20.03.2012 15:01:43


Vysoká frekvence mrkání je totiž úzce souvislá s právě prožívaným stresem a napětím, nikoliv se lhaním a neupřímností. Ve chvíli, kdy nejsme upřímní a lžeme v situaci, na které nám opravdu záleží (např. pracovní pohovor, důležitá obchodní schůzka, vysoká cash game hra a nebo finálový stůl či deep run ve velkém turnaji), se většinou dostáváme do vysoce stresové situace, kterou bude naše tělo nějakým způsobem ventilovat fyzickými projevy. A jeden z těchto projevů může být právě rychlé mrkání.
Existuje několik kamuflovacích znaků, které se objevují při stresu a pomocí nichž se je náš organismus snaží zamaskovat. Vysoká frekvence mrkání je jedním z nich, nicméně jde o formu, které si všimnete méně snáze, než je tomu u těch ostatních (například škrábání se na krku). Když ale budete dávat dobrý pozor, máte možnost něco zpozorovat. Samozřejmě se jedná o tell, který jde velice snadno skrýt používáním slunečních brýlí, což všeobecně doporučujeme.
Průměrné tempo mrkání je při normálních okolnostech zhruba 10-15 mrknutí za minutu. Pokud je však dotyčný ve stresu, může se toto číslo vyšplhat až přes 100 mrknutí během minuty. Nezapomínejte ale na fakt, že stres jako takový není přinášen pouze negativními emocemi a tudíž existuje i vzrušení z pozitivních událostí.
V pokeru to znamená jediné - u některých vašich soupeřů se to projeví v případě silných rukou, naopak odlišný protihráč tak bude reagovat se slabou kombinací. Skoro vždy jednotliví hráči takto reagují pouze na specifický druh situace. Jestliže tedy konkrétní člověk vykazuje zmíněný tell s monster handou, se špatnou rukou bude pravděpodobně úplně v klidu. Stejně to platí i opačně - u jistých lidí dochází ke zrychlení frekvence mrkání pouze v případě slabosti a ve chvíli, kdy jsou přesvědčeni o síle svých karet, zůstávají naprosto v klidu.
Podívejme se na několik příkladů.
První sezóna televizní show High Stakes Poker. Na turnu trefuje Ted nejnižší pár a navyšuje sázku Jennifer Harman, která jej dorovnává se středním párem. Na riveru pak Forrest trefuje two pair pomocí vyloženého esa. Nyní sledujte jeho oči v čase okolo 1:01. Během dalších 10 sekund Ted mrkne 10-12x, což je mnohem více než běžný průměr.
Všimněte si, že Forrest takto reagoval po získání silné kombinace a nešlo tak o projev slabosti či strachu. Po shlédnutí několika dalších Tedových videí je zřejmé, že Forrest tímto způsobem modifikuje své chování, pokud si je opravdu jistý v kramflecích.
V ruce se střetává John Duthie a Gus Hansen během eventu WSOP (několik let starý ročník WSOP). Duthie na riveru otáčí v bluff svůj pár desítek a Gus začíná celou situaci nahlas analyzovat. Pokud se dobře podíváte v čase 0:37, uvidíte u Johna rapidní zrychlení mrkání, neboť se postupně dostává do velkého stresu.
Dále si můžete všimnout jeho drbání se na krku a v 0:59 přichází i klasický falešný úsměv :-), takže je celkem zřejmé, že má slabou handu a rozhodně nechce slyšet dorovnání Hansena.
Amatér Paul Christoffersson v handě proti Australanu Davidu Saabovi. Paul vytahuje big bluff a na turnu A , 3 , K , 2 re-raisuje s kartami J , 8 . V čase 1:25 lze zcela jasně zpozorovat, jakou rychlostí Christoffersson mrká v očividně velmi nepříjemné situaci.
Rozhodně buďte opatrní při vyhodnocování fyzické reakce každého hráče. Tyto projevy nejsou známkou pouze slabých hand, ale stresu jako takového. Zároveň platí, že reakce jednotlivých hráčů (například rychlejší mrkání) jsou prakticky vždy spojeny pouze s jedním typem situace, která u dotyčného vyvolává pocity stresu. U někoho se jedná o slabou handu, jiná osobnost je naopak při svých bluffech naprosto klidná a stresové hormony se začnou vyplavovat až v momentu, kdy dostane skutečně silnou handu.