Víkend přichází, užij si ho naplno s Pokerman Road to CPM!V pražském King's Casinu se můžeš o víkendu zapojit do pokerové bitvy o $50.000! Do hry se lze dostat již od 20 €. Zjisti víc - Informace k říjnovému vydání Pokerman Road to CPM |
Aktuálně
Paul Phua: druhý úhel pohledu
Zdá se, že Paul Phua čte Pokerman. Jak jinak si totiž vysvětlit, že pouze pár dnů po zveřejnění dvou našich článků mapujících jeho příběh (první a druhá část), se po téměř dvouletém mlčení odhodlal k exkluzivnímu rozhovoru pro webový portál Pokernews.com, ve kterém se k obviněním vyjádřil. Úryvky z tohoto cenného rozhovoru vám dnes přinášíme.
Zelená je tráva
Jako první téma nakousli redaktoři webu Pokernews pradávná obvinění z manipulace se soutěžními zápasy anglické nejvyšší fotbalové ligy, Premier League. V roce 1997 byli tři Asiaté a jeden britský pracovník ochranky odsouzeni k trestům za sabotáž osvětlení. Dva zápasy jedné z nejkvalitnějších světových fotbalových soutěží byly přerušeny v druhém poločase poté, co na dvou londýnských stadionech zkolaboval systém osvětlení a nepodařilo se ho nahodit zpět. Náhoda? Nikoli. Dle pravidel asijských sázkových kanceláří se zápas považoval za ukončený, pokud se rozehrál druhý poločas a tím pádem jistě někomu přišlo vhod, že oba dva zápasy byly přerušeny za remizového stavu. Právě tato událost, považovaná za první proniknutí asijských nelegálních organizací do britské fotbalové ligy, měla být důvodem, proč se Phuova sázková kancelář – IBCbet – započala tlačit na pozici asijské jedničky.
„Je to absolutní nesmysl a nemá žádné podložení ve faktech" okomentoval Phua dohady, podle kterých byl hlavním mozkem celé sabotážní akce. Bookmakeři podle něj staví své živobytí na drobných výhodách a dobrém balancování svých kurzů a je v jejich vlastním zájmu, aby proti ovlivňování zápasů bojovali; jakýkoli takový výsledek může totiž vyústit v jednostranné masivní prohry (ale samozřejmě i výhry, je třeba dodat). V dokumentu australské televize byl dokonce Phua obviněn z ovlivňování tamních tenisových zápasů a nazván "hrozbou pro tento sport". "Ani jsem nikdy v Austrálii na tenisovém zápase nebyl. Nevím, odkud se berou, ale tato obvinění jsou nepodstatněná a absurdní".
Tenkrát na východě
V další části rozhovoru dává Phua svými slovy nahlédnout do pozadí legendami opředených high stakes her v čínské hazardní mecce, Macau. I po letech není o těchto sessions dostupných příliš mnoho faktů, každé podobné vyjádření má tedy informativní cenu zlata. Kasino Wynn otevřelo svoji macauskou pobočku v roce 2006 a právě tehdy se Phua o hře pokeru dozvěděl... „Jednoho dne jsme zahlédli hru, při které šest nebo sedm lidí sedělo u stolu a každý dostával dvě karty. Zastavili jsme se a sledovali, protože jsme chtěli poznat, jak se tato hra hraje". O pár dní později se již Phua účastnil své první session a pokerové kořeny začaly v asijské herní metropoli klíčit.
„Brzy jsme zčistajasna měli skupinu 30-40 asijských majitelů firem pro pořádání zájezdů do Macau – a také gamblerů – kteří se o hru zajímali. Následující dva roky jsme jen spali, jedli a hráli poker. Nic jiného". Fakt, že noví zapálenci pro hru měli dostatek prostředků a hned od počátku hráli s blindy cca $600/$1.200, velmi brzy upoutal pozornost světové špičky – Toma Dwana, Phila Iveyho či Johna Juandy. „Během prvního roku jsme měli pravdilo, že vítěz každé handy musí ukázat svoje karty“, říka Phua. Toto pravdilo platilo samozřejmě i pro profíky. „Pomohlo nám to zkrátit křivku naší výuky. A navíc to byla zábava“.
Skupina asijských hráčů se tedy vůbec nebála konfrontace se světovými hráči té nejvyšší úrovně; odhodlání i prostředky na to rozhodně měla a hry u macauských stolů se svojí výší dotkly nebes. Hráči si ke stolu přinášeli miliony dolarů, sessions trvaly někdy i celé dny. „Hráli jsme dlouhé session, 50-60 hodin. Délka 30-40 hodin byla běžná“. Během takové doby strávené s profíky se přirozeně amatéři museli zlepšit, k čemuž Phua říká: „Občas někdo z nás vyhraje a může si myslet 'jsem stejně dobrý jako oni', což je na pokeru nádherné. Po určité době jsme, nebo alespoň já, zjistili, že v dlouhodobém hledisku jsme stále pozadu za profíky. Jen prostě zkoušíme být lepší, než ostatní amatérští hráči“.
