Multitable turnaje: 12. část

Trhliny druhé úrovně přemýšlení

Speciální host: Shaun "shaundeeb" Deeb

Pokud čtete tento článek, tak pravděpodobně patříte mezi hráče, kteří hledají užitečné informace o tom, jak zlepšit svoji hru. To znamená, že ve snaze zlepšovat se čtete fóra, knihy, články a diskutujete o pokeru s dalšími přemýšlivými hráči. Tohle jsou samozřejmě nejlepší způsoby, jak se zlepšovat, ale může to vést k jednomu problému: my, jako rozumní hráči, tak strávíme spoustu času s ostatními rozumnými hráči a rozebíráme situace na tak vysoké úrovni, že často zapomínáme na to, že velká většina zbylého hráčského pole v turnajích takhle prostě nepřemýšlí. Nebo ještě lépe - nepřemýšlí stejně jako my.

Shaundeeb přišel s tímhle:

"Budu doufat, že většině z vás jsou dobře známy úrovně myšlení v pokeru. Přesto většina z vás (včetně mě) dělá pořád dokola stále ty stejné chyby. Největším problémem druhé úrovně přemýšlení u mid stakes regulárů je ten, že často určují range soupeře tak, jako by byli na jejich místě oni sami (přiřazují jim podobnou range, jakou by měli ve stejné situaci oni). To je ale chyba, která vyústí v to, že soupeři dáme příliš velký kredit nebo mu toho naopak příliš mnoho nevěříme. Proti random hráči bude sice vždy těžké odhadnout přesnou range, ale spíše se snažte svému soupeři dávat kreditu méně než více.

Já si porážením špatných hráčů vydělával na živobytí, můžete mi říkat Phil Hellmuth nižších MTT stakes. Rychle jsem se naučil, jak proti nim hrát a dokázal z toho profitovat. Na nižších stakes jsem si několikrát všiml, že dělám neustále stejnou chybu - často jsem si myslel, že je určitý spot dobrý pro bluff, protože jsem se přenesl do protivníkovi pozice a domníval se, že bluffuje. To ale nebyla pravda, protože soupeř jednoduše není tak dobrý jako vy a neuvědomuje si, co je to dobrý spot. V tomto případě většinou tedy skutečně drží to, co reprezentuje.

Tím, že v naší malé partě každý den diskutujeme o spoustě hand a hledáme v nich co nejlepší možná řešení, se z nás stávají hráči, jejichž přemýšlení je na tom nejvyšším levelu. Kdybychom se soustředili jen na ta nejdůležitější rozhodnutí, tak najdeme mnoho spotů, ve kterých se můžeme chytit protivníkovy chyby, i když nás tradiční šablona vede k jinému řešení/rozhodnutí. 

Nejvíce důležitých rozhodnutí v early fázích děláme proti random hráčům, u kterých nemáme nikdy jistotu, jak se zachovají a co ve skutečnosti mají. Proto čím dříve přestaneme přemýšlet o tom, co bychom měli v jejich situaci my, tím dříve také začneme hrát o hodně lépe. Hráči, proti kterým zde hrajeme, naštěstí nemají stejné ranges jako my. Dělají pro nás velké chyby.

Většina z těchto rad nefunguje pro ty největší buy-iny a je použitelná především v lehkých satelitech, $10-$100
freezoutech a re-buyích pod $100. V průběhu jednoho dne se setkáte s tak obrovskou spoustou rozdílných hráčů, že v polovině z případů nebudete vědět kdo je kdo a jak se zachová. V té druhé byste si ale měli být jisti, že děláte dobrá rozhodnutí právě na základě hry soupeře, ne hry vaší. Pokud přemýšlíte stylem "co bych v tomhle spotu měl já" a děláte na základě toho hand reading, je to sice dobrý začátek pro přemýšlení na druhém levelu, ale jinak bychom se přes tuto fázi měli dostávat mnohem efektivnějším přemýšlením."

Díky za postřeh, Shaune, trvalo mi jen 78 hodin a dva prodělané záchvaty, než se mi to povedlo převést do srozumitelné řeči. Jako teorie je to velmi dobré, ale pojďme se nyní podívat, jak to celé aplikovat v praxi. Zaprvé - pokud se neukáže opak, tak budeme předpokládat, že range lidí jsou více tight, než vy očekáváte. Zde se vyplatí být pozorný nebo používat nějaký HUD. Řekl bych, že hráče v midstakes turnajích (které definuji jako $20-$100 freezouty a $10-$50 re-buye) můžeme rozdělit zhruba takto - 75 % příliš tigh/passive, 20 % příliš loose/agressive/spewy, 5 % dobrých a rozumných profesionálů. Tohle je samozřejmě jen hrubý odhad, který se může často lišit, ale jako odrazový můstek to stačí.

Pojďme se společně podívat na několik příkladů, kde si myslím, že dobří uvažující hráči dávají těm špatným random hráčům příliš velký kredit.

