Pokerman.cz - Průvodce světem pokeruHome
váš průvodce světem pokeru
menu


Český rok 2016 - jeden z nejúžasnějších, především díky Vojtěchu Růžičkovi

Ani letos vás během našeho rekapitulačního období neochudíme o ten nejpozitivnější článek široko daleko. Čeští hráči svým fanouškům připravili dech beroucí rok 2016 a my jsme si na něj velice detailně zavzpomínali.


Máme za sebou zvláštní rok, jehož bilancování na tematicky odlišně zaměřených webech asi nevyzní přespříliš pozitivně. Filmově to byl jeden z těch slabších ročníků, opustilo nás mnoho slavných osobností z oblasti kultury a sportu (David Bowie, Alan Rickman, Carrie Fisher, Prince, Muhammad Ali, Harper Lee, George Michael nebo Leonard Cohen, to je bohužel jen malá část dlouhého seznamu předčasných odchodů), byli jsme svědky Brexitu, vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách, stále trvající hysterie souvisící s uprchlickou krizí, pádu syrského Aleppa nebo teroristických útoků na evropské metropole. Řešil se virus Zika, kauza Panama Papers, testy nukleárních zbraní v Severní Korei nebo neoprávněné zásahy Ruska do již zmíněných voleb. My ale budeme na následujících řádcích pozitivní. A to tak, že velice. Asi nejveselejší článek, se kterým se u nás na webu můžete každoročně setkat, je tentokrát radostnými událostmi naplněn až po okraj. Uvidíte, za chvíli budete sami uznale pokyvovat hlavou, jak moc se českým hráčům rok 2016 vydařil.

Dobře, troše té negativity se hned na úvod přece jen nevyhneme. Leden je pro českou pokerovou smetánku spíše měsícem vysedávání u virtuálních stolů (pravda, letos to zní spíše trochu jako provokace), protože festivaly PokerStars Caribbean Adventure a Aussie Millions vzhledem ke své geografické poloze společně s vysokými vedlejšími náklady naši družinu donutí k cestě na letiště většinou pouze v případě, že to velí právě zisk balíčku v některém z online satelitů. Na Bahamách se toho tedy opět příliš zajímavého neudálo, za zmínku stojí snad jedině placená umístění Roberta Kokošky (93. příčka za $10.840) a Lukáše Jebavého (108. za $9.720) v Main Eventu. A třebaže druhý zmíněný následně dosáhl na vítězství v side eventu, jednalo se o výhru $1.440 v rámci $156 Flipout Triple Eimination, která se v seznamu největších tuzemských úspěchů v turnajích European Poker Tour řadí spíše na zadní místa jinak bohatého seznamu. Co na ní však zaujalo, byly originální vítězné fotografie z objektivu Tomáše Stachy:

 Lukáš Jebavý

Na svých pravidelných zahraničních cestách po zemích Beneluxu se ve stejném měsíci připomněl Michal Mrakeš, který si tentokrát udělal výlet do Utrechtu, aby si z Nizozemska odvezl €23.876 jako runner up €1.500 High Roller eventu. A v dalším průběhu roku nezůstalo jen u toho, protože zajímavé výsledky si přivezl také z dalších evropských měst a když se k tomu přidala také placená umístění z turnajů konaných na tuzemské půdě, byly z toho vloni celkové výhry ve výši $138.698.

Z uplynulých let jsme byli zvyklí na pořádaní European Poker Tour ve francouzském přístavním městečku v Deauville, ovšem na skvělé české výsledky tradičně bohatá zastávka z rozvrhu festivalu vypadla, tudíž bylo v tomto ohledu únorové dění výrazně slabší. Tedy alespoň co se živého okruhu týče, protože ve virtuálním prostoru se naši rozhodně neztratili. Antonín Duda s Vojtěchem Červinkou získali zlatý dres pro šampiony FTOPS a skvěle se dařilo třeba také Vojtěchu Růžičkovi.

