x

 Cash Games (14)

King’s Casino RozvadovNLH2/4 €Ikonka pokerový stůl 10
King’s Casino RozvadovPLO2/2 €Ikonka pokerový stůl 3
King's Prague HiltonNLH1/3 €Ikonka pokerový stůl 2
Ambassador CasinoNLH25/50 Kč 8
Ambassador CasinoNLH25/50 Kč 8
Ambassador CasinoNLH10/20 Kč 9
Ambassador CasinoNLH10/20 Kč 9
Ambassador CasinoPLO50/50 Kč 6
Ambassador CasinoNLH50/100 Kč 8
Showdown Poker Club MuzeumNLH10/20 KčIkonka pokerový stůl 3
Showdown Poker Club MuzeumNLH25/50 Kč 8
Showdown Poker Club MuzeumPLO20/20 Kč 8
Grand Casino AšPLO 5Card2/2 €Ikonka pokerový stůl 1
Grand Casino AšNLH1/2 €Ikonka pokerový stůl 1


 Turnaje (25)

28.3. 18:00
70+10 €
10 000 €
30.3. 14:00
135+15 €
30 000 €
31.3. 18:00
70+10 €
10 000 €
3.4. 18:00
33+20+7 €
5 000 €
7.4. 12:00
70+40+10 €
10 000 €
11.4. 19:00
105+15 €
10 000 €
10.5. 20:00
90+10 €
10 000 €
Zobrazit více »

Aktuálně

Jak jsme (ne)dobyli Balkán

Ikonka datum zveřejnění18. 09. 2009
Ikonka komentáře5

Poker hraju rád (neříkám že dobře .o), ale to asi všichni co tenhle článek čtete.

Jednou, když jsem takhle brouzdal po netu zahlédl jsem reklamu na WSOP 2009 v Londýně.

„Hmm“ říkám si, „ nebylo by marné se tam podívat“. Nedlouho po tom jsem narazil na další upoutávky. Byly na turnaj FREE MILLION DOLLAR GAME v pokerherně sázkové společnosti BETFAIR.

Dlouho jsem nepřemýšlel a už jsem v lobby hledal uvedený turnaj. Proč si nesplnit sen a nezkusit se kvalifikovat do turnaje o němž většina hráčů celý život jenom sní. ( no dobře kecám, šlo mi o ten milión :o)

Moje kvalifikační skupina patřila do regionu střední a východní Evropy. Kvalifikace se hrály každý den a z nich 18 nejlepších postupovalo do víkendového finále. Registrace byla zdarma, tak šup a jsem tam. V týdenních kvalifikacích jsem většinou uspěl hned napoprvé (teda pokud jsem nehrál takový ty svoje šílenosti jako 23 v barvě all-in), maximálně napodruhé. Tak a je tu neděle a jsme ve finále, to nám to jde dobře, ještě dvě kola a jsem milionář :o).

Přichází  první rozčarování. Ze 108 lidiček končím 106.. Takže další týden, ve finále tentokrát vypadnu jako 80. Jisté, zlepšení tu sice je, ale pořád to stojí za starou bačkoru.

Takže další týden, ve finále končím 60-tý, to už snad není možný. Přemýšlím, čím to asi je. Že bych hrál tak špatně?? Ne, to ne! Chyba bude určitě někde jinde. Už to mám! Děti křičí a vyhánějí  mě od počítače, žena mě nutí plnit manželské povinnosti v době, kdy bych se měl plně věnovat jenom hře. Takže tímhle to je, né mou hrou. Jé, to se mi ulevilo. A teď nezbývá, než to dokázat. .o) 

PAK TO KONEČNĚ PŘICHÁZÍ!!!

