Tak jako každý rok, i letos se vítězem Main Eventu staly finanční instituce

Finanční expert Russ Fox nezahálel ani po odehrání letošního Main Eventu WSOP a díky jeho každoroční podrobné analýze se proto opět i my můžeme podívat, jak velké finanční sumy reálně obdrží všichni finalisté slavného turnaje a zároveň také to, o kolik si ve formě daní přilepší finanční instituce. Jako již tradičně jsou největším výhercem Turnaje turnajů úřady, které si letos přišly na přibližně 7,5 milionů dolarů, tedy o $3,2 milionu více, než kolik získal nový světový šampion Scott Blumstein.

Online profesionál z New Jersey si podle oficiální výplatní struktury přišel na $8.150.000, po odečtení daní mu však zbyde „pouze" $4.310.571, se zbylými $3.839.429 se bude muset rozloučit. Na jeho osobu se totiž vztahuje více než 47% daň, která je složena ze státní a federální složky. Jeden z jeho soupeřů je na tom však ještě hůře.

Největší část své výhry odvede na daních další Američan Bryan „theczar19" Piccioli. Ten si za konečnou šestou příčku sice připsal $1.675.000, ovšem $489.328 následně zaplatí v podobě federální daně a dalších $201.695 získá stát Kalifornie. Dohromady tedy přijde o $791.023, nebo-li 47,23 % ze své výhry. Co se týče reálných zisků, obsadil Piccioli v Main Eventu až osmou příčku.

A pořádně se samozřejmě prohnou také dva zbývající Američané, a sice runner up turnaje Dan Ott a devátý Ben Lamb. Ott si za svůj výkon zasloužil $4.700.000, reálně mu ovšem zbyde $2.600.194, tedy čtvrtá nejvyšší suma mezi finalisty. Jeho státní daň je nejnizší mezi všemi Američany (Pensylvánie daní 3,07 procenty), ale jako profesionální hráč musí odeslat také 1,6 % na účet města Altoona. Dohromady odevzdá $2.099.806, 44,68% ze své výhry. Ben Lamb zaplatí více než $400.000 na federální dani z příjmu, zbyde mu tudíž $597.517.

Daňovým povinnostem neunikne ani argentinský finalista Damian Salas, který doplatil na to, že jeho země nemá se Spojenými státy americkými uzavřenu smlouvu o dvojím zdanění, a proto bývalý právník ztratí 30 % ze své výhry na úkor amerického IRS.

Velká Británie, země pokeru zaslíbená

Zbylé britsko-francouzské kvarteto ve složení John Hesp, Jack Sinclair, Benjamin Pollak a Antoine Saout ze svých výher neodvede ani cent. Pollak se Saoutem těží ze svého odchodu do londýnského exilu (oba dokonce sdílejí jeden byt) - Velká Británie má s USA podepsánu dohodu, která od daně osvobozuje všechny výhry z hazardu, to samé navíc platí na území Británie pro výhry z pokeru. Pokud by zůstali v rodné Francii, oba by na daních odvedli ještě více, než jejich američtí oponenti - celých 48 %!

Vrtá vám hlavou, proč se do zemí, jejichž daňová pravidla jsou značně benevolentnější, nepřesunou také Američané? Je to proto, že této povinnosti zkrátka uniknout nemohou. Američané musí jednak platit daně nezávisle na tom, kde na světě se zrovna nacházejí, jednak nemají na rozdíl od Evropanů výhodu přesídlování v rámci Evropské unie.

A poznámka na konec. Uvedená čísla po zdanění navíc zřejmě stále plně nereflektují realitu, protože neberou v potaz prodeje akce, stakingové dealy nebo výměny procent během turnaje. Zejména v Main Eventu dochází k této manipulaci s buy-inem do turnaje dochází velice často.

Výhry po zdanění

Zisky jednotlivých daňových úřadů