O vítězi, který nevyhrál. Deal ze závěru Aussie Millions není všem po chuti

Bryn Kenney vítězí v rekordním Main Eventu Aussie Millions 2019. Podobná věta, i kdyby byla vyřčená například před měsícem, by neměla nikoho překvapit; vždyť 32letý americký profesionál patří k nejúspěšnějším turnajovým hráčům současné dekády a svou dominanci nad turnajovou disciplínou stvrdil vystoupáním na čelo žebříčku GPI, kterému mezi srpnem a listopadem 2017 vládl po dobu 14 týdnů. Proč se tedy ke Kenneymu čerstvému triumfu v nejtradičnějším eventu jižní polokoule vracíme?

Protože namísto v úvodu zmíněné věty jsme titulek včerejšího článku museli poněkud přizpůsobit okolnostem: Jeho jméno má váhu, Bryn Kenney si v 3-way dealu Aussie Millions vyhádal titul. Uzavírání závěrečných dealů není ničím neobvyklým, vyjma turnajů z rodiny World Series of Poker lze obejít výplatní strukturu zřejmě v libovolném turnaji světového okruhu.

Dobré vyjednávací schopnosti mohou účastníkům dealu krom samotného minimalizování variance zajistit zajímavou finanční sumu navrch - na tomto místě se jistě sluší vzpomenout „vydírací“ deal Pavla Novotného ze závěru tehdy ostře sledovaného Main Eventu pardubické ČPT ze srpna 2013, domácí scénou pohnula i dohoda čtyř nejúspěšnějších v koncovce Main Eventu hodolanského Olomouc Poker Festivalu uprostřed léta 2016, z níž pozdější šampion Jakub Padých s Jiřím Horákem vytěžili zřejmě naprosté maximum.

V souvislosti s vyvrcholením pět herních dnů trvajícího melbournského Main Eventu však nemůžeme hovořit o jen tak ledajakém dealu. Američané Bryn Kenney a Mike Del Vecchio a domácí Andrew Hinrichsen k prvnímu (a nakonec i jedinému) kolu rokování svolili ve chvíli, kdy za sebou měli přes 200 vyložených rukou jen v samotném finálovém dni - více než polovina hand byla odehrána v rámci three-handed fáze, během níž si trojice zúčastněných vyzkoušela pobyt na chipleadu, short-stacku i všechno mezi tím. Do debat vedl trojici z pozice těsného chipleadera back-to-back finalista Mike Del Vecchio, lídr z úvodu dne.

Deal ze závěru Aussie Millions

• Mike Del Vecchio: 9.315.000 v žetonech, 58 blindů - $1.272.162
• Bryn Kenney: 8.890.000 v žetonech, 56 blindů - $1.272.598
• Andrew Hinrichsen: 6.505.000 v žetonech, 41 blindů - $1.097.739

Tak - a to je vše. Žádná dohrávka nenásledovala, turnajovým direktoriátem bylo povoleno rozdělit kompletní zbývající prizepool a na základě dealu rovnou udělit i vítěznou trofej. A to Brynu Kenneymu, ačkoli mu v danou chvíli náležel až druhý největší stack. Od korunovace 22. šampiona Aussie Millions neuplynulo ani 24 hodin a pokerový svět žije debatami o tomto netradičním dealu - ne všichni totiž vládu Bryna I. nad pokerovou Austrálií uznávají.

Například tento screenshot se objevil na našem sesterském webu Pokerman.sk

„Když už mám uzavřít deal, musím mít pocit, že turnaj je svým způsobem u konce. Payjumpy byly v závěru obrovské; já už o tolik v minulosti hrál, ale pro ně to musely být největší payjumpy, na kterých se kdy nacházeli,“ pronesl po ukončení turnaje Kenney. Podle znění původní výplatní struktury si nejúspěšnější trojice měla přijít na $1.850.000, $1.130.000 a konečně i $662.500, takto z rekordního turnaje vzešli hned tři (australsko-dolaroví) milionáři.

Tuto skutečnost nikdo nerozporuje, ostatně three-way dealem bylo okořeněno i loňské vydání Main Eventu. Tehdy však po odsouhlasení dohody následovala dohrávka o $75tisícovou prémii, pamětní náramek a trofej - lídr Toby „810ofclubs“ Lewis dostal příležitost dovést svůj deep run do zlatého konce herním, nikoli debatním umem. Bryn Kenney, který volný den před finále Main Eventu využil k účasti v $100.000 Challenge, však dohrávku odmítl a rovnou si řekl o právo nazývat se šampionem - a dvojice soupeřů jeho přání vyslyšela. Ze sekundy na sekundu byl turnaj ukončen a Kenney dosáhl na své 17. vítězství na světovém okruhu - bezpochyby jedno z nejprestižnějších.

Loupež za bílého dne

Netradiční zakončení tradičního turnaje se prakticky okamžitě dočkalo vlastního vlákna na diskuzním fóru twoplustwo.com. Zakladatel vlákna závěr Main Eventu označil za antiklimatický, autor druhého příspěvku si povzdychl, že jeho přítel Mike (Del Vecchio) v dealu dostal nakládačku.

