The Godfather of Poker: kniha nejen pro pokerové fanoušky

Před novou knihou Doylea Brunsona jsem si pořídil do knihovny dvě pokerové lahůdky – Poker Nation od Andyho Bellina a také publikaci Poker, Bets, Bluffs, and Bad Beats, v níž je jako autor podepsán známý Brit Al Alvarez. V obou případech se jedná o hodně povedené pokerové čtení, které určitě nevychází každý rok. Proto jsem byl celkem skeptický, když se mi dostala do ruky Brunsonova novinka, protože jsem ji a priori považoval spíše za marketingový tah, který se snaží ještě co nejvíce vydělat na jeho jménu (dokud se neodebere tam, kam musíme nakonec všichni). Všechno tomu nasvědčovalo, jelikož publikace vyšla těsně po loňském ukončení Main Eventu WSOP a tudíž to vypadalo jen na šikovný obchodní záměr. Navíc, Brunson již předloni vydal knížku s názvem Doyle Brunson: My Story a některé historky z jeho pokerového života se objevily v ještě starší publikaci According To Doyle a také v úvodu slavné práce Super/System (How I Made Over $1.000.000 Playing Poker In 1978).

Doyle Brunson ale naštěstí není z těch, co by se museli pořád opakovat, protože za těch více než 50 let toho zažil s pokerem jako málokdo a rozhodně tedy má stále z čeho, jak se říká, vařit. Důležité je také, že nová publikace je vlastně první komplexní autobiografií tohoto pokerového velikána a má zhruba o 100 stránek více než knížka Doyle Brunson: My Story.

Nové dílo The Godfather of Poker dal v podstatě dohromady úspěšný publicista a autor bestsellerů Mike Cochran, což je starý Brunsonův přítel, s nímž se Doyle seznámil již před mnoha lety na univerzitě v Texasu. Cochran je zkušený texaský novinář, který rozhodně ví, jak napsat atraktivní biografii.

Vedle své zručnosti se Cochram mohl opřít i o nevšední Brunsonův životní příběh, což byla samozřejmě ideální kombinace pro vytvoření kvalitního díla. Síla Brunsonovy knihy dále spočívá v tom, že se nejedná jen o autobiografickou záležitost jejího hlavního protagonisty. Je to také přitažlivá sága o největší karetní hře, protože Doyle Brunson je jedním z posledních pamětníků, kteří zažili a vytvářeli její novodobou historii.

Na pozadí bezesporu zajímavého náhledu do soukromí a myšlení velkého gamblera a pokerového hráče se před čtenářem odvíjí film plný osobností a jmen, které se v různých obdobích objevily na pokerové scéně. Nechybí samozřejmě ani historky týkající se dalších kasinových reálií, které jsou v knize velmi čtivě podány. Na své si tedy přijde určitě i pokerový laik, pro něhož představuje tato publikace okno do neznámého a často naivně vykreslovaného světa profesionálních sázek.

Knížka má více než 370 stran textu, přičemž je v ní i velké množství často poprvé publikovaných černobílých fotografií z Brunsonova rodinného alba. Je rozdělena do tří hlavních kapitol (s mnoha bonmoty na začátku), které se zabývají divokým „texaským“ obdobím Doyleova života, jeho působením v Las Vegas na konci mafiánské éry tohoto města a také pokerovou současností v našem století, jíž je ovšem věnována nejmenší část knihy.

Z hlediska textu je publikace pečlivě zredigována (jsou tam ale některé chyby, jako například špatně uvedený počet WSOP náramků Phila Iveyho nebo pár překlepů) a nechybí v ní ani šikovný rejstřík jmen. Celkově ale tedy mohu říci, že kniha byla pro mě příjemným překvapením a dle mých informací vyjde v druhé polovině tohoto roku v češtině. Zatím jí můžete zakoupit na Amazonu.