Aktuálně
Artur Rudziankov: Časem jsem pochopil, že musím pokeru obětovat více
Pětadvacetiletý pokerový profesionál Artur Rudziankov byl v loňském roce jednou z nejvýraznějších postav tuzemské turnajové scény, na které se pravidelně pohybuje již od roku 2009. Má za sebou titul šampiona České Pokerové Tour, vítězství ve dvou jejích High Roller eventech a také zkušenosti z turnajů World Series of Poker a European Poker Tour. Za nebezpečného soupeře ale platí především za online stoly. Na podzim se blýskl finálovou účastí v Sunday Brawlu a navrch přidal šesté místo v jednom z nedělních 215dolarových eventů World Championship of Online Poker. Pozoruhodná je také jeho bilance finálových stolů v pravidelných denních turnajích - mezi nejlepší devítku The Big $109 se dostal osmkrát, v The Big $162 dokonce desetkrát! O všech nejdůležitějších momentech své kariéry se Artur rozpovídal v rozhovoru pro POKERMAN.cz.
Velkou část čtenářů bude určitě zajímat tvůj původ a následný přesun do České republiky. Zajímavé je na něm zejména to, že se nejednalo pouze o trasu Bělorusko-ČR, ale na nějakou dobu sis vyzkoušel i život v Americe. Můžeš na začátek rozfázovat tyhle životní etapy?
Narodil jsem se v Minsku. Když mi bylo deset, tak jsme se s matkou a moji mladší sestrou přestěhovali do Prahy. Když jsem byl v prváku na střední, tak moje babička s dědou úspěšně složili zkoušky na občanství v USA a hned zažádali o sjednocení rodiny. My jsme během půlroku dostali povolení k pobytu v Americe a stěhovali se do New Yorku, kde jsem dodělal střední školu a jelikož mě to tam moc nebavilo, tak jsem si řekl, že se vrátím zpátky do České republiky.
Jak rychle se ti povedlo na život u nás adaptovat?
No, to už si nevzpomínám, ale řekl bych, že docela rychle, jelikož sem byl tou dobou ještě celkem mladý.
Život v New Yorku, konkrétně Brooklynu, je poměrně zajímavé téma. Z pohledu Evropana se jedná o čtvrť, která se při výletu do New Yorku rozhodně nedá považovat za hlavní turistickou destinaci. Jak se tam žilo tobě?
Žil jsem v klidné ruské čtvrti Brighton Beach, ale celkově je Brooklyn dost ošklivý město s hnusnejma barákama a spoustou chudých černých čtvrtí. Kousek od Brightonu byl Coney Island, a tam bych v noci pešky teda rozhodně nikdy nešel :D
Volný čas sis v NYC krátil zejména basketbalem. Zkusil jsi na Lincoln High vstoupit do univerzitního týmu?
Nezkoušel, protože už mi zbýval jen rok na dodělání střední. Nicméně jednoho mého bývalého spolužáka z basketu - Lance Stephensona - jsem nedávno zahlédl v televizi jako celkem klíčového hráče Indiany Pacers, to jsem na to koukal jak puk chvíli :D
Jak na období svých newyorských studií vzpomínáš? Kdysi ses mi svěřil, že ti mentalita Američanů v mnoha ohledech nesedla a rozhodně ti víc vyhovuje život u nás. Co jsi měl konkrétně na mysli?
Těžko se to dá popsat, mají úplně jiné životní priority, než jsou tady. Ve zkratce bych to popsal tak, že si ten život vůbec neužívají jako většina lidí tady. Dodělají střední, jdou na vejšku, který jsou tam neskutečně drahý, vezmou si na ní půjčku, stejně jako na auto a barák. A po tom, co dostudují, tak do konce života splácej to, co si napůjčovali na takzvaný "American Life".
Převážná část tvé rodiny ale v USA stále žije, takže dveře tam máš stále otevřené. Předpokládám, že možnost stěhovat se někdy v daleké budoucnosti zpět jsi úplně nevyloučil?
No, pokud bude nejhůř, tak mě rodina uvítá s otevřenou náručí, to mi říkali vždy. Zatím to ale neplánuju. Jezdím do USA dvakrát do roka, v létě do Vegas poslední dva roky. A po Novém roce navštívit rodinu a nakoupit si něco na sebe.
Lance Stephenson
Jak často v současnosti navštěvuješ své příbuzné v Bělorusku? Vracíš se tam rád?
