Jak Kanaďan, který založil největší pokerovou hernu na světě, málem o vše přišel II

• Jak Kanaďan, který založil největší pokerovou hernu na světě, málem o vše přišel I

Někdy v té době se poker začal přesouvat také na internet. Celkové příjmy z herního průmyslu se v roce 1999 pohybovaly okolo $1,2 miliard a hlavními hráči na trhu byly společnosti Paradise Poker a PartyGaming. Poker byl stále relativně obskurní hrou - celkový počet současně aktivních hráčů na Paradise Pokeru jen výjimečně překročil hranici 2 000. Scheinberg věřil, že to dokáže dělat lépe. Založil PYR, svolal tým programátorů (část z nich tvořili bývalí pracovníci IBM) a dal dohromady lidi, kteří věděli o pokeru více než on. Na sklonku roku 2000 ho jako blesk z čistého nebe napadlo zaslat e-mail Terrenci Chanovi, který byl tenkrát studentem na Simon Fraser University. Zpráva to nebyla nikterak dlouhá. Scheinberg si vystačil pouze se dvěma větami - napsal, že dostal nápad, který by chtěl prodiskutovat a přiložil své telefonní číslo. Chan na něj zavolal a zjistil, že ho Scheinberg našel prostřednictvím diskusní skupiny nazvané rec.gambling.poker. Scheinberg byl pravidelným návštěvníkem tohoto fóra a nesmírně ho zaujala Chanova hluboká znalost hry. Vysvětlil mu, že se chystá založit online pokerovou hernu a potřebuje odborného konzultanta. Chan souhlasil a během studia pomáhal programátorům z Richmond Hill převést nuance živého pokeru do online podoby. Na celý proces dohlížel jeden ze Scheinbergových synů, Mark, který byl majitelem kanadského občanství a vyrůstal na předměstí Toronta. Markovi bylo v té době něco málo přes dvacet let. Nechal školu a cestoval po zemích latinské Ameriky. "Byl to vlastně takovej budižkničemu," vzpomíná Chan. Scheinberg často upozorňoval, že jeho herna musí být úspěšnější, než ty ostatní. "V té době se to zdálo být nepřekonatelným úkolem," říká Chan, "ale on byl vždy hodně sebevědomý a tvrdil, že pokud budeme mít prvotřídní software a fungující zákaznickou podporu, není důvod, aby se nám to nemohlo podařit." Herna PokerStars byla oficiálně spuštěna 11. září 2001 a krátce poté byly představeny také cash games. Obživa herny probíhala na základě tradičního modelu. PokerStars si v každé hře brala malé procento potu (do 4,5%), tzv. rake.

Světem se rychle rozkřiklo, že je PokerStars mnohem spolehlivější, než její konkurenti. "Software byl neuvěřitelně svižný a jen velice zřídkakdy padal," vzpomíná John Duthie, který ve spolupráci s PokerStars později založil European Poker Tour. PokerStars se rozhodla zaměřit na hráče, kteří to s hrou mysleli vážně, a proto se vyhnula lacinému vzhledu heren jako PartyGaming, která "spíše než seriózní pokerová herna vypadala jako by se tam hrálo bingo", pokračuje Duthie. Zákaznickou podporu nejprve Scheinberg zajišťoval externě, ovšem brzy poté se stala pevnou součástí firmy. Otevřel kanceláře v Kostarice, tedy zemi známé pro svůj pozitivní právní postoj k hernímu průmyslu a vedením pověřil Marka. Chan se přestěhoval do Kostariky a zjistil, že Mark je typem komunikativního a energického šéfa, který si s ničím nedělá velké starosti. "Klidně s námi zašel na party," prozrazuje Chan. "Jak ale společnost rostla, začal si svoji image více hlídat," myslí si. Ze sedmi pracovníků, které společnost najala, aby hráčům odpovídali na veškeré jejich dotazy a připomínky, rozuměl pokeru pouze jeden z nich a Chan jim tak musel poskytnou intenzivní dvoutýdenní kurz. To se  ukázalo jako moudrý krok, protože zákaznická podpora konkurenčních heren byla buď pomalá, fungovala na externí bázi nebo toho o online pokeru příliš mnoho nevěděla. Scheinberg se rozhodl vyplnit mezeru na trhu a kromě CG dal velký prostor online turnajům, které lákaly potenciálně vysokými výhrami a faktorem slávy. PokerStars si našla mnoho příznivců a podle Chanových slov se stala "miláčkem komunity pohybující se okolo rec.gambling.poker".

