Car Bryan Piccioli usiluje o světový trůn

Čtěte také:

• John Hesp musí zvítězit, zní pokerovým světem
• Finálové běsnění: Lamb a Saout jsou pro deep runy v Main Evetech zrozeni

EPT Party v pražském Buddha baru, prosinec roku 2011, časně ranní hodiny. Prostory restaurace už jsou poloprázdné, což se ale rozhodně nedá tvrdit o prostorách kolem barového pultu. Vidět a slyšet tu jsou především domácí hráči, kteří právě živě diskutují s partičkou turnajových regulárů postávajících okolo společensky unaveného světového šampiona Piuse Heinze. V družné náladě se k jednomu z nich otáčím a pokládám mu - na tomto typu akcí tak nějak tradiční - seznamovací otázku: „Hele a jakej máš ty vlastně online nick?"

„Nevím, jestli to budeš znát," odpovídá asi dvacetiletý mladík. „Vyhláskuju ti to. T... h... e... c..." Samozřejmě, že jsem ho znal. Jak bych také nemohl. V té době jsem dění na poli online multi-table turnajů hltal ze všeho spjatého s pokerem zdaleka nejvíce, ze známých tváří existovala snad jen hrstka těch, k jejichž reálnému jménu bych si nedokázal přiřadit i příslušnou virtuální identitu. A neznat tenhle? Vždyť to by byla pro pokerového novináře nebetyčná ostuda.

„Co, ty jseš theczar19?!" skočil jsem mu do řeči. „Je to tak," usmíval se potutelně. Když jsem později tuhle informaci sdělil i ostatním, rázem bylo kolem Bryana Piccioliho plno.

Nesmíte se nám divit. Najednou jsme mohli mluvit se světovou online jedničkou podle prestižního žebříčku webu Pocketfives.com a prototypem úspěšného amerického grindera, který během své kariéry vyhrál snad všechny pravidelné turnaje, jaké tehdy byly v lobby heren PokerStars a Full Tilt Poker k nalezení. Super Tuesday, $1K Monday, snad všechny holdemové rebuye s buy-inem $109 a navrch třeba dvoudenní FTOPS event, z něhož si odnesl přes 280 tisíc dolarů.

Tahle šest let stará vzpomínka se mi znovu vybavila někdy v průběhu pátého hracího dne Main Eventu WSOP, tedy v takové fázi nejstaršího a nejdůležitějšího pokerového turnaje světa, kdy už člověk začíná silně vnímat, z jakých hráčů je zbylé pole složeno a přemýšlet, kdo z nich by asi tak mohl k finálovému stolu nakonec usednout.

V jeho úvodu se nyní osmadvacetiletý rodák z New Yorku pohyboval v popředí 85hlavého pole, o den později mu navíc mezi poslední sedmadvacítkou účastníků patřila průběžná desátá příčka a rozhodně se svým výkonem zařadil do skupiny těch, které by pokerová veřejnost mezi „July Nine" sledovala s velkým zájmem. Povedlo se, Piccioli do dnešního velkého finále nastoupí ze čtvrtého místa, na které ho řadí zisk 42blindového stacku.

Nezastavitelný výbuch emocí

Lze vůbec v pokerovém turnaji definovat spojení nad očekávání dobrý výsledek? Jen velice obtížně, byť mnozí jistě do Main Eventu s určitými nadějemi vstupují. Postoupit alespoň do druhého dne, dostat se mezi nejlepší tisícovku, probojovat se na placené pozice, takové cíle mají každoročně tisíce jeho účastníků. S každým dalším postupem se tyto cíle posouvají směrem výše až definitivně nastane moment, kdy je cokoli jiného, než postup do finále, obrovským zklamáním. I v takovém psychickém nastavení se však Piccioli dostal do situace, kdy byl smířen s tím, že jeho cesta turnajem za pár momentů definitivně skončí těsně před jeho branami.

„Achjo, a je to. Je konec. Jedenácté místo a $675.000. Takže jsem jen čekal, až se otočí i ty dvě zbylé karty."