Poslední dobou moc často ne. Já tam mám v podstatě jenom tátu a ten poslední dobou jezdí za mnou do Prahy na návštěvu často. A jestli se tam vracím rád - ani ne, Bělorusko mi moc nechybí. Je tam například nedostatek některých věcí, které jsou běžně dostupné v každém obchodu v Česku.
Tvoje rodina je silně nábožensky založená. Vyčítají ti rodiče často hraní pokeru?
Tátovi to nikdy nevadilo, zeptal se mně akorát, jestli mě to baví a jestli z toho mám dostatek peněz. Matka dost tlačila, abych dodělal vysokou školu, ale nakonec jsem jí vysvětlil, že nestíhám naplno vejšku a poker zároveň. Babička s dědou byli ze začátku dost proti, ale poslední dobou už jsou taky v pohodě.
Teď už se ale přesuňme k jádru našeho rozhovoru, tedy tvé pokerové kariéře. Poprvé tě širší veřejnost začala výrazněji vnímat v roce 2010, kdy ses objevoval zejména v turnajích dnes již zaniklé Prague Poker Series. Jak dlouho jsi v té době už poker hrál a jak u tebe probíhaly ty klasické úplné začátky?
To byly v podstatě mé úplné začátky, hrál jsem to ani ne půl roku. Začínal jsem v Bohemce, kam jsem chodil na 100-500 Kč freezeouty a kde jsem se seznámil s lidma, jako jsou Tomáš Cibák, Tomáš Petrů a vlastně i Vojtěch Růžička. Pak jsme se postupně přesunuli do Cardu, kde mi Cibek ukázal kouzlo online pokeru :D.
Právě seznámení s Vojtěchem Růžičkou a následný staking deal, který v komunitě určitě není žádným velkým tajemstvím, mělo zásadní vliv na tvé pozdější výsledky. Kdy a jak ta spolupráce poprvé vznikla?
No, vzniklo to dost vtipně. Zrovna jsem měl velký downswing a Cibek mě, pokud si dobře vzpomínám, stakoval na neděle nebo si kupoval procenta, teď už přesně nevím. A jednoho nedělního večera mi nezvedal telefon, tak jsem zavolal Vojtovi, jestli by mi to nezalepil on. Vojtěch to odkejval a hned jsem tu neděli vyhrál DNG :D.
Tahle trefa byla za nějakých 43 tisíc dolarů. Vypadalo to na velice slušný rozjezd kariéry, nicméně pak následovalo zhruba roční hluché období, kdy jsi bez výraznějších úspěchů pendloval mezi onlinem a živou CG 25/50. Považuješ tohle za svoje nejhorší období kariéry?
Ani ne, spíš mi to ukázalo tu horší stránku pokeru. Také sem si celkem jistý, že jsem v té době hrál nic moc poker a předtím jen byl na té lepší straně variance...
Pak ale přišel podzim 2011 a spolu s ním dvě velké trefy na poli živých turnajů. Čtvrté místo v Main Eventu říjnové ČPT bylo jen předzvěstí tvého listopadového triumfu. To musela být hodně příjemná náplast na nervy...
Jo, bylo to super, takhle ke konci roku. Popravdě mi to celkem šlo i online tou dobou, takže sem byl hodně spokojen, že se to přeneslo i na živáky.
Pamatuješ si ještě na průběh těch dvou turnajů. Můžeš třeba porovnat oba finálové stoly?
Ten první jsem myslím celkem posral, byl jsem celou dobu card dead a pak to prostě šlo do ztracena. Druhej final byl, jestli si dobře vzpomínám, o dost jednodušší, bylo tam hodně lidí, které sem viděl poprvé, což je většinou dobré znamení. Myslím, že u toho druhého se mi taky stala nějaká nepříjemnost někde ve čtyřech nebo pěti lidech, ale nakonec sem se z toho vykopal a dotáhl to až na první místo.
V průběhu následujícího roku 2012 se ti v online turnajích povedlo nasbírat spoustu pěkných pěticiferných výsledků, legendární je třeba tvoje šňůra finálových stolů The Big $109. Sice se ti nedařilo stále překonat dva roky starou trefu z DNG, ale tvoje výsledky byly poměrně konzistentní. Jak s odstupem času hodnotíš tenhle úsek?
Konečně mě ten online začal v té době bavit. Dost sem toho pochytil tou dobou od Vojty, který mě tehdy stakoval jak na online, tak na velký živáky. Taky jsem časem pochopil, že nestačí jenom hrát, že člověk tomu musí věnovat dost času i mimo stoly.
