Hrajete a máte pocit, že je něco špatně? Možná nejste v poctivé hře! | Pokerman.cz

Předesílám, že článek není návodem, ale naopak varováním pro poctivé hráče před metodami, na které mohou narazit. Umět přečíst, že se hrou, které se účastním, není něco v pořádku, by mělo totiž patřit k základní abecedě dobrého hráče, stejně jako ostatní pokerové dovednosti.

Jak starý je poker, tak staré jsou pokusy fixlovat v něm. Postupem času se dík nejrůznějším vymoženostem stává podvádění v kartách sofistikovanější a jeho odhalení komplikovanější. Ke slovu přichází moderní technika a nové metody. Mnoho hráčů se domnívá, že tam kde hrají jim nic z toho, co budu popisovat, nehrozí. Musím však podotknout, že jsem byl několikrát svědkem toho, jak se karetní společnost nechala vesele škubat bez toho, aby postřehla, jak je okatě podváděna. Podvádění v kartách vždy bylo, je, a bude tím nejopovrženíhodnějším chováním a jeho aktéři zabírají čelní místa v hitparádě lidského odpadu. Už v dobách divokého západu platilo pravidlo, které akceptovala většina šerifů, že kulka pro falešného hráče není zločin. Dnes by toto řešení asi nebylo nejvhodnější, nicméně ještě v nedávných časech si každý aktér takové hry vysloužil řádnou přes držku, doživotní cejch a stopku na všechny hry v okolí.

Na co si tedy dávat pozor?

Týmová hra a náhodný divák, podvody bez manipulace s kartami

Základní kategorií nečisté hry jsou podvody, které nevyžadují manipulaci s kartami. Jejich základním rysem je, že je provádí skupina „hráčů“, kteří vzájemnou spoluprácí vytahují finance ze sólistů, kteří mají tu smůlu, že se dostali k jejich stolu. Mezi nejčastější formy takové spolupráce patří tzv. „Chip dumping“ neboli dobrovolné přesouvání žetonů mezi kumpány, kteří tím získávají výhodu nad ostatními hráči (vaše jediné karty hrají permanentně proti několika ostatním). Spolu s tím většinou probíhá i tzv. „Soft play“ kdy skupinka hraje jinak mezi sebou, než proti vám či ostatním. Navíc má podobná skupinka i dobře sehrané signály, kterými si mezi sebou sděluje podstatné informace o tom, co který z nich drží na ruce.

To nejhorší co vás ovšem může potkat je tzv. „Hot seat“, kdy se jako nový hráč dostanete ke stolu, u kterého jsou všichni ostatní hráči domluvení a hrají spolu pouze proti vám. Velmi často se tak děje v privátních hrách. Dobrou radou pro uvedené situace je být v průběhu celé hry ve střehu. Pokud zaznamenáte cokoliv, co nemá zjevnou logiku, opusťte stůl. Věřte, bude to levnější, než pokus přehrát celou takovou skupinku. Další univerzální radou je: Než jdu někam hrát, zjistím s kým, kde a co budu hrát. Buďte velmi opatrní před atraktivně „naloženou“ privátní hrou, ovšem v prostředí a s hráči které neznáte. Pokud samozřejmě zaznamenáte průkazně týmovou hru v kasinu, volejte okamžitě floormana či manažera kasina. Každý stůl v kasinu by měl být pod kamerami a podobné jednání lze většinou při konfrontaci záznamu a výpovědi dealera prokázat. S dotyčnými se pak s jistotou v daném kasinu a pravděpodobně i v řadě dalších už nesetkáte.

Na tomto místě bych ještě zmínil dvě naprosto zavrženíhodné věci, na které můžete narazit. Tou první je prostá krádež vašich žetonů na stole, kterou v případě kasina opět zcela prokazatelně odhalí kamery. Proto odcházíte-li od stolu, přepočítejte si, kolik jste na něm nechali a pokud to po návratu nebude sedět, informujte floormana, který věc vyřeší. Druhou je tzv. donašeč, tedy někdo z přihlížejících u stolu, který signalizuje vaše karty svému partnerovi ve hře. S touto variantou podvodu jsme se bohužel setkali i na velkých mezinárodních turnajích.