Doma je klid, děti už  spí, žena se chvilku kouká na televizi, pak taky uléhá. Čas letí jako splašený a já se pohybuji ve středu hráčského pole. Zůstává nás posledních dvacet a nevypadá to vůbec špatně. Teprve teď ale začínám zjišťovat, jak to vlastně je s postupem do dalšího kola. Po chvilce dopisování s bulharskými soudruhy se dozvídám že dál postupuje jenom jeden. A ostatní prostě mají smůlu. „Drsný“, říkám si. No nic, počkáme a uvidíme co bude dál. Najednou jsme na finálovém stole, dva Češi a osm Bulharů. Pár dobrých her a rázem jsem chipleadrem se 100.000 chipy, druhý má kolem 60.000. Zůstává nás pět, kradu blindy, nikdo se mnou nejde do střetu. Pak mi to přestává úplně chodit, druhý Čech dělá na dva zářezy naráz zbývající Bulhary. Rázem máme nového chipleadera a jsme v heands–upu. Říkám si že budu hrát klidně, ale moc mi to nejde. Obrázek nevidím dobrou čtvrt hodinu. Postupně se odházím až na 30.000 chipů, soupeř má kolem 200.000. Začínám hrát agresivně, několik all-inů a jsem zpět ve hře - 50.000. pak se mi daří zdablovat na dvě dámy, dvě osmičky a vítězím s AK proti A4, když po flopu J-4-8 dorovnávám all-in soupeře, na turn mi přichází K a je rozhodnuto. Jsem VÍTĚZ!!! :O) )

Přemýšlím co bude dál, odpověď na sebe nedá dlouho čekat. Přichází  mi potvrzující mail o mojí účasti na živém regionálním finále. Místo zatím není určeno, ale zbývá ještě šest víkendových finále, takže je čas. Mezitím mi přichází mail od Tomáše Biroše, který je zástupcem BETFAIRU pro Českou a Slovenskou republiku (mimochodem dobrej týpek .o). Dozvídám se, že živé regionální finále se bude pořádat v Bulharsku ve Varně a že kromě mě do něj postoupili další čtyři češi. Navzájem se kontaktujeme a domlouváme se co a jak. Rádi bychom jeli všichni, ale Bulharsko je tak trochu z ruky a na cestovní výlohy nám BETFAIR nabídl 250 USD, což je tak s bídou na letenku. Takže to vypadá, že nikam nepojedeme. V té chvíli ale perfektně zapracoval Tomáš  ( asi je to kouzelník, Čáryfuk nebo tak něco o). A po dohodě se svojí šéfkou je schopen zajistit a zaplatit nám letenky a ubytování  ve Varně. Bůhví, jak to ten kluk udělal, (nespíš to zaplatil ze svýho :o) ale dobře to udělal.

Výborně Tomáši, máš to u nás. A teď HURÁÁÁÁ NA BĚLEHRAD, teda pardon HURÁÁÁÁÁÁÁÁ  NA VARNU!

Všech 18 účastníků regionálního finále.

Takže to jsme my čtyři mušketýři. Honza – kawamen (Prostějov), Vláďa – Baggios (Plzeň), Martin –mttyy ( České Budějovice) a zase Honza – HanzVop (náš benjamínek, Praha), seřazení od nejstaršího po nejmladšího, věkový rozdíl 16 let!

Letíme ve čtvrtek 27. 8. z Prahy v 17:00. My mimopražští vyrážíme na cestu už ráno a kolem poledne jsme v Praze. Dáváme si sraz na hlavním vlakovém nádraží. Po několika telefonátech a doslovné srážce s telefonem na uchu, se dáváme na cestu na letiště. Tam se k nám později připojil i Honza. „Bože, je to ještě dítě!!“ (ale věřte nebo ne, tohle to „dítě“ nám potom všem vytřelo s přehledem zrak, a nejenom nám)

Sedáme na letadlo směr Budapešť. Tam musíme pár hodin počkat na další spoj do Varny. Odbavení probíhá v pohodě. Kolem jedné v noci dosedáme na letiště ve Varně. Posádku letadla odměňuje bouřlivý potlesk. Venku byla tma, že by se dala krájet, ale všichni jsme rádi, že už jsme na pevné zemi.

Procházíme odbavením a chystáme se opustit letiště. V hale nás čeká první z mnoha příjemných překvapení. Čekají tam na nás dva taxikáři, v rukách cedulky s našimi jmény. Pro nás čtyři, dva taxíky – PŘEPYCH. Vyrážíme na zhruba 20 minutovou cestu, nočním městem ozářeným neony.  Na každém druhém rohu září nápis CASINO!  Blížíme se k nádherně osvětlenému hotelu MELIA GRAND  HERMITAGE. Jedná se o pětihvězdičkový hotel na pobřeží Černého moře, v lokalitě Zlaté Písky. Na recepci si vyzvedáváme karty od pokojů a opět další milé překvapení. Každý máme svůj a dokonce dvojlůžkový pokoj. ( Později, když se dozvídáme ceny, se nám protáčejí panenky – nejlevnější pokoj v hotelu stojí cca 3.000 kč za noc a ty ani nemáme ) Druhý den máme domluvenou schůzku s Tomášem, kterého mimochodem uvidíme poprvé v životě. Okamžitě zapadáme do pokojů, které máme na třech různých patrech.

