Pokerman.cz - Průvodce světem pokeruHome
váš průvodce světem pokeru
menu


Las Vegas jak ho neznáte: dějiny v kostce – díl 2.

Historie nejslavnějšího kasinového centra na světě byla ovlivněna také událostmi, o nichž se z logických důvodů moc nepíše. Největší tragédií města s přesným počtem obětí se například stal v roce 1980 obrovský požár kasinového hotelu MGM Grand, jehož následkem bylo 84 mrtvých, 706 zraněných a 4.500 lidí bez práce. Dnešní MGM Grand stojí v Las Vegas již na jiném místě a je bezpečnější, neboť lasvegaské hotely mají v současnosti i na základě uvedené příhody jedny z nejpropracovanějších požárních předpisů. Desítky let před neštěstím v MGM Grandu se ovšem v lokalitě poblíž Las Vegas staly události, jejichž počet obětí už nikdo nespočítá.


Historie Las Vegas - 1. díl
Historie Las Vegas - 2. díl
Historie Las Vegas - 3. díl
Historie Las Vegas - 4. díl

Poker s atomovou kartou

Z Las Vegas se na konci 30. let díky krizi, přehradě a těsnějšímu spojení s Kalifornií stávalo stále oblíbenější místo hráčů. Ještě v roce 1940 mělo pouhých 8.500 obyvatel, ale o deset let později jich již bylo 25.000. Nebyl to ovšem pouze boom hazardního průmyslu, který započal imigrační explozi. Výstavba a ukončení gigantické přehrady Hoover totiž nastartovala další návazné federální projekty, kterými bylo hlavně zřízení vojenské letecké základny a výstavba strategického závodu na zpracování hořčíku. V roce 1941 byla na bývalém lasvegaském letišti založena vojenská základna se střeleckou leteckou školou, jež dostala název Nellis Air Force Base – na konci druhé světové války v ní pracovalo přes 11.000 lidí. Existence letecké základny přispěla k rozhodnutí vlády postavit necelých 60 mil na severozápad od Las Vegas testovací polygon Nevada Test Site pro zkoušky jaderných zbraní.

Projekt byl uveden do plného provozu na začátku 50. let a v průběhu následujícího desetiletí bylo v této pouštní lokalitě uskutečněno v atmosféře (!) asi 100 atomových testů (až teprve od roku 1962 se zkoušelo pod zemí). Celkem bylo na Nevada Test Site provedeno přes 900 jaderných výbuchů – teprve prezident George Bush se v průběhu 90. let minulého století zasloužil o to, že se z této armádní lokality stalo středisko pro výzkum solární a jiných druhů energie (dnes je v těchto místech 300 metrů pod zemí labyrint testovací horizontálních tunelů, které provozuje úřad Nevada National Security Test Site). Účinky radioaktivního odpadu byly v Nevadě dlouho zamlžovány a možná i proto patřila Nevada v USA ke státům s nejvyšším výskytem nádorových onemocnění.

Zmíněná továrna na zpracování hořčíku, která byla otevřena kousek od Las Vegas v roce 1943 v dnešním Hendersonu, byla ve své době největším podnikem svého druhu na světě (hořčík z Nevady údajně tvořil 23 procent množství hořčíku použitého při bombardování Evropy spojeneckými vojsky). K její výstavbě přispěl fakt, že byl k dispozici dostatek energie z přehrady Hoover a že se hořčík těžil ve velkém asi 300 mil severně od Las Vegas. Po ukončení provozu byl na konci války závod zavřen, ale z bývalé továrny se stala průmyslová zóna, která později významně přispěla k zaměstnanosti v regionu. Federální peníze plynoucí do Las Vegas na zajištění uvedených projektů vytvořily jednu ze základen pro magnáty hazardu a zábavního průmyslu, kteří zde později zapustili kořeny.

Do Las Vegas tečou peníze

Boom hazardního průmyslu v Las Vegas v poválečných letech také souvisel s faktem, že lidé měli doma hodně hotových peněz získaných při obskurním kšeftování a nebylo pro ně výhodné chlubit se s nimi jinde, než v hernách. Kdyby je začali nějak podezřele ve vysokých částkách utrácet, hned by po nich šly daňové orgány. A tak jezdili do Las Vegas, hráli a bavili se. Krupiéři měli v těch zlatých časech tolik práce, že ani nestačili počítat spropitné. Ovšem hospodářství postavené jen na penězích z kasin bylo pro Las Vegas dost problematické. Většinu ze zisků totiž shrábli mafiáni a na rozvoj města už moc nezbylo. Situaci ještě zhoršoval fakt, že pochybný obraz města odrazoval legální banky od úvěrování podnikatelů. Na Las Vegas se pohlíželo jako na obskurní město západu s mafiánskými zájmy a finančníci z východu se tu nechtěli pošpinit. Koncem 40. let minulého století tak odmítavý postoj bank posiloval závislost Las Vegas na mafiánech, kteří měli nejen peníze, ale i zkušenosti s vedením kasin. Hodně lidí po celých USA, kteří získali majetek jako podloudníci a potom přešli třeba na ilegální sázky a hry, začalo v 50. letech investovat jak kapitál, tak zkušenosti do zástavby lasvegaského bulváru. Logicky vzato, tito první investoři na Stripu museli mít zákonitě nějaké spojení s organizovaným zločinem, neboť hazardní hry byly tehdy všude mimo Nevadu zakázané.

