Roberto Romanello o Triple Crown: Online mi poskytl jedinečnou příležitost

Poprvé TO mohl dokázat již v roce 2011 - to byl ten rok, kdy se Martin Staszko probojoval do finále WSOP Main Eventu a právě připomínkou Staszkova památného deep runu si můžeme nastínit, kolik času už v pokerové řece uplynulo od chvil, kdy Roberto Romanello prvně usiloval o kompletaci živé trojkoruny.

Pražskou EPT si welšský hráč podmanil v prosinci 2010, šampionem WPT se stal o čtyři měsíce později v Bratislavě. Stačilo přidat trofej nejprestižnější, ale zároveň nejdostupnější: zlatý náramek. Po letech marných pokusů se Roberto konečně dočkal na začátku tohoto týdne, kdy si na herně GGPoker v rámci festivalu WSOP Online podmanil No-Limit Hold'em event s cenovkou $1.500. Devět let pokusů v turnajích WSOP a WSOP Europe kýžený zlatý úspěch nepřineslo, hned první dny mezinárodního online festivalu čekání ukončily a Roberto se stal teprve devátým členem Triple Crown Clubu - prvním od roku 2017.

• Čtěte také: Triple Crown Club se po 3 letech rozrůstá, Roberto Romanello členem č. 9

Jak se zkušeným profesionálem, otcem dvojčat a ambasadorem herny partypoker sestavení prestižní Triple Crown zacloumalo? O tom si Romenallem v živém vysílání portálu PokerNews povídala reportérka Sarah Herring.

Online náramky? Nabídka, kterou nelze odmítnout

Romanello v úvodu interview přiznává, že oproti dřívějším rokům poker v jeho žebříčku priorit poněkud sestoupil. „Cítil jsem, že vůči manželce bude fér, abych učinil krok dozadu,“ komentuje Welšan snížené volume z posledních let. „Ale ve velkých turnajích v sobě ten drive stále mám. Stále chci zvítězit, stále se adaptuji, pokud to potřebuji.“ Šancím na zisk zlatého náramku se však Roberto v posledních letech vyhýbal, výjimkou nebyly ani ročníky, kdy se zúčastnil jen jednoho, dvou turnajů.

Letošek ale všechno změnil a díky přesunu Světové série k online stolům se mohl Romanello ponořit do grindu, aniž by tím utrpěly jeho rodinné vazby. „Pomyslel jsem si: musím to zkusit, musím zkusit zkompletovat Triple Crown. Bylo to v mé hlavě a měl jsem to štěstí, že se mi to povedlo hned první neděli.“ To, že se po letech objíždění živých turnajů Roberto dočkal na online kolbišti, sám čerstvý šampion označil za divné, ale na druhou stranu: „Neexistuje lepší místo pro vítězství, než doma, s rodinou.“

A k průběhu této domácí session se Romanello vrátil i v dalších minutách - jak vítězné tažení probíhalo? „Hodně jsem grindil, měl jsem rozehraných i několik velkých her na party. Ten WSOP event jsem hrál od poledne, byl v asijské časové zóně, takže to bylo dlouhé. Dostal jsem se deep, ale to se stává často, z toho ještě nijak vzrušení nejste. Takže jsem hrál, byl v dobré pozici, ale zároveň se učil, protože online stále není mojí nejsilnější stránkou.“ Do řádného varu se Roberto dostal až na finálovém stole, k němuž usedal s třetím největším stackem. „Tehdy jsem udělal to, co v turnajích dělám vždy: přeřadil na vyšší stupeň a začal na své soupeře mnohem více tlačit.“

Domácímu online grindu se Romanello věnuje ve své pokerové místnosti, vítěznou jízdu zde absolvoval sám. „Žena i děti už spaly. Ony moje děti celkově dobře spí, ani si už nevzpomínám, kdy se v noci naposledy probudily,“ míří Roberto k okamžiku, kdy vyhrál v posledním showdownu a mohl se o radost jít podělit s rodinou. „Přijdu k nim dolů a moje žena se ptá, co se děje, že malý nemůže spát. On prostě nemohl spát přesně v tu chvíli, kdy jsem zvítězil. Bylo to tak zvláštní.“ Je to prostě syn svého otce a v malém Frankovi možná dřímá velký pokerový talent. Pokeru se ale ostatně věnují i dva Robertovi sourozenci.

