Benny Binion: Vzrušující příběh kovboje, gangstera a otce World Series of Poker

Novináři a fotografové si toho vrásčitého kovboje okamžitě zamilovali. Majitel kasina Horseshoe, kmotr nově vznikající série World Poker Tour a chlapík, který si podal ruku s kýmkoliv. To pro ně byl Benny Binion.

Bylo na něm něco zvláštního. Možná ten styl, jakým se pohyboval a mluvil. Platil za důvěryhodného texaského podnikatele bez známek přetvářky, výjimku ve světě plném podvodníků.

Přestože ho pozornost médií v dřívějších dobách několikrát málem stála život, jeho postoj k nim se změnil až tak, že zaplatil celou letku reportérů, aby psali o jeho WSOP.

Třeba na rozdíl od Nicka "the Greek" Dandolose, který si v těchto dřevních dobách vysloužil přezdívku Princ Vegas, byl starý dobrý Lester "Benny" Binion na pohled jen obyčejným vlastníkem barů, předstírajícím svoji hloupost. Popravdě byl ale jedním z nejchytřejších mužů na celém městě.

A pokud by s tím někdo nesouhlasil, Binion by mu to rád vysvětlil. Jen se zeptejte duchů Franka Boldina a Bena Friedena, které Benny připravil o život stisknutím spouště..

Ano, ty samé ruce, které vítaly novináře a nespočet návštěvníků opěvovaného Horseshoe, zakopaly pod texaskou zem dva muže. Pokaždé z jiného důvodu.

O dekádu později Binionovy ruce v leavenworthském vězení zapínaly těžké vlněné košile a - jen tak pro jistotu  - přetvářely kartáčky v bodné zbraně, protože vězňům zkrátka nebyl dopřán luxus v podobě .38 revolverů.

Stejně jako Al Capone byl poslán za mříže za daňové úniky. Na rozdíl od něj se však dostal ven a vybudoval si neuvěřitelný život v Las Vegas, možná jediném městě, které to umožňovalo. Pro muže, který by v jiném životě byl možná kovbojem poetem a měl v kapse místo kusu kovu třeba harmoniku, bylo Vegas opravdovým domovem.

Prach a špína

Benny Binion se narodil roku 1904 v texaském Pilot Grove jako syn zemědělce a obchodníka s koňmi. Už od malička trpěl chronickou pneumonií. Populace Pilot Grove, nacházejícího se asi 60 mil severovýchodně od Dallasu, tehdy činila 193 lidí. Nebylo tam nic jiného, než špína, písek, koňské exkrementy, lidé vozící se po mulách, gambleři a podvodníci. 

Někdy na začátku sedmdesátých let mluvil Benny o svém mládí s Mary Ellen Glass v interview pro Nevada Oral History Program. Pokud není uvedeno jinak, všechny Bennyho citaci pocházejí z Glass’s Lester Ben “Benny” Binion: Some Recollections of a Texas and Las Vegas Gaming Operator.

"No, pamatuji si, že jsem měl jako dítě zápal plic snad pětkrát. Jednoho den řekl otec mé matce: "Podívej se, stejně umře," a protože měl trochu divokou a opileckou povahu, dodal: Prostě ho teď vezmu s sebou."

A vzal svého malého chlapce na mrazivou podzimní projížďku s dobytkem. Chtěl ho přimět, aby se vzepřel své nemoci,  a díky tomu přežil. Jeho tvrdá metoda slavila úspěch.

"Byla velká zima. Pamatuji si, jak ti všichni muži třeli rukama o sebe, drkotali zubama a zahřívali si nohy. Zůstal jsem celý den na koni, otec někam odešel. Nevím, jestli mi bylo pět nebo šest. Nepamatuji si ani, kam jsme jeli. Ale sakra, od té doby jsem byl jako rybička!"

Když se lidem stane něco tak neuvěřitelného, zdá se, jako by se takhle nepravděpodobnost poté snad násobila. Benny Binion nechodil do školy. Místo toho obchodoval s koňmi (představte si v dnešní době desetiletého obchodníka) a vyrůstal mezi rančery, farmáři a lovci kožešin. Tehdy si poprvé všiml, že rádi a často gamblí.

Během první světové války Benny pracoval pro společnost, která prodávala muly americké armádě. Jen zběžným pohledem na chrup zvířete vám o něm dokázal téměř všechno. Jako by snad ani neměl dětství. Aby přežil, musel se doslova naučit číst zvířata.