„Šikovný“ dealer

Snad tisíckrát jsem slyšel od začínajících hráčů pokeru otázku, k čemu slouží cut card, tedy ta barevná plastová věc ve spodu balíčku karet. Ano jedním z účelů, je zakrýt spodní kartu v balíčku, ovšem druhým neméně důležitým, je zamezit dealerovi rozdávat karty ze spodu balíčku, což je praxe, kterou šikovnější dealer zvládne po chvilce tréninku. A právě „šikovnost“ dealera je podmínkou dalších podvodů, na které můžeme v pokeru narazit, tedy namíchání a rozdání daných karet. Toto nebezpečí vám opět hrozí především při nejrůznějších privátních hrách mimo oficiální kasina. Schopný dealer totiž i při znemožnění rozdávat ze spodu balíčku, zvládá tzv. „second deal“, tedy rozdávání zpod horní karty, která je připravena pro konkrétního hráče. Ještě šikovnější dealeři jsou schopni tuto metodu vylepšit a připravit karet víc.

Zde mi dovolte jednu poznámku. Povšimněte si časté, mnohdy nevědomé chyby dealerů i v kasinech. Jde o poslední překlad balíčku karet na cut card na konci míchání. Existuje jedno pravidlo, o kterém se moc neví, a jehož účelem je zabránit tomu, aby si dealer připravil vršek balíčku pro podvodné rozdání. Toto pravidlo říká, že při posledním překladu má dealer položit jednu svou ruku viditelně na stůl a balíček přeložit pouze jednou rukou. Tím se totiž zcela zamezí triku, který je velmi snadné udělat, pokud dealer překládá balíček obouruč. Totiž přeložit balíček karet tak, aby to co bylo nahoře, zůstalo stále nahoře. Jednou rukou nelze tento trik udělat a horní karty se dostanou vždy někam do středu balíčku. I s tím si sice šikovný dealer dokáže poradit, musí však být už velmi šikovný a těch je v našich končinách zatím jak šafránu. Univerzální radou pro tyto případy, je sledovat po celou dobu ruce dealera a nenechat se rozptýlit. V mnoha případech bude chtít totiž dealer nejrůznějším způsobem odvést vaší pozornost od svého míchání, protože ví, že soustředěné oko je pořád rychlejší než šikovné ruce. Druhou radou je vyhýbat se hrám mimo kasino, kde se nehraje s plastovými kartami, ale pouze s papírovými, potaženými plastem. Tyto karty totiž mají mechanickou paměť a manipulace dealera s nimi je o mnoho jednodušší.

Značení karet

V tomto odstavci se dostáváme k onomu výtečníčkovi z úvodu článku, jehož počínání nyní řeší policie. Značení karet je velmi častou, i když dle mého skromného názoru ne příliš šikovnou metodou podvodu. Riziko odhalení je oproti výhodě z označené karty totiž neúměrně vysoké, zvlášť pokud se hraje v uzavřené skupince hráčů. Mnozí si jistě vzpomenou na vlnu emocí, kterou vyvolal sit-out jednoho z českých hráčů při Unibet Open 2010 za údajné (nikdo nepotvrdil, že šlo o úmysl) značení karet. Princip je jasný. Jde o to udělat na rubové straně karty mikroznačku tak, aby jí hráč dokázal identifikovat při dalších rozdání u svých soupeřů a ti ani dealer si jí nevšimli. Jako značky slouží často škrábance, vrypy, dírky apod.

Do papírových karet se podobné značky snadno udělaly i nehtem. U plastových je to komplikovanější. Běžný nehet většinou nestačí a je nutné vypomoct si nějakou pomůckou, hrotem či trnem. Ten se velmi často skrývá v nějakém prstenu, či předmětu co na ruce nevzbudí pozornost. Kontrolujte si proto karty při hře a zaznamenáte-li jakýkoliv defekt, trvejte na okamžité výměně balíčku.

Od cinklých karet po hi-tech technologie

Přejděme však k propracovanějším metodám karetních podvodů. V těch je vzhledem k jejich charakteru většinou spolu s podvádějícím hráčem namočen i dealer a mnohdy i člověk, který danou hru uspořádal. Dochází k nim téměř výlučně při privátních hrách, které jsou od začátku nastaveny jako past na naivní hráče, kteří jsou do hry přizváni. Hlavním nebezpečím je to, že se špatně identifikují. Někdy ani v průběhu hry bez velké ostražitosti nepoznáte, že jste obětí velmi dobře připraveného podvodu. Vzhledem k nutným investicím do podvodného „nádobíčka“, které nepatří k nejlevnějším, narazíte na podobný typ podvodu především u privátních cash game s vyššími limity.

Nabídka značených karet je velmi pestrá. Základním značením karet, se kterým se můžeme setkat, je zakomponování skrytých značek přímo do grafiky rubové strany karty. Jako nejznámějšího zástupce takto značených karet, jmenujme karty Bicycle ultimate marked deck. Na první pohled se rubová strana neliší od běžných karet Bicycle, při bližším ohledání však zjistíme, že grafika v rozích karet vykazuje drobné odlišnosti, ze kterých se dá po chvilce tréninku jasně identifikovat barva i hodnota karty. Ač byly karty původně vyvinuty pro potřeby iluzionistů, již jsem narazil na chytráky, kteři je chtěli použit v běžné hře. Obecně je dobré si rubovou stranu karet kontrolovat a všímat si i těch nejmenších rozdílů v grafickém provedení.