Rok 2013 pro tebe měl dvě tváře - v první polovině roku se ti příliš online nedařilo, ale znovu jsi byl úspěšný live a dosáhl jsi na back to back vítězství v high rolleru České Pokerové Tour. V druhé polovině přišla úžasná podzimní série, kdy jsi na finálový stůl Brawlu navázal výborným WCOOP, během kterého jsi konečně překonal svůj největší online výsledek. Takže hádám nakonec velká spokojenost...
Tak vždy to může být lepší :D. Ale jo, byl to celkem dobrý rok. Vždy, když chytí člověk hotrun, tak si o dost víc i věří u stolu a daleko víc věcí mu prochází, protože si často řekneš něco jako "a když to neprojde, tak to vytočím" a cejtíš se podobně jako hownořez každou session :D.
Pamatuju si, že z finálového stolu výše zmíněného WCOOP $215 NLHE jsi šel na šestém místě poměrně ošklivým způsobem. Po skončení turnaje jsi ale spíš dával najevo radost z výsledku, alespoň to tak navenek vypadalo. Znamená to, že tě už v pokeru rozhodí málo co?
Prolomil jsem konečně prokletí velkého nedělního majoru, takže jsem měl fakt velkou radost. O to víc proto, že jsem měl tou dobou celkem nepříjemný makeup u Vojtěcha a povedlo se mi ho smáznout jednou ránou. Přestal jsem poslední dobou věnovat pozornost zářezům v průběhu session, protože s tím stejně nic neudělám. Jestli jsem danou handu zahrál dobře a pak už to nebylo v mých rukou, tak jsem spokojen.
Záměrně jsem ve výčtu vynechal tvůj deep run na berlínské European Poker Tour. Svoji první účast v tomto turnaji jsi přetavil ve 26. místo a zisk 22k eur. Můžeš se trochu rozpovídat o téhle zkušenosti?
Hrálo se mi skvěle první dva dny, a i celou první půlku toho třetího. Měl sem super stůl se spoustou slabších hráčů. A taky mi vyšla perfektně bublina, během které jsem zdoublil svůj stack jenom čórkama preflop. Po bublině mi postupně povypadaváli všichni shorti a najednou jsem měl na stole Pratyushe Buddigu, Calvina Andersona, chopi7 a čtyři další kluky s průměrným věkem tak 25 let. Tak sem to unitoval do konce dne s nadějí, že chytnu lepší stůl ve dni 4. Na začátku dne to vypadalo, že je stůl opravdu lepší, nicméně sem hned vzápětí prohrál flip do Pratyushe a shorstack už nedokázal rozchodit. I tak to ale beru jako skvělou zkušenost.
Začal ses od té doby třeba více věnovat kvalifikacím na větší živé turnaje?
Jo, začal jsem aspoň třikrát do týdne hrát hlavní kvaldu na EPT mainy na PokerStars a v neděli zkoušet i subkvaldu do hlavní nedělní na PS.fr. Moc mi ale popravdě nejdou. Musím ale říct, že třeba ta klasická 215e 2x chance, co běží skoro každý den na PS, je jeden z nejlépe nastavených denních turnajů, co se struktury týče. Takže ten poker akorát vlastně nemůžu vůbec hrát asi :D.
Poslední dva roky jsi měl to štěstí být součástí české výpravy v Las Vegas, kde ses musel kvůli své pracovní morálce cítit jako ryba ve vodě. Co ti ty dva výlety daly a na co nejraději vzpomínáš?
Tak samozřejmě nejlepší moment je TJayova trefa náramku, a jako druhá je letošní návštěva Electronic Daisy Carnival (EDC), což je největší festival elektronické hudby na světě. Tak určitě si tam vždy piluju hru proti slabším soupeřům a chvilku mi vždy trvá, než si zvyknu na herní styl amerických rekreačních hráčů. Hodně taky trpělivost, protože ty sitka, co tam hrajeme, nemají po celou dobu ante. Snažím se taky vetšinou spřátelit s celým stolem, protože ti pak v heads-upu většinou dají pro tebe výhodnej deal, spíš když jsi celou dobu nice guy a ne blbeček, co má sluchátka a sluneční brýle Shark Optic, jako tpleta :D.
Pravdou je, že dlouhodobých koňů měl Vojtěch jen několik. Ty jsi v jeho stáji působil zdaleka nejdéle. Čím si myslíš, že to je?
