x

 Cash Games (12)

King’s Casino RozvadovNLH2/4 €Ikonka pokerový stůl 7
King’s Casino RozvadovPLO2/2 €Ikonka pokerový stůl 3
King's Prague HiltonNLH1/3 € 6/9
Ambassador CasinoNLH10/20 Kč 8
Ambassador CasinoNLH100/200 Kč 8
Ambassador CasinoNLH10/20 Kč 8
Showdown Poker Club MuzeumNLH10/20 KčIkonka pokerový stůl 2
Showdown Poker Club MuzeumNLH25/50 Kč 8
Showdown Poker Club MuzeumPLO20/20 Kč 8
Ambassador CasinoNLH25/50 Kč 9
Grand Casino AšNLH1/2 €Ikonka pokerový stůl 2
Grand Casino AšPLO 5Card2/2 €Ikonka pokerový stůl 1


 Turnaje (25)

28.3. 18:00
70+10 €
10 000 €
30.3. 14:00
135+15 €
30 000 €
31.3. 18:00
70+10 €
10 000 €
3.4. 18:00
33+20+7 €
5 000 €
7.4. 12:00
70+40+10 €
10 000 €
11.4. 19:00
105+15 €
10 000 €
10.5. 20:00
90+10 €
10 000 €
Zobrazit více »

Aktuálně

Lubor Dědič Rozhovor: Během hraní pokeru se snažím dělat show pro sebe i pro ostatní

Ikonka datum zveřejnění07. 11. 2011
Ikonka komentáře30

K jednomu z nejobsáhlejších rozhovorů v historii našeho portálu jsme si pozvali známého tuzemského hráče a velice zajímavou osobnost Lubora Dědiče. Ten o sobě v tomto roce dává vědět zejména za stoly nejslavnější české turnajové série Česká Pokerová Tour, kde mu aktuálně patří druhá příčka průběžného pořadí. Lubor neuniknul otázkám týkajících se gamblerské minulosti, chování za pokerovými stoly nebo třeba jarního šíleného propbetu s Petrem Targou.

 

V minulosti ses podobně jako třeba Lukáš Dydek "živil" hraním na automatech. Zašlo někdy všechno až tak daleko, že sis začal uvědomovat, že to, co děláš, není úplně správné?

Hrozně pěkná otázka na začátek rozhovoru :-). Na období, kdy jsem propadl automatům, velmi nerad vzpomínám a stejně tak nerad o něm i mluvím. Z toho vyplývá, že jsem hře na automatech v minulosti propadl, a ačkoliv jsem si takřka od začátku uvědomoval, že je to problém, tak jsem s tím dlouhou dobu nedokázal bojovat. Kvůli automatům jsem byl v životě mockrát hodně dole, a to, že teď mohu říct, že na automatech nejsem závislej, se stalo jen díky tomu, že jsem začal vydělávat několikanásobně víc peněz, než jsem byl v té době schopen prohrát. Hra mě tak de facto přestala bavit, protože už v tom nebyla ta vidina zbohatnutí.

Máš nějaký přehled, kolik jsi na automatech prohrál peněz?

Přehled vůbec nemám, ale kdybych za ty peníze kupoval jen Ferrari, tak mám možná největší sbírku těchhle aut na světě.

Jak to máš s různými hazardními hrami nyní? Je těžké po těch letech odolat?

Vzhledem k tomu, že se poslední roky pohybuju často po kasinech, kde se pořádají pokerové turnaje, tak se občas k nějakýmu hazardu mimo poker nachomýtnu. Ale je to tak, že mě to třeba na večer chytne, připomenu si svoje období z mládí, zjistím, že to stojí hromadu peněz za poměrně nulovou zábavu, a mám zase na čtvrt roku pokoj od hazardu (mimo poker). Třeba před rokem jsem se takhle zapomněl u jednoho automatu a byl jsem poměrně hodně naštvanej, tak jsem všem svým známým vypsal odměnu 100.000 korun, když mě někdo načape, jak hraju na slotech. A do dnešního dne jsem si kupodivu opravdu na automatech nezahrál jedinou hru.

Život ti podle tvých slov změnila SMS soutěž, ve které na vítěze čekala částka 10 milionů korun. Soutěž se ti i s pomocí rodiny podařilo vyhrát. Můžeš zavzpomínat, o co tehdy přesně šlo a jak jsi v ní uspěl?

V té době jsem měl stánek s ovocem a zeleninou. Vydělával jsem poměrně dost peněz, ale vzhledem ke svým vášním jsem byl věčně švorc. Respektive když jsem potřeboval koupit auto nebo dát peníze na nájem (kterej jsem platil kvartálně), tak jsem si na to vždy půjčil a bez problémů jsem to za několik dní splatil, ale nedokázal jsem u sebe udržet větší částku peněz pohromadě. V tý době se na Nově objevila reklama na SMS soutěž k desátýmu výročí televize Nova, která se jmenovala Superprogram a kde se mělo bojovat o 10 milionů korun. Nějak mě to zaujalo a přečetl jsem si pravidla soutěže a zjistil jsem, že to není o náhodě, že se vítěz nijak nelosuje a že to, kdo vyhraje, má sice přísný, ale jasný pravidla.

Ta soutěž byla postavená na tom, že hromada dementů bude posílat SMSky za 10 korun a ten největší dement, kterej jich pošle nejvíc (podle určitých pravidel), vyhraje 10 mega. A já jsem si tak nějak spočítal, že nikdo normální se tomuhle věnovat nebude a že dementy prostě porazím. Rozhodl jsem se, že tuhle hru vyhraju, a vše jsem tomu podřídil. Bylo to o tom, že se na Nově v reklamních blocích objevovaly nepravidelně po dobu jednoho měsíce speciální kódy (ve tvaru SP LETO, SP NOVA, SP AUTO apod.). Každej kód mohl člověk poslat jen jednou a musel ho poslat nejpozději do 30 minut po odvysílání reklamy, a kdo poslal za ten měsíc nejvíc kódů, tak ten vyhrál. Další pravidlo bylo, že se lidi mohou dát dohromady a utvořit až max. 20členný tým, který bude body sbírat společně. Takže jsem koupil 20 sim karet, který jsem zaregistroval na svoje kamarády, pronajal jsem si na měsíc byt, do kterého jsem se odstěhoval s dalšími pěti lidmi, které jsem si najal na spolupráci, a měsíc jsme sledovali Novu 24 hodin denně. A po měsíci jsme zjistili, že jsme viděli naprosto všechny kódy a každej jsme poslali ze všech 20 telefonů, a tudíž jsme jako jediný nasbírali maximální počet bodů a vyhráli jsme 10 mega :-).

