x

 Cash Games (2)

Ambassador CasinoNLH10/20 Kč 6
Showdown Poker Club MuzeumNLH10/20 Kč 4


 Turnaje (17)

30.3. 14:00
135+15 €
30 000 €
31.3. 18:00
70+10 €
10 000 €
3.4. 18:00
33+20+7 €
5 000 €
7.4. 12:00
70+40+10 €
10 000 €
11.4. 19:00
105+15 €
10 000 €
10.5. 20:00
90+10 €
10 000 €
Zobrazit více »

Aktuálně

ElkY: V pokeru lidi nejvíc lžou sami sobě

Ikonka datum zveřejnění04. 05. 2012
Ikonka komentáře13

Mohl by být arogantní, mohl by být namyšlený, mohl by být otrávený a měl by důvod - hvězda seriálu EPT je momentálně jeden z nejlepších MTT hráčů na planetě a Super High Roller byl možností to potvrdit. Místo toho sedím proti chlapíkovi s tak vyvinutou sociální inteligencí, kterou by mu většina českých rádoby pros a i pár těch skutečných pros mohla závidět.

Ty jsi specialista na Super High Rollery... Jak se díváš na tenhle fenomén? 100 tisíc Eur buy-in bude brzy překonán buy-inem milion dolarů. Kde to skončí?

Myslím, že se to uklidní. Takhle velký high roller bude možná součástí dvou, možná tří podniků EPT a turnaj s buy-inem milion dolarů bude jednorázovka. Ale pravda je, že to začíná být opravdu na hraně. Co si budeme povídat, pokud k tomu chcete přistupovat odpovědně a konzervativně z hlediska bankroll managementu, měli byste mít k dispozici asi 10 milionů Eur, abyste tenhle turnaj mohli hrát. A to rozhodně většina hráčů nemá.

Je turnaj, který bys kvůli výšce buy-inu už nehrál?

Tak já bych hrál všechno, protože už jsem takový, ale z hlediska „bezpečnosti“ bankrollu si myslím, že 100 tisíc Eur je psychologická hranice. Turnaje, které mají 25 tisíc nebo 50 tisíc buy-in už jsou tak dost vysoké a 100 tisíc už je takové šílenství.

Super High Roller je navíc těžký tím, že ho hrají opravdu nejlepší hráči, což celou věc hodně ztěžuje...

Byli tady skoro všichni ze špičky. Jasně, tyhle turnaje občas naředí pár bohatých byznysmanů, kteří si chtějí zahrát, ale tady to bylo opravdu nabité. Myslím, že v Super High Rolleru tu bylo daleko těžší pole, než třeba na PCA, kde se hrál tenhle turnaj taky. Navíc je tu specifická věc- v těchhle turnajích neexistuje nic mezi. Máš pár slabších hráčů a pak absolutní špičku. Ale ty turnaje jsou specifické ještě v tom, že se hráči znají a většinou na nich bývá dobrá atmosféra.

Když jsi začal zářit na pokerovém okruhu v letech 2007 a 2008 po vítězství na EPT v Karibiku a později na WPT Festa Del Lago, spousta lidí popisovala tvůj styl jako nepředvídatelný a hyperagresivní. Upravil jsi od té doby nějak svojí hru?

Jo, začal jsem hrát konzervativněji, což je podle mého názoru i trend, který je pro současný poker typický. Ale pořád je klíčová adaptace- na styl hry na stole, na velikost stacků. To je důležitější, než nějaký celkový styl. Někdy vím, že mi hyperagresivní styl nevyjde tak prostě zpomalím. I když je samozřejmě větší zábava raisovat každou hru (smích)... Ale když jsi v situaci, kdy jsi někde uprostřed pole, tak to prostě nejde. Ale klíčové je se skutečně přizpůsobovat. Ale být maniak je každopádně výhodné, protože z toho jde vždycky strach.

Právě proto se agro styl tak rozšířil a to až do absurdních rozměrů...

...přesně proto je důležité přizpůsobovat se. Bláznivé hráče, třeba typu Martina Kabrhela neporazíš tím, že budeš ještě větší blázen, než oni. A pak přichází ke slovu metagame... I proto mám rád Super High Rollery, kde se hráči většinou znají, mají spolu něco odehráno a dá se s tím pracovat...

Použil jsí výraz metagame, který používáš celkem často ve své knize Raiser´s Edge, jedné z nejlepších pokerových učebnic poslední doby. Co to přesně znamená?