Tenkrát na západě
O prvních soutěžních krůčcích těchto hráčů v čele právě s Phuou a jeho přítelem Richardem Yongem jsme se rozepsali v našem dvoudílném seriálu; milionový WSOP Big One for One Drop 2012 se stal jejich debutem na mezinárodní scéně a Richard Yong se v něm dokonce posadil k finálovému stolu. Když se o dva roky později monstrózní turnaj opakoval, Phua i Yong („Richard je jako můj bratr“) do Vegas vrátili. Společně s WSOP probíhalo v Brazílii fotbalové mistrovství světa a právě v souvislosti s ním, resp. nelegálními sázkami přijímanými v prostorách hotelu Caesar's, Phuu a další osoby včetně jeho syna a otce a syna Yongovi zatkli agenti FBI.
Snad ještě více než zatčení ovšem Phuu dlouhodobě popuzují dohady o tom, zda Paul náhodou není vysoce postaveným členem tzv. 14k triády; sama FBI ho takto prezentovala. Od soudu vyšel Phua bez úhony: postup FBI, která přerušila internetové spojení vedoucí do luxusního apartmánu, označil soudce Andrew Gordon za protiústavní. „Pravdou je, že nejsem vinen v žádném ze zločinů, za které mě obvinili a také nepatřím k 14k triádě, proto jsem se rozhodnul zůstat a bojovat v této kauze i za cenu rizika času stráveného ve vězení“.
Dodejme, že kauci za Phuu zaplatil mimo jiné Phil Ivey, Phua musel zastavit svůj soukromý tryskáč a poté se zdržovat v domácím vězení v Las Vegas. Každý, kdo se v Asii pohybuje ve světě gamblingu na nejvyšší úrovni podle Paula nevyhnutelně musí podstoupit uričté sociální interakce s členy triád, ale to z obyvatelů herního světa samotných těžko dělá členy, či přímo vůdce gangů. Dodejme, že dle nepodložených spekulací měl být Phua jedním z nejvýše postavených činovníků již zmíněné 14k triády. FBI a po ní i pokerová komunita tyto spekulace šírila na základě výpovědi jednoho asijského policejnáho důstojníka, další vyšetřování – podpořené i Phuou a jím najatým právníkem Tomem Goldsteinem – tyto informace nepotvrdilo. „Je to jen náhodné policejní hlášení. Jen proto, že důstojník v jiné zemi řekne FBI, že mě spatřil se členem triády ze mě najednou dělá člena? Myslím, že mě jen chtěli zkusit kriminalizovat, ale zvládli jsme dokázat, že obvinění byla falešná“.
Na každém šprochu pravdy trochu, říká se. Phua má na sobě nálepku, která se sice možná nezakládá na faktech, ale jako stigma se Paula drží a kazí mu jeho pověst. „Nyní se to již dostalo do bodu, ve kterém tato špatná publicita určitým způsobem ovlivňuje život můj, mé rodiny, mých spolupracovníků i mých přátel. Lidé prostě nechtějí být spojování s triádami“. Obvinění poškodila i Phuovy podnikatelské zájmy. Krom rozhovoru s Pokernews.com, který ho má očistit v očích pokerové komunity, si Phua najal i hongkongskou kancelář Hill & Associates, aby prošetřila spojení mezi ním a čínskou mafií. Výsledek: žádné není.
„V podstatě jsme jen parta zábavu milujících lidí, kteří jsou zapojeni do hazardního průmyslu. V něm najdete lidi se špatnou pověstí. Ale myslím, že v každém aspektu lidského života jsou lidé dobří a lidé špatní“. O chvíli později Phua dodává: „Po světě jsme si udělali spoustu přátel. Lidé by možná rádi věděli, jak je možné, že se ke mně hlásí taková řada profesionálů a proč za mě zaplatili kauci. Popravdě to ani není kvůli tomu, co pro ně můžu udělat já. Možná, že částečně ano, ale více je to o veškerém čase, který jsme spolu strávili – hraním pokeru, chozením na večeře před sessions. Po nich jsme zašli na party, dali si drink, hráli kostky o peníze nebo pití. Byla to zábava. Oni vědí, že nejsem to, za co mě vydávají média: členem triády a podobnými kravinami. Těmto lidem nevadí být se mnou spojováno, protože prostě nepatřím k triádám.“
Na závěr rozhovoru se Phua prezentuje především jako člen pokerové komunity. „Jsem také pokerový hráč a ano, miluju tu hru. Posledních sedm nebo osm let se celý můj život motal okolo pokeru. První čtyři roky jsem ani nevyrazil na dovolenou se svou rodinou, takže to, že jsem za stoly strávil tolik času si vybralo svoji daň. Všechno ostatní, co o mně FBI nebo média šiřily, je jednoduše směšné a neopodstatněné“, loučí se se čtenáři Paul Phua. Zahlédneme ho opět na světovém turnajovém okruhu? To samozřejmě ukáže až čas. Phua by rád byl znám svoji láskou ke hře a nikoli pověstí, která ho předchází. Snaha se po takové době ospravedlnit možná nahrává Phuovým tvrzením, nicméně pravda může ležet klidně někde uprostřed. Přejeme Paulovi i vám všem spoustu příjemných pokerových zážitků.
« Zpět
Day 1F pokerového turnaje Pokerman Road to Czech Poker Masters je minulostí. Ze zatím největšího flightu šlo dál 10 hráčů a z toho hned 7 českých vlaječek. Nejlepší byl Tomáš Důbrava, ale mezi postupujícími byla i další zajímavá jména.
Video
Spolupracujeme