WSOPE Main Event

Stůl byl poměrně dost akční, takže jsem se poněkud zatáhl. Solidní hrou bez showdownu jsem se dostal na nějakých 45.000 a pak jsem si zatočil s jedním mladým klukem, který to moc hrát nemohl a byl hodně aktivní, A , Q  do K-T po flopu Kh-Th-3x. Bohužel mi to nepřišlo a odhodil jsem se na nějakých 25.000. Pak se nám stůl trochu obměnil a spíš zhoršil, přišel na něj například November Niner John Racener, jeden z těch kompetentních finalistů WSOP, a budoucí chipleader po prvním dni James Mitchell. Právě tito pánové spolu sehráli jednu z nejvíc sick hand, kterou jsem v poslední době na živém turnajovém okruhu viděl.

Racener otevře z middle postion, Mitchell 3betne a Racener callne. Flop je J-9-malá, flush draw, následuje check, bet, call, turn jde 7, Racener check a Mitchell nahodí něco jako 17.000 (oba jsou monsterstacky celého turnaje). Racener po námyslu callne a v potu už mají nesmysl, asi 60k (AVG je necelých 40k, oba mají za čarou ještě 60k). Na river dojde T, která nekompletuje barvu, takže 8 či K-Q dělá postupku, a teď přijde něco fakt šíleného. Racener checkne, Mitchell chvíli přemýšlí a vymyslí value bet asi 18.000. Racener tam skoro insta pošle komínek velkých pětitisícových žetonů, za čarou si nechá stovky a pětikila (něco jako 15.000) a Mitchell ani ne po dlouhém námyslu pokývá hlavou a callne. Racener pro forma sebevědomě otočí K-J, tzn. bluff, ve který na riveru změnil svůj top pár, a Mitchell otočí desítky, tj. na riveru trefený set.

O téhle partii by se dalo mluvit půl hodiny, mohl to zahrát jeden dobře, nebo jeden špatně, nebo oba dobře a oba špatně. Každopádně není vůbec jasné, jak to je, ale sick je to tedy opravdu hodně. Mitchell tak na tenhle buď skvělý, nebo zoufalý bluff a call získal chiplead v turnaji (který mu zůstal až do konce prvního dne), každopádně naživo velká rarita, protože tak silnou handu jako ten top pár dokáže na live turnaji změnit v bluff jen hodně málo lidí, bet/callu s desítkami někteří lidé schopní jsou, ale většinou ze špatných důvodů.

Já jsem tedy spadl na 25.000 a dál se odhazoval. Stůl byl tak aktivní, že jsem to ani nemohl nějak inteligentně odpálit a do druhého dne jsem si na mě dost nezvykle nechal 16 big blindů.

Druhý den jsem si vylosoval výborný stůl (hlavně z hlediska rozložení stacků), nejkompetentnější byl opět Steven, na kterého jsem měl tentokrát pozici já, jinak ale moc pěkný los (ještě na něm seděl Main Event winner Carlos Mortensen). Já jsem se předem rozhodl co nejrychleji zdoublovat a asi po deseti handách jsem z big blindu re-pushnul s Q-7o button raise, ale pán měl A-J a dal to. To Q-7 bude jinak dost na hraně, kdybych neměl tenhle plán, tak bych ještě počkal, navíc jsem ale měl i nějaký live tell, že by to nemusel dát…

Kromě turnajů jsem hrál i ve Vicu cashovku a jednou jsem zavítal i na £25/£50, která se zatím sešla jenom jednou, a to před začátkem Main Eventu. Tam se mi povedlo trefit velký pot s Johnem Duthiem, který patří mezi pravidelné účastníky vysoké hry kamkoli přijede. Otevřu na £150 s A-To a John mě callne z big blindu. Flop je K-Q-8, červená flush draw, check, check, turn je J, který otevírá diamantovou flush draw. Už před flopem jsem si s Johnem povídal a rozhovor pokračuje po turnu, kdy John říká, že vsadí. Takže betnul £350, já insta říkám, že raisnu na £1.100 a on poměrně rychle do potu pošle větší komínek čítající i nějaké tisícové žetony, celkem něco jako £4.400, což bude většinou chyba a v tomto případě to chyba byla určitě. Já dělám trošku divadlo, počítám chipy a po chvíli hlásím all-in, který je kolem £7.000. John dost nerad dorovná a začneme se bavit. V Anglii je takový zvyk, že se neukazují karty, nemusí se ukazovat dokonce ani tehdy, když člověk prohraje. Navrhuji mu, jestli to chce dát dvakrát a on vymyslí, že dáme dokonce tři rivery. První river je černá čtyřka, druhý také a třetí river je King. Při prvním a druhém John hlásí „That´s not mine“ a při třetím spokojeně zvolá „That´s mine“. Tak já trošku sklesle ukazuju A-T a on řekne, že to je dobrý, ukáže Kinga a zahazuje, takže jsem vyhrál celý pot. Skoro vždycky bude mít K-T, málokdy A-K, každopádně příjemný dárek.

WSOPE bych jinak shrnul jako pěknou sérii, ale co se mých výsledků týče, tak to byla dost mizérie. Pak jsem se přesunul do Hiltonu na EPT, kde proběhl skutečně nesmysl turnajů. Hrál jsem každý den, a proto vznikl i můj skluz v psaní blogů. Výsledky asi znáte, o jednotlivých turnajích se rozepíšu po návratu do Prahy. Za zpoždění ve vydávání blogů se omlouvám, ale je toho prostě moc ;-).