Metagame je hra uvnitř hry. Je to soubor věcí, které protihráči čekají, že uděláš na základě tvých předchozích rozhodnutí a tvoje reakce na tato očekávání. Hodně se to blíží hraní kámen, nůžky, papír, kdy plánuješ svoje další rozhodnutí na základě toho, co právě udělal protivník. V rámci metagame pak děláš rozhodnutí, které nemusí být ideální z dlouhodobého hlediska, ale můžou být optimální v daný okamžik. Je to jakési hlubší uvažování o hře, kdy se občas dostáváš za hranici striktně matematického uvažování někam hlouběji. Je to skvělá a vzrušující věc.

Tvoji fanoušci na tobě obdivují fakt, že jsi prakticky „porazil“ online poker a svoje kvality potvrdil i v živé hře. Což není úplně typické...

Živý poker je jiná disciplína, to je jasné, ale na druhou stranu je to pořád poker a pořád stejná hra. Musíš se přizpůsobit detailům - spousta lidí při přechodu z online do živé hry nepřizpůsobí svojí 3betovací range, což je poměrně zásadní. Stejně tak je třeba sledovat velikosti stacků, protože živé turnaje bývají víc deep než online turnaje, speciálně ty větší živé akce. Pokud máte 20-40 blindů můžete hrát superagresivně a je to profitabilní, ale pokud jste víc deep, je to najednou jinak. A tak dál. Ale jinak je to stejná hra- je třeba hrát, makat na sobě a zlepšovat se. To je celé. Pokud jste dobrý hráč online, měl byste být dobrý i živě.

Spousta hráčů tvé generace hraje cash gameové nosebleedy, ty se ale držíš turnajového pokeru. Proč?

Já hrál ze začátku poměrně dost cash game, ale pak jsem se soustředil na turnaje. Důvod je myslím jednoduchý. Mě baví sláva. Já prostě rád vyhrávám turnaje a mám rád ten pocit, že jsem nejlepší a všechny jsem porazil. I když vyhraju nějaký turnaj s buy inem 50 tisíc dolarů, to nejdůležitější je pro mě vždycky zvednout nad hlavu tu cenu. Peníze jsou druhotné. Jistěže jsou příjemné, ale ta sláva, to že na vás všichni koukají jako na vítěze je to, co mi cash game dát nemůže. To neznamená, že bych se jim vyhýbal. Rád si zahraju. Problém ale je, že teď je tolik turnajů, že prostě nemám čas. Během EPT hraju jeden turnaj za druhým, ve Vegas je to stejné. Navíc, já nemám rád krátké cash game hry- a už vůbec ne živě. Sednout si s někým ke stolu na tři hodiny pro mě nemá smysl. Nevytvořím si žádnou historii s protihráči, nemůžu hrát do hloubky, nemůžu zapojit metagame. Když už hraju živě, tak si sednu ke stolu na osm, deset hodin minimálně. A pak je zase těžké přepnout se zpátky do turnajového režimu. Ale cash game mě zajímá- už jen proto, že velikostmi stacků připomíná turnaj v ranné fázi a je zajímavé zkoušet do hry zaimplementovat nějaké turnajové koncepty. Ale já jsem strašně soutěživej a chci svojí hru pořád zlepšovat, takže se cash games budu stejně muset začít věnovat víc dřív nebo později.

Bydlíš v Londýně, ale jsi tváří francouzských PokerStars. Jsi ve Francii celebrita?

Trochu jo, protože vláda legalizovala poker a já jsem hodně v reklamách a vystupuju v televizi. Je to příjemné, když tě lidi poznávají na ulici. Mě sláva baví.

Ty jsi začínal jako hráč Starcraftu a v Jižní Koreji jsi se stal také velmi známým a populárním. Poznali by tě i tam?

Asi jo. Oni tam občas v televizi vysílají reprízy starých starcraftových turnajů z doby před pěti, deseti lety, takže se tam občas ještě mihnu.

Starcraftové turnaje v Koreji jsou neuvěřitelná událost. Skvělé atmosféra, plné stadiony. Stýská se ti někdy po starcraftové kariéře?

Přiznám se, že občas jo. Já hraju pořád, teď už samozřejmě jenom rekreačně, ale stýská se mi po Koreji. Mám tam pořád kamarády, ale na druhou stranu můj život mi dává svobodu se tam kdykoli vypravit. Teď jsem tam dlouho nebyl, ale po WSOP se tam chystám. Mě hrozně baví život v Asii obecně. Jsou tam skvělý místa, hodně to tam žije, pořád se něco děje. To mám rád.

