Stroj času: kde bychom byli bez listopadu 2011?

I jasně plápolající oheň vyhasne, pokud se do něj tu a tam nepřiloží. Předposlední měsíc roku 2011 byl na české pokerové scéně bohatý na pěkně žhavé události, navždy ale budeme vzpomínat především na jednu. Ta totiž na onen pomyslný oheň měla účinky benzínu. Stroj času nemohl zastavit u ničeho jiného.

Mr. Martin from Trinek

Ano, je to už dlouhých pět let od chvíle, kdy byla rozehrána v pořadí čtvrtá November Nine. Finále $10.000 Main Eventu WSOP je aktuální i v současných dnech, Vojtěch Růžička do něj dokázal postoupit jako druhý Čech v historii a po dramatickém průběhu obsadit senzační páté místo.

Právě v listopadu roku 2011 postoupil mezi nejleší devítku prestižního turnaje první z domácích hráčů. Martin Staszko ve své flanelové košili působil na zahraniční komentátory bojujícící s jménem jeho domovského města jako zjevení, jako netušená hrozba pak působil na své oponenty. Po odehrání letní části Main Eventu se Martin měl za čím ohlížet - do výsledkových listin se zapsal 6.856 hráčů, zbývající devítce Martin vévodil a tříměsíční pauzu v turnaji si užíval v roli chip leadera.

Zřejmě nejzkušenější hráč ve finálovém poli, majitel zlatého náramku Ben Lamb, vysmekl Staszkovi poklonu; označil jej za nejineligentnějšího hráče u stolu a prorokoval mu zařazení mezi ty nejlepší hráče světa. Lemb se nacházel přesně v polovině průběžného pořadí s dvacetimilionovým stackem, Staszko si do finále přenesl dvakrát tolik žetonů. Vše bylo přichystáno, Martin rozdal poslední rozhovory a velká show mohla začít.

V osm ráno našeho času pak bylo jasno: Martinova cesta za prestižním zlatým náramkem po první dni neskončila a Martin postoupil do druhého finálového dne. Opět s čtyřiceti miliony; stack rost především jeho soupeřům Benu Lambovi (55M) a Piusi Heinzovi (107M). Na tyto tři muže čekala ta nejdůležitější dohrávka jejich kariér, ještě před jejím vypuknutím poskytl Martin našemu webu ještě jeden rozhovor.

Závěrečný den Main Eventu 2011? Tak to byla jízda! Hned v první handě se dokázal Martin Staszko zdvojnásobit skrze Bena Lamba; jeho 4-bet shove s KJ dorovnal Martin s párem sedmiček a důležitý večer pro české fanoušky neskončil hned v samém úvodu. V druhé handě si vzal Staszko zpět svůj ztracený chiplead, ve třetí pak vyřadil nebezpečného Lamba - ten zkusil svůj short-stack roztočit s Q6, Martin ale našel v rukou pár jacků.

Lambovi připadla odměna $4.021.138, na vítěze heads-upu čekalo $8.711.956. Nebudeme chodit okolo horké kaše, výsledek jistě všichni moc dobře znáte. Po 301 odehraných handách poznal finálový stůl svého vítěze: Pius Heinz Martina v dikovém souboji udolal a ve dvaadvaceti letech se stal třetím nejmladším šampionem v historii.

Nechybělo mnoho a Česká republika mohla mít mistra světa. I tak byl ale Martinův deep run naprostou senzací. Získaných $5.433.086 je dodnes největší výhrou českého hráče na živém poli a překonávat se budou jen těžko. Taková částka se po převodu do korun moc líbila zástupcům mainstreamových médií a Staszkovi se jako jednomu z mála našich hráčů podařilo vstoupit do širšího povědomí veřejnosti. Zaslouženě! Po návratu z Las Vegas čekala na Staszka tisková konference organizovaná naším webem.

Main Event 2011 byl poznamenán tehdy aktuálními událostmi Černého pátku, meziroční účast klesla o téměř deset procent. To mu ale nikterak neubralo na významu, jak dokazují například zajímavá čísla s ním spojená. Dokazuje to ostatně i zájem daňových úřadů zemí devítky finalistů; právě s nimi úspěšní hráči museli svést ten úplně poslední souboj. Výkony Staszka uprostřed slavného Penn & Teller Theatre neunikli ani zástupcům herny PokerStars - Martin se stal druhým českým členem jejich profesionální stáje.