No, určitě jsem vždy měl největší volume v porovnání s ostatníma, co byli věčně unavený (zdravím necrose). A asi i proto, že mě toho z celé stáje nejvíc naučil a teda hlavně proto, že jsem mu asi ze všech vydělal nejvíc peněz :D.
Staking deal jsi nicméně před několika měsíci po odmazání nějakého make-upu ukončil. Plánoval jsi to nebo to bylo spontánní rozhodnutí?
Spíše to druhé. Řekl jsem si, že si pár měsíců vyzkouším hrát na sebe. U Vojty mám kdyžtak vždy otevřený dveře, kdybych náhodou bustnul, no :D.
Co to pro tebe z pokerového hlediska znamenalo? Musel jsi snížit stakes nebo některé turnaje začít vynechávat?
Hodně věci co sem directoval pod Vojtou teď hraju jenom z kvald. Jinak bych ale neřekl, že jsem nějak razantně snížil stakes...
Session aktuálně prokládáš 180maxy a zpočátku sis tohle spojení pochvaloval...
Teď už zase tolik ne :D. Zapínám v podstatě jenom $35/180 a moc mi to nejde, spíš tím jen doplňuju stoly. Zase ale stačí skončit druhej v jedný a cca freerolluju session.
Kdo tě lépe zná, ví, že patříš mezi ty nejpracovitější MTT hráče u nás. Kolik dní v měsíci v průměru odehraješ?
Takhle z hlavy ti to neřeknu, jak kdy. Od oka tak 25-28 dní. Záleží, jestli se ten daný měsíc nehraje víc větších živých turnajů v Cardu nebo na Rozvadově. To neberu jako práci tolik jako grind doma.
Čím to je? Jak se dokážeš k takovému volume vyhecovat?
Tak já to beru tak, že když nebudu hrát a budu furt unavenej, tak brzo nebudu mít za co jíst :D. Jde asi o to, že mě ta hra na rozdíl od většiny lidí, kteří to už nějakou řádku let hrají, čím dál víc baví, a to i přes její negativní stránky, jako zářezy a kompletně prostřelený sessions. Jsem čím dál tím víc v pohodě na rozdíl od dřívějška, kdy jsem byl hodně nasranej po každý špatný session. Hodně času teď pokeru věnuju i mimo stoly.
To je další věc, o které jsem s tebou chtěl mluvit. Když zrovna nehraješ, tak projíždíš pokerové portály, 2+2, sleduješ videa nebo diskutuješ handy na Skypu. Které výukové stránky v současné době navštěvuješ a čí videa ti nejvíce dala?
Mám předplacenou výukové stránky RunItOnce.com a pocketfivestraining.com. Ta první je sice celkem drahá - myslím, že mi strhávají každý měsíc z kreditky 100 baků - ale stojí to za to. Každý den vychází dvě až tři nová videa. Každý ten coach je dělá trochu jinak, a od každýho se snažím vzít něco konkrétního, takže nejde říct, který autor mi toho dal nejvíce.
Hodně zajímavá je také tvoje zkušenost se zahraničním coachingem. Už dlouhou dobu spolupracuješ s předním americkým profesionálem Graysonem "gray31" Ramagem. Jak tahle myšlenka vznikla a jak jsi ji pak realizoval?
Myslím, že jsem v té době měl downswing a říkal jsem si, že něco prostě dělám špatně. Chtěl jsem slyšet prostě názor úplně cizího člověka, který bude mít zcela jiný herní styl než já.
Můžeš popsat, jak jednotlivé session s grayem probíhají?
Session probíhá po Skypu. Nejdříve se domluvíme čí hand history budem probírat - zdá můj turnaj nebo jeho. Pak mi ukazuje v replayeru ještě nějakou svoji hand history a něco k tomu říká, popisuje svoje myšlenkové pochody u dané handy. Session bylo zatím celkem tak 5-6, nevím přesně.
V čem pro tebe je ta spolupráce nejpřínosnější?
Určitě mi trochu zvedl sebevědomí. Zvlášť když jsme jednou koukali na moji HH, po celou dobu jsme nenašli žádnou vetší botu a on mi řekl, že hraju dobře, a že bych brzo měl konečně mít nějakou větší trefu, což se taky zaplať Pánbůh stalo s Brawlem a tím WCOOPem.
Před časem jsi nadhodil, že uvažuješ o změně coache. Máš už vytipovaného někoho konkrétního?
