Aktuální pokerová témata 3: Buy-in $500 v náramkových eventech WSOP

• Aktuální pokerová témata 1: Multi-entry turnaje
• Aktuální pokerová témata 2: Garance $10 milionů na WSOP
• Aktuální pokerová témata 3: Buy-in $500 v náramkových eventech WSOP:

Můj postoj k představení nového eventu World Series of Poker s buy-inem $500 není zrovna populární, nicméně bych se s vámi chtěl podělit o to, co přesně mě na takovém turnaji znepokojuje. A abych své důvody mohl demonstrovat, musíme si nejdříve společně udělat krátký výlet do doby, kdy jsem na WSOP nakoukl poprvé. Do roku 1996...

V roce 1996 se na WSOP konal pouze jeden turnaj denně a minimální buy-in pro kterýkoliv z nich byl nastaven na $2.000. Satelity se tehdy těšily velké oblibě a protože jsem tehdy disponoval bankrollem ve výši $2.800, spoustu času jsem v téhle sekci trávil také já. Nemohl jsem si dovolit hrát prestižní velké turnaje, ale zakousl jsem se do dvou set dolarových kvalifikací a $20 turnajů v New Orleans. Když jsem se v roce 1996 vypravil do Las Vegas poprvé, zahrál jsem si satelit do Main Eventu. Byl to $200 rebuy a já v tom byl za $600, což byla dost podstatná část mých pokerových financí. Rozdávalo se 11 lístků a když nás zbývalo 13, dostal jsem esa na under the gun. Neměl jsem dostatek žetonů, abych se ke vstupence profoldoval, takže jsem otevřel a skončil ve 3way all-inu proti JJ a AK. Můj sen o Main Eventu zničil jack na flopu. Byl jsem z toho hodně špatný, ale řeknu vám, že to stejně byla ohromná zábava!

Musíte si uvědomit, že jsem tehdy hrával jen malé turnaje a mým cílem bylo dostat se jednou do té nejvyšší ligy. Už jen mít možnost zakoupit si tiket do turnaje WSOP pro mě byla jak snem, tak cílem, kterého jsem chtěl dosáhnout. Satelity jsem bral stejně vážně, jako kdyby to byl main event. Byl to vlastně takový můj trénink na něj.

Toho roku jsem se do náramkového eventu nedostal a dokonce se mi poté nepovedlo vyhrát dostatek peněz, abych si jej mohl zaplatit o rok později. Přesto jsem v roce 1997 do Vegas vyrazil znovu a u stolů seděl denně. Hrál jsem satelity a $20/$40 limit hold'em. Můj zážitek z festivalu to nijak nezkazilo, i tak jsem se cítil být součástí WSOP a vnímal tu atmosféru kolem sebe.

Svoji šanci jsem konečně dostal v roce 1998 a nepromarnil ji. V té době už jsem za sebou pár úspěchů měl. V kasinu Foxwood jsem v sezóně 97 získal ocenění pro nejvšestrannějšího hráče a v úvodu následujícího roku vyhrál tři turnaje na třech různých turnajových sériích. Byl jsem ale mladý a udělal spoustu špatných rozhodnutí co se hospodaření s penězi týče, takže než se rozehrála WSOP 1998, byl jsem zase na začátku. Tedy s těmi $2.800. Půjčoval jsem peníze, stakenul špatné lidi a hrál mnohem vyšší stakes, než bych správně měl. A to jsem přitom o pár měsíců dříve měl už nějakých $70.000.

Znovu jsem se vrátil ke grindění satelitů. Jednoho dne jsem se v kvalifikaci o vstupenku do $2.000 Pot-Limit Omaha eventu - varianty, kterou jsem hrál jen zřídka - dostal do 3-handed fáze s Toddem Brunsonem a Mikem Matusowem. Todd navrhnul, abychom si každý vzali $500 a zahráli si o zbytek. To jsem nemohl odmítnout! Nakonec jsem ho porazil v heads-upu. Hodil po mě ten pětistovkový žeton a řekl: "Jestli chceš, koupím od tebe akci." Neměl jsem v úmyslu použít vyhrané peníze k vstupu do turnaje, ale když si i Todd Brunson myslí, že na to mám, tak proč ne?

Nastoupil jsem do náramkového eventu a konečně si tak splnil svůj sen. Pak jsem se dostal do peněz... pak na finálový stůl. No a nakonec jsem to vyhrál! $170.000 za první místo, z nichž 25% šlo panu Brunsonovi, který měl víru v mé schopnosti.

Tenhle příběh vám vyprávím proto, abyste pochopili, že vím, co je to grind. Prošel jsem si tím obdobím a užíval si ho.

*****

I tak může vypadat kongresový sál hotelu Rio během těch nejnabitějších hracích dní.

Časy se ale mění a WSOP od té doby urazila obrovskou cestu. Královskou variantou byl tehdy limitní hold'em, zatímco v současnosti umírá, stejně jako třeba cash games v 7 Card Studu, které ve Vegas v podstatě vyschly. Pořadatelé nabízí evety s buy-inem $1.000, aby přilákali širší masu lidí, kteří si mohou splnit sen, aniž by museli vysázet $10.000 za Main Event.

Možná ze mě mluví nostalgie. Je mi zcela jasné, co masy chtějí a tenhle nápad je z krátkodobého hlediska dobrý pro hráče, WSOP i pro Rio. Nemohu si ale pomoci, stále se mi na tom něco nezdá. Myslím si, že by měla být nastavena nějaká hranice, kdy už je určitá suma spodní hranicí pro vstup do náramkového turnaje WSOP a i když mě osobně se buy-in $1.000 zdá už příliš nízký, jsem ochoten jej akceptovat jako novou normu.

Teď se však posouváme ještě o krok dál. Kde se ta hranice zastaví? Kdyby se v rámci WSOP konal stodolarový turnaj, určitě by přinesl obří hráčskou účast, ale je to opravdu v zájmu značky?

S lidmi, kteří stojí v pozadí WSOP, udržuji přátelské vztahy a opravdu jsem si k nim za ty roky našel cestu. Myslím si, že je názory nás hráčů upřímně zajímají, stejně jako prestiž WSOP a samozřejmě její ziskovost. Svádějí těžký boj, protože chtějí zaplnit masivní kongresové sály velkým počtem lidí, ale zároveň se snaží z festivalu neudělat nějaký levný cirkus. A to se jim podle mého názoru skvěle daří.

Novinkový turnaj s buy-inem $500 se mě osobně nijak nedotýká. Holdemové turnaje s buy-iny $1.000 a $1.500 stejně nehraju. Vím, že je to něco, po čem hráči volají a stačilo mi vidět jejich jásot, když byl turnaj oznámen na Twitteru. Hráči jsou nadšení, lidé z WSOP jsou nadšení. A já se podřídím vyššímu dobru. Pokud je tohle, co hráči chtějí, proč jim stát v cestě. Sám sebe se ale přesto ptám, co už by bylo příliš. Všichni se asi shodneme, že $1 už by asi byl přes čáru. Většina lidí si myslí, že $500 je dobrý nápad, ale co třeba $200? Nebo dokonce $100? Nevím, ale pro mě osobně se ta hranice, v porovnání s mými začátky na WSOP, kdy jsem jako grinder chtěl být součástí tak prestižní akce, jakou festival byl (a stále je), příliš nezměnila.