Prop-bety po našem

K největším zajímavostem listopadu roku 2011 patří poodhalení detailů dvou prop-betů. Martin Baláž se v říjnu zavázal odehrát 24.000 sit'n'go turnajů formátu Fifty50 na stakes minimálně $15 s kladným profitem. Celá sázka měla hodně divoký průběh, povedený finiš ale udělal z Baláže vítěze.

Během 24.035 her odehrál přibližně 750.000 hand! Celkové cashouty se vyšplhaly na $1.277.676,43, přičemž profit se zastavil na $2.898,83. Během maratonských sessions Martin u virtuálních stolů strávil 385 hodin, jedno sit'n'go trvalo v průměru téměř půl hodiny.

O dalším prop-betu se pak rozpovídal v exkluzivním rozhovoru pro náš web Lubor Dědič. Tomu se během čtyř měsíců podařilo zhubnout 25 kilogramů, Petr Targa za stejné období shodil o tři kila méně a musel tak Luborovi zaplatit vstup do Main Eventu WSOP. Štavnatý prop-bet, nemyslíte? Povídání o této motivační sázce je nicméně jen malou částí celého rozhovoru, který vás jistě bude bavit číst i po dlouhých letech. Dozvíte se například o Luborově největší životní trefě - deset milionů korun se nevyhrává každý den.

Domácímu turnajovému dění pak dominovala hned dvojice turnajů ČPT. V poslední regulérním festivalu tehdejší sezóny si nejlépe vedl Artur Rudziankov. Mezi 234 hráči tehdejšího Main Eventu nenašel sobě rovného, v závěrečném heads-upu porazil Luďka Majera a back-to-back účast na finálovém stole proměnil v zisk prvního ze svých dvou titulů z Main Eventů ČPT. Vyinkasovaných 391.000 Kč přenonal až v březnu loňského roku, celkové výhry z České Pokerové Tour řadí Artura mezi čtrnáctku 'milionářů'.

Druhý turnajem ČPT v listopadu 2011 pak byl finálový freeroll. Nejvíce si z milionového prizepoolu dokázal uloupnout Václav Vojta, soupeřem v heads-upu mu byl Jaroslav Tintěra.

Turnajová série Mercedes Poker Series nás provází až do dnešních dní, stejně tak u pokerových stolů vídáme i vítěze jejího vůbec prvního turnaje. Jiří Hauser dokázal v Concord Card Casinu (předchůdce dnešních RebuyStars) porazit všech 84 soupeřů.

Snad největším listopadovým tahákem na naší scéně ale byl Czech Poker Festival. Velkolepá akce přilákala do smíchovského Card Casina i zahraniční hráče, do hlavního turnaje s buy-inem 15.000 Kč se zaregistrovalo 225 zájemců. Název eventu? Mistrovství ČR v Texas Hold'emu.

Turnaj s třímilionovým prizepoolem byl ve 4-handed fázi zastaven, varianční nástrahy zmírnili zbývající hráči dealem. Na čtvrtém místě se rozloučil Petr Bulíř, Polák Pawel Keller si odnesl odměnu za třetí místo. V heads-upu pak domácí Martin Pucherna nestačil na norského Vegarda Froshauga, ten si z matičky měst odvezl rovných 500.000 Kč. 

Titul ze 6-max eventu si odnesl Jakub Hovorka, v Mistrovství ČR v PLO se musel Robert Jareš sklonit před Polákem Piotrem Makarejczukem. Ladies Event ovládla Šárka Johanedisová, vůbec první titul z festivalu připadl Martinu Houškovi.

Několik českých hráčů vyrazilo na zteč turnajů EPT v řeckém Loutraki, na finanční odměny byli tehdy nicméně krátcí. Nejdále se v turnaji dostal...no ano, Vojtěch Růžička. Čtenářům Pokermanu věnoval tehdy čerstvý runner-up Main Eventu WCOOP blogový příspěvek, úroveň řeckých dealerů nazvala aktuální dvojka českého all-time money listu "tristní".

Doba pokročila a Vojta se na scéně stále pohybuje - to se o turnajích EPT v Řecku říci nedá. Ale o tom snad někdy jindy - stroj času potřebuje natankovat, opět do něj nasedneme za měsíc. Prosinec nepatří zrovna k nejnudnějším měsícům, není-liž pravda?