Šachový velmistr opustil online stoly v mínusu, daňový úřad od něj žádá €500.000

Španěla jménem Pons si vzal na paškál tamní finanční úřad. Ne, nejedná se o Fernanda Ponse, který společně s naším Vojtěchem Růžičkou a sedmičkou dalších hráčů v roce 2016 vstoupil do historie jako člen posledního ročníku November Nine. Řeč je o Franciscu Vallejo Ponsovi a byť poker v této kauze hraje hlavní roli, Ponse za pokerového profesionála označit nemůžeme.

Francisco Pons je totiž především šachovým hráčem - a to jedním z nejúspěšnějších. Titul mezinárodního velmistra získal v roce 1999 ve svých pouhých šestnácti letech, titul International Master šachové organizace FIDE dokázal získat již o tři roky dříve. Na svém profilu v databázi Mezinárodní šachové federace se může pyšnit skvostnými čísly: hodnocení Španělů vládne, žebříčku Evropanů mu náleží 20. příčka a v hodnocení šachistů celého světa je na 36. místě.

Poker se v dobách svého největšího boomu stal koníčkem a později dokonce i profesí mnoha špičkových šachových velmistrů. Z těch českých můžeme jmenovat například brněnského Pavla Blatného, čtyřnásobného mistra Československa a České republiky, stříbrného medailistu z Mistrovství světa juniorů či vítěze New York Open 1995. Bývalému šachovému profesionálovi se v roce 2007 podařilo probojovat na bublinu finálového stolu amsterdamského Master Classics of Poker. K šachům pojí velmi vřelý vztah i například Ondřeje „Vinkyy“ Vinklárka, Karla „czlol“ Kratochvíla nebo Martina „filfedra“ Staszka.

Za zkoušku nic nedáš?

Francisco Pons si k pokeru přičichnul v roce 2011, nešlo ani o nic velkého. Pons v průběhu roku vložil několik tisíc eur na online hernu a do konce roku o všechny prostředky přišel. „Řekl bych, že jsem vlastně nebyl ani nijak velkým fanouškem. Přečetl jsem si nějaké knihy, ale do kategorie hráčů rozhodně nespadám. Myslel jsem, že budu vyhrávat, ale když se nedařilo, nechal jsem toho.“ Tak Pons zavzpomínal na svou krátkou pokerovou epizodu v rozhovoru pro španělský deník EL Mundo. Od něj přejal zprávu šachový web chess.com - a z něj už se šíří do všech pokerových médií světa, naše stránky nevyjímaje.

Nad Ponsovým osudem totiž chtě nechtě musíme nevěřícně kroutit hlavou. Od online stolů sice Pons odcházel s prázdnou, resp. v mínusu (přišel o vložené prostředky), zároveň ale na cestě k nule „protočil“ zajímavou částku - jeho earnings dosáhly jednoho milionu eur, resp. $1,2M. Earnings nejsou profit, obě čísla mohou být diametrálně odlišná. Dříve platný španělský zákon ovšem oba pojmy nijak nerozlišoval, druhý z nich dokonce vůbec nebral na zřetel.

A tak se v roce 2016 stalo, že Ponsovi přišla složenka - na €500.000! Podle zákona, který v jihoevropské zemi přestal platit v roce 2012, veškeré online sázky podléhaly 47% zdanění. Nikoli skutečný profit, k němu se začalo přihlížet až o rok později. Podle tehdy platných zákonů se prohry z celkové částky nemohly odečíst a Ponse tak má tehdejší krátké pokerové dobrodružství vyjít velmi draho.

„V roce 2016 jsem obdržel dopis od španělské daňové správy, která po mě požadovala šesticifernou sumu. Více než půl milionu eur jen proto, že jsem hrál poker a prohrál. Vypadá to jako strašidelný vtip, ale není. Stala se z toho sněhová koule, na kterou se všechno nabaluje,“ napsal mezinárodní šachový velmistr na svůj facebookový profil poté, co - vůbec poprvé ve své kariéře - musel odstoupit z již rozehraného turnaje, European Individual Championship v gruzínském Batumi.

Pons samozřejmě nečinně nepřihlíží devastujícímu neštěstí, jeho právníci už v roce 2016 začali s příslušnými úřady komunikovat, zatím však bez kýženého výsledku. Platný zákon je platný zákon a Pons je jednou z obětí nešťastného znění.

Double or Nothing? Nothing and Nothing

„Máte 200 eur. Tisíckrát vsadíte €100, někdy se zdvojnásobíte, někdy prohrajete. Dejme tomu, že 499krát zvítězíte a 501krát je ztratíte. Pro daňové úřady jste získali €49.900, i když ve skutečnosti jste prohráli svých původních dvě stě eur,“ popsal Pons v dalším facebookovém příspěvku na příkladu, který připomíná online hráčům důvěrně známý formát Double or Nothing. O rok později byla tato „donebevolající nespravedlnost“ vylepšena a danění má podléhat pouze skutečný profit. „Pokud jste ale měli tu smůlu, že jste hráli už v roce 2011, váš život může být zničen. Nepochopitelným způsobem ten nový zákon totiž neplatí retroaktivně.“

Pons přišel o svůj majetek, účty mu byly obestaveny. Na světlo světa se případ dostal poté, co se Francisco musel odhlásit z již zmíněného šachového turnaje - tahanice se podepsaly na jeho zdraví a momentálně není schopný se po delší dobu soustředit. „Je velmi smutné reprezentovat zemi, která se k vám chová jako ke zločinci, která vás ignorovala a zničila.“

Na závěr dodejme, že i v současnosti si španělský finanční úřad na prostředcích získaných v pokeru rád smlsne - například Franciscův jmenovec Fernando Pons musel z rovného milionu dolarů, který získal za deváté místo v Main Eventu WSOP 2016, odvést hned 45% daň - v reálu tak vyinkasoval pouze přibližně $550.000. Pokud by původní short-stack v turnaji zvítězil, místo $8.005.310 by mu po odečtení daně zbylo pouze bratru $4,4M.

V době odevzdávání daňových přiznání si můžeme oddychnout - přestože stav online pokeru v České republice v tuto chvíli není zrovna dvakrát radostný, hraní na regulovaných hernách (ehm, herně) s sebou žádné podobné riziko nenese. Každá další snaha o vylepšení postavení námi milované hry se nicméně cení.