 Robert Kokoška na finálovém stole rozvadovské Eureky

Jakmile jsme navíc v kalendáři obrátili další list, ke slovu se dostal opět Robert Kokoška. Rozvadovské kasino King's totiž v březnu hostilo další podnik festivalu Eureka Poker Tour a jeden z historicky nejúspěšnějších českých profesionálů se podíval na finálový stůl jeho Main Eventu. Mrzet může pouze to, že z toho nakonec nebyl titul a výhra €106.186 (tu si zajistil Ivan „Negriin" Luca), ale pouze sedmá příčka ohodnocená částkou €18.330. Hráči Kokoškových kvalit by zkrátka slušela vyšší. Jak už víte, v souvislosti s Eurekou nás ještě do konce roku čekala další radostná událost, ale to už bychom hodně předbíhali.

Z dalších březnových událostí vyčnívá výstup Jana „hownořez" Nakládala na pozici světové dvanáctky v žebříčku Pocketfives Rankings, výhra €71.000 v podání legendy Pokerman.cz Jana Blahynky nebo druhá příčka Davida Táborského v Main Eventu Rotterdam Poker Series, což byl výsledek vyjádřený ziskem rovných €40.000. V zahraničí úřadoval také Karel Kratochvíl, který za triumf v jednom ze side eventů WSOPC Los Angeles obdržel $25.375. A poslední březnový střípek - Artur Rudziankov s Janem Nakládalem obdrželi (a oba odmítli) nabídku rozšířit tým instruktorů výukového portálu RunItOnce.com Phila Galfonda. To jen kdyby někdo zapomněl, jak skvělé MTT hráče u nás máme.

Jan „hownořez" Nakládal 

Nestává se příliš často, aby na sebe v průběhu května český hráč strhnul pozornost jinde, než za stoly oblíbeného online festivalu Spring Championship of Onine Poker. Tomáši Fárovi se to ale povedlo náramně. Na úspěchy v turnajích EPT nebo WSOP jsme už zvyklí, když se ale řekne WPT, většina z nás si ji právem asociuje spíše s děním na americké půdě. Třiatřicetiletý borec, který předvádí konstantně fenomenální výsledky v herně PartyPoker, se ovšem probojoval do šestičlenného finále €3.300 Main Eventu WPT Amsterdam, kde jeho cestu za titulem utnul až v heads-upu Andjelko Andrejevic. U pokladny na něj přesto čekalo €143.300 a dobrý pocit mohl mít třeba také z toho, že na třetí příčku odsunul americkou hvědu Anthonyho Zinna. Co se SCOOP týče, opět nejvíce zaujal Jan Nakládal, nyní již jeho dvojnásobný šampion. Ta největší onlinová událost měsíce se ovšem zrodila během 888poker Super XL Series, z jejíhož Main Eventu si $150.832 v dealu vyhádal Vocaaas.

Tomáš Fára 

Všechny do této chvíle zmíněné události jako by nyní už byly pouze vzdálenou vzpomínkou, kterou odvál horký vítr z lasvegaské pouště (nebo studená klimatizace v hotelu Riu, chcete-li). I když, vítr... Na Beaufortově stupnici by to bylo nejspíše něco mezi jedenáctkou a nejsilnější dvanáctkou, tedy vichřice postupně přecházející v orkán. Hlavní město pokeru přivítalo sedmačtyřicátý ročník slavné World Series of Poker a na zdejší McCarranovo letiště opět dosedla početná česká výprava, tentokrát s výrazným hanáckým zastoupením v podobě týmu pod vedením - ano, opět on - Jana Nakládala.