SMS za ten měsíc vyšly na 90.000 korun a dalších 160.000 byly náklady na provoz bytu a najatý lidi. Z 10.000.000 korun byly 2 mega daň Špidlovi, 250k náklady a 1,45 mega jsem vyplatil lidem, který mi nějak pomohli, jako provizi za vítězství. Takže mi zůstalo 6,3 mega, který mě koply do naprosto jiných sfér života.


Platíš za, když ne nejlepšího, tak alespoň nejznámějšího českého sportovního sázkaře. Kdy jsi svoji kariéru na tomto poli odstartoval?

Tak poprvé jsem si vsadil hned druhý den poté, co v Čechách otevřeli první pobočku Fortuny, a sázím prakticky doteď. Ale do roku 2004, kdy jsem vyhrál SMS soutěž, to byl jen gambl, stejně jako hra na automatech. Po tý velký výhře jsem z bezpečnostních důvodů (abych vše hned zase neprohrál) investoval do koupě bowlingové herny, kde jsem záhy otevřel pobočku jedný sázkovky. Byla to první sázkovka, která nechtěla poplatek, a mně tam chodili sázet i bookmakeři z jiných sázkových kanceláří. Začal jsem přemýšlet nad tím, co sází a proč to sází u mě, a zjistil jsem, že kurzy konkurence už dávno změnila a „moje“ sázkovka je sto let za vopicema a kurzy furt drží. A postupem času jsem zjistil, že výše kurzu je alfa a omega toho, jestli na sázkách dlouhodobě vyhraješ, nebo prohraješ. No a od tý doby jsem sázením začal vydělávat astronomický částky.

Sázel jsi a hrál rád už od mala?

Ano, soutěživej a hravej jsem neskutečně, a to prakticky od narození. Vzpomínám si třeba, že když jsem byl ve třetí třídě, tak byla soutěž ve sběru papíru a já udělal cokoliv, abych tu soutěž vyhrál. Dostal jsem za to velkej harlekýnovej dort a až teď mi dochází, že ten dort stál tehdy asi 25 korun a za papír, kterej jsem přinesl, bych ve sběrně dostal asi pětikilo :-). Jen pro představu, byla toho skoro tuna starýho papíru.

Sportovní sázení je stále hlavním zdrojem tvé obživy. Kolik času práci věnuješ?

Pokud zrovna nehraju poker, tak u toho jsem prakticky furt, ale je to už 7 let furt ta stejná práce, takže už to trošku flákám. V začátcích jsem v sázkách ležel i 16 hodin denně, teď to bude něco mezi 6 a 8 hodinama.

Dá se sázení nějakým způsobem přirovnat k pokeru? Jsou tam nějaké společné rysy?

Určitě! Skoro vše je stejný jako v pokeru. Musíš mít bankrol; většina lidí v sázení i v pokeru prohrává, aby nějaká menšina vydělávala; jedinej, kdo vyhrává skoro furt, je ten, kdo hru pořádá; na to, aby byl člověk ziskovej, musí obětovat nehorázný množství času; obojí je o dobrých a špatných rozhodnutích, tzn. neproměněná penalta nebo špatnej river rozhoduje jen o jedný sázce, ale nemá vliv na ziskovost hráče. Je toho daleko víc, to by bylo na dlouho.

Jak dlouho trvalo, než sis sázením začal vydělávat slušné peníze?

Peníze jsem sázkama začal vydělávat prakticky ze dne na den poté, co jsem začal sázet kurzy, které byli nadhodnocený. Do tý doby jsem sázel na ty týmy, který jsem si myslel, že vyhrajou.

Jak přesně probíhá tvůj normální pracovní den? Máš kolem sebe nějaký tým lidí, který ti pomáhá, a pokud ano, jakým způsobem?

V současný době je to tak, že vstávám, až se vzbudím, sednu k počítači a kouknu, co mi lidi sázej. A já jen hlídám, jestli to občas nejsou nějaký kraviny, a jen to celé koordinuju. Z toho vyplývá, že spolupracuji s týmem lidí, kde každý přesně ví, co má dělat, a já jen hlídám, jestli každej dělá to, co dělat má. Nechci moc říkat, co a jak dělám, ale ve skutečnosti to je více nudná rutina než nějakej adrenalin, jak si každej myslí

Je třeba vyhrané peníze nějakým způsobem danit?

Ne, vyhrané peníze se nedaní. Kriminálka i finančák už se mě několikrát ptaly, kde beru peníze na svůj marnotratnej život, a poté, co jsem své příjmy vysvětlil a patřičně výhry doložil, tak konstatovali, že je vše v pořádku, a nic danit nechtěli. Asi se předpokládá, že výhra je jen dílem náhody a vyhrávat se dlouhodobě nedá.

Jak velká je česká sázkařská komunita v porovnání s tou pokerovou?

Hele, to ani nevím… Jsme národ sázkařů a sázkařů je určitě víc než pokerových hráčů, ale když hraješ poker, tak vždy hraješ proti nějakým hráčům, který postupně poznáváš, kdežto když sázíš, tak sázíš vždy proti sázkovým kancelářím a ostatní sázkaře neznáš. Jsou sázkařské weby a i nějaký sázkařský komunity, a je tam i hodně Luborů Dědičů, jak jsem se dočetl, ale já na žádný takový weby nechodím a v žádný takový komunitě nejsem. Jen mi občas choděj nějaký mejly od lidí, kterejm jsem prej dohodil nějakej tutovej tip a nevyšel a chtěj po mě peníze. Ale takovýhle věci já nedělám.

