Jak hrát bez pozice – část první

Vzpomeňte si na časy, kdy jste začínali s pokerem a učili jste se ho. Vsadím se, že jste se hodně rychle dozvěděli o síle pozice, často pak od lidí, kteří ačkoliv moc nevěděli o čem mluví, v tomto případě měli pravdu. Pozice vám umožňuje získat více informací z vašich oponentů, kontrolovat velikost potu a provádět mnohem preciznější rozhodnutí. Tohle všechno už přeci víte, nemám pravdu?

Co však dělat, jestliže pozici nemáte? Jedinou pomocí, které se vám často dostane, je tohle: nehrajte handu bez pozice. Je to příšerná rada. Nemůže se prostě bát, pokud jste první na řadě. Místo toho potřebujete ztížit život vašim oponentům a pokusit se zvráti svou nevýhodu. Když nemáte pozice, vždy existují tři způsoby jak vyhrát pot: donkbet, check-raise nebo check-call. Tady jsou tři způsoby, jimiž do svých oponentů můžete bušit.

Donkmánie

Byly časy, kdy donkovali pouze donkové (donk v překladu znamená osel) a z toho vznikl i tento název. Dnes je však situace jiná. Při správném použití může donkování vaše soupeře zmást a podráždit, což často vede k zásadním chybám.

Donkování s value handou bohužel polarizuje vaši range, kterou pak tvoří buď air nebo nut handy (většinou sety). To je v pořádku, pokud jde o multi-way pot. Řekněme, že máte 22 a jste ve 5way potu na flopu Q , J , 2 . Pokud jste první na řadě, nejlepší hrou je silně donkbetnout flop. V případě checku totiž riskujete, že nikdo další nevsadí (hráči mají tendenci cbetovat mnohem méně, jakmile jde o multi-way pot a zřídka kdy jde o cbet bluff), což je na flopu jako tento naprostou katastrofou. Turn může přinést karty doplňující některou z draw, kompletně zpomalit akci či vám jednoduše překazit budování potu s vaší rukou. Namísto toho raději donkněte a máte větší šanci, že se vám dostane patřičné akce a vyhrajete velký pot.

Měli byste donkovat se středně silnými handami, abyste zjistili, kde si v handě stojíte? Odpověď zní ne. Tohle je jednou z nejčastějších chyb, které se dopouští slabší hráči. Turnajoví a cash game hráči z mid-stakes jsou dnes velmi agresivní, tudíž kvůli jejich neúnavnému raisování donkbetů jsou získané informace značně zkreslené. Je to jeden z dalších důvodů, proč by se vaše donkbetovací range měla pohybovat směrem k value handám. Dobrou a nepříliš využívanou taktikou je donkbetovat handy jako A-T na T-high boardech, což vám umožní diktovat, z kolika street si na základě vyskládaného boardu a oponentových tendencích odnesete value. Zároveň tím indukujete bluffy agresivních soupeřů.

Zřídkakdy byste měli donkovat s čistým bluffem, protože v případě dorovnání pak budete na dalších streetách čistě hádat. Navíc se vám na flopu dostane častého raisu. Výjimku tvoří případy, kdy o hráči víte, že proti donkbetům hraje velice pasivně. Běžně je mnohem lepší donkovat se semi-bluffy. Klidně to může být light, jako v případě Q , J  na flopu 8 , 9 , 4 , protože existuje mnoho turnových karet, jež vám přidají equity (jakýkoliv kříž, T, Q a J). Díky vylepšené equity se následně můžete pustit do druhého barrelu, případně dokonce triple-barrelovat i některý river. S lepšími handami typu nut flush draw lze akci mixovat mezi check-raisem a donkem, čímž necháte protihráče hádat.

Check-raisujte jako o závod

Check-raise byl kdysi v některých kasinech zakázaným movem, neboť byl považován za něco neetického a klamavého. A to je přesně ten důvod, proč byste měli často check-raisovat. Jestliže chcete učinit svou hru bez pozice profitabilní, nic jiného vám ani nezbývá. Jenom vysokou frekvencí check-raisů s value handami, semi-bluffy a úplným airem dostanete oponenty pod tlak, který je pasivní hrou prostě nemožný vytvořit.

Dokonce i dnes hráči nevyužívají check-raise dostatečně často. Nejlepším cílem k bluffování jsou oponenti s vysokým procentem continuation betu (přes 70% bude stačit). Tito hráči pálí téměř na každému flopu, ať s equity nebo bez. Check-raisem na flopech, kde předpokládáme jejich nízkou equity, bychom měli sebrat většinu takových potů. Zohlednění pozice a textury flopu je při používání této strategie prakticky nezbytné a nejedná se o žádnou vědu. Jestliže protihráč otevřel z UTG a vy jste defendovali BB s handou jako 87, pak byste měli na flopu typu A-5-T zabrzdit, neboť právě takový nahraje jeho opening range.

Hlavně nezapomeňte, že se nesnažíme přinutit ostatní k velkým foldům, ale pouze k foldnutí jejich airu v okamžiku, kdy sami vlastníme ten samý air. Výše uvedený flop se dá mnohem lépe check-raisovat, pakliže open raisnul hráč sedící na buttonu. V tomto případě je oponentova range mnohem širší a tudíž i snáze foldne. V případě dorovnání byste neměli handu pokaždé vzdávat. Všeobecně platí, že je lepší double (a triple) barrelovat, pokud se board postupně mění (dorazí barvy, postupky nebo trips), než když zůstane téměř stejný. Pro oponenta je pak totiž mnohem snazší zavřít oči a klikat na tlačítko call.

V agresivních hrách byste měli check-raisovat pro value relativně light. Řekněme, že jste v heads-upu proti soupeři, jenž dává vašim check-raisum nízký kredit. Vy dorovnáte jeho preflop raise s Q-T a na flopu se objeví T-4-7 rainbow. S takovou dynamikou hry je check-raise o něco lepší než check-call, protože budete dorovnáni s horší kombinací, floatováni a nebo někdy re-raisnuti s úplným airem. Pokud hodláte provádět takto vysoce variační lines, musíte mít připravený plán pro zbytek handy. Check-raise na flopu pro value a následný check-fold po bricknutém turnu je k ničemu.

Jestliže vám tento styl pokeru nevyhovuje, pak byste raději měli check-callovat. Ačkoliv pravděpodobně ztratíte nějakou tu value, vaše rozhodnutí budou lehčí a méně stresující. Pakliže držíte monster, měli byste check-raisovat především v případech, kdy se na boardu vyskytuje mnoho draw a nebo jakmile má hra agresivní dynamiku. Příklad: S kartami J , T  check-raisněte flop J , T , 6  ve 100% případů, zatímco na rainbow flopu 2-4-J je s párem 44 lepší check-call, čímž dáte protihráčům šanci něčeho se chytit.

Zbývající část vám přineseme v druhém dílu.