Návrat mormonů – počátek nové éry Las Vegas.

V roce 1952 došlo v Las Vegas k události, která měla nakonec zcela zásadní a dalekosáhlý vliv na další rozvoj města. Do města se totiž přijel podívat mormonský bankéř E. Parry Thomas, aby zjistil, jaké jsou zde podnikatelské možnosti. Jako zkušený finančník ihned pochopil potenciál zdejšího kasinového průmyslu. Neměl žádné morální zábrany k investování do kasin, protože jako finanční profesionál říkal: „V případě heren jde v podstatě o výměnu peněz za nějaké procento zisku. Ale to je vlastně to samé, co děláme v bankách.“ Thomas založil v Las Vegas finanční ústav Bank of Las Vegas a jeho bankéři začali jako první ve velkém půjčovat kasinovým podnikatelům.

Právě díky Thomasovi se v Las Vegas vypracovalo několik schopných bývalých hazardních hráčů na veleúspěšné majitele prvních kasinových resortů. Jednalo například o jména jako Sam Boyd, Steve Wynn nebo Bob Stupak. Sám Thomas se při hodnocení finanční spolupráce s uvedenými podnikateli nechal slyšet: „Řekněme, že to byli hazardní hráči. Řada lidí má svou obskurní minulost. Mě ovšem vždy zajímalo, co ten člověk dělá nyní a jestli má potenciál být úspěšný v budoucnu.“ Jisté je, že když Thomas člověku uvěřil, nezajímaly ho žádné audity nebo doporučení. Koncem 50. let také Thomasova banka zainventovala podnikatelský vstup celonárodního odborového svazu řidičů nákladních vozů do Las Vegas a tato spolupráce byla pak zdrojem velkých finančních částek, které byly potom použity na výstavbu a rozšíření dalších kasinových gigantů, jako třeba Circus Circus, Caesar`s Palace nebo Desert Inn, na jehož místě dnes stojí megaresort zmíněného Steveho Wynna.

Příchod korporativního kapitálu

V 60. letech minulého století se do Las Vegas dostal i korporativní kapitál, který investicemi přilákal slavný miliardář Howard Hughes. Hughes vydělal na své letecké společnosti 500 milionů dolarů, které musel buď zdanit, nebo je nějak šikovněji použít. Usadil se proto v Nevadě, kde neplatila státní daň z příjmů a protože došel k přesvědčení, že vlastnictví kasin bude pro něj to pravé, rozpoutal v Las Vegas čtyřleté nákupní orgie. V letech 1966 až 1970 koupil Hughes ve městě šest kasin, několik kancelářských budov, tisíce čtverečních metrů pozemků, televizní stanici a leteckou společnost. Hughesovy investiční tance v Las Vegas přilákaly i další významné investory včetně hotelových skupin jako Hilton, Hyatt, Ramada, Holiday Inn, MGM či Bally`s. Tyto velké společnosti do Las Vegas přitáhla solidní Hughesova podnikatelská pověst. V historii města tak nastalo období investic korporativního kapitálu, jež udaly tón výstavbou gigantických kasinových resortů, které by si jednotliví soukromníci vůbec nemohli dovolit postavit.

Konec 2. dílu.

Sdílet tento článek na Facebooku
21.2.2011 | Autor: Jaroslav Tuček

Diskuse k článku

Přidat komentář - celkem: 9
Pokud se chcete zapojit do diskuze, musíte být přihlášeni. Přihlásit se můžete zde.
Proletar
21.02.2011 08:57:36
::U
Proletar
majky666
21.02.2011 09:11:20
::U
majky666
Many
21.02.2011 09:45:08
::U
Many
qwertz
21.02.2011 11:09:37
::U
qwertz
MaRiSeK
21.02.2011 11:38:44
::U
MaRiSeK
Fidlak
21.02.2011 11:42:14
::U
Fidlak
kajacharlie
21.02.2011 17:55:36
::U
kajacharlie
chefdejeu
21.02.2011 18:08:12
::U
chefdejeu
KoWy99
21.02.2011 21:34:01
::W ::D
KoWy99
 

Spolupracujeme:

Forbes Casino