Zatím jsem to odložil, protože by mi to bylo momentálně k ničemu, když hraju v podstatě mid-low stakes, ba naopak by mi to mohlo uškodit. Stačí hrát cca ABC poker, aby člověk porážel midstakes. Jestli udělám roll na highstakes, tak si určitě někoho najdu, zatím mi padl do oka akorát brianm15.
Viděl bys třeba někdy v budoucnu sám sebe jako instruktora na nějakém webu? Myslíš, že máš předpoklady dobře formulovat svoje myšlenky?
Težko říct. Spíše asi ne. Neumím moc dobře vysvětlovat, a hlavně se strašně rychle naseru, když někomu něco vysvětluju a ten člověk to pořád nechápe.
Přemýšlel jsi, co bys chtěl letos do letoška zlepšit, případně nad nějakými konkrétními plány?
Konkrétní plány si nedělám, protože vím, jak to v pokeru chodí. Chtěl bych si udělat takový roll, abych mohl za svoje hrát cokoliv chci jak naživo, tak online a nemusel prodávat akci, ale k tomu bude potřeba hodně tref :D.
Nebudeme jmenovat, ale v poslední době si řada českých grinderů našla - nebo se o to alespoň snaží - najít stálý zdroj příjmů mimo poker. Přemýšlel jsi o tom taky někdy nebo to zatím jde úplně mimo tebe?
Zatím nemám tolik peněz, abych přemýšlel nad byznysem mimo poker. Celkově si nerad dělám plány do budoucnosti, protože člověk nikdy neví, co se může stát zítra.
Jaké máš vůbec kromě pokeru záliby?
Rád si zajdu do kina nebo na dobrý jídlo do nějaký fancy restaurace. Po poslední návštěvě Vegas mě zase po delší době začalo bavit sledovat NBA. Přibližně v tu dobu, co končím session, tak začínají zápasy, takže na to koukám, než jdu spát.
Před těmi mnoha lety se v diskuzích na Pokermanu řešily tvé výstupy v chatu onoho památného DNG. Tohle období už máš za sebou nebo si stejně sem tam rád do někoho rýpneš?
Rejpnu si rád občas i teď nějakým tím DIE, ale už zdaleka ne tak často, jako například můj kamarád Pavel "Taška" Kellner, ten je na to velkej expert :D.
Pokud ale vím, za živými stoly patříš mezi silné odpůrce jakýchkoliv urážek dealerů, mám pravdu?
Přijde mi to vtipný. Ten dealer neví, co komu rozdal za karty, stejně tak jako neví, co rozdá na board. Nejlepší jsou blbečkové, kteří tu handu úplně poserou, a ještě nadávají dealerovi že je zařízl. To mě vždy hodně pobaví.
Jsi známým kritikem struktury turnajů České Pokerové Tour. Tady máš šanci se ještě jednou ke všemu podrobně vyjádřit - co by se tedy podle tebe mělo změnit?
Těžko říct, kde udělali soudruzi z CardCasina chybu :D. Ne, teď vážně. Nechápu, k čemu mi je 400bb v prvním levelu, když mám na konci dne těch blindů 15 a sem chipleader. Taky nechápu, jak těžký je okopírovat strukturu side eventů EPT od lidí, kteří to zřejmě zvládají lépe, než vy. Nebo třeba poprosit Jellyho, ať s tím pomůže, možností je zkrátka spousta, jen zřejmě není chuť a síla nic měnit. Poslední ČPT bylo totálně k smíchu. A vem si, že to pak lidi vidí v televizi a říkají si, že je to jenom o stěstí a o tom, komu to chodí ten den, když mají všichni 10 blindů. Uvidíme, jak dopadnou ohlášené zmény.
Na závěr ti nechám prostor, který můžeš využít podle svého. Pokud chceš někomu veřejně něco vzkázat, na něco upozornit nebo podobně, máš možnost.
Chtěl bych poděkovat své přítelkyni, která mě podporuje v tom, co dělám. Kamarádům, kteří mi fandí, když jsem v něčem daleko. Vojtovi, protože ze mě udělal člověka, co vyhrává peníze v pokeru a co mě vytáhl z dluhů, když jsem na tom byl špatně.
« Zpět
Day 4 Main Eventu EPT Prague se odehrál už bez české účasti, ale o napínavou akci nebyla nouze. Na konci čtvrtého dne předvedl Pawel Wojciechowski hero call, který poslal hru do posledních 16 hráčů. Turnaj chipleaduje Paul Runcan a ve hře je stále poslední žena Sylwia Studniarz.
Video
Spolupracujeme