Vedeš si přesné statistiky svých výher? Jaká byla tvá největší výhra a kolik tě stál nejhorší "downswing"?

Nějaký statistiky si vedu už jen z toho důvodu, že podle zisku musím vyplácet své spolupracovníky. S těma rekordama je to u mě těžký. Měl jsem tiket za milion, kde byla výhra asi 2,5 milionu, ale moje sázení je o tom, že mám denně třeba sto tiketů a na každým je v průměru výhra v řádu desítek tisíc korun. Nenajdeš u mě tiket s celkovým kurzem 239.573,0, kde bych za dvacku čekal na 5 mega. Nechci moc rozkrývat, co a jak přesně dělám, ale pravdou je to, že za těch 7 let, co se sázením živím, mě ještě downswing nepotkal a zatím žádný měsíc jsem neskončil sázením v mínusu. Pravdou ale je, že zisky postupně stále klesají, neboť sázkový kanceláře už nedělají tolik chyb jako před sedmi lety.

Na jaké sporty převážně sázíš?

Sázím prakticky na vše, ale prim hraje pochopitelně fotbal a tenis. Ale jinak ta tvoje otázka zase plyne z nepochopení toho, jak sázím… Já nesleduji jednotlivé sporty a nekoukám na statistiky a soupisky hráčů. Porovnávám kurzy jednotlivých kanceláří a ty vyhodnocuji: když někdo s nějakým kurzem ustřelí, tak to prostě nasázím, a světe div se, vono to takhle funguje :-).

Známým hráčem ses stal i v pokeru, přičemž jsi nástup na scénu uchopil úplně jinak než drtivá většina ostatních hráčů. Tvým prvním live turnajem v životě byl Main Event WSOPE 2009 s buy-inem 10.000 liber. Proč právě tento turnaj? Myslíš si, že se při rozhodování, zda se na turnaj vypravit, projevila i tvoje hráčská povaha?

Na tento turnaj jsem se dostal úplnou náhodou a zcela znenadání, a bylo to tak rychlý, že jsem ani neměl čas si živou hru vyzkoušet tady v Praze. Společnost Betfair mě dlouhou dobu zvala na návštěvu Londýna včetně možnosti zhlédnutí nějakýho zajímavýho fotbalovýho utkání. Vzhledem k tomu, že se anglicky nedomluvím, tak se mi dlouhou dobu nikam nechtělo, protože jsem si nedokázal představit, co tam budu třeba 4 dny dělat, když se fotbal hraje jen 90 minut. Až mi jednou manager Betfairu napsal, že v následujícím týdnu se mi nebude moci moc věnovat, protože bude lítat okolo WSOPE, které v tý době Betfair pořádal, a mě napadlo, že pokerovej turnaj je ideální příležitost, jak naplnit volný čas. V tom týdnu se v Londýně hrálo i utkání Fulham-Arsenal, tak jsem se rozhodl, že se pojedu podívat na Rosickýho a k tomu zkusím, jak se hraje velkej poker.

Je pravdou, že jsem do tý doby nikdy nehrál poker naživo, ale občas jsem si v tý době pinknul nějakej turnaj na bwinu, takže pravidla jsem jakž takž ovládal, a na cestu jsem si koupil knížku od Phila Hellmutha „Jak poker hrají profesionálové“. Vzhledem k tomu, že let do Londýna není moc dlouhý, jsem se dostal jen ke kapitolám s Top 10 startovníma kombinacema, a kupodivu to byla super strategie a já ve svém dnu skončil 3. na chipech… Před svým druhým hracím dnem jsem měl den volna, tak jsem se snažil ještě něco nastudovat, jako jak bluffovat a jak pracovat s chipama, a pochopitelně jsem to pak na tři řezy odpálil a skončil jsem na 99. místě, což i tak byl do tý doby nejlepší výsledek českého hráče v Main Eventu WSOP :-). Perličkou je, že druhý hrací den jsem začínal na televizním stole právě s Hellmuthem a společnost nám dělali Doyle Brunson a Antonio Esfandiari. Ovšem já vůbec nevěděl, o jaký hvězdy jde, a z fotky na knížce jsem znal jen Hellmutha :-).

Vyprávěl jsi mi, že WSOPE pro tebe bylo velkým zážitkem. Jak ses pral s nervozitou u stolu?

Já to sice hrozně prožíval, protože jsem si uvědomoval, že to je velkej turnaj, ale nějak nervózní jsem nebyl. Jen jsem se bál, abych neudělal nějakou technickou chybu, jako abych nezahodil karty dřív, než je zahodí hráč přede mnou, nebo abych dával blindy, kdy mám, a upřímně moc dalších věcí jsem u svý hry nestíhal. Do prvního breaku jsem třeba furt nechápal, proč když navýším na tisíc (při blindech 50/100), tak dealerka furt hlásila call. Až o pauze se mi na to šel zeptat pán, kterýho jsem od Betfairu dostal k ruce, a vysvětlil mi, že když chci raisovat, tak musím dát víc jak jeden žeton :-).

I když se ti velký stack po prvním hracím dni nakonec nepodařilo udržet, výletu jsi ale určitě nelitoval…

Výletu jsem v žádným případě nelitoval. Byl jsem z toho naprosto unešen a do pokeru jsem se zamiloval. Ale lituju toho teď, když si spočítám, kolik mě do dnešní doby už poker stál peněz :-).


Pokud se nemýlím, tak na české scéně jsi na sebe poprvé výrazně upozornil čtvrtým místem na Czech-Slovak Series of Poker, kde ti po dealu pěti nejúspěšnějších hráčů připadlo 311.000 Kč. O několik měsíců později ses objevil na finálovém stole PokerStars Prague Open. Tam jsi skončil také čtvrtý. Cítil jsi, že ses po těchto výsledcích dostal do povědomí ostatních hráčů, a zpozoroval například nějakou změnu během samotné hry?