Tak pro web Pokernews.com popsal své myšlenkové pochody ve chvíli, kdy ve 14blindovém BVB shovu s kombinací 8 , 8  sledoval, jak se mu proti Saoutově A , 4  na flopu 9 , A , A  turnajový život rychle bortí před očima. Jeho naděje se zúžily pouze na dvě poslední osmičky v balíčku, z nichž jedna se posléze na stole objevila v poslední možné chvíli. Američanova erupce radosti se stala jedním z dosavadních symbolů letošního Main Eventu.

Nejednalo se navíc o jedinou ruku v jeho podání, která vzedmula vlnu emocí. Tentokrát však těch negativních - Piccioli se na bublině finálového stolu výraznou měrou přičinil o eliminaci svého kamaráda Michaela Ruana, čímž mu odepřel možnost stát se teprve druhým hráčem v novodobé historii, kterému se povedlo obřím polem prokousat mezi devítku nejlepších podruhé za sebou. Nálepku záporáka, jakou si v roce 2012 vyřazením jak Elisabeth Hille, tak i Gaelle Baumann kolektivně vysloužil Maďar Andras Koroknai ze sebe sice slepovat muset nebude, příznivci historických milníků mu však tento moment určitě ještě nějakou dobu nezapomenou.

Ruane v inkriminované situaci ze střední pozice open shovenul 17,3 milionu, tedy přibližně 22 velkých blindů, s kombinací A , K , a Piccioli po několikaminutové úvaze dorovnal na buttonu s T , T . Prohraný coinflip Ruanův stack zdecimoval na necelé tři blindy a záhy přišel také o ně.

"Bro you seriously called me there??" "Haha l8888r feek"
JK they still love each other. And I love them both. pic.twitter.com/hXCPUA7J8J

— Andrew Badecker (@Andrewbadecker) 19. července 2017

Je to jenom hra, už je zase dobře 

Tolik k tomu nejdůležitějšímu z aktuálního dění, stále ještě totiž zbývá zaplnit informační propast, která vznikla dlouhým skokem od úvodní barové historky až k událostem posledních dní.

Online turnajů se Piccioli nevzdal ani po událostech Černého pátku. V dalším hraní pokračoval z mexických pláží a do této chvíle ve virtuálním světě nastřádal celkové turnajové výhry ve výši $6.361.566, třebaže s odehraným objemem už to v současnosti není tak horké, jako tomu bývalo kdysi.

V porovnání s minulostí však výrazně roste počet výrazných zápisů v databázi thehendonmob.com. Svůj první zlatý náramek měl na dosah již v roce 2012, kdy se umístil na sedmé příčce v jednom z $1.500 NL Hold'em eventů lasvegaské edice, nakonec se jej však dočkal až o rok později, a sice na australském kontinentu, kde předčil všech 1.084 účastníků (respektive registrací) v $1.100 NL Hold'em Accumulator a získal v přepočtu $221.419.

Své nové turnajové maximum stanovil v březnu loňského roku na půdě kasina Bay 101 v kalifornském San Jose. V jednom z nejoblíbenějších a nejsledovanějších turnajů série World Poker Tour před sebe pustil pouze Adama Geyera s vítězným Stefanem Schillhabelem a připsal si výhru $493.350.

Nyní do svých statistik poprvé zanesl také sedmicifernou výhru, získaný $1 milion navíc může v nadcházejících dnech ještě pořádně rozmnožit. Potenciál k tomu určitě má. Na tlak z velkých eventů je zvyklý, infarktovými momenty si v Main Eventu již prošel a u stolu bude patřit mezi ty vůbec nejschopnější hráče.

Time for hopefully some decent sleep for tomorrow. Couldn't be more excited and ready. Let's gooooooooo.

— Bryan Piccioli (@theczar19) 20. července 2017

„Na ty dva dny volna se moc těším," přiznal po konci sedmého dne. „Už si ani nepamatuji, kdy jsem měl pořádné jídlo a skoro týden se mi nepodařilo naspat více než 3 až 4 hodiny denně. Pořádně se najím, vyspím se a pak se pokusím vyhrát pokerový turnaj, který právě hraju. Takový je plán."