WPT Championship 2009: Timoshenko druhým nejmladším šampiónem historie

Timoshenko psal v turnaji historii WPT, protože se po newyorčanovi Nicku Shulmanovi stal druhým nejmladším vítězem World Poker Tour. Shulman získal titul v roce 2005 na World Poker Finals v tehdy největším kasinu na světě, kterým byla indiánská herna Foxwoods. Zajímavostí je, že za svou výhru dostal téměř stejnou částku – 2.167.500 dolarů.

ElkY Grospellier se díky třetímu místu stal Hráčem roku WPT sedmé sezóny, když bodově těsně předstihl Johna „The Razor“ Phana. K tomuto ocenění mu stačilo čtvrté místo na finálovém stole. V případě pátého místa by se ElkY s Phanem dělili o prvenství.

Do historických análů se v případě výhry mohla zapsat i žijící pokerová legenda Scotty Nguyen. Pokud by vyhrál, mohl se Scotty stát hráčem, který získal v pokerové historii nejvíce turnajových peněz – předstihl by totiž ve výdělcích Jamieho Golda, který zatím vyhrál 12.190.400 dolarů především díky dvanáctimilionové výhře v Main Eventu WSOP 2006. Scotty se také v případě výhry mohl stát po Carlosu Mortensenovi druhým hráčem s tituly z WPT Championship a WSOP Main Event. V neposlední řadě se mohl v případě úspěchu v tomto turnaji stát třetím hráčem pokerové historie, který získal třikrát minimálně milión dolarů v turnaji. Zatím se to podařilo pouze dvěma šampiónům: Carlosi Mortensenovi a Danu Harringtonovi. Tu samou výzvu měl před sebou i Bertrand Grospellier, protože i tomuto hráči se uvedený turnajový kousek podařil dvakrát.

Průběh finále

První hru finále vyhrál amatér Ran Razor, když sebral navýšením ze střední pozice blindy. Potom byl nejaktivnějším hráčem na stole shortstack Shannon, který šel několikrát all-in a dvakrát třeba obral nezvykle pasivně hrajícího ElkYho o big blindy.

Scotty venku ze hry

V 19. hře bylo zaděláno na to, aby se s finálovým stolem rozloučila jeho největší superstar Scotty Ngyuen. Vše proběhlo tak, že Ran Razor učinil ze střední pozice raise 420.000 a Scotty dorovnal z buttonu. Z malého blindu se ale rozhodl dát all-in Shannon Shorr za 2.080.000. Azor na to asi po minutě přemýšlení reagoval složením karet a hodně dlouho přemýšlel také Scotty. Legenda ale dospěla k názoru, že do toho půjde, takže bylo dorovnáno. Nguyenovi karty byly {{cards=6c,6s}}, Shorr byl ale lepší s kombinací {{cards=Th,Ts}}. Board nic na poměru sil nezměnil, protože se na něj dostala kombinace karet {{cards= Ah,Ks,3h,7c,Qs}}. Shannon Shorr měl rázem dvojnásobný počet žetonů (4.870.000) a Scotty klesl na beznadějných 400.000.

Scottyho minuty v turnaji byly potom sečteny ve 21. hře finále. Tehdy šel Scotty do hry all-in ze střední pozice za 390.000, Shannon Shorr dorovnal z cut-offu  Christian Harder udělal to samé z malého blindu. Oba dva si nechali klasicky bez akce (check it down) ukázat riverovou kartu při boardu {{cards= Ac,Kh,2d,Ah,7d}} a potom odpověděl na check Shorra Harder sázkou 600.000. Tím přinutil Shorra položit karty. Scotty měl s kombinací A-4 trip aces, ale Shorr měl s kartami A-9 trip aces s vyšším kickerem, takže legenda obsadila 6. místo v turnaji, které bylo ohodnoceno částkou 285.985 dolarů.

Po této eliminaci Scottyho Nguyena byly stavy hráčů v žetonech (v miliónech) následující: ElkY 4,12 – Shorr 4,78 – Timoshenko 14,615 – Harder 7,995 – Azor 2,32. Po vyřazení Nguyena opanoval aktivitou stůl chipleader Yevgeniy Timoshenko, který měl nakonec na svědomí druhou eliminaci finálového stolu.

Timoshenko posílá Shanonna Shorra na 5. místo, které je oceněné částkou 408.550 dolarů.

Obětí druhé eliminace se ve 44. hře finále stal  Shannon Shorr. Ten dal all-in ze small blindu za 2.620.000 a Timoshenko si nechal spočítat jeho žetony, aby následně dorovnal. V showdownu měl Shorr karty {{cards=7c,6c}}, Timoshenko ukázal listy {{cards=4d,4s}}. Dvě čtyřky Timoshenkovi nakonec k získání velkého potu stačily, protože na board přišly karty {{cards=Ac,9s,3h,Js,Ks}}.

Tato eliminace znamenala nejen vyřazení Shannona Shorra, ale díky ní se Bertrand Grospellier stal hráčem roku sedmé sezóny WPT (WPT Season VII POY). Chipleader Timoshenko 44. hrou finále stal superchipleaderem, protože měl v žetonech 22,245 miliónu, tj. téměř 50 procent všech žetonů.