Jo, tohle byly moje první úspěchy, které mě v touze hrát poker jen nakoply, a myslel jsem si, že to je jasnej důkaz o tom, že to můžu hrát. V povědomí hráčů jsem už asi byl, neboť jsem už v té době hrál poker pravidelně a u cash games jsem byl velmi oblíbená fish. V té době jsem nějakou změnu u stolu moc nepozoroval, což asi pramenilo i z toho, že jsem vůbec celou hru moc nesledoval a věnoval se jen svým kartám a svým nápadům. Bavíme se o době, kdy jsem sice už věděl, jak mám raisovat a jak přibližně sázet a kolik mám outů po flopu, ale neřešil jsem třeba, jakou mám pozici, takže jsem hrál stejný karty z UTG i z buttonu a hrál jsem bez ohledu na to, jestli jsem hru otevíral, anebo jestli už byla nějaká akce přede mnou. Toto vše mi až o něco později vysvětlil Petr „Hurloon“ Jaroš, který se mi několik měsíců věnoval a který mi ukázal cestu, jak hrát poker ziskově, a který mi hlavně otevřel oči.

Po krátké výsledkové odmlce jsi hodně vidět v letošním ročníku ČPT, kde ti před posledními třemi listopadovými turnaji patří průběžná druhá příčka celoročního bodování série. Na tuto pozici tě katapultovalo zejména vítězství zářijového high rolleru a následné vítězství říjnového Main Eventu. Oba turnaje jsi přitom ovládl obdobným způsobem - v pozdních fázích turnaje ses dostal na chiplead, ze kterého tě již nikdo nesesadil. Bývá v turnajích tvým záměrem co nejrychleji se dostat na bigstack a v pozdějších fázích tlačit na soupeře?

Abych řekl pravdu, tak já osobně si o sobě myslím, že jsem tight hráč, kterej čeká na karty a nikam se moc nežene, a to, že občas hraju častěji, je jen tím, že je mi občas líto nějaký karty zahodit :-). Teď vážně, oba turnaje jsem měl v plánu hrát zataženě a počkat si na karty. Doby, kdy jsem si myslel, že turnaje vyhraju v druhém levelu, už mám snad za sebou. To, že jsem se dostal k chipům, bylo určitě i štěstí na setupy, ale když to teď zpětně hodnotím, tak jsem měl velký štěstí okolo bubliny, kdy jsem byl vždy chipleader u stolu a pokusil jsem se v této fázi na soupeře zatlačit i bez karet, a kupodivu to fungovalo. Ale abych řekl pravdu, tak z toho masivního chipleadu na finálovém stole jsem byl i trošku nešťastný, protože jsem tak nějak nevěděl, co mám hrát. Jako short je to jednoduchý, stack okolo průměru mám už taky vyzkoušený, ale od masivního chipleadera se tak nějak očekává, že bude diktovat hru u stolu, a měl jsem s tím trošku problémy. Ale nakonec to dobře dopadlo :-).

V říjnu ses v heads-upu vypořádal symbolicky se svým velkým kamarádem Jirkou Horáčkem - lepší završení prvního vyhraného ČPT sis asi ani nemohl přát…

Jsem hrozně rád, že jsme se do závěrečného heads-upu dostali já i Hory, ale o to těžší to bylo. Kdybych s ním prohrál, tak bych to od něj poslouchal hrozně dlouho, a takhle si ho chvilku můžu dobírat já :-).

Na druhém říjnovém ME ČPT jsme byli svědky zajímavé konfrontace mezi tebou a Davidem Huspekou. Na tvůj river bet odpověděl Huspeka all-inem, který jsi dorovnal pouze s A high a získal pot, protože tvůj soupeř držel pouze K high. Jak přesně handa probíhala a jaký byl tvůj myšlenkový proces?

Takhle to vypadá hrozně šíleně a ve skutečnosti to bylo trošku jinak. Byla to moje první hra (protože jsem dorazil asi se 30minutovým zpožděním), já seděl na pozici 9 a David na pozici 1. Blindy byly 25/50, já měl small blind a David big blind, ale omylem vsadil hned po rozdání 200 chipů. Na to jsem se ho zeptal, co blbne, že má big blind, a on že sorry, a chtěl si vzít svou sázku zpět. Já byl zase poměrně dobře naloženej, a tak jsem se do něj hned pustil, že to neexistuje a že trvám na tom, aby tam žetony nechal, protože mám monster, kterej potřebuju zaplatit :-). A von se, pacholek, začal cukat, a tak jsem na něj musel zavolat floormana, kterej mu vysvětlil, že pokud nebude změna akce, tak že tam ty žetony musí nechat. Všichni fold, já call 50 (aby jeho raise platil) a následně re-raise 650. Bylo vidět, že se mu do toho moc nechce, ale rozhodl se, že bude svoje žetony bránit, a call, což se mi moc nelíbilo, protože jsem měl A-8o.

Flop J-5-2, já cbet 700 a David call. Na turn šel další J, což se mi docela líbilo, protože jsem usoudil, že David asi Jacka mít nebude, a vzhledem k tomu, že jakoby otevíral hru z UTG, tak jsem ho tipoval na nějakej malej pár. Přesto jsem se nechtěl v první hře moc odsypat, tak jsem zvolil defenzivní taktiku s tím, že se uvidí na riveru. Takže já check a následně jsem doplatil Davidův bet 900. River 7, rozhodl jsem se pro check s tím, že když vsadí nějak normálně, tak že to vzdám, protože klidně může mít full house. Ale ten magor mi tam insta poslal plnotuk za 7.500 do potu 4.500. To mě hrozně šokovalo a začal jsem přemýšlet nad tím, co může mít, když takhle blbne. Byl jsem si jistej, že monster by rozumně vsadil a snažil by se ze mě něco dostat. Nějakej pár nebo dobrý eso by checknul blind, ale plnotuk mi nedával vůbec smysl.

