S Mikym na London tour, víkend

Všechno začalo v pátek, kdy jsem v práci vypnul mašinu o hodinu dřív, abych Mikyho stihnul ještě u stolu. Podle průběžných updatů Miky jezdil v turnaji výtahem a vypadalo to, že se drží momentálně někde ve třetím patře, což bylo fajn. Při jeho stylu se ale mohlo easy stát, že vystoupí ve sklepě, ještě než ty 2 zastávky metrem dojedu.

Přiběhl jsem do Empire celý uřícený a taky bylo proč – Mikyho stack už stál uprostřed stolu a nějaký nekompetentní hošík tankoval. Miky samozřejmě bez hanby, jak mě viděl, tak přes celý stůl začal dohadovat, kdy půjdem na večeři, a hošíka tak ještě vytiltoval. Ten smolně zahodil a já byl rád, že konečně stihnu vyfotit Mikyho u WSOPE stolu. To jsem ovšem nečekal, že než stihnu vytáhnout foťák, zaostřit atd., že už nebudu mít koho fotit. Celé se to událo rychleji, než je průměrná doba likvidace rautu v Cardu. Na flopu 3 , 9 , J  se Miky dostal s německy mluvícím hošíkem do all-inu o nesmysl. Miky 9 , 9 , hošíkJ , Q . Sick setup, který rozsekla 4  na riveru, a my mohli jít na večeři. Miky jen dodal, jak je zoufalej, když nevytočí ani tohle, a už si objednával speciální nudle, které mu skandálně neudělali na přání, takže jsme radši vypadli do Palm Beach, kam Mikyho odmítli pustit s jeho taškou, ve které měl doklady. Po menší procházce jsme se radši vrátili domů a dali si na sobotu odpočinek.

Po cestě domů možná stojí za zmínku jen přiopilá slečna, která když nás viděla, tak zakřičela přes celou ulici: „Full tilt poker, yeaaaaaaah.“ Miky samozřejmě o metr povyrostl jako každý čerstvý profík, když ho na ulici lidi poznají. Se samolepkou na mojí mikině to rozhodně nemělo co do činění. Je fajn vědět, že Angláni vědí, kdo že to je ve městě.

V sobotu jsem odpočíval jenom já, protože Miky měl dostaveníčko na NL5000 se Shaunem nebo Freddym Deebem (nemůžu si vzpomenout, který z těchle hošíků podle Mikyho vyprávění přispěl Mikymu na nájem). Každopádně na téhle session jsem nebyl a pochybuju, že by mě tam vůbec pustili. Podle Mikyho byla tahle session výborná, i když odcházel „šedesát v plusu“. Od minulého blogu a komentářů NL4 hráčů nebudu radši uvádět, jakou měnu Miky přesně myslel.

Můžu tak pokračovat až nedělí, kdy bylo na plánu dne opět live cash game, ale když jsem zjistil, že v TV běží boje o Davis Cup, a s ohledem na nedělní turnaje, tak jsme nakonec přehodnotili situaci a věnovali se rybaření ve vodách jedniček a nul a sledování zoufalého českého tenisu ukázat, že zas tak zoufalý není. Výsledek jste viděli sami.

Každopádně na online se poměrně nedařilo, já hrál asi 10 turnajů, Miky asi 56. Škoda, že nevynalezli ještě myš ovládanou nohou, Miky by si určitě ještě nějaký ten turnaj přidal. Když už jsem povypadával ze všeho, co se dalo, zbyl mi jediný turnaj, 10dolarový super stack s 3.204 hráči, ve kterém jsem byl poměrně deep, stejně jako ve Stellách. Na vyšperkování precizní hry jsem si dal Martini a najednou byl ze mě chipleader. Taky musím poznamenat, že máme pohotovost naproti baráku a v jednu chvíli už jsem si balil pyžamo a spodky a chtěl přeběhnout ulici. Hold na některé spoty nemám úplně žaludek a nervy. Když došlo Martini a moje hra už nemohla být lepší, zbývalo nás posledních 20.

Oslovil jsem proto Mikyho, který i při jeho 20+ turnajích sem tam poradil, jaký move by byl nejsprávnější, a hlavně díky téhle hitparádě před FT jsem na něj šel jako brutální chipleader. Hošíci potom začali kalkulovat o dealu, ale to už jsem měl 9 mega stack a oni všichni kolem dvou. Samozřejmě no deal possible a jedeme dál. Nebudu to nějak zdržovat, trefili jsme 6.400 dolarů první flek a i když odečtu 500 dolarů na hodinu za Mikyho kaučink, zbyde mi nádherných 387 dolarů, což je, myslím, nádherná cena. Přeci jen jde o cennou zkušenost, no ne?!