Daniel Sindelar, vzdálená česká stopa ve finále Main Eventu

Plynulý postup turnajem

Jedním ze čtveřice amerických finalistů letošního Main Eventu World Series of Poker je třicetiletý profesionál Daniel Sindelar, který do listopadové části turnaje zasáhne jako pátý muž průběžného pořadí. Z té letní si s sebou přináší stack ve výši 21.200.000 v žetonech, tedy rovných třiapadesát velkých blindů. Na rozdíl od minule představeného Martina Jacobsona, který svůj flight zakončil jako chipleader a poté se již bez větších zaváhání pohyboval na předních místech hráčského pole, vstoupil Sindelar do turnaje nenápadným ziskem 40.850. V každém z následujících pěti hracích dní ovšem svůj stack výrazným způsobem rozmnožil a když se v pondělí 14. července rozhodovalo o složení letošní November Nine, mezi posledními sedmadvaceti účastníky zaujímal výbornou třetí příčku. Po přesunu na poslední dva finálové stoly se dokonce propracoval až na pozici chipleadera, nicméně momentum se mu udržet nepodařilo a klání o titul světového šampiona tak rozehraje z relativně poklidného středu tabulky. Stejně jako před rokem úřadující šampion Ryan Riess...

Tajemství českého jména

Daniel Sindelar se narodil 27. listopadu 1983 v malém městečku Howells, aby následně část svého života strávil v místě, jež jakoby předurčilo jeho další životní pouť. Jmenuje se Omaha a je největším městem státu Nebraska, kdysi nehostinné prérie v samém srdci Spojených států amerických, kterou ovšem důmyslný zavlažovací systém v druhé polovině devatenáctého století proměnil v jednu z nejúrodnějších částí této země. Federální vláda v tomto období deklarovala tzv. domovské právo, podle něhož každý bezúhonný přistěhovalec získal nárok na několik desítek hektarů půdy a pokud na ní dokázal ve stanoveném období hospodařit, připadla mu za minimální poplatek do osobního vlastnictví. Není proto divu, že stát zažil první velký příliv osadníků z rozličných koutů Evropy, čímž se dostáváme k vysvětlení, proč se na letošním finálovém stole nejslavnějšího pokerového turnaje světa objeví nápadně česky znějící jméno.

Češi se v Nebrasce začali usazovat již v 60. letech 19. století a podle současných odhadů má předky z České republiky, Slovenska či Československa na pět až deset procent tamních obyvatel. Ještě kolem sedmdesátých let minulého století zněla čeština napříč celým státem a přestože současná generace již jazyk neovládá, stále se vyučuje například na univerzitě v Lincolnu. Některá města v Nebrasce dokonce mají český původ. Jedná se například o Wahoo, Clarkson nebo nejznámější Wilber, jehož "český festival" každoročně zláká až dvacet tisíc návštěvníků. Přestože počtem obyvatel českou skupinu přistěhovalců převyšují potomci Němců, Angličanů, Irů a srovnatelné zastoupení mají Švédové, od těch ostatních ji odlišuje mnohem aktivnější podíl na kulturním a hospodářském vývoji země. Dokládá to například početný zástup zákonodárců českého původu v parlamentu Nebrasky, v primátorských funkcích Omahy i Lincolnu a takový Roman Hruska, známý Republikán a člen organizace Sokol Omaha, dokonce v letech 1954 až 1976 zasedl ve Washingtonu jako člen federálního Kongresu.

Černý pátek a konec slibné online kariéry

Do kontaktu s pokerem Sindelar poprvé přišel v průběhu svého prvního roku studia na University of Nebraska–Lincoln a byl to příběh, který jste pravděpodobně v různých kosmetických obměnách slyšeli už několikrát. Spolu se svými spolužáky propadl tajům online pokeru a po několika neúspěšných vkladech se odrazil ke kariéře úspěšného cash game hráče, kterému přibližně po dvou letech hraní ležel na hráčském účtu $160tisícový bankroll. "V průběhu třeťáku jsem do školy přestal chodit úplně," prozradil v rozhovoru pro Pokernews.com. "Pronajal jsem si byt v Omaze, věnoval jsem se online pokeru, pravidelně navštěvoval kasina a v květnu roku 2008 jsem zamířil do Las Vegas."

V následujících dvou letech u něj i nadále hrál prim online poker. Pod nicky Dsindy s Sindy2 se stále intenzivněji věnoval také turnajové hře a nevedl si vůbec zle. Hodně vidět byl zejména za stoly své oblíbené herny Full Tilt Poker, kde zaznamenal čtyři finálové účasti v turnajích série FTOPS, které mu vynesly bezmála 230 tisíc dolarů, a hned čtyřikrát si zahrál heads-up $1K Monday. Na PokerStars dokázal zvítězit v Super Tuesday nebo ve stodolarovém WCOOP 2nd Chance eventu.

Když v dubnu roku 2011 pokerový svět zasáhly události Černého pátku, rozhodl se Sindelar i nadále zůstat v Las Vegas. Rychle se přeorientoval na živou deep stacked $5/$10 a $10/$20 CG v největších tamních kasinech a stal se z něj vášnivý golfista. "Las Vegas jsem si jednoduše zamiloval. Mám rád zdejší počasí a vyhovuje mi, že si tady mohu každý den zajít na golf. Hry jsou tu sice o něco těžší, než v minulosti, ale to mi příliš nevadí. Abych pravdu řekl, hraju podstatně méně, než kdysi. Více času v současnosti strávím na greenech. Už to zkrátka tolik "nehrotím", spíše relaxuju a užívám si," přiznává.

Sbírka rodinných titulů se může co nevidět rozrůst

Podle četných příspěvků na diskusních fórech se zdá, že máme v jeho případě co dočinění s jedním z největších "nice guyů" celého finálového stolu. "Úžasnej chlapík, odehrál jsem toho s ním na $5/$10 v Bellagiu a Arii fakt hodně a musím říct, že se chová naprosto na úrovni, je přátelský k rybám a navíc hraje výborně. Zkrátka profesionál každým coulem," napsal na TwoPlusTwo uživatel gus1112. "Potkávám ho na live CG i turnajích a kdysi i na onlinu. Hraje výborně a vždy je hrozně v pohodě. Budu mu držet palce," přidává se další z diskutérů.

Přestože Sindelar patří mezi hráče, kteří na první pohled příliš nedávají průchod svým emocím, postup do finále si samozřejmě užíval stejně, jako každý z jeho soupeřů. "Nedokážu to k ničemu přirovnat," popsal médiím pár minut po ukončení sedmého hracího dne. "Takhle dobře jsem se v životě necítil. Je to něco nepopsatelného."

"Těch pár posledních dnů mého deep runu jsem spal dvě hodiny denně, nemohl jsem téměř jíst nebo se dívat na televizi. Byl jsem myšlenkami neustále v turnaji," snaží se přiblížit psychický tlak, kterému jsou hráči v Main Eventu vystaveni. "A když se mi povedlo postoupit do finále, první noc jsem ani nešel oslavovat - měl jsem pocit, že se o mě pokouší nějaká nemoc."

Dobrou fyzickou odolnost by přitom měl mít v genech. "Můj táta je světový šampion ve vzpírání, tak doufám, že budeme mít v rodině také světového šampiona v pokeru..."