Nakonec jsem to vyhodnotil tak, že mi chce jen ukázat, že zrovna jeho u stolu trénovat nebudu, a že jde jen o obyčejnej bluff. Pořád jsem se bál, že klidně může mít něco jako A-T nebo A-9, což by mě furt poráželo. Nakonec jsem si ale řekl, že když to náhodou bude mít, tak že nebudu muset ukazovat svoje karty a nebude to taková ostuda, a se slovy, že mě to nevyřazuje (zůstalo by mi asi 300 chipů), jsem mu to dal a nevěřil jsem svým očím, když ukázal K-T :-). Pochopitelně jsem si hned radostí zařval. Vzápětí za mnou přiběhl Venca Rychtařík s tím, že má radost, že jsem Davida poslal na kešovku, ale že by nerad, aby se mé chování nějak zvrhlo. Dal mi preventivně napomenutí s tím, že při dalším projevu radosti dostanu na jeden orbit sit out, což se pochopitelně taky v pozdější fázi turnaje stalo.

Poslední dobou se na našem webu tvé emotivní chování za pokerovými stoly hodně řešilo, na což jsi i ty sám reagoval v komentářích a vše, myslím si, zcela jasně vysvětlil. Nepřijde ti, že se kolem toho dělá zbytečné haló? Mrzí tě tyhle příspěvky?

Na jednu stranu chápu, že plno lidí svým chováním seru, ale musím přiznat, že mě komentáře po mém vítězství docela mrzely. Ve skutečnosti je to tak, že já u pokeru nikdy neřvu, a to ani doma u onlinu, a celý to asi bude tím, že už jako školák jsem vždy platil za něco jako třídního šaška. A vzhledem k tomu, že ČPT je jedinej turnaj, kterej když hraju, tak mám u stolu a v sále hromadu lidí, které znám, tak se tak nějak podvědomě snažím dělat show pro sebe i pro ostatní. Prostě ČPT mám takhle hozený a snažím se bavit sebe i okolí, a věř, že třeba na WSOP jsem si nezařval ani jednou, a to už jsem tam odehrál víc jak 25 turnajů.

Zažil jsi někdy situaci, kdy by si některý ze soupeřů na tvé chování stěžoval?

Právě že vůbec nikdy. Lidi se většinou u stolu baví spolu se mnou a maximálně se stane, že někdo, kdo ten turnaj bere smrtelně vážně, se tváří kysele a já pak většinou trošku uberu, protože vyloženě srát nikoho nechci. Ale že by si na mě někdo přímo stěžoval, to se mi ještě nestalo. Teda něco takovýho se mi poprvé stalo až na posledním čépétéčku, ale bylo to tak, že hošík se zprvu bavil, ale pak nemohl vydejchat moje kecy, když jsme zůstali sami ve hře a jednou ho to stálo chipy a podruhý ho to stálo vyřazení. Dokonce si na mě pak o brejku počkal, aby mi řekl, jakej jsem křivák, ale takových lidí, který nedokážou unést porážku, mi moc líto není.

Kolik sit outů jsi už tenhle rok na ČPT dostal?

Zatím to byl jen ten jeden již zmiňovaný, ale očekávám, že další brzy přibudou, neboť floormani očividně přistoupili na moji hru a chtějí okolí taky bavit :-).

Poker je pro tebe jen koníčkem, ale přeci jen máš už za sebou pěknou řádku větších tref. Co je nejsilnější stránkou tvé hry?

Nad tím jsem nikdy moc nepřemýšlel, spíš si uvědomuju hromadu svých nedostatků. Z těch kladů to je snad jen to, že se hned neposeru, když na mě někdo tlačí, a mám koule doplatit all-in i s horší kartou, když si myslím, že by to furt mohlo na soupeře stačit. Ale teď nevím, jestli to není právě jedna z těch mých mnoha slabin.

Ani ty pravděpodobně neunikneš velkému pokerovému kolotoči, který nás v listopadu a v prosinci čeká. Kde všude tě uvidíme? Není pro tebe problém všechno časově skloubit?

Zatím nevím, kde všude se objevím, ale pokud mi to čas dovolí, tak bych se rád zúčastnil všech velkých turnajů, který nás v ČR do konce roku čekaj.

V loňském roce jsi společně s Horynou koupil a zrekonstruoval pražský klub Insomnia. Jak vás to napadlo?

Je to trošku jinak, jedná se o tu bowlingovou hernu, kterou jsem v roce 2004 koupil. Bohužel, ačkoliv jsem se sebevíc snažil, tak jsem nikdy nenašel dost volnýho času se o tento podnik starat, a podle toho to taky vypadalo. V roce 2010 jsem se s Horym seznámil na baráku v Las Vegas, zjistil jsem, že to je pohodovej týpek, a při nějaký pitce jsem mu nabídnul, jestli by mi s podnikem nechtěl pomoci. Ta myšlenka ho docela nadchla, slovo dalo slovo a my jsme se společně i s Radkem Zikmundem dali do přestavby bowlingový herny na hudební klub, nebo chceš-li, na diskotéku.

Jak se klubu daří?

Musím to zaklepat, po sedmi letech se podnik dostal konečně do černých čísel, i když rezervy tam ještě určitě velký jsou.

Kolik času ti Insomnia bere a o co přesně se staráš?

Abych řekl pravdu, tak se tam spíše chodím jen bavit a většina práce leží na bedrech Radka s Horym, ale zatím nám to takhle všem vyhovuje. Já klukům nekecám do jejich bláznivejch nápadů a konečně už nemusím podnik dotovat, naopak už to i nějakou kačku přináší.

Máš i jiné podnikatelské zkušenosti, nebo je to tvoje prvotina?

Prvotina to rozhodně není, jak už jsem říkal, byl jsem dlouhou dobu zelinář. To jsem dělal asi 9 let. A v současný době mám více podobných aktivit. Mimo jiné vlastním hospodu společně s Bageťákem a Majkem a koupil jsem si nějaký obchodní podíl i v Malákově casinu WIN.