Další zajímavou alternativou je tzv. 3D značení karet. Všichni jistě znáte obrázky, na které když „šilháte“ objeví se trojrozměrný obrázek ukrytý v amorfní grafice. Stejného efektu je použito i u takto označených karet. Po chvilce šilhání na rub karty se vám objeví hodnota i barva karty. Identifikovat tyto karty je celkem snadné, neboť grafika rubu neimituje karty světových značek. Pokud tedy hrajete někde, kde jsou ke hře používány no-name karty, buďte ostražití. Může se jednat právě o takto značené karty.

Zcela sofistikovanou metodou značení karet je tzv. stealth značení. Tato metoda je součástí nabídky několika firem z Číny, která je v současnosti v čele výrobců produktů pro podvodné hráče. Princip je geniálně prostý. Hodnota a barva karty je vyznačena na rubové straně v běžném světle neviditelnou UV barvou. Karty buď můžete koupit již označené a to prakticky všechny nejběžněji používané značky, nebo si je sami označit prodávanou speciální neviditelnou barvou. Označení je pak možné vidět pouze při použití polarizačních brýlí či lépe kontaktních čoček, které nebudí absolutně žádné podezření. Hráč vybavený těmito čočkami pak přesně ví, kdo má jaké karty a vy jen žasnete nad jeho zázračnými „ready“.

A dostáváme se na pomyslný vrchol evolučního žebříčku metod podvádění v pokeru. Tímto vrcholem je analyzér s video scannem karet. Zemí kde vyvinuli a nabízejí tento hi-tech systém je opět Čína. Základem jsou znovu označené karty. Tentokrát jde ovšem o pouhým okem jen těžko zjistitelné čárové označení hran karet. Každá karta má v podstatě na své hráně čárový kód. Zamíchaný balíček takto označených karet je před rozdáním oscannován mikrokamerou ukrytou v nějakém nenápadném předmětu, který si hráč umístí na stole. Může to být zapalovač, mobilní telefon či krabička cigaret, případně může být scannovací mikrokamera ukryta přímo v hráčových hodinkách. Všechny tyto skrýše jsou součástí dodávky od výrobce. Další součástí systému je vyhodnocovací program ukrytý v zařízení, které se běžnému člověku jeví jako chytrý telefon. V něm je možné si navolit variantu pokeru, který se hraje a počet hráčů u stolu. Toto zařízení pak vysílá do sluchátka ukrytého v uchu hráče, na základě scannu zamíchaného balíčku, informaci na které pozici jsou vítězné karty, případně jaké karty jsou druhé a další nejlepší si hráč může přečíst přímo na displeji telefonu. Scann včetně vyhodnocení je zařízení schopno učinit během 0,5 vteřiny. Pořizovací náklady této „lahůdky“ jsou značné, je proto velmi pravděpodobné, že se s ní v našich zeměpisných šířkách hned tak v nějaké hře nesetkáte. Přesto je dobré mít na paměti, zvlášť při vyšších limitech, že existuje a ohlídat si předměty, které při hře nemají na stole co dělat.

Závěrem

Co dodat na závěr? Představil jsem několik možností a pastí na které může poctivý hráč v živé hře narazit. Řadu z nich jsem viděl reálně použít. Viděl jsem i to jak dopadli ti, které při podobném podvodném jednání přichytili. Proto v žádném případě neberte tyto řádky jako inspiraci. Je vidět že vývoj nespí ani v oblasti pokerových podvodů a stále přicházejí nové a nové vymoženosti umožňující podvodně získat výhodu nad ostatními hráči. Buďte opatrní při výběru privátních her a než přijmete na nějakou pozvaní, ověřte si, zda je zaručena její poctivost.

V kasinu máte většinou dovolání. Při privátní hře ovšem jen těžko. Mějte na paměti, že i sebeatraktivnější karetní seance se stolem hemžícím se rybami naloženým penězi k prasknutí, může být chytře nastrojená past na vás a především na vaše peníze. Nenechte proto své instinkty ošálit vidinou možného lehkého profitu. Jak řekl klasik: Vždy ve střehu!

Mimochodem nenapadla vás na tomto místě otázka: A co online hra? Jakých podvodů se mohu dočkat tam? O tom snad někdy příště.

Autor chce z pochopitelných důvodů zůstat anonymní.

Několik videí věnujících se této problematice