A než jsme se stačili rozkoukat nejenom my, ale zřejmě také oni, měli jsme tu premiérovou živou reportáž z finálového stolu. Navíc jsme během ní nesledovali pouze jednoho, ale rovnou dva české hráče. Zároveň se jednalo o turnaj přímo kolosálních rozměrů, a sice druhý ročník samotného The Colossus II, s počtem 21.613 registrací (11.713 unikátních hráčů) druhý nejobsazenější turnaj v historii pokeru. Jediné, co tomu chybělo, byl náramek. Nezískal ho v minulosti Martin Staszko, Artur Rudziankov ani Vítek Pešta. Ti všichni padli v závěrečném heads-upu, stejně jako Jiří Horák, který si z turnaje odnesl $618.000. Jeho kamarád Marek Ohnisko jej opustil na páté příčce s odměnou $263.962*. Psala se však teprve středa 8. června, od zahájení série uplynulo pouhých deset dní a do jejího závěru se toho mohlo stát ještě mnoho. A také že ano.

*Jediným českým šampionem WSOP tak stále zůstává Tomáš Junek

Jiří Horák a další jeho krajané přidávali deep run za deep runem, Martin Staszko postupně navyšoval české maximum v počtu placených umístění v náramkových eventech, Ondřej Horvát pokořil jeden z Daily Deepstack eventů a pak přišel červenec. O slovo se přihlásil WSOP Main Event. Turnaj turnajů. 

Deset nejvíce elektrizujících dní letní části festivalu. Pro to, co se během nich následně událo, se těžko hledají správná slova. Ze startovních dní Main Eventu postoupila sedmička Čechů, mezi kterými zářil Vojtěch Růžička, průběžně 12. muž svého flightu. A zatímco jeho krajané postupně odpadávali, Vojtěch postupoval dál. Až najednou z původních 6.737 účastníků u stolů sedělo už jen 27 nejúspěšnějších z nich a Vojtěch se vyhříval na první příčce průběžného pořadí. Jasně, je to hodně okleštěný popis toho, co se stalo, zajímavých momentů ale bylo tolik, že by vystačily na obsáhlý samostatný článek.

Nebylo to tak docela bez nervů, ale na to se už historie neptá. Vojtěch to dokázal, stal se druhým českým členem slovutné November Nine a na stránkách tuzemských webů prakticky bez přestání vydržel až do dneška. Mimo jiné jako jeden z Čechů roku 2016 podle MF Dnes. V listopadovém finále sklidil za předvedenou hru vlnu obdivu a uznání, byť bychom ho samozřejmě viděli rádi výše, než na konečné páté příčce ohodnocené částkou $1.935.288. Zážitek to byl ale úžasný, o tom zkrátka žádných pochyb není.

 

Navíc rozhodně nebyl jediný, který svým fanouškům připravil. Intenzivní byla z jeho strany také srpnová zastávka EPT v Barceloně, kdy se nejprve probojoval na placené pozice svého prvního €25.000 High Roller a následně předvedl téměř dokonalé deja vu, když se objevil mezi nejlepší čtyřiadvacítkou Main Eventu. Ano, šest týdnů po svém životním úspěchu si o finálový stůl zahrál také v největším Main Eventu EPT v historii. Ne všechny příběhy však mívají dobrý konec, ze semifinálového dne se bohužel poroučel hned jako první. Zapomínat nesmíme ani na podpis dlouhodobé sponzorské smlouvy s rozvadovským kasinem King's nebo to, s jakým přehledem poker prezentuje divákům a čtenářům mainstreamových médií. Což je něco, v čem ostatní čeští hráči, snad jedině s výjimkou Martina Kabrhela, v minulosti kompletně pohořeli. Jedinou kaňkou na jeho loňském vystoupení tak zůstává kompletní výsledkový výpadek na pražské EPT, i přesto je však Růžička nefalšovaným českým pokerovým hrdinou.