Ráno se trošku zmačkaní scházíme v recepci. která je mimochodem velká jako centrkurt ve Wimbledonu. Tady se máme sejít s Tomášem z BETFAIRU. Je 11 hodin, takže máme ještě hodinu čas, teda, to si jenom myslíme. Zapomněli jsme na časový posun, takže je přesně 12:00 a Tomáš, už by tu měl být!? Jak se poznáme, když je recepce tak velká? ( Já provokativně přicházím v tričku jedné nejmenované české sázkové kanceláře. Ale kdoví třeba u ní bulhaři sází taky. Najednou se k nám přihnal týpek, kterého bych tipoval spíš na frontmena nějaké rokové kapely. Sápe se po mě a strhává ze mě tričko, s tím že tohle teda nééé!!! Jak prý můžu propagovat konkurenci.  Teď se přiznám: KECÁM :o) ), TOHLE SE NESTALO, ALE ZNĚLO TO DOBŘE NEEÉÉ ?  .o).

Takže po úvodním seznámení se jdeme mrknout do kasína, kde se turnaj bude hrát. To je vzdálené asi deset minut od našeho hotelu. Kromě toho Martin už za dvě hodiny nastupuje do jiného turnaje - 10.000 USD guaranted, do kterého se kvalifikoval taky přes internet (prý, když už sem jel .o)

Po úvodním prověření a ověření naší totožnosti, nám vydávají karty  pro vstup a pouštějí nás do kasína. Vytahuju foťák a fotím první snímek. V ten samý moment mě drží za límec jeden člen ochranky. Sice mě po chvilce, když pochopil, že se se mnou nedomluví, pustil, já neumím anglicky,ani bulharsky a on pro změnu česky, ale zdvižené obočí a prst mi bylo jasným varováním. Ještě jednou a letíš kamaráde!

Kasíno je největší v téhle oblasti a je to poznat. Velké pokerové turnaje se zde pořádají pravidelně. Pokerová herna je ve vyvýšeném podlaží (tam se mi podaří ještě pár fotek udělat). Tady probíhá naše setkání s manažerkou BETFAIRU pro střední a východní Evropu a celým realizačním týmem. Všichni jsou mladší než já a to mě trochu děsí :o). Zde zároveň dostáváme dárkové předměty s logem BETFAIRU. Trička v kterých budeme hrát, čepice, bundy, karty a HLAVNĚ PAMĚTNÍ „CHIP“, z kterého mám já největší radost.

Jdeme zpátky do hotelu a konečně se můžeme pořádně rozhlédnout kolem. Každý pokoj má svou terasu. Odtud je nádherný výhled na moře a na bazén v zadní části hotelu. Bez domluvy všichni šviháme do moře, tedy kromě Martina , který se už potí v kasínu, které je naprosto perfektní. Máme to k němu z hotelu tak 50 metrů, pláž nádherná, písčitá a ty vlny…

Jelikož jsem starší člověk, chystal jsem se že tam vlezu pomalu. Ale přiletěla první vlna, když jsem byl tak po kotníky ve vodě, tou jsem dostal rovnou za uši a bylo. Parádně si to ve vodě užíváme, ale za chvilku se jdeme  podívat za Martym, v turnaji je už jenom 45 hráčů z 60. Martyho nikde u stolu nevidíme. Za chvilku přichází a prý to moc nechodilo.  Tady vám teď nabízím průběh turnaje přímo slovy Martyho:

„Vylosoval jsem si docela těžký stůl. Startovní stack byl 5000 chipů a 30 minut blindy. Vůbec se mi nedařilo. Ať už jsem betnul nebo raisnul pokaždé jsem čelil callu nebo re-raisu. Takže jsem po  skoro 2 hodinách hry klesnul pod 3000 chipů. A protože jsem navíc ještě nic od rána nejedl, začínal jsem toho mít dost. Tedy když jsem při blindech 100/200 dostal na první pozici handu AK, byl jsem rozhodnutej ji pushnout. Po mým raisu před flopem jsem dostal re-raise a já vyslal all-in. Soupeř měl QQ, mně board nezachránil a tim pro mě turnaj skončil. Vypadl jsem asi na 48 místě. Po celou dobu turnaje mně průběžně pozoroval Tomáš (z Betfairu) a v poslední handě, když se rozdala karta na river se začal hlasitě radovat a vítězně mi gratulovat :). Ale potom co jsem se začal zvedat od stolu mu došlo, že ty Queeny nejsou moje." 