Velký nástup herny PokerStars přišel v roce 2003 na lasvegaské World Series of Poker. Main Event slavné série byl stále záležitostí zejména známých profesionálů, nicméně herna v něm viděla velký potenciál. Pořádala kvalifikační turnaje, jejichž vítězové získali vstupenku do Main Eventu s buy-inem 10 000$. Toho roku PokerStars do Las Vegas poslala 37 hráčů a přestože 370 tisíc dolarů nebyla vůbec malá investice, herna věděla, že se díky televiznímu vysílání stanice ESPN dostane lidem na oči. Chris Moneymaker, dobrosrdečný sedmadvacetiletý účetní z Tennessee s perfektním pokerovým jménem, si své místo v turnaji zajistil za pouhých 39 dolarů. Skupinku amatérů v tričkách PokerStars nikdo nepovažoval za velkou hrozbu, ale byl to právě Moneymaker, kdo na finálovém stole doplnil sestavu ostřílených profesionálů. K překvapení všech turnaj vyhrál a získal 2 500 000$.

A tak začal pokerový boom. Nějakou chvilku to sice trvalo, ale Moneymakerův přerod z neznámého chlapíka na multimilionáře přesvědčil ostatní, že se to samé může podařit i jim. "Pro cílovou demografickou skupinu to byla až magicky dokonale načasovaná událost," vypráví Nollan Dalla, bývalý ředitel komunikace. Společnost začala raketově růst a o dva roky později Scheinberg založil firemní centrálu na Ostrově Man, britském korunním závislém území, které je jedním z autonomních daňových rájů, kde platí nulová daň z příjmů. PokerStars si pronajala část budovy na útesu čnícím nad vlnami irského moře (v loňském roce společnost odkoupila i zbytek nemovitosti, na které byste zvenku stále nepoznali, že je jejím sídlem). Scheinberg od té chvíle pendloval mezi centrálou a PYR v Richmond Hill.

V roce 2006 byla PokerStars druhou největší pokerovou společností v průmyslu. První pozici držela PartyGaming, která byla o rok dříve na londýnské burze cenných papírů oceněna sumou $8,5 miliard. Britským tiskem proběhly zprávy, že se ke vstupu na burzu chystá také PokerStars, údajně usilujíce o třímiliardové zhodnocení. Ať už měl Scheinberg plány jakékoliv, ze stolu byly smeteny v říjnu téhož roku, kdy americká vláda odsouhlasila zákon Unlawful Internet Gambling Enforcement Act. Jeho přijetí bylo z velké části dílem konzervativních politiků, kteří se obávali možných destruktivních efektů na online gambling. Akcie PartyGamingu prudce klesly a Scheinberg na situaci zareagoval tím, že novým hráčům nabízel zdvojnásobení jejich depozitů. Zatímco PartyGaming se kompletně stáhla z amerického trhu, čímž přišla o 80% svých příjmů, Scheinbergovi právní poradci si stáli za názorem, že se UIGEA vztahuje pouze na transakce z již nelegálních odvětví herního průmyslu. A protože se poker rozhodně dá považovat za dovednostní disciplínu - a ne pouze hru náhody - je pod americkou legislativou legální. UIGEA na tom nemůže nic změnit, věřila společnost. Po odchodu PartyGaming se z PokerStars stala největší světová pokerová herna. Nebyla ovšem jedinou společností, jejíž služeb mohli američtí zákazníci využívat. Na trhu zůstala také Full Tilt Poker sídlící v Irsku a zařadila se na druhé místo za PokerStars. Přestože Scheinbergovo rozhodnutí vypadá mazaně, bylo ve skutečnosti výsledkem vyčerpávajícího posudku odborníků. Podle jednoho z bývalých zaměstnanců je ve své podstatě konzervativní člověk.

Bylo to všechno vlastně pochopitelné, protože společnost měla v té době dobře našlápnuto. "Bylo to, jako kdybyste běželi maraton a závod vzdali na 40. kilometru. To je přece blbost," říká Dalla. Jako Američanovi pracujícímu ve Spojených státech mu v době přijetí UIGEA byla nabídnuta možnost dále pokračovat ve své práci z Ostrova Man. Odmítl a jen velice nerad společnost opustil.

Následujících pět let bylo pro PokerStars obdobím strmého růstu. Společnost expandovala do Evropy, Asie a Jižní Ameriky...