Do Vegas jen na otočku

Pokud svět nezasáhla pandemie koronaviru a WSOP by standardně probíhala v Las Vegas, byl by vítěz tří velkých sérií stejně mentálně připraven a hrál by v takové pohodě, jako ze svého domu? „Když jsem vyhrál EPT Prague a WPT Bratislava, dokážete si asi představit, jaký byl můj další cíl a ten drive se měl držel asi dva nebo tři další roky. Ale bylo to těžké, hrál jsem jenom holdemové turnaje. Samozřejmě to bylo snazší, když jsem ještě nebyl ženatý a neměl děti a nyní už jsem Triple Crown nehonil tak zuřivě jako dřív. Ale pořád jsem to měl někde vzadu v hlavě a když ohlásili, že se letos bude soutěžit online, došlo mi, že takovou příležitost jsem ještě zřejmě neměl. Nikdy neříkejte nikdy, ale na 99 % bych přes léto už nikdy negrindil jako před léty, kdy jsem byl ve Vegas po celých sedm týdnů.“

V dodatečné a konkrétnější odpovědi pak Roberto dodává, že do Města hříchu by se pravděpodobně vypravil jen na týden, deset dnů. To ale neznamená, že by na pouštní hazardní oázu zanevřel. „Vegas je úžasné, zažil jsem tam skvělé časy a máte-li pokerový sen, právě tam se vám může splnit. Právě tam jsem, se správnými lidmi okolo, prožil nejlepší chvíle života.“

Nyní už se Romanello dostal do jiného životního spotu a sám přiznává, že k plnohodnotným výkonům se dokáže vybudit už jen v major eventech. Přesto jasný lídr welšského all-time money listu zkouší přijít s receptem na pokerovou dlouhověkost: „Hra se změnila a mění, máte spoustu GTO a podobných věcí. Ale pro mě, v mé mysli, už po léta existuje recept, jak zvítězit, jak se adaptovat a jak na každého individuálního soupeře hrát odlišně. Potkám-li jiné lidi, budu hrát jinak, takhle jednoduché to je - a mně to funguje.“

Hráčům blížícím se k GTO Roberto smeká poklonu a ke všem, kteří v průběhu let zaznamenali dobré výsledky, vzhlíží. Svůj styl ale měnit nehodlá. „Ale i já jsem, dle mého názoru, svým způsobem hrál GTO už po dlouhá léta. Funguje mi to jen proti určitým hráčům a určitým stylům hry. Ale i u online stolů lze využít live zkušenosti, píšu si poznámky a vstřebávám informace.“ Každému bude vyhovovat jiný styl hry, Roberto se bude držet toho svého. „Mně to funguje, GTO zase vychází těm ostatním. Každý jsme jiný a právě proto je tahle hra tak krásná. Nastávají různé scénáře, handy lze zahrát různými způsoby. Hodně lidí říká, že byste měli hrát tak či onak; to lze podle mě tvrdit jen o základních věcech, o určitém standardu. Já třeba dokáži vyhrát monster pot způsobem odlišným od jiných - tím, který mi sedí. A vždy jsem to tak měl a budu to tak mít, dokud bude hrát.“

Las Vegas, to jsou krásné vzpomínky - a také 28 placených umístění z náramkových eventů, mezi nimiž nechybí ani 3. příčka z $1.000 NLHE freezeoutu z roku 2016. Poslední dílek do skládačky Triple Crown však Welsh Wizard dosadil v bezpečí svého domova. Klidný, vyrovnaný, zkušený. Tenhle chlapík do Triple Crown Clubu rozhodně patří, pražskému a bratislavskému šampionovi z úvodu dekády ještě jednou gratulujeme.

Táhneme za jeden provaz. Nová facebooková stránka Pokerman CZ / SK světem pokeru provede všechny české i slovenské fanoušky.