Je to spíš zábava, nebo pořádná porce starostí?

Jak kdy a jak co… Většinou když se daří, tak je to zábava, a naopak.

Letos v květnu vyvrcholila tvá "hubnoucí" sázka s Petrem Targou. V průběhu čtyř měsíců se ti podařilo sundat 25 kilogramů, zatímco Petrovi o tři kila méně, a musel ti tak zaplatit buy-in do Main Eventu WSOP 2011. Během závěrečného vážení jste ani jeden nevypadali příliš zdravě, určitě jsi musel cítit velkou úlevu, že je konečně po všem…

Oba jsme se vsadili, protože jsme byli soudný a věděli jsme, že jsme tlustý jako prasata a potřebujeme nějaký to kilo shodit. Věděli jsme, že bez pořádný motivace to sami nedokážem. Nakonec se z toho stal neskutečně vyhecovanej souboj a nikdo z nás nechtěl prohrát, a to, jak Petr dřel, mě donutilo se sebou taky něco udělat. Poslední měsíc už jsme s Petrem žili jen pro ten den, kdy sázka skončí, a neuvěřitelně jsme trpěli. Třeba když jsme se potkali v Rozvadově u vyhlášenýho rautu a ani jeden jsme se jídla ani nedotkli.

Jakým způsobem jsi ta kila shodil?

Hned po uzavření sázky jsem si domů koupil pás na běhání, ale velmi brzy se z něj stal jen věšák na prádlo. Pak mi někdo poradil, abych zkusil krabičkovou dietu, kterou jsem zpočátku dodržoval. Kila šly dolů a v momentě, kdy jsem ji začal porušovat, tak mi hrozně pomohla manželka, která zakročila a začala dohlížet na to, abych do sebe nedostal jiný jídlo, než který mám v rozpisu, takže došlo i na zamykání kuchyně. V pozdější fázi, když jsem zjistil, že na Petra stále ztrácím, jsem musel zapojit i trochu pohybu, takže jsem nakonec využil i pás na běhání, a na posledních 14 dní jsem chodil 2x denně i do fitka na vakushape. A nakonec přišla odvodňovací fáze pod dohledem jednoho kulturisty, která obsahovala především absolutní vynechání soli ze stravy a několikahodinové pobyty v sauně.

Přemýšlel jsi někdy, že sázku vzdáš?

Mockrát jsem si vyčítal, že jsem se do toho pustil, ale ani na chvilku mě nenapadlo, že bych to vzdal. To asi pramení z toho, jak jsem soutěživej a jak nerad prohrávám.

Byla tohle tvoje nejšílenější sázka? Co s Petrem vymyslíte příští rok?

Určitě to byla moje nejšílenější sázka. Petra se snažím ukecat k opakování sázky, ale zatím jsem vždy narazil, evidentně už nemá chuť podobný galeje podstoupit.

Snažíš si váhu od té doby nějak udržet, nebo to byla jen jednorázová záležitost?

Bohužel ačkoliv chuť udržet si váhu byla, tak schází vůle a kila jdou zase neutěšeně nahoru. Sice mám stále o 10 kilo míň než před uzavřením sázky, ale už teď vím, že když Petr nechce, tak budu muset ukecat k sázce někoho jinýho, protože vím, že bez pořádný motivace se sebou nedokážu nic udělat. Několik kandidátů z pokerové komunity se už rýsuje.

Jak sis užil následnou pokerovou dovolenou v Las Vegas? Bavilo tě to tam stejně jako vloni?

Musím přiznat, že to bylo trošku jiný. Když jsem byl ve Vegas poprvé, tak jsem poker ještě moc hrát neuměl a bral jsem to hlavně jako dovolenou spojenou se sbíráním pokerových zážitků. Teď když jsem tam jel podruhé, tak už jsem věděl, do čeho jdu, a byl jsem připraven věnovat se jen pokeru. Ale to nic nemění na tom, že mě Vegas opět pohltilo a neuvěřitelně mě to bavilo.

Jak bys letošní WSOP ze svého pohledu zhodnotil? V turnajích jsi zaznamenal jen jedno placené umístění, ale jak už víme z rozhovoru s Vojtou Růžičkou, tak v Riu probíhaly také SNG turnaje a samozřejmě cashovka, obojí velice hratelné. Jak se dařilo tam?

Abych řekl pravdu, tak z výsledků jsem byl poměrně zklamán. Ačkoliv si myslím, že jsem hrál na své poměry poměrně dobře, skoro vždy jsem vypadl s lepší kartou a dostal jsem nějakej zářez na turnu či riveru. Ale nejvíc mě mrzí, jak jsem dopadl v Main Eventu, kde jsem žádnou smůlu nepotkal a dlouhou dobu jsem trpělivě navyšoval svůj stack až k hranici 200.000 chipů (30k starting). Bohužel mi ale během třetího hracího dne najednou ruplo v kouli a já svůj big stack zcela nesmyslně odházel během jediný hodiny hry. Dodnes mě to hrozně mrzí a moc si to vyčítám. Co se týče cash game, tak jsem zjistil, že na to stále nemám, a ačkoliv jsem se snažil sebevíc, tak mě to zjištění zase stálo několik desítek tisíc dolarů. Takže jediný, kde jsem si spravil náladu, byly SNG turnaje, na kterých jsem jako na jediných skončil v plusu. Hodně mi pomohl Martin Kabrhel, který se mi chvilkama věnoval a radil mi, jak to mám hrát. Celkem jsem vyhrál víc jak deset SNG turnajů.

Hrál jsi i jinde než v Riu?

Dvakrát jsem zkusil hru i ve vyhlášeném Bellagiu, ale na výsledky to moc vliv nemělo, takže jsem většinu času trávil společně s Petrem Targou v Riu.

Našel sis čas i na nějaký mimopokerový program?