Se začátkem prohibice se dostal k nelegální výrobě alkoholu. V rozhovoru pro Glass se svěřil, že ho tahle práce nikam neposunula. Pokaždé, když se o to snažil, se stalo něco strašného. Obnášelo to i dva pobyty ve vězení - jeden na 60 dní, druhý na čtyři měsíce. To ho vystrašilo natolik, že alkoholový byznys opustil.

V roce 1928 otevřel své první herní podnikání, loterii nazvanou "hra čísel". Byl to jeho první krok k tomu stát se gangsterem. Druhý krok se udál o tři roky později, kdy si vysloužil svoji přezdívku "Kovboj".

Co se stane, když přinesete zbraň tam, kde se problémy řeší noži?

Dva roky natvrdo.

Alespoň to se stalo Bennymu, když se nechal unést a střelil Franka Boldina do krku. Boldin, o kterém se říkalo, že pobodal už nespočet lidí, tentokrát ani nestihl vytáhnout nůž. Binion obvinil Boldina z krádeže whisky z jednoho ze svých podniků a jejich rozepře se jednoduše příliš vystupňovala.

Bennyho syn podle knihy Jacka Sheenana nazvané The Players: The Men Who Made Las Vegas řekl následující:

"Ten chlápek byl fakt nebezpečný. Byl známý tím, že lidi zabíjel ubodáním. Najednou rychle vstal a táta v domnění, že se ho pokusí bodnout, uskočil, vytáhl zbraň a ze země na něj vystřelil. Zabil ho ranou do krku."

Boldinova reputace se promítla ve výši Binionova trestu.

Z jeho první loterie se stala herní frančíza, která se rozšířila po celém území Dallasu/Forh Worthu. Bennyho firma svým zákazníkům zprostředkovávala hotelové pokoje a domlouvala karetní a kostkové seance. Města totiž překypovala bohatstvím a ti nejbohatší nejen, že rádi hráli, ale především hráli vysoko.

Benny měl nelegální herní byznys pevně pod kontrolou. Vězení se vyhýbal za pomoci místního šerifa, kterému mravnostní přečiny nevadilo přehlížet, pokud z nich viděl svůj podíl. A rozhodně nešlo o malé úplatky, protože Bennymu rukama měsíčně protékaly stovky tisíc dolarů.

Jednou z Bennyho nejužitečnějších dovedností bylo umění vyjednávat s mocnými muži. Přestože měl rozhodně z čeho brát, k jejich získání často nestačily pouze peníze. I přes množství úplatků stále musel čelit raziím na své podniky. Většinou proto, aby se dotyčný ukázal. Odhaduje se, že Benny na pokutách zaplatil ročně $600.000.

Bobby Baldwin a Benny Binion

Pět let po Boldinově smrti Benny provrtal kulku dalším mužem. Incident znovu popsal Ted Binion v knize The Players: The Men Who Made Las Vegas:

"Bylo mi řečeno, že táta šel po ulici a Ben Frieden si ho z auta zavolal k sobě. Podle táty se usmíval. Když se k němu přiblížil dostatečně blízko, vytáhl Ben zbraň, kterou měl ukrytou za dveřmi. Otec instinktivně zvedl ruku, jakoby chtěl ten náboj zastavit, a Frieden mu prostřelil podpaží. Týta mu chytil cylindr revolveru, aby se neotočil a zbraň nevystřelila podruhé."

Následně vytáhl svoji osmatřicítku revolver a Bena zastřelil. Jeho čin byl kvalifikován jako sebeobrana. V rozmezí méně než pěti let Binion zabil dva muže a operoval na jednom z nejvýnosnějších trhů v Americe. Začal být známý jako Kovboj, čehož si začali pomalu všímat i lidé, se kterými nechcete mít co do činění.

Herní byznys ovládal zhruba do roku 1945. V té době začali jeho spolupracovníci střílet své konkurenty a na denním pořádku bylo i umisťování náloží do aut. A jako by nebylo už tak dost horko, spřátelený šerif prohrál volby.

Binion se najednou stal lovnou zvěří. Nikdy nevyšel ven, aniž by byl po zuby ozbrojený. Další rána přišla ve chvíli, kdy začal být ala Al Capone vyšetřován pro podezření z daňových úniků.

Vzhledem k okolnostem si zabalil své věci, což byla veskrze jen obrovská hromada peněz - sám Benny údajně netušil, kolik to bylo - a v roce 1946 zamířil do Nevady. Federálové ho však nakonec dostihli a v roce 1953 se tak k daňovým podvodům doznal. Do leavenworthského vězení byl deportován 21. prosince a odseděl si něco málo pod čtyři roky. Ještě v roce 1957 byl zpět a připraven navždy změnit Las Vegas.

Část II: Jak Bennyho kasino Horseshoe navždy změnilo Vegas a poker

Pokračování příště...