Phil Galfond: Můj pokerový (a nejen ten) příběh, část třetí

Když jsem oslavil své jednadvacáté narozeniny, rozhodl jsem se, že vynechám první týden školy a udělám si výlet do Tunicy v Mississippi, abych si zahrál $10k WPT event a $10k WSOP circuit. Můj bankroll se pohyboval kolem $100k, takže to nebylo to nejmoudřejší rozhodnutí, ale bylo to něco, co jsem chtěl opravdu udělat. Chtěl jsem hrát s lidmi z televize na opravdovém pódiu a vyhrát televizní turnaj.

Jeden můj pokerový kamarád z Madisonu jel se mnou, aby mě podpořil a zahrál si cash games. Hrálo se i dost SnG satelitů, které jsme oba hráli a totálně drtili (všichni hráli otřesně).

Z WPT eventu jsem vypadl brzy, ale ničeho jsem nelitoval. Byl to pro mě neskutečně vzrušující zážitek a WSOP circuit event byl ještě lepší.

Podařilo se mi přežít a vybudovat stack. V prvním dni jsem seděl u stolu s Toddem Brunsonem. Hrál jsem s někým z televize! Todd většinu času vypadal smutně, jakoby tam ani nechtěl být. Tehdy mě to překvapilo a taky zhnusilo (ale teď už to chápu, Todde). Jak někdo může žít svůj sen, hrát v živém turnaji s buy-inem $10k a nebýt šťastný?! Bylo to tak úžasné, že jsem to nedokázal pochopit. Rozhodl jsem se, že budu grindit SnG celý rok, jen abych našetřil dost peněz na co nejvíc $10k eventů.

Druhý den jsem seděl u stolu s Danielem Negreanem - jednou z největších pokerových hvězd. Ten byl úplně jiný. Skvěle se bavil a s každým mluvil. Seděl blízko mě a docela dost jsme si povídali. Nemohl jsem tomu uvěřit. Je to slavná pokerová hvězda a mluvil jako normální člověk… k normálnímu člověku.

Nadále jsem budoval svůj stack. Bylo to pořád jen lepší a lepší.

Na svém prvním stole jsem vlastně seděl vedle Billa Edlera, díky kterému jsem se cítil v turnaji mnohem lépe. Do dnešního dne je to jedna z nejhodnějších a nejpřátelštějších osob, s kterou jsem kdy hrál. Vůbec jsem netušil kdo to je (než se představil) a tehdy asi ani nebyl moc známý, ale ještě dnes jsem vděčný za to, jak pohodlný a příjemný zážitek z mého prvního WSOP eventu udělal.

Turnaj pokračoval. Na několika stolech jsem hrál s Danielem. Taky jsem znovu hrál s Billem a objevila se spousta známých tváří, kteří se stali mými dočasnými přáteli. Začal jsem se cítit hodně pohodlně.

Bohužel si nepamatuju ani jednu handu, ale dostal jsem se docela daleko. Vypadl jsem někdy kolem 22. místa, což stačilo na mincash v hodnotě asi $22k. Získal jsem zpátky své peníze na výlet. Byl jsem zklamaný, protože jsem skončil tak blízko televizního finálového stolu, což byl můj sen, ale byl jsem spokojený se svým break-even výletem. (Vlastně jsem vyhrál asi $6k v blackjacku... tehdy jsem ho hrával.)

Vrátil jsem se do Madisonu s tím, že obejdu profesory a doženu ztrátu. Promeškal jsem asi týden a půl. Zaplnil jsem rozvrh, začal hledat hodiny a chtěl dohnat všechno, o co jsem přišel. Ale byl jsem úplně ohromený… nechtělo se mi to vůbec dělat.

Rozhodl jsem se, že semestr vynechám, budu hrát poker a do školy se vrátím po letních prázdninách. Měl jsem dost kreditů, takže bych ani nebyl moc pozadu s promocí.

Pokračování příště...