Pokerman.cz - Průvodce světem pokeruHome
váš průvodce světem pokeru
menu


Rozhovor s Chrisem Moormanem o backingu a plánech do budoucna, závěrečná část

Devětadvacetiletý Brit Chris Moorman je zcela právem považován za mnohaletou jedničku online turnajů a hráče, jenž se již několik let dokáže skvěle adaptovat na rychlou změnu hry. Ve svém nejnovějším rozhovoru se Chris setkal rozpovídal pro magazín BLUFF.


Čistě pro value

Vítězství na obrovském živém turnaji Moormanovi připomene světla reflektorů. Triumf na LAPC byl téměř jako úspěch na domácí půdě, neboť Chris a jeho snoubenka si v té době pronajímali obydlí v Los Angeles. Najednou měl ruce plné dolarů a kamery mířily na něj. Pro mnoho hráčů by takové vítězství vedlo k období vysokých buy-inů v malém poli. Využít tu vlnu, ne? Ale pro Moormana je největší value právě v těch velkých polích.

"Malé pole příliš zrovna nemusím - riskujete více, abyste vyhráli méně. Ve skutečnosti jsem nikdy nehrál v poli pod padesát hráčů a televize (hraní pod dohledem kamer) mne nijak nemotivuje. Zajímám se o value. Málem jsem si koupil část akce od kamaráda, který se chystal na londýnskou Alpha 8. Ale pak řekl, že to za to nestojí, protože je pole příliš dobré. Nikdo nechce hrát High Roller event proti sedmi Němcům.

Většina té value spočívá, jestliže jste turnajový profesionál, v hraní proti slabším hráčům. Pokud bych hrál high stakes jako Viktor Blom, pak bych hrál cash games či heads-upy. V turnajovém pokeru je zapotřebí potlačit ego a zacílit na slabší hráče.

Setkání fanoušků

Každý má nějakého pokerového hrdinu - hráče, kterého se snaží napodobit, když už ne stylem, pak úspěchem. Ani Moorman netvoří žádnou výjimku a není žádným překvapením, že jde v jeho případě o ty nejúspěšnější hráče současnosti.

"Docela dobře znám Fedora (CrownUpGuy) Holze. Backuje jednoho z mých přátel a viděl jsem jeho výukové video z finálového stolu turnaje. Něco jsem proti němu odehrál, ale až do jeho vítězství v Main Eventu série WCOOP jsem jeho hru příliš neznal. Můj kamarád, který pod ním hraje, o něm prohlašuje, že patří k těm nejlepším a některé věci dělá zcela odlišně."

Jestliže to Holz ničí online, pak se automaticky nabízí jedno jméno, spojené s tím, čemu říkáme live pro s heaterem v zádech. Zatímco si celý svět zvyká na cílevědomě chladnou tvář  jistého high rollera, Moorman ten obličej spatřil už v minulosti.

"Dana Colmana jsem sledoval při heads-upu s Mikem Leahem na Seminole Hard Rock a vzpomněl jsem si, že jsem ho spatřil před pěti lety během WSOP Europe, které se tenkrát ještě konalo v Londýně. Bylo mu nějakých osmnáct let a já jsem zrovna hrál $10k heads-up proti mladému Nizozemci, jemuž se podařilo vyhrát $10k WCOOP heads-up, tudíž to byl pěkně těžký zápas. Colman se objevil v railu a velmi hlasitě, mnohem hlasitěji, než jak se projevuje nyní, mne tlačil jako opravdový fanoušek. Letos jsme se během $25k satelitu do One Drop eventu potkali na stejném stole a on se mi omluvil za to, že na mne během toho zápasu před těmi několika lety tolik mluvil. Já jsem mu odpověděl, že teď jsem jeho fanouškem já."

Moormanovi to v satelitu nevyšlo a místo toho sledoval, jak si Colman došel pro $15,3 milionů za vítězství v největším turnaji World Series of Poker. Ale nebyl to pouze One Drop, který se potýkaj s úbytkem britských hráčů.

"Mnoho kluků neodjelo nebo dorazili později. Místní náklady prostě nejsou malé. Pokud vypadnete z turnaje, pak vyrazíte za zábavou a utrácíte peníze. Dříve jste se mohli vrátit na hotel a vyhrát peníze zpátky online. Nyní to jde jenom tak, že usednete na cash game, což se ale mnoho lidí netýká. Loni bylo mnohem více prázdno, obzvláště během prvních pár týdnů."

