Vzpomínáme: Pět zajímavých hand z historie pražské EPT

Před pár dny jsme si poplakali. Nebo alespoň nostalgicky zavzpomínali; festival European Poker Tour Prague se letos neuskuteční a přerušena je tak tradice, která sahá až do roku 2007 – karlínský hotel Hilton ve svých útrobách hostil velký festival z dílny týmu PokerStars Live třináctkrát v řadě, letos se adventní období musí obejít bez tolik oblíbené pražské akce. Nu což, takový je korona-život a stále doufáme, že za rok se épétéčko do našeho hlavního města s velkou pompou vrátí.

Plus mínus touto dobou by podle zvyklostí z posledních let začínal EPT Prague Main Event, výstavní událost celého festivalu. V jeho předchozích edicích bylo napsáno mnoho velkých příběhů a odehrána spousta památných hand - a právě ty budou předmětem dnešního (opět nostalgického) článku. Představujeme vám výběr pěti zajímavých rukou z několika Main Eventů českých zastávek European Poker Tour.

Představujeme vám výběr pěti zajímavých rukou napříč historií pražských Main Eventů.

2012: Když full house nestačí

Později na světovém okruhu posbíral turnajové odměny atakující hranici $30 milionů dolarů, v roce 2012 se však Mikita Badziakouski na živé scéně teprve etabloval - už tehdy však jeho nick fish2013 patřil k uznávaným online aliasům. V prosinci před osmi roky běloruský žralok s nickem ryby v Praze usiloval o své první ITM z Main Eventů EPT, to samé platilo také pro jeho německého soupeře Martina Hanowskiho. Mohlo se to povést oběma, mohli se klidně potkat v heads-upu - brutální cooler ale jednomu z nich vystavil stopku. Tato handa je zachycena bez komentáře, ono ale nějakého komentáře snad ani není třeba.

Síla. Badziakouski odcházel s prázdnou a na první cash z hlavních turnajů EPT si musel počkat až do roku 2016. To německý hráč tehdy dokráčel až na 29. příčku, tedy dále než kdokoli z domácích účastníků (Robertu Kokoškovi k vítězství v českém last longeru stačilo 44. místo).

2015: Tři jednou ranou

Rok 2015 bude navždy spojen s triumfem pozdějšího světového šampiona Hosseina Ensana, který v Hiltonu ukázal záda 1.043 soupeřům. To samozřejmě neznamená, že by všem do jednoho zasadil knockout právě on; většinu černé práce za něj odvedli jiní a takový Ilkin Amirov se prokázal zručností hodnou legendárního kata Mydláře. A to, prosím pěkně, na posledních dvou stolech, v posledních 13 hráčích.

Dramatické až do poslední streety, že? Ir Marc Macdonnell, Angličan Christopher Walker a Španěl Javier Gomez Zapatero si postupně rozebrali odměny za 13. až 11. místo (dvakrát €50.990, jednou €56.950), ázerbájdžánský vítěz této ruky turnaj výrazně nasměroval k finálovému stolu. K němu on sám samozřejmě usedl a nakonec si z Prahy odvážel pomyslnou bronzovou placku a €391.910, nad jeho síly byli pouze Gleb Tremzin a již zmíněný mistr Ensan.

2016: Zatočíme, uvidíme

V roce 2016 do pražského Main Eventu zasáhlo 1.192 hráčů, do peněz se probojovalo 231 z nich. V posledních 376 lidech byla ještě bublina vcelku daleko a kdo mohl, ten zabojoval o co nejlepší výchozí pozici pro souboje na ní. Jako třeba Rumun Samuel Petrica, jenž u televizního stolu točil s Australanem Benjaminem Richardsonem. Točil, točil,...

...ale nevytočil. V podstatě taková Badziakouskiho čtyři roky sehrávka v bleděmodrém. Komentátor James Hartigan v akčním flopu viděl dílo hollywoodských scénářů a zdálo se, že v balíčku nejsou jiné karty než devítky a jackové. Na dalších streetách však handa rukopis scénáristů z továrny na sny nenesla - jak je tak známe, oni by na river nechali dorazit posledního kluka. Pro Petricu tak pražský turnaj skončil, australský návštěvník s přispěním tohoto bad beatu dokráčel na konečné 130. místo.

2016: Srdce šampiona

A ještě jednou rok 2016 a tedy poslední EPT Main Event před jednoroční, sérií PokerStars Championship vyplněnou přestávkou. Jak jistě víte, vítěznou trofej si z Prahy odvážel Nizozemec Jasper Meijer van Putten, jenž v závěrečném heads-upu překonal Poláka Martona Czuczora. Oba Evropané spolu v průběhu duelu uzavřeli téměř rovný deal a uprostřed stolu zůstávalo společně s trofejí ležet €50 tisíc. Byl to 29letý hráč ze země tulipánů, kdo po tomto bonusu toužil z celého svého pokerového srdce - jak dokazuje tato handa.

Nedlouho po vycouvání z děleného potu se Czuczor pakoval definitivně, v posledním flipu nevytočil pár dvojek do Jasperova K-J suited. Jasper Meijer van Putten se stal posledním šampionem v historii EPT - alespoň na rok, než byla populární značka zresuscitována.

2017: Sovička zvedla český rail ze židlí

Ani výjimečný rok 2017 nebude v našem průřezu chybět; značku EPT sice pro jednou vystřídala PSC, ovšem tři roky starý turnaj přispěl do všech námi vzývaných kategorií: 3. místo Michala Mrakeše je obrovským domácím úspěchem, památná ruka téhož pána ze čtvrtého dne si proklestila cestu už do našeho předchozího článku, nu a závěrečný heads-up mezi francouzským rekreantem Kalidouem Sowem a zkušeným americkým profesionálem Jasonem Wheelerem byl pro změnu obrovským příběhem z globálního hlediska.

Byla to totiž bitva Davida s Goliášem a jak si podobné příběhy žádají, z vítězství se i přes neustávající thrash-talk ze strany Američana radoval francouzský David. Heads-upu ale samozřejmě předcházela 3-handed fáze, která se ještě týkala i našeho Mrakyho. Ten se při jedné bitvě blindů zdržoval poblíž svého railu, kouzelná formulka all-in ale všechny zvedla ze židlí.

Kalidou Sovička se dočkal double-upu, s drobným náskokem pak po 23 handách vstupoval do heads-upu a s přispěním dealu se svým americkým sokem si z Prahy odvážel €675.000. O šest týdnů později Sow v Londýně opanoval Main Event PokerStars Festivalu, za další měsíc se dočkal vítězství v High Rolleru Winamax Poker Tour v Paříži - a v dubnu 2019 byl pak odměněn sponzorskou smlouvou s PokerStars. Nebýt cooleru v posledních třech hráčích pražského Mainu, všechno mohlo být úplně jinak.

Táhneme za jeden provaz. Nová facebooková stránka Pokerman CZ / SK světem pokeru provede všechny české i slovenské fanoušky.