Debata byla na světě; veterán známého diskuzního fóra s nickem Barry Urinstein poznamenal: „Část prizepoolu by měla být povinně ponechána stranou pro dohrávku, aby se něco podobného nemohlo stávat. Jak vůbec můžete vystupovat jako šampion, když jste ve skutečnosti v turnaji 'nezvítězili'? Takové zakončení velkého turnaje je zklamáním pro přihlížející fanoušky a také je špatné pro přilákání nových lidí ke hře.“

Možná si vzpomenete, že podobné diskuze se strhly i po ukončení €10.300 High Rolleru během pražské EPT v roce 2016; heads-up deal tehdy uzavírali Patrick Serda a William Kassouf a druhý jmenovaný tak moc toužil po vítězné trofeji a titulu šampiona, že byl ochoten vůči svému kanadskému soupeři učinit finanční ústupek. Serda tehdy jako lídr v poměru 4:1 obdržel €719tisícovou prémii a mistr „Nine high like a boss“ Kassouf se mohl nechat vyfotografovat s trofejí a svou oblíbenou devítkou a spokojil se s odměnou v hodnotě €532.500. Onu trofej si britský mluvka poměrně okatě „koupil“ - během 20minutových diskuzí svému soupeři přepustil přes €9.500, které mu jinak měly podle čísel ICM kalkulátoru náležet.

ICM čísla, Kenney si ve skutečnosti odnášel $1.272.598

Podobně měl během včerejšího odpoledne nakupovat i Kenney, v jeho případě se však jedná o jakýsi anti-nákup. Bryn si totiž, na rozdíl od kontroverzního Kassoufa, oproti předloženým ICM číslům polepšil - a to nikoli na úkor lídra Del Vecchia, jehož skutečná odměna se schodovala s tou předloženou. Odstranění do očí bijící anomálie, kdy vítěz turnaje inkasuje menší sumu než runner-up či další hráči, tentokrát zasponzoroval Australan Hinrichsen, který Kenneymu přepustil rovných $21.000. Po přičtení této sumy Brynova odměna o $436 předstihla tu Del Vecchiovu.

Nic jsem si nekoupil, říká Kenney

Buying would mean I paid for it, I got over icm and said only way I deal is if tournament is over cuz I don't wanna deal then play for no money and have to play serious for maybe 4 hours for a trophy

— Bryn Kenney (@BrynKenney) 4. února 2019

Sám čerstvý šampion Aussie Millions a s více než $26milionovými earnings aktuálně devátý hráč historického All-Time Money Listu odmítá, že by si australský titul koupil. Jeho argumentace je jednoduchá: „Koupit si ho by znamenalo, že jsem za něj zaplatil. Já překonal ICM a řekl, že deal přijmu jedině tehdy, pokud bude turnaj ukončen. Nechtělo se mi uzavřít deal a pak dohrávat o žádné peníze a vážně se věnovat hře možná po čtyři hodiny, když by se soutěžilo už jen o trofej.“ Čas jsou peníze, ušetřený čas jsou ušetřené peníze - ne všichni pokeroví fanoušci však s Kenneyho vyjednávací taktikou souhlasí. V jedné z odpovědí na Brynův tweet totiž zaznívá věta, která zčásti objasňuje, proč se na uzavřený deal nabaluje kontroverze. „Aussie Millions jsou pýchou Austrálie. Snem všech hráčů.“ Tradice turnaje sahá až do roku 1998 a zřejmě nikdo si v minulosti nezajistil titul takovým způsobem, jako letošní - dle jednoho názoru falešný - šampion.

OK Bryn you were exhausted because you jumped in 100K a day before. It's all happened from yourself. It may be called "professional" but please don't forget. Aussie Million is a pride of Australia. Dream of all players. Not only for you highroller guys.

— Poker ー Now (@poker_ing) 4. února 2019

Ur too much princess. Your basically as false champion.u did pay for it. its wrong. No-one else buys the trophies. Play cash games if u want to do that .don't come here and push ppl and warp the game and expect to wake away unscathed .the worse part @crownpoker and Mike.let you

— James b (@JBeatnic) 4. února 2019

O netradičním dealu si můžeme myslet cokoli - a budeme rádi, pokud se o vaše názory podělíte do komentářů pod článkem. Zapomínat však nesmíme na jednu důležitou věc: deal v překladu znamená dohodu a každý z účastníků vyjednávání má své, během včerejška nevyužité právo veta. Kenney sice neabsolvoval heads-up (žádný nebyl), nezvítězil v posledním turnajovém showdownu (této cti se v 3-betnuté handě dostalo Del Vecchiovi) či nevyřadil ani jednoho ze šesti soupeřů u finálového stolu (ve sběru pomyslných bounties byl nejúspěšnější Andrew Hinrichsen, který si připsal tři ze čtyř proběhlých eliminací). Přesto je právoplatným šampionem rekordního vydání Main Eventu Aussie Millions - a to především proto, že k jeho korunovaci svolili jeho partneři ze závěrečného dealu.