Česká výprava i se zástupcem Betfairu, Tomášem Birosem.

Blíží  se večer a my se domlouváme co budeme dělat. Skočíme na nějakou baštu a zaplavat si do moře. Tam se houpeme, ano, čtete dobře, houpeme dobré dvě hodiny na vlnách. Pak se přesunujeme zpátky do kasína.  Jedinej Honza jde hrát „kešku“, mi ostatní si jdeme prohlídnout místní bary a děvčata.  Kolem jedné hodiny v noci se vracíme na hotel (Honza až kolem  čtvrté, ale v plusu, což je hlavní.  Ráno se scházíme na snídani, která je jak zjišťujeme v ceně. Už jsem na pár all-inclusive dovolených byl, ale Zlaté Písky jsou prostě Zlaté Písky. Z báječné hostiny vyrážíme opět k moři, kde se chvilku cachtáme. Zaběhneme něco pojíst a rychle do kasína. Turnaj začíná ve dvě hodiny a my tam máme být už ve dvanáct. Točí se „medailony“ každého z hráčů, protože kdo ví, kdo bude vítěz. Fotí se mraky fotek a pomalu se blíží čtrnáctá hodina. Nervozita stoupá a přijíždí další soupeři.

V téhle chvíli se mi povedla jedna z mnoha perel, kterými jsem svoje nové kamarády totálně odboural. Sedíme na baru, objevují se dva bulhaři. Pán ve středních letech asi kolem čtyřiceti a s ním mladík, tak kolem dvaceti let. Starší do něj pořád něco hustí a ten druhý jenom přikyvuje. Vy padají jako otec se synem. Zastavují před námi a zvědavě si nás prohlíží. Jsme totiž drsní pokerový hráči a tenhle fakt je zřejmý hned na první pohled !  (Ha, ha, ha – ne, nejspíš proto, že na sobě máme trička s logem betfairu :o).  Snažím se prolomit ledy. „Zdar taky jdete hrát? To je tvůj otec?“ V ten moment se kluci začínají chechtat, protože tuší, co příjde. Bulhar se zastavuje a kulí oči, cože to po něm vlastně chci. Je vážně natvrdlej!  Takže mu to hláskuji „ Zdar – ta – ky – jde – te – hrát? To – je – tvůj - o – tec?“ To už se kluci  válí smíchem po zemi. Ptám se totiž česky, jednak ta nervozita a za druhý anglicky umím tak „coffé please.“ Bulhar se ale ukazuje být trpělivý a ptá se anglicky, co že to po něm vlastně chci. Honza se ujímá role překladatele a jako vždy vše zachraňuje, ještě že jsme ho měli sebou, díky Honzíku a opakuje mu moje otázky. Na první souhlasně pokyvuje hlavou, ale na druhou říká: „ Ne, proč?“ Kluky, kteří se mezitím uklidnili, opět ničí přívaly smíchu. „Hmm“, říkám si, to je dobrá otázka a drbu se na hlavě. „Proč??“ Nevím, zdálo se mi to prostě jako dobrá otázka a nic lepšího mě nenapadlo :o). Pak ale stačilo, kdykoli jsme ho potkali prohodit: „Je to tvůj otec“ a všem zúčastněným hned cukaly koutky. Tímhle jsme odbourali nervozitu a pomalu nastupujeme k turnaji.

Poslední společná fotka všech účastníků. Celkem je nás 18 finalistů, 10 bulharů, 4 češi, dva poláci, dva rumuni, mezi tím dvě slečny Bulharka a Rumunka. A pánové obě vážně kočky.

Struktura turnaje 4.000 startovní stack, blindy 25/50, levely půl hodiny. Já sedím s Honzou a Vláďou u jednoho stolu. Martin je sám u druhého.