ElkY Grospellier se získáním titulu hráče roku WPT přiřadil do elitní skupiny hráčů, kteří tento titul již mají. Jsou jimi Howard Lederer, Erick Lindgren, Daniel Negreanu, Gavin Smith, J. C. Tran, Jonathan Little.

Po vyřazení Shannona Shorra začal být ve hře velmi agresivní izraelský amatér Ran Azor, který udělal od začátku levelu 28 (s blindy 100.000/200.000 a ante 20.000) 4x úspěšně all-in a získal tak navíc asi 2,5 miliónu v žetonech. V 63. hře byly stavy hráčů v žetonech následující: ElkY 2.810.000, Timoshenko 23.390.000, Harder 1.925.000, Azor 5.685.000.

Dvě eliminace v 63. hře: Christian Harder končí na 4. místě s výdělkem 571.965 dolarů, ElkY Grospellier získává 3. místo a 776.245 dolarů.

Velká hra, která stanovila jména hráčů v heads-upu, začala tak, že aktuální shortstack Christian Harder dal z buttonu all-in za 1,9 miliónu. Na to Ran Razor z malého blindu dorovnal. Z big blindu šel ale do hry ještě ElkY Grospellier, který udělal all-in za 2.790.000. Chipleader Timoshenko zůstal zpátky, takže dorovnal pouze Ran Azor. Karty hráčů byly následující: Azor - {{cards=Ad,7s}}, ElkY - {{cards=Ah,Jh}}, Harder – {{cards=As,8s}}. Boardová kombinace karet {{cards=Kd,7h,3d,Qs,2c}} tedy způsobila, že Ran Azor vyřadil dva hráče najednou a stal se soupeřem Timoshenka v heads-upu.

Heads up začal po krátké přestávce a počty v žetonech jeho protagonistů byly na jeho začátku následující: Yevgeniy Timoshenko 23.375.000, Ran Azor 10.435.000 (začalo se hrát s blindy 100.000/200.000 a ante bylo 20.000).

V průběhu prvních deseti her heads-upu zvítězil Timoshenko 7x a bylo to po navýšeních na úrovni 450.000. Tři hry tedy patřily jeho o 24 let staršímu izraelskému soupeři. Z hlediska poměru počtu žetonů se ale nic mimořádného neudálo až do 96. hry finále, tj. 33. hry heads-upu.

Tehdy dal Azor navýšení za 650.000 a Timoshenko dorovnal. Po flopu {{cards=Ts,7d,4s}} vsadil Azor 700.000 a Timoshenko odpověděl akcí re-raise v hodnotě 2,1 miliónu. Azor Timoshenka dorovnal, takže měl pot rázem hodnotu 5,54 miliónu. Na turna přišla karta {{cards=Ks}} a oba hráči pauzírovali. Po riveru {{cards=Tc}} byl Timoshenko bez akce, ale Razor šel do hry za 1,6 miliónu. Timoshenko přemýšlel více než minutu a nakonec odpověděl protiakcí re-raise v hodnotě 7 miliónů. Azor přemýšlel asi půl minuty a nakonec položil karty. V potu bylo 8,74 miliónu. Po této hře měl Timoshenko v žetonech 26.525.000 a jeho soupeř Azor klesl na 7.285.000.

V dalším průběhu heads-upu tahal Timoshenko postupně z Azora žetony taktikou malých preflop raisů a získával tak pomalu, ale pravidelně větší a větší náskok. Kolem 127. hry byl Azor už na kritickém shortstacku, takže to musel radikálně řešit.

To se přihodilo ve 129. hře, kdy šel all-in. Timoshenko začal v té konfrontaci all-inem a Azor hned preflop dorovnal. Měl naštěstí kombinaci {{cards=Kc,Kd}}, takže Timoshenko s párem {{cards=2h,2s}} ještě při boardu {{cards=Ah,9d,6s,5s,5h}} neukončil hru a žetony byly po hře tyto: Timoshenko – 27.875.000, Azor – 5.950.000. Zhruba tento poměr v žetonech trval až do přestávky, která nastala po 143. hře finále někdy kolem 22:00 místního času. Ta byla desetiminutová a přinesla také oficiální spočítání hodnot v žetonech – Timoshenko měl před sebou částku 29.700.000, Azorův stack měl hodnotu 4.125.000.

Infarktové rozuzlení

O šampiónovi finále letošní sezóny WPT se rozhodlo hned v první hře po přestávce, která byla celkově 81. hrou heads-upu. Azor v ní udělal raise za 800.000 a Timoshenko šel all-in. Azor udělal to samé s kartami {{cards=Qc,Td}}. Byl ovšem pozadu, protože Timoshenko obrátil kombinaci {{cards=As,3c}}. Finále ale přece jen ještě vygradoval flop, protože se na něm objevila sestava karet {{cards=Qs,Js,7d}}, která dala Azorovi nadějné vedení. Na turnu se ale záhy objevil král {{cards= Kc}} a atmosféra u stolu byla zelektrizována Timoshenkovou hrozbou straight. K té nakonec opravdu došlo, neboť po řece připlula desítka {{cards=Ts}}, která Timoshenkovi přivezla 2.149.960 dolarů za první místo v turnaji. Runner up Ran Azor získal 1.446.265 dolarů a stal se rázem nejúspěšnějším Izraelcem v historii turnajového pokeru, když nyní v příjmech vede před známým profesionálem Asherem  Dereiem.