Tak letos toho nebylo tolik jako loni, ale pochopitelně i na tohle se čas našel. Navštívil jsem několik neuvěřitelných představení Cirque du Soleil, absolvoval jsem nezbytné návštěvy místních outletů a v neposlední řadě zde byla svatba Martina Hrubého, které předcházelo jeho loučení se svobodou :-).

Jako ubytování jsi znovu zvolil pokerovou vilu, kde jsi přebýval společně s Petrem Targou, Markétou Veisovou, Veronikou Hromadovou, Martinem Hrubým, později se připojil také Dag Palovič. Měsíc je ale poměrně dlouhá doba a s těmi lidmi se často vídáš i v průběhu celého roku - neproběhla nějaká ponorková nemoc?

Ponorková nemoc přímo ne, ale je pravdou, že nějaký chvilkový dusno jsme taky zažili. Bylo to možná zapříčiněno tím, že nás tam letos nebylo tolik a na druhou stranu jsme tam všichni měli své drahé polovičky, které měly občas potřebu nám dokázat, kdo vile vládne :-).

Odehrály se zde nějaké vtipné příhody, o které by ses mohl se čtenáři podělit?

Příhod se odehrála spousta, ale většinou to naráží na naši dohodu, že co se stane ve Vegas, to ve Vegas taky zůstane :-). Napadá mě snad jen to, jak mě málem zavřeli :-). Když jsem se jednou k ránu vracel sám z jedné delší session, tak jsem nasedl do taxíku, místo pozdravu jsem řekl svoji univerzální frázi „Sorry, I do not speak English“ a předal jsem taxikáři lísteček s adresou naší vily. Jelikož to byl o něco větší dement než všichni ostatní taxikáři ve Vegas, tak mě vozil od čerta k ďáblu, ačkoliv jsem mu stále vysvětloval, že jede blbě. Bohužel mé perfektní češtině moc nerozuměl, a tak se stalo, že na správné místo mě dovezl až po 90 minutách a místo obvyklých 35 dolarů po mně chtěl 80 babek. Byl jsem tak vytočenej, že jsem po něm hodil 40 dolarů, vynadal jsem mu do debilů a šel si lehnout.

Před spaním jsem si šel k bazénu dát několik pivek, aby se mi lépe usínalo, a asi po třiceti minutách se rozrazily dveře na terasu a v nich stálo pět šerifů a mezi nima vyplašená Veronika s Markétou. Nikdo jsme nechápali, co se děje, a až po chvilce jsem pochopil, že taxikář nevzdal svůj boj o zbývajících 40 dolarů a zavolal na pomoc místní policajty. To mě tak dopálilo, že jsem začal prudkými gesty vysvětlovat, že ten magor ode mě nic nedostane, což se do tý doby relativně klidným šerifům moc nelíbilo. Naštěstí ale zasáhla Veronika, která si chtěla jít zase lehnout. Potají šerifům peníze dala a celou věc uklidnila.

Já jsem si pak v domnění, že jsem bitvu o 40 dolarů vyhrál, šel taky lehnout a až druhej den jsem se dozvěděl, že jsem byl poražen. Ale asi to bylo lepší než se nechat zavřít a bez znalosti jazyka vysvětlovat, že jsem v právu.