Backovací období

Všichni jsme slyšeli drby o Moormanově make-upu, který vzniknul díky jeho backování hráčů na high stakes. To jsou ale dřívější časy. Stejně jako u mnoha profesionálů, backování je spojeno s Moormanovou minulostí.

"Už dávno nikono nestakuju, zcela jsem s tím skončil. Někdy to pro mne byly noční můry, ale zažil jsem i dobrá období. Poznal jsem hodně lidí, které bych jinak nepotkal, a mohl jsem railovat finálové stoly velkých turnajů, kde hráči cashoutovali přes milion dolarů a já jsem z toho měl polovinu, takže tyhle chvíle stály za to! Jakmile zjistíte, že vám někdo krade peníze či je nějakým způsobem odgemblí, může to být nepříjemné, ale nejhorší je, pokud jste pomohli někomu, o kom jste si mysleli, že je váš přítel, a on s vámi vyjebe. Peníze mohou lidem v pokeru zatemnit úsudek a oni pak často udělají špatnou věc, jestli se se ocitnou v zoufalé situaci. Pak se to snaží ospravedlnit myšlenkovým pochodem jako "No, on teď vyhrál obrovský turnaj, takže to pro něj nic neznamená," ale samozřejmě jde o ten princip."

Tohle jsou ta úskalí. Ale s každým zásahem do bankroolu přijde i nějaký boost, tedy moment, odmění rozhodnutí finančně stabilního backera investovat něco z výher do nových hráčů, což je mízou celé hry.

"Většina lidí, které jsem díky backování potkal, jsou úžasní a věřím jim na 100%. Měl jsem kliku, že začal opravdu šťastně - Ty Reiman skončil na PCA druhý. Nyní je to můj dobrý přítel, ale než jsem si o něm přečetl online, nikdy jsem s ním příliš nemluvil. Nicméně celkově jsem nebyl nějak krutý, když jsem musel učinit těžké rozhodnutí. Ničeho nelituji. Byla to zábava a zase tak špatně to nedopadlo."

Životní styl

Před osmi lety měl filozofii, jak přistupovat k turnajům, zcela odlišnou. A všechny ty nalítané hodiny, výběr turnajů a teorie hry možná zvyšovaly tlak. Nyní působí jako vyrovnaný člověk, jenž si uvědomuje, čím je potřeba projít, jestliže si dělá zálusk na velké tituly - ať už online nebo live. Žít s kufříkem v ruce není jednoduché a vyžaduje zápal do hry, hlad co jen tak nepřejde a samozřejmě i nějakou tu oběť.

"Měl jsem za sebou dlouhý let, sotva se vyspal a rovnou zapnul online a hrál dvanáct hodin. Opravdu jsem se na to těšil. V Americe už online hrát nemůžu, takže trávím většinu času v Kanadě (převážně Vancouver) a nebo v Mexiku. Plán je strávit první polovinu roku zde a druhou v Evropě, kde se v ten čas hraje více turnajů. Cestování tam a zpět ve dvou lidech se může prodražit. Mám ale štěstí - netrpím jet-lagem."

Za poslední dekádu se objevilo mnoho nových profesionálů a mnoho jich zmizelo. Někteří vyhráli a někteří prohráli. Ale Moorman pořád zůstává a pohybuje se mezi online čaroději a dobřé známými live profesionály. Nelze ho nikam zařadit, je členem obou klanů, takový poslední přeživší. A svoje sluchátka značky Monster zatím neplánuje sundat.

"Z těch hráčů, kteří hráli v době mých začátků, už tolik nezůstalo. A já ve svých padesáti už možná taky nebudu hrát, možná budu mít rodinu. Ale zatím žádný únikový plán nemám. V okamžiku, kdy mne poker přestane bavit, začnu dělat něco jiného. Nicméně teď se probudím a při pomyšlení na hru stále cítím vzrušení. Navíc, stál jsem nevyhrál Sunday Million!"

Pro hráče jako Moorman možná nebude dostatečné žádné vítězství a možná sepsáním knihy určitým způsobem splácí své úspěchy hře, kterou tolik miluje. Ačkoliv je poslední kapitola hotová, Moormanův vlastní příběh ještě nějaké ty zvraty zažije.

Sdílet tento článek na Facebooku
26.11.2014 | Autor: Z BluffEurope.com přeložil Tomáš Jíra

Diskuse k článku

Přidat komentář - celkem: 0
Pokud se chcete zapojit do diskuze, musíte být přihlášeni. Přihlásit se můžete zde.
Zatím nebyl přidán žádný komentář.


 

Spolupracujeme:

Forbes Casino