Spousta hráčů tvé generace se k pokeru dostala velmi mladá a velmi mladí zažili i slávu a peníze s velkým pokerem spojené. Často to neunesou. Změnily tě peníze? A jak vůbec přežít náraz slávy a peněz?

Já byl přesně takový, jak popisuješ. Trávil jsem hodně času po mejdanech a zajímalo mě vlastně jen hraní a mejdany. V roce 2008 jsem si ale řekl, že se chci na poker opravdu soustředit a srovnal jsem si život. Najal jsem si svého dobrého kamaráda jako manažera a kouče, respektive trenéra a dokonale jsem změnil životosprávu. Já miloval poker vždycky, i předtím, ale až v tomhle bodě jsem se rozhodl dát tomu opravdu všechno. A to prostě nejde, když jste permanentně v kocovině, nevyspalí a mimo. Teď mě zajímá jenom to, jak se stát nejlepším turnajovým hráčem na světě a tomu je podřízené všechno. Jídelníček, to, že cvičím pětkrát, šestkrát týdně, abych byl v kondici. Protože, když jste v kondici, uvažujete prostě lépe, přesněji nebo možná čistěji.

Takže žádné mejdany?

Ale tak to zase ne, až skončí Grand Final je tady naplánována party a já myslím, že to bude velké, ale dokud hraju, nechci se nechat rušit. A až dohraju, tak bude mejdan, že to svět neviděl. Ale mám cíle a priority. Nejdřív je třeba splnit, co jsem si naplánoval. To znamená něco trefit.

Vyhrál jsi poměrně hodně peněz v kariéře. Co jsi vlastně s těmi penězi udělal? Investoval jsi někam?

Mám nějaké peníze stranou, naštěstí jsem všechno nestihl utratit (smích). Já moc šetřit neumím. Navíc se všemi těmi high a super high rollery musím mít opravdu velký bankroll. V turnajích je to navíc dost těžké. Pokud chci být nejlepší, nemůžu koukat na výplatní strukturu turnaje a nějak nad tím spekulovat- chci vyhrát všechny žetony v turnaji. Ale já moc neutratím. Nejvíc asi za oblečení a za mejdany. Jednou jsem na jednom mejdanu utratil asi 20 tisíc dolarů. Ale to bylo v noci potom, co jsem vyhrál milion. Takže to tolik nebolelo.(Smích).

Hrál jsi Starcraft, propadl jsi pokeru. Budeš asi hodně hravá povaha.

Strašně. Miluju všechny hry. Když nehraju poker a nejsem se známými, hraju počítačový hry nebo něco podobného.

Co je podle tebe nejlepší počítačová hra současnosti?

Starcraft 2 samozřejmě (smích). A Mass Effect 2 je výbornej.

Ty jsi se rozhodl, že budeš hrát Starcraft profesionálně poměrně dramaticky, žejo?

Když mi bylo osmnáct, na všechno jsem se vykašlal a odjel do Koreje, protože jsem chtěl být profesionálním hráčem Starcraftu. Tak to prostě bylo. Nechal jsem za sebou školu, rodinu, všechno a vydal se na druhý konec světa. Nikoho jsem neznal, bylo to hodně drsné ze začátku. Ale měl jsem prostě štěstí. Jel jsem na jeden turnaj, kde jsem skončil druhý, dostal profesionální smlouvu a už se nevrátil do Francie. Nikoho jsem tam neznal, bylo to úplně jiné prostředí. Ale byla to příležitost, tak jsem si řekl, proč to nezkusit?

Jakých pět rad bys dal začínajícím hráčům? Něco jako Moudrost od Elkyho?

Haha, to je těžká otázka. Moudrost... Ale zkusíme to. Takže za prvé - je třeba vidět situaci z perspektivy. Nenechat se strhnout jedním rozhodnutím. Respektive každé rozhodnutí hodnotit z hlediska dlouhodobé úspěšnosti. Co se stane, když tohle udělám stokrát? Tisíckrát?

Za druhé: Být absolutně upřímný sám k sobě. V pokeru se hodně lže a možná nejvíc lžou lidi sami sobě. Protože je to snadné. Když prohraješ, je to smůla, nebo je soupeř idiot, když vyhraješ, jsi nejlepší hráč na světě. Tak to nikdy, nebo skoro nikdy není. I když jsi měl smůlu, je pořád co zlepšovat, stejně jako když jsi vyhrál. Je strašně důležité udržet si nadhled a být k sobě za každou cenu upřímný. Nevyprávět bad beat story všem okolo, ale v klidu se zamyslet, jak té situaci příště předejít.