První hra, dostávám AK a hned začínám chybou, (předem upozorňuji, že mám za sebou živých turnajů tolik, že by se to dalo spočítat na jedné ruce zasloužilého dřevorubce)tolik typickou pro internetového hráče. Hážu na stůl 100 a dealer hlásí pouze dorovnání, blindy check. Na flopu se objevuje K, sázím 100, všichni zahazují. Postupně mi přichází TT a QQ a sázím, vždy mě někdo dorovná a na flopu se objevuje vyšší karta, po mém checku vždy následuje bet. Protože chci hrát opatrně, oba páry zahazuju. Jeden hráč u stolu nám ukazuje, jak se má hrát. Krade blindy z pozice a v jeho podání vypadá poker strašně jednoduše. Je to ten kluk s „tátou“ z baru, který nakonec končí druhý.

Pak přichází pro mě rozhodující hra. Jakkoli jsem si říkal, že budu hrát opatrně, dělám šílenou blbost, jinak se to nedá prostě říct. Na střední pozici nacházím 22 raisuji 500, od BB dostávám re-raise 1000, ten dorovnávám s tím že se podívám „jenom“ na flop. Na tom se objevuje 5,5,9, já check, soupeř 500, tipuju ho na A,K, proto dorovnávám. Turn 9, teď už jsem tam neměl 100% co dělat, přesto zase dorovnávám, river 9. Teď už je drápek zaseklej a  já počítám se splitem, takže dávám bulharovi ještě 500. Ukazuje K,K a já jsem v pr... Nikdo u stolu nechápe, co jsem to hrál a já už vůbec ne. Tolik chyb v jedné hře a v takovém turnaji, to je prostě HRŮZA A DĚS! Zůstává mi 800 chipů a jsem jasně na chvostě hráčského pole. No co už, solidně jsem to zbabral! Chtěl jsem hrát tak, jak to neumím. Tak teď to zkusím po svém. Hned při další handě nacházím pod rukou dva sněhuláky, z první dávám all-in. Mnou hozenou rukavici, zvedá jenom Bulhar, kterého jsem předtím tak štědře zásobil chipy. Asi chtěl ukončit moje trápení. To je snad zlej sen, říkám si, jenom ať nemá devítky. Ukazujeme karty, to co vidím mě nepotěšilo - vážně devítky. Ale všichni se chovají trošku jinak. Honza, který sedí vedle mě mi říká dobrý. Dívám se pořádně a ze srdce mi padá obrovský kámen - 6,6. Jak jsem tak seděl utopený v křesle, špatně jsem na ty jeho karty viděl. Flop 7,9,10 mě ale vrátil zase na zem. Jsem lepší, ale  paradoxně třetí šestka hraje pro mě a třetí osmička zase pro něj. Následuje turn, a na něm nějaká nepodstatná karta. River a světe zboř se - 6.  Mám postupku a vyhrávám asi 1700 chipů, hned je to veselejší. Jsem rozhodnutý hrát tak jak jsem zvyklý a nevymýšlet nic nového.

Asi po třech kolech nacházím AK raisuji 600 a dorovnává mě  jeden Polák. Flop 8JK v pikách, lákám ho do pastičky a jenom checkuji. On sází 500, já dávám svůj druhý all-in. Chvilku přemýšlí, ale zbývá mu přihodit jenom 600 chipů, tak nakonec dorovnává. Ukazujeme karty já A (piky),K on J,T. Tak to vypadá, že budu zpátky ve hře a  na svých. To je super, tahle hra se mi povedla! Přichází turn 6 a river – T a všechno je jinak. Desítka pro mě znamená konečnou v turnaji. Polák se mi omlouvá. Nemá ale proč, je to jenom hra a já si ji prohrál sám, už pár kol před tím.

Díky tomu, že jsem vypadl první, se ostatní hráči trochu uvolnili. U druhého stolu se docela nachipoval jeden z hráčů, pozdější vítěz turnaje. Má kolem 20.000 chipů, když průměr byl kolem 6.000. V pozdější fázi turnaje, kdy už jsem měl možnost ho pozorovat, ale nepředvedl nic zajímavého. Takže nevím, jak se mu to před tím povedlo. A závěrečný hands-up vyhrál s notnou dávkou štěstí, která ale k téhle hře neodmyslitelně patří.