« Zpět
Diskuse k článku
grima
08. 11. 2011 / 20:17
Pěkný rozhovor. Jen mě trošku zarazila věta ohledně kurzového sázení: Nechci moc rozkrývat, co a jak přesně dělám... V době kdy je většina systémů kurzových sázek známá mi to přijde jako zbytečný tajnůstkaření. Leda že by to nebylo uplně čistý. Stejně tak by Doyle Brunson mohl říc " Nechci moc rozkrývat, co a jak hraju" a ne napsat Super system.
Odpovědět »
qkj
08. 11. 2011 / 21:34
GRIMA:: to by samozrejme mohl... taky v minulosti rekl, ze kdyby se mohl rozhodnout jeste jednou, tak by to udelal ::D
Odpovědět »
thomaso
08. 11. 2011 / 17:31
vybornej rozhovor ::U ::U vic takovych ::)
Odpovědět »
vlsd
08. 11. 2011 / 15:39
nice rozhovor ! odpovedi jeste lepsi (zadny vykrucovani apod.). A ja osobne mam radeji lidi, kteri se umi odvazat (zakricet si), nez takove ty hrace, co se u stolu neprojevi (samozrejme pokud je to vse ve slusnosti a bez nadavek, co u tohoto pana myslim plati :-) sedel jsem s nim u stolu jen jednou v zivote, ale bavilo me to ! a jeho sazka, kdy ukazal touhu po vitezstvi - take klobouk dolu :-) jen me zarazi jedna vec - vypada (i chova se) jako clovek, co to ma v hlave srovnane, tak nechapu jak ho muhou rozhodit komentare anonymnich radobyhracu na pokermanovi ? :-)
Odpovědět »
Landys
08. 11. 2011 / 00:59
::U ::U ::U
Odpovědět »
kelso
08. 11. 2011 / 00:32
a hurá do WINU
Odpovědět »
aikido
07. 11. 2011 / 22:23
Zly rozhovor,lutujem ze som to cital ::S ::S ::S ::S ,zmenil som nanho nazor a viac ma tento clovek nezajima...u mna klesol ::S ::S ::S grc ale to je len moj osobny nazor. treba prijat aj kritiku...mal by sa nad sebou zamyslet. ::N
Odpovědět »
AllA
07. 11. 2011 / 23:08
AIKIDO:: hele nechci obhajovat cloveka, kteryho osobne neznam... jen se me na tom libi ze se nevyhyba neprijemnejm otazkam a rika veci jak jsou ... pravda je ze jeho styl nemusi a mozna by ani nemel imponovat vsem - viz. TY :) .... co clovek to nazor. Ja se v tom rozhovoru trosku vidim, mozna proto se me to libi. To jakej je clovek a co dela je ciste jeho vec a je potreba ocenit ze umi a nestydi se mluvit i o cernejch strankach jeho zivota - gamble, prohyreny prachy atd.... Zijem jen jednou a kazdej by se podle toho mel zaridit, aby hlavne clovek sam mel pocit ze ten zivot za neco stal a ze si ho uzil..... a komu se to nelibi, at si ....... :) - to je presne to co si muze Lubor rikat.... Rozhodne jsem touhle reakci nechtel nijak snizit tvuj nazor, protoze mas na nej plny pravo, holt kazdej to ma fakt jinak ... kdyz nejde o zivot jde o howno a prodrbany prachy???? pokud neumiras hlady, tak je to preci jedno ne??
Odpovědět »
aikido
08. 11. 2011 / 04:04
ALLA:: ako pre mna mal celkovo tento rozhovor zlu karmu a este horsie bolo nasmerovanie na tie automaty a sutaze a stavky a lahkost z akou to podava a ovplyvnuje ludi...skor v tom vidim problem. mna totizto zaujima poker a ne ovocie ... ::| ::| ::S
Odpovědět »
AllA
08. 11. 2011 / 04:58
AIKIDO:: ::N ovlivnit se necha jen slaboch a tohle neni clanek ani tak o pokeru ale o Luboru D.
Odpovědět »
AllA
07. 11. 2011 / 20:21
Asi nejlepsi rozhovor co jsem cetl na pokerovych webech. Velkej respekt! Dost se me libi tvuj pristup k zivotu, spoustu veci mam podobne coz nevim jestli je ovsem v nekterych pripadech uplne dobre :D ::U ::U ::U
Odpovědět »
Zdeno42
07. 11. 2011 / 18:03
Moc pekny rozhovor, dik redakci za nej - za ten napad - vyzpovidat prave Lubora. Hlavni dik vsak patri Luborovi, ze si na nic nehraje - je prirozenej a z jeho projevu ci z kazde vety rozhovoru je citil jaky to je zivel - tu vitalitu mu snad kazdy musi v dobrem slova smyslu zavidet. ::U
Odpovědět »
Eifi
07. 11. 2011 / 18:00
milda 69 je zralej na banána...
Odpovědět »
Lacor
07. 11. 2011 / 17:30
::U ::U ::U
Odpovědět »
ondrejik
07. 11. 2011 / 16:36
sympaťák
Odpovědět »
srubek
07. 11. 2011 / 16:11
MILDA69 - když se chceš vyjadřovat, tak se alespoň nauč česky troubo
Odpovědět »
Zelwaaak
07. 11. 2011 / 16:00
Super clanek, pochvala redakci za napad uskutecnit rozhovor... ::U
Odpovědět »
Mrkmotr
07. 11. 2011 / 15:46
Luxusní rozhovor, úplně na mě dýchla atmosféra jako z knihy Kmotr pokeru:) Ta akce se soutěží na Nově, klobouk dolů ::D Jen nechápu, jak jste to stihli tak rychle zorganizovat, aby vám neutekly první čísla. Nebo ty podmínky vyhlašovala Nova dlouho dopředu?
Odpovědět »
LoXX
07. 11. 2011 / 14:43
::U respect
Odpovědět »
Pracant
07. 11. 2011 / 13:50
Opravdu super rozhovor, rozdíl mezi obyčejným gamblerem a Luborem je zřejmě v tom, že je schopen jít i do takové věci jako je zmíněná výhra 10 mil. na Nově, která určitě vyžadovala velkej díl zodpovědnosti a organizace. A to každý z nás nemá :D
Odpovědět »
bacigala
07. 11. 2011 / 13:31
::U
Odpovědět »
borishead
07. 11. 2011 / 12:33
jo jo musim zamacknout slzicku :-) v roce 2009 se taky jeste hraval poker, i nakej ten final table CPT byl a s Luborem sem se v par turnajich potkal na stole, to mel jeste to haro na hlave jak Valderrama a vzdycky s nim byla na stole legrace ::U jenze potom sem se ozenil, miminko a dal uz to znate, koupil sem domecek a jak se rika ... to mate: plot, terasu, zamkova dlazba, nova fasada, maly hrabe, velky hrabe :-))) a holt uz sem s pokrem skoncil, neni na to cas, navic manzelce by se asi nelibilo kdybych nekde behal po nocich a taky musim rict ze to maly skvrne cloveka veme, takze clovek zmeni priority, ale musim rict ze pro ty chvilky na stole, kdyz Lubor hlasil, tak na ten pokr obcas vzpomenu .... vsem ostatnim: tak to tam perte ty alliny i za me :-)
Odpovědět »
chefdejeu
07. 11. 2011 / 18:31
BORISHEAD:: ty jsi taky Valderrama - ten jí měl světlou - Angela Davis je to pravé přirovnání ::)
Odpovědět »
JerryDark
07. 11. 2011 / 12:31
::U super rozhovor
Odpovědět »
AcidManner
07. 11. 2011 / 12:03
omg live a navíc ne pro... who cares?
Odpovědět »
hatatitla
07. 11. 2011 / 10:50
Výborný rozhovor ::U
Odpovědět »
blaier
07. 11. 2011 / 10:33
::U
Odpovědět »
Mizushirazu
07. 11. 2011 / 10:33
super rozhovor! ::U
Odpovědět »
Capy
07. 11. 2011 / 10:26
a teraz nabehne celá republika do stávkových kancelárií:)
Odpovědět »
cortezzz
07. 11. 2011 / 11:32
CAPY:: to asi ne.. všichni víme, kde se dá sázením takto vydělávat a Lubor to vlastně i ve svém článku celkem nenápadně prozrazuje.
Odpovědět »

Video

Mindset vítězů, jak ho dosáhnout?
Play Button
Neskutečná chyba dealera na Bahamách?!
Play Button
Je nejlepší poker blogerka zvíře?
Play Button
Všechna videa »

Spolupracujeme

King´s Resort
King´s Prague
Forbes Casino Brandýs
Casino Babylon
Showdown
Grand Casino Aš
Go 4 Games