Finále milionového Big One for One Drop je plné známých jmen, vede Andrew Pantling

Hned v úvodu druhého hracího dne €1.000.000 Big One for One Drop se média, která se starala o zprostředkování aktuálních informací přímo z Monte Carla, obdržela poměrně překvapivou informaci. Ačkoli byla pozdní registrace umožněna ještě do jeho zahájení, žádný nový hráč do turnaje již nevstoupil a možnost provést re-entry nevyužili ani v pátek vyřazení Bobby Baldwin s Kamerem Alyanakyanem. Dříve zveřejněné informace o 35 oficiálně potvrzených účastnících se tedy ukázaly jako značně nadsazené (do hry zasáhlo pouze 26 unikátních hráčů) a Lalibertého proklamovaných 48 registrací zůstalo pouze nesplněným přáním.

Ke stolům tedy znovu usedla čtyřiadvacítka postoupivších hráčů, mezi kterými se zpočátku o zábavu staral především nechvalně proslulý malajský byznysmen Paul Phua. Fascinující příběh o plný hazardu, policejních razií či pokerových turnajů s astronomickými buy-iny jsme vám letos převyprávěli ve dvojdílném seriálu (díl první, díl druhý), tentokrát se však budeme bavit čistě o pokeru.

V průběhu necelých dvou levelů Phua z turnaje postupně vyprovodil Patricka Maddena, Tonyho Blooma, Marka Teltschera a Guye Lalibertého, zásluhou čehož se z původní deváté příčky průběžného pořadí vyšvihl do pozice chip leadera. Z té ho o několik desítek minut sesadil Andrew Pantling a stále se dařilo také Alfredu De Carolisovi, jenž si podmanil páteční zahajovací den. V té chvíli o vítězství bojovalo 17 hráčů.

Na dvou turnajových stolech se však cirkulace žetonů znatelně obměnila a Phua ani De Carolis se nakonec na osmičlenný finálový stůl neprobojovali. Pantlinga naproti tomu nedostatečná výše stacku nemusela znepokojovat, a to i díky obrovské hře, kterou vyřazením odnesl Bob Safai. Ten na boardu J , 9 , 2 , 8  s kombinací Q , T  rád dorovnal Britův shove a už už si dělal zálusk na zisk 72blindového potu. Pantling ovšem ke svým 9 , 8  obdržel na riveru další osmičku a s více než 34 miliony - v té chvíli 172 velkými blindy - bezpečně vévodil celému turnaji. A třebaže následně o polovinu svého stacku přišel i kvůli zdvojnásobení Alfreda De Carolise, většinu žetonů si od něj v několika potech později vzal zpět.

Po vyřazení desátého hráče výsledného pořadí turnajový ředitel Jack Effel seznámil zbylé hráče s možností pokračovat ve hře až do prasknutí peněžní bubliny, De Carolis se však proti změně původního plánu, tedy ukončit den v osmi hráčích, důrazně ohradil. O půl hodiny se právě on trefil s Q , Q  do K , K  Ricka Salomona, ovšem i na bývalém manželovi Pamely Anderson se již projevovala únava a byl posléze jedním z těch, kteří se rozhodli turnaj přerušit a nedělní dohrávku zahájit za přítomnosti osmi hráčů.

I letmý pohled na listinu postupujících napovídá, že byl nakonec složen finálový stůl, který by byl dost možná výzvou i pro leckterého pokerového profesionála. Pokud opomeneme fakt, že žádnému z hráčů pravděpodobně výhra život příliš nezmění, většina osazenstva má s vypjatými momenty nepřeberné zkušenosti. Andrew Pantling má za sebou druhou příčku v možná nejhvězdněji obsazeném Main Eventu EPT v historii, Rick Salomon skončil čtvrtý ve druhé edici Big One for One Drop, James Bord se stal v roce 2010 šampionem WSOP Europe Main Event, ohromný počet šesticiferných výsledků lze nalézt v resumé Caryho Katze a třeba takový Brandon Steven před týdnem zvítězil v $50.000 High Rolleru konaném pod záštitou lasvegaského hotelu Aria.