Turnaj pokračuje dál a postupně  vypadávají další hráči, Martinovi s Vláďou to taky moc nechodí a pomalu ale jistě se odhazují. Jediný Honza hraje jako profík a drží se s chipy okolo průměru. Už od začátku patří mezi nejlepší hráče. Těsně před finálovým stolem se mu podaří se štěstím vyřadit poslední ženu na turnaji. Honza raisuje  600 s 22 (to už jsem někde viděl .o) a  poslední žena v turnaji dává all-in 1.200 s A3 , Honza, prý ač nerad dorovnává 600. Dvojky vydržely. V tuhle chvíli je Honza s chipy mezi prvními čtyřmi hráči. Pak následuje několik zajímavých soubojů, např . mezi Poláky QQ vs KK na flopu se ukazuje třetí král a starší s polské družiny opouští turnaj. Nakonec v turnaji zůstávají poslední tři hráči. Honza spolu s Bulharem, ( který nakonec skončil druhý ) mají kolem 30.000, pozdější vítěz má kolem 12.000 chipů. Už to vypadá, že si to spolu rozdají o vítězství. Pak se pro mě dost nepochopitelně pouští do sebe. ( ale že já mám co povídat :ox)  Honza přichází o třetinu chipů a následně prohrává smolně na riveru ( popis hry uveden níže ). PŘESTO JE TO SKVĚLÝ VÝSLEDEK TOHOTO MLADÉHO TEPRVE 18-LETÉHO, NADĚJNÉHO HRÁČE. O KTERÉM URČITĚ JEŠTĚ VŠICNI V BUDOUCNU USLYŠÍME. GRATULACE HONZÍKU!!!

Budoucí vítěz celého turnaje, Bulhar Emil Bayrev.

Vypadá  to, že o vítězi je rozhodnuto, ale pak se najednou štěstí obrací k uvedenému hráči zády. Budoucí vítěz má z pr...e kliku a to doslova. Když třeba jde all-in s QJ proti KQ a po dámě na flopu mu přichází ještě J na turn. Takhle vyhrál asi tři hry, kdy vždycky zdabloval. Jen ta poslední hra byla jednoznačná. Po flopu J87 v pikách dorovnává all-in soupeře JQ v křížích, svými K4 v pikách.  

Poté  následuje vyhlášení prvních tří hráčů. Vítěz vyhrává postup do finále v Londýně, kde se utká s dalšími 18 hráči z celého světa. Vítěz turnaje v Londýně získá 1.000.000 USD. Další dva v pořadí vyhrávají peněžní částky. Následují rozhovory s nimi, focení a filmování pro bulharský sportovní portál. Na závěr si připíjíme šampaňským a přejeme vítězi štěstí ve finále

Turnaj skončil asi po necelých šesti hodinách, takže máme chvilku čas připravit se na následující párty. Ta začíná ve 23:00 a pořádá ji pro nás sázková společnost BETFAIR. Něco na zub, rychlá koupel v moři, sprcha a hurá na pláž! Ano, slyšíte dobře na pláž. BETFAIR  pro nás pronajal (a jenom pro nás) bar přímo na pláži. Kromě spousty pití, jídla a obsluhy byly mezi stoly i jakási pódia. Později jsme zjistili k čemu slouží. V průběhu večera se na nich objevilo několik tanečnic, které úžasně doplňovali skvělou atmosféru na párty. 

Pomalu stěhujeme celý bar k našemu stolu, který se stal centrem veškerého dění.  Dozvídáme se spoustu zajímavostí o jednotlivých hráčích. Třeba, že Bulhar, druhý v pořadí je mimo jiné mistr Bulharska v šachu. Že už rok hraje profesionálně poker a dokázal za rok a půl udělat z jednoho dolaru 45.000 USD. Nebo třeba to, že v Rumunsku jsou jenom dvě kasína, kde se může hrát poker a že oba rumunští hráči přicestovali autobusem a museli vyjít s avizovaným kapesným 250 USD.  To my Češi proti nim měli servis jako králové. (JEŠTĚ JEDNOU DÍKY TOMÁŠI!!!) Bylo naše štěstí, že náš region má na starosti tenhle kluk a že se o nás takhle postaral. Zajistil finance, zabukoval lety, zamluvil hotel i taxy. PROSTĚ SUPER SERVIS :o). Z párty odcházíme až někdy k ránu. Pak si pamatuju jenom to, že mi na pokoji skočil gauč na záda a nic víc. To jak jsem se ráno vzbudil, radši psát nebudu. Ale byl jsem ve svém pokoji a to je hlavní. Ještě stíháme snídani a vyrážíme k moři. Tam se ale dlouho nezdržujeme, ve dvanáct musíme vyklidit pokoje a odevzdat karty na recepci. Bez problémů to stíháme a máme ještě hodinu a půl než nás taxi odveze na letiště.

