nerozdělili. Ale nakonec jsme se nedohodli. Trošku jsem vytušil, že jde spíše o rekreačního hráče a já se budu umět té situaci lépe přizpůsobit. A hned v zápětí se mi to potvrdilo. Vyhrál jsem přibližně 20 minut po breaku, kdy mi zbýval 15blindový stack a on přišel o ten svůj 30blindový. Já jsem vypadl asi o tři handy později na jedenáctém místě, ale jak říkáš, finančně to vycházelo jako čtvrté místo, takže jsem byl dost spokojený.
Tvoje nejlepší online session se dají dost dobře vysledovat, jaká ale byla ta nejhorší? Kolik stála?
Hodně, hodně (smích). To jsou takové ty neděle během SCOOP a WCOOP, kdy to může klidně stát i 20 tisíc dolarů...
Kolik máš, prosím tě, záložních internetů?
Záložní internet mám jeden, protože jsem hrdina (smích). Takže hotspot a O2. Tímto bych chtěl říct, že kdyby mě chtělo sponzorovat UPC a zařídit mi kvalitní internet, tak bych to bral. O2 ho úplně dobrej nemá...
Něco z odlehčenějšího soudku - kdy naposledy jsi v turnaji udělal deal?
Co je dneska, čtvrtek? Tak v úterý. Ne, nevím přesně. Dealy úplně často nedělám a když jo, tak buď s kvalitními soupeři, většinou v heads-upu, a nebo když je to menší turnaj, ta dohrávka je taky s regulárem a chci se věnovat jiným stolům. Než bych měl dohrávat o pár stovek, tak to raději dealnu, protože ten heads-up sebere strašně moc pozornosti a ta winrate tam bude minimální. Jinak ale dealy dělám nerad. Vlastně v tom jednom super high rolleru jsem ho udělal s Fabiem Sperlingem a tam jsem byl i rád, že to se mnou byl ochoten dealnout, protože ho považuju za opravdu kvalitního hráče. Navíc to bylo 150bb deep, takže to bychom mohli hrát taky ještě čtyři hodiny.
Když se Fedora Holze kdysi zeptali, jak bojovat proti tiltu, odvětil, že: „Nijak, protože je to celoživotní boj." Souhlasíš s tímhle výrokem?
Jo, asi jo, ale zvládám to podstatně lépe než dřív. Tilt, který já prožívám nejvíce, není ten ze suckoutu, ten vlastně skoro vůbec, ale z toho, když já udělám chybu a v ten okamžik si to uvědomím. Když uděláš chyby, protože něco nemáš nastudovaného, to se prostě stává. Člověk má pořád nějaké nedostatky. Ale když člověk udělá chybu během hry a hned ji pochopí, tak to mě během tý session ještě chvíli štve. Ale určitě se mi nestává, že bych byl z něčeho v tiltu dva dny.
Zažil jsi někdy v pokeru období, kdy ses cítil vyhořele? Pokud ano, jak dlouho trvalo?
To jsem měl hlavně u té cash game. Sem tam to na mě přijde i teď u turnajů, ale většinou to zase hodně rychle přejde. Stačí si dát občas pauzu. Trošku si oddechnout, když už člověk začíná cítit, že je toho moc. Takže pak opravdu stačí malá přestávka a všechno je zase v pohodě. Vlastně si nemyslím, že bych byl někdy bez pokeru déle než týden, protože ta neděle mě prostě vždycky zláká. Neděle spraví všechno (smích).
Myslíš si, že ti poker v něčem změnil pohled na život? Takové ty věci, že je potřeba přemýšlet z dlouhodobého hlediska, že nemá cenu řešit věci, které nemůžeš ovlivnit a podobně?
Jo, v tomhle určitě. Člověk si svým způsobem uvědomí, jak moc velkou roli hraje náhoda vlastně ve všem. Ve všech oblastech života a toho, s čím se potýkáme, ten prvek náhody existuje a my jako pokeroví hráči to dokážeme lépe pozorovat a vnímat. Určitě lépe než člověk, který tu hru nezná nebo tomu pokerovému mindsetu nerozumí. Takže v tomhle ohledu rozhodně.
V dubnu jsi byl na partypoker Millions v Nottinghamu, teď se kvapem blíží Barcelona, uvidíme tě i tam?
Jasně, do Barcelony jedu a doufám, že ty €2 miliony tam v tom Main Eventu vyhraju (smích). Těším se tam moc.
Co všechno tam budeš hrát?
Nepojedu na ten Opening event, protože chci odehrát neděli, takže pak vyrazím až na Warm-Up s buy-inem €2.700, ten je myslím následně od pondělí nebo úterý. A pak Main Event.
S kým se tam vypravíš? Je to ta samá parta, o které jsi už mluvil?
Budu na baráku s Vojtěchem Růžičkou, Michalem Schuhem a dalšími. Takže s trochu jinou, ale myslím, že tam bude třeba i Michal Sklenička, se kterým se teď o pokeru hodně bavíme. Určitě to bude zajímavá zkušenost.
Nemáš účet na pocketfives.com, takže nějaké žebříčky, vyhrávání trofejí a tak dále, na tom ti tak úplně nezáleží?
Záleží mi na tom, záleží. Vlastně ani nevím, proč na pocketfives nejsem. Teď už asi jenom z principu, protože druhý Vojta, gembler93, je tam teď v té české skupince číslo jedna, tak s ním přece nebudu soutěžit.
Vnímá články o tvé osobě i tvé okolí a rodina?
Jasně, fandí mi. Dřív to teda nebylo tak horké, ale i k tomu jsou ty články dobré. Teď už mi drží palce a podporují mě. Nebo za mnou přijdou, když se nějaký člen rodiny chce naučit poker, to už taky probíhá. Ale celkově si myslím, že mi fandí opravdu hodně.
Největším fanouškem Vojtěcha Růžičky je asi jeho babička, články čte i děda Michala Skleničky, tak kdo je tím největším v tvém případě?
Úplně největší, jo? Asi maminka...
« Zpět
Video
Spolupracujeme