V pokerových turnajích jsme často svědky toho, že hráči místo dohrání soutěže dle výplatních struktur přistoupí k dealu. Jsou hráči, kteří bývají zásadně proti dealům a jestliže se někdo z nich objeví v takové situaci, bývá turnaj dohrán, jelikož k dealu může dojít pouze tehdy, když s ním souhlasí všichni zúčastnění. Organizátor turnaje může samozřejmě deal vyloučit již předem v samotných propozicích soutěže, ale tato praxe třeba u nás nebývá příliš častá. Protože v dealu jde o peníze, měl by mít každý hráč jasno, jak se takový deal dělá, aby se nestal díky své neznalosti obětí chamtivosti protihráčů.
Vypočítání dealu si ukážeme například na jednoduchém případě, kdy v turnaji zbývají čtyři hráči s následujícími počty v žetonech:
Hráč 1 má v žetonech 400.000
Hráč 2 má v žetonech
200.000
Hráč 3 má v žetonech 100.000
Hráč 4 má v žetonech
80.000
Výplatní struktura počítá se čtyřmi placenými místy a jednotlivé výplaty jsou následující:
1. místo - 25.000
Kč
2. místo - 12.000
Kč
3. místo - 9.000
Kč
4. místo - 5.000 Kč
Jestliže tedy VŠICHNI hráči budou v tomto případě souhlasit s dealem, bude spočítáno, kolik každý dostane peněz na základě jednotlivých počtů v žetonech. Z uvedeného je zřejmé, že každému hráči bude garantována částka 5.000 korun, což je suma určená pro čtvrté místo. Jestliže tedy každý dostane svých základních pět tisíc, zbude z celkového prizepoolu 51.000 Kč ještě částka 31.000 Kč (51.000 – 4x5.000 = 31.000). O těchto zbylých 31.000 se potom hráči rozdělí na základě svých počtů v žetonech. V tomto případě by tedy byl výpočet následující:
Hráč 1 dostane – 5.000 Kč + (400.000/780.000) x 31.000 Kč = 20.897 Kč
Hráč
2 dostane – 5.000 Kč + (200.000/780.000) x 31.000 Kč = 12.949 Kč
Hráč 3
dostane – 5.000 Kč + (100.000/780.000) x 31.000 Kč = 8.974
Kč
Hráč 4 dostane – 5.000 Kč + (80.000/780.000) x 31.000 Kč
= 8.179 Kč
Jak je vidět, výpočet dealu není složitou záležitostí. Bohužel, někdy se setkáme v turnajích s případy, kdy se hráči nesmyslně nechají v dealu obrat o peníze. Deal je ovšem vždy dohodou a pokud v něm hráč přijde zbytečně o peníze, může nadávat jen sám sobě, že s takovým špatným dealem souhlasil. Uvedený deal je příkladem férového vypořádání, které transparentně zohledňuje aktuální postavení hráčů v turnaji.
Je samozřejmé, že přistupovat k dealu nebudeme automaticky a musíme si vždy dobře rozmyslet, zda vůbec máme o dealu uvažovat. Je třeba vzít v úvahu celou řadu dalších faktorů – pozici u stolu, poměry v žetonech, úroveň hráčů apod.
Jsou hráči, kteří vůbec o dealech nikdy neuvažují a soustředí se na hru (čili se nerozptylují, což může bý i jejich menší výhoda). Orientovat se v dealech patří také k pokerovým dovednostem a někdo s těmito schopnostmi může na dealech i vydělávat, zvlášť když je i dobrým psychologem. Pokud budete cítit, že máte v turnaji fazónu jako hrom, potom se do dealu nevrhejte nijak bezhlavě a snažte se turnaj vyhrát.
ale jen rýpej vesele dál 