Za třetí: S tím souvisí to, že je dobré rozebírat hru s hráči na vaší úrovni nebo lepšími. Potřebujete radu, potřebujete konfrontovat váš pohled s pohledem někoho jiného. Není jeden styl, není jediná ideální hra. Je třeba hledat ideální řešení v každém okamžiku. A tomu můžou tyhle rozhovory pomoci. Ale je rozdíl mezi rozborem hry a brečením nad tím, jakou jste měli smůlu. Abyste tohle fungovalo, musí platit bod číslo dvě.

Za čtvrté: Adaptujte se na hru kolem vás. Přizpůsobení se situaci je klíčové.

Za páté: Makejte na sobě. Pokud máte poker opravdu rádi, nemělo by vás zlomit ani to, že ta hra občas není fér. Naopak, je to o to větší výzva pracovat na sobě a své hře ještě víc.

Co budeš dělat za deset let?

Nevím, možná pořád hrát. Pokud se jednou neprobudím a neřeknu si: „Kurva, já tuhle hru nesnáším.“ Což se mi stává běžně, když vypadnu nějak blbě z turnaje. (smích). Ale pak se vyspím a je to dobrý. Ale až se mi jednou stane, že se vzbudím a pořád si budu říkat „Kurva, já tuhle hru nesnáším“ a stane se mi to třikrát, čtyřikrát za sebou, pak budu vědět, že je čas najít si něco jiného. Jako jsem si po Starcraftu našel poker tak si po pokeru najdu třeba něco jiného. Ale teď mě to baví...


« Zpět
Diskuse k článku
horseshoe
04. 05. 2012 / 17:02
Velký vzor.
Odpovědět »
klikoprd
04. 05. 2012 / 16:07
konecne rekl nekdo naplno, ze je Kabrhel blazen ::D a je to venku ::V
Odpovědět »
mattyy
04. 05. 2012 / 14:37
dost kvalitní rozhovor.. Elky je frajer ::U
Odpovědět »
Smilekill
04. 05. 2012 / 11:57
Líbí se mi , že když čtu rozhovor s hráčem tohoto formátu, tak narozdíl od rozhovoru s Čecháčkama nenarazíš na slovní spojení "mladej agro hošík" nebo " pán sedící vlevo co to evidentně nemohl hrát" a pod.... Nadhled jako prase... Klobouk dolu SUPER rozhovor!!! Elky je boreček .. ::U
Odpovědět »
LoXX
04. 05. 2012 / 12:50
SMILEKILL:: nemůžeš srovnávat Elkyho a český luckery... nesnáším českou povahu, ale vím, že se tak chovám taky ::D
Odpovědět »
baru
04. 05. 2012 / 11:21
Skvělý rozhovor, díky. ::U
Odpovědět »
koca
04. 05. 2012 / 10:50
::U ::U
Odpovědět »
villnius
04. 05. 2012 / 10:39
pěkný pěkný :)
Odpovědět »
M0RGAN
04. 05. 2012 / 10:37
::U
Odpovědět »
davmus13
04. 05. 2012 / 10:21
Vždycky jsem si myslel, že zkratka je MTT turnaje. V rozhovoru čtu MMT. Včera jsem sledoval stream ČPT a opět tam zaznělo z úst pana Staňka MMT. Tak nevím ::D
Odpovědět »
Mizushirazu
04. 05. 2012 / 10:29
DAVMUS13:: tak v případě Elkyho jde hlavně o Multi Media Tournament, takže je to v pořádku ::D ::U
Odpovědět »
Jesuslives
04. 05. 2012 / 10:05
V téhle republice se obecně hodně brečí. Nad kartama, nad vládou, nad to, jaký má soused neuvěřitelný štěstí, že si sehnal tuhle káru. Elky je super hráč a navíc to má v hlavě srovnaný!! Skvělej rozhovor
Odpovědět »
KoryX
04. 05. 2012 / 08:52
hodně dobrý rozhovor ::U elky je borec.
Odpovědět »

Video

Mindset vítězů, jak ho dosáhnout?
Play Button
Neskutečná chyba dealera na Bahamách?!
Play Button
Je nejlepší poker blogerka zvíře?
Play Button
Všechna videa »

Spolupracujeme

King´s Resort
King´s Prague
Forbes Casino Brandýs
Casino Babylon
Showdown
Grand Casino Aš
Go 4 Games