Doplácení malých value betů na riveru:

Do této situace se každý z nás dostal - dostaneme se na river se středně silnou kombinací, o které jsme si poměrně jisti, že na vítězství stačit nebude. Avšak soupeř následně vsadí něco okolo 30-50 % potu, což nás donutí přemýšlet. Podíváte se na jeho sázku, uvědomíte si, že na call tu vaše středně silná handa potřebuje být dobrá přibližně v jednom případě ze čtyř, a bet dorovnáte. Vím, že je to hrozné, ale věřte mi - přestaňte tyto sázky platit dokud neuvidíte, že znamenají bluff. Nikdo nebetuje tak malé stupidní sumy jako bluff. Jistě, aby to bylo profitabilní, tak potřebujete být lepší jen v jednom ze čtyřech případů. Podle mých zkušeností je ale toto číslo mnohem vyšší, dobří tu budete možná tak v jednom případě z osmi, možná i z desíti - value, kterou z toho očekáváte, nikdy nedostanete. Pokud jsme v této situaci na boardu, na kterém soupeř evidentně missnul své draws, nebo si myslíme, že je špatný ve thin value betování, tak callnout samozřejmě můžeme. Většinou je ale omlouvání takovýchto callů za pomoci pot odds jedním z největších leaků, které u dobrých hráčů vídávám. Myslím si, že je dobré sledovat, kteří hráči jsou schopni dělat tyto thin value bety s dobrými, ale ne skvělými handami a počkat si poté na spot, ve kterém jej můžeme nachytat velkým raisem (ano je to tak, existují spoty, ve kterých můžeme z handy, která má showdown value, udělat bluff a bývá to i správné) - pokud budeme vědět, že je na něj soupeř schopen foldnout.

4bet shove se širokou range přes malý 3bet:

Vím, že se často stává, že hráči, kteří minraisují preflop, otočí skutečně šílenou handu. Ano, stává se to. Avšak pokud se podíváte zpátky a porovnáte všechny situace, kdy jste byli minraisnuti nějakou špatnou handou a kdy naopak něčím velice silným, tak zjistíte, že pushovat tyto malé 3bety je opravdu špatný nápad. Špatní hráči minreraisují a neuvědomují si, že o velikosti jejich betu budete přemýšlet. Doufají jen v to, že uvidíte malou sumu, která vás donutí se podívat na flop, nebo že vás to začne otravovat a přes jejich bet je pushnete. Pokud se neukáže jinak, tak tyto sázky od špatných nebo random hráčů považujte za monster handy - častokrát tomu tak je.

Callování open shovů shortstacků příliš wide:

Spousta neznámých hráčů si stále neuvědomuje, jak moc wide mohou na shortstacku profitabilně pushovat. Hodně lidí stále folduje, i když se dostanou pod hranici 10 BB, a čekají na alespoň středně silnou handu. V posledních dvou letech se shoving ranges obrovsky rozšířily, ale i tak je stále mnoho hráčů, kteří nemají absolutně žádnou páru o +cEV shovech, pokerstove, SNG power tools a podobných věcech. Jak jsem již upozorňoval v předešlých dílech - je velice důležité si všímat shoving ranges svých protivníků. Poznámky o nich pak v late fázích naleznou důležité uplatnění. 

Domněnka, že nikdo neudělá s velkou handou masivní overshove:

Tento bod není tak významný jako ty předchozí, protože existuje mnoho hráčů, kteří s velkými handami betují malé částky a naopak overshove od nich přichází v případě nějaké velké draw. Tak či onak, stále je tu obrovská spousta soupeřů, kteří nikdy nebudou riskovat velkou sumu žetonů, aniž by měli dobrou handu. Proti jakému typu hráče stojíme, snadno poznáme, když budeme pozorně sledovat to, jakým způsobem hraje své draws. Pokud vidíte, že je hráč hraje pasivně a pak se s ním dostanete do spotu, ve kterém proti vám overshovne, pak je velká šance, že skutečně má to, co reprezentuje. Zvláště v deep turnajích hráči nebudou často ochotni jen tak vyhodit celý svůj stack a většina z nich začíná být více tight.

Dále bych se chtěl zmínit o otázce, která vyvstane, když o těchto věcech diskutuji s dalšími chytrými hráči. Nedělá z nás to, že dáváme často lidem kredit v dobrou handu, také nity hráče, jejichž chyb je možné využívat? Nemyslím si.

Jediní protivníci, kteří jsou tak dobří, aby exploitovali vaši hru, jsou další přemýšliví hráči. Pokud jste turnajový
regulár, pak je vaší prací si zjistit, kdo tito dobří a rozumní hráči jsou. To znamená pendlovat mezi 2+2 fórem,
pocketfives a OPR a vyhledávat si hráče u stolu, jak jen to je možné. Špatní hráči, kteří u hry nepřemýšlí, se nejsou schopni přizpůsobit a exploitovat vaši hru, alespoň ne tedy v nějaké velké míře. Pokud hraji handu proti někomu, o kom mám jistotu, že je rozumný a kdo ví, že i já vím, že u hry dokáže přemýšlet, hodím tyto předpoklady za hlavu a snažím se být spíše více tricky.