Já  s Vláďou ještě vyrážíme do města pro nějaké drobnosti. Honza s Martinem zůstávají ve foyer hotelu. Mě se mezitím daří další „hauptrefa“,  kupuju pro svou čtrnáctiletou dcerku tričko (jak je Puma, tak Pumba a místo kočky tam skáče divočák). Domlouvám se s prodavačkou převážně rukama, o velikosti, o ceně a tak. Ukazuji, že chci větší, ona že nemá, že je poslední. Tak si ji měřím pohledem, je asi stejně velká jako dcerka, říkám jí, ať si ho teda zkusí.  Že chci vidět, jak na ní tričko bude vypadat. Pro jistotu říkám Vláďovi, ať jí to přeloží. Udělá to, ale protože mě zná, tak už se začíná trochu kroutit, proč, to teda nevím :o). Prodavačka kýve hlavou, ale k ničemu se pořád nemá. Dochází mi trpělivost, tak ze srandy říkám, že si svou halenku může nechat a natáhne si tričko na ni. To už se mi Vláďa pokouší zmizet, ale včas ho zachytím a domluvím mu, aby to přeložil. Kupodivu prodavačka hned ochotně natahuje tričko na sebe a my s Vláďou přemýšlíme, co by se asi stalo, kdybychom ještě chvilku počkali…

Vracíme se do hotelu a pak vyrážíme taxíky na letiště. Letíme opět do Budapešti a za hodinku dalším letem do Prahy. Na letišti se loučíme slibem, že se brzy potkáme. Nejlíp zase na nějakém dalším turnaji, osobně doufám, že kluky ještě někdy uvidím. Rozdělujeme se a vyrážíme každý svým směrem – domů. Zatím kluci a přeji dobré karty, hlavně v životě! 

Teď, kdybych chtěl ve zkratce shrnout, turnaj  a vůbec celý víkend, asi bych použil slova Bohúša z filmu „Dědictví aneb ku….. hoši gutentág: TO JE AMERIKÁÁÁÁÁÁ!!! 

A že to byla „amerika“, to se prostě nedá normálními slovy popsat! Perfektní akce, super hotel, bezchybná organizace, skvělé zázemí a hlavně BEZVADNÍ LIDI. Ať už organizátoři, nebo hráči. Tahle akce neměla snad jedinou chybu ( snad mohla být delší :o)) Myslím si a mluvím určitě i za kluky, že jsme prostě nikdo nic takového v životě nezažili a nespíš už ani nezažijem. Byli jsme a i cítili se jako CELEBRITY!!! Prostě životní zážitek. 

Tohle všechno, nám bylo umožněno jen díky sázkové  společnosti „BETFAIR“  a jejímu  zástupci „TOMÁŠOVI“. ( a troše štestí .o)) 

Takže TOME, ještě jednou za všechno díky. BETFAIRU a hlavně TOBĚ CHLAPE, perfektně ses o nás postaral. Jsme tvoji velcí dlužníci a máš to u nás! 

H + H + V + M   


« Zpět
Diskuse k článku
Heralda
19. 09. 2009 / 08:06
Díky gj - čtivý ;)
Odpovědět »
MichalMarena
18. 09. 2009 / 09:58
super článek, gratz;)
Odpovědět »
Zelwaaak
18. 09. 2009 / 09:37
Este jednou gratuluju Hanzovi ke tretimu mistu...skoda ze to vyhral ten blondak..:D:D ale koukam ze se nase repska skola uz zacina vyplacet..:D jen tak dal...
Odpovědět »
shv
18. 09. 2009 / 09:34
to dobít tady je ve smyslu domlátit nebo doplnit energii?:) Jinak zajímavý článek.. P.S: Heands up rox;)
Odpovědět »
blahdy
18. 09. 2009 / 12:09
SHV:: je to v autenticke podobe :))
Odpovědět »

Video

Mindset vítězů, jak ho dosáhnout?
Play Button
Neskutečná chyba dealera na Bahamách?!
Play Button
Je nejlepší poker blogerka zvíře?
Play Button
Všechna videa »

Spolupracujeme

King´s Resort
King´s Prague
Forbes Casino Brandýs
Casino Babylon
Showdown
Grand Casino Aš
Go 4 Games