Vojtěch Růžička

Ještě, než se ale dostaneme k prosincové oslavě pokeru v české metropoli, sluší se zmínit také další události druhého půlroku, které se odehrávaly mimo Las Vegas. Na přelomu července a srpna zuřily na Hané líté boje v rámci Olomouc Poker Festival, který v domácím turnajovém kalendáři zacelil hlubokou mezeru po komunitou milovaném každoročním setkání v Pardubicích. Na první ročník to nebylo vůbec špatné a mnohdy byly rovněž k vidění velice zajímavé výsledky. Za nejvýraznější událost akce považujeme dění ve vlajkovém Redbet Hunter Main Event. Ačkoli na vrcholu stanul Jakub Padých, o něco více se mluvilo o výkonu čerstvého runner upa The Colossus Jiřího Horáka, který se stal součástí dealu čtyř nejúspěšnějších hráčů, z něhož si odnesl jen o 40 tisíc korun méně, než zmíněný vítěz. Tedy 869.750 Kč.

V srpnu byl účastníkem významného dealu Ondřej Drozd, to když si z prize poolu letní edice GCOP ukrojil €22.354, během zářijového PokerStars WCOOP se LIKE A G6 dočkal druhého místa v $530 NL Hold'em, které mu vyneslo $74.671 a v listopadu si o svoji porci slávy řekl Antonín Duda. Jako dvojnásobný finalista EPT měl na dosah také šestičlenné finále WPT Montreal, nakonec z toho však bylo osmé místo a odměna $40.343.

Martin Kabrhel jako šampion WSOPC

To už však bylo na čase přesunout se do King's, které si podruhé v historii vzalo na starost pořádání tuzemské edice World Poker Series Circuit. Mimořádně povedeného festivalu, který znovu podtrhl důležitost tohoto kasina. Česká republika díky němu ve světě pokeru neznamená pouze prosincovou Prahu, ale důležitým místem světového pokeru může být v jakémkoli období roku. Hned dvě WSOP a jedna WSOP Europe v roce 2017 jsou toho pádným argumentem. Naši hráči navíc dosáhli na řadu skvělých umístění, včetně dvou titulů v podání Martina Kabrhela a Sylvy Šimordové.

Leon Tsoukernik suverénně ovládl €50.000 Super High Roller 

King's, Praha, Kabrhel. Všechny tyto světy se protnuly během EPT Prague, která letos vešla do dějin jako rozlučková událost před tím, než oblíbená značka s třináctiletou tradicí podlehne sloučení živých sérií pod hlavičkou PokerStars a v letošním roce se vrátí už jako PokerStars Championship. Tohle pokerové sbohem mělo podle očekávání důstojné parametry a k naší radosti k tomu výraznou měrou přispěli také čeští hráči. Leon Tsoukernik se stal králem také v €50.000 Super High Roller eventu (€741.100), Vojtěch Horut obsadil pátou příčku v Eurece (€63.680) a ve všech pádech se skloňovalo jméno Martina Kabrhela. Ostatně jako celý podzim. Na již zmíněný zisk prstenu pro šampiona WSOP navázal pátým místem na České Pokerové Tour, to samé se mu povedlo také během pražské World Poker Tour a přestože pomyslný hattrick v hlavním turnaji EPT nakonec nezkompletoval, bylo to opravdu těsné. Jeho výslednou osmnáctou příčku si především diváci televizních přenosů museli užít do sytosti.

A tím se také dostáváme do úplného závěru naší rekapitulace. Bylo to vyčerpávající, co říkáte? Z naší strany však šlo o milou povinnost, kterou bychom si rádi zopakovali i v po uplynutí nadcházejících dvanácti měsíců. A víte co? O tom, že to bude znovu velké, ani trochu nepochybujeme.

Sdílet tento článek na Facebooku
4.1.2017 | Autor: Filip Novák, foto: Neil Stoddart, Tomáš Stacha

Diskuse k článku

Přidat komentář - celkem: 0
Pokud se chcete zapojit do diskuze, musíte být přihlášeni. Přihlásit se můžete zde.
Zatím nebyl přidán žádný komentář.


 

Spolupracujeme:

Forbes Casino