Odměna z Main Eventu zůstává výjimečnou, získalo ji pouze 19 Čechů

Svou premiéru si Main Event WSOP odbyl již v roce 1970, byť o podobě, ve které slovutný turnaj známe nyní, nemohla být řeč. Sedmička hráčů, která se na pozvání sešla v lasvegaském Binion's Horseshoe, se během několikadenního klání věnovala cash game v rozličných pokerových variantách. „Vítěze“ zvolili sami hráči (populární historka hovoří o tom, že každý z nich na papírek nejprve napsal svoje jméno, takže ve druhém kole hlasování museli účastníci dopsat i domnělého druhého nejlepšího) a jako vůbec první šampion WSOP do historie vstoupil Johnny Moss. Myšlenka uspořádat místo cash game session čistokrevný freezeout byla zrealizována až o rok později a vůbec prvním, komu se před sebou podařilo shromáždit žetony všech turnajových soupeřů byl, ehm, Johnny Moss.

Johnny Moss zvítězil celkem třikrát, Puggy Pearson jednou (foto: pokerlistings.com)

Do cash game v roce 1970 se zapojilo 7 hráčů, o rok později do turnaje nastoupilo 6 hráčů - s trochou jízlivosti můžeme hovořit o meziročním 14% poklesu návštěvnosti. To však není vůbec podstatné; v roce 1972 už $10tisícový buy-in zaplatilo osm hráčů, v roce 1973 účast vzrostla na 13 a následně každým dalším rokem stoupala a stoupala. Pořadatelé začali značku WSOP hýčkat, zrodily se satelity - hranici sta entries Main Event prolomil v roce 1982, 215 vstupů pak bylo zaznamenáno v roce 1991. Méně než tisíc hráčů se do prestižního turnaje naposledy zapojilo v roce 2003 - tehdy si $2,5milionovou hlavní odměnu přivlastnil jistý účetní z Tennessee a svět pokeru už nikdy nebyl stejný. Moneymakerovský boom odstartoval účastí 2.576 hráčů v roce 2004, o rok později už si cestu do Main Eventu našlo 5.619 hráčů. Vítejte v moderní éře turnajového pokeru.

Největší nával organizátoři zaznamenali v roce 2006, kdy se o do té doby nepředstavitelnou $12milionovou odměnu utkalo hned 8.773 hráčů. Main Event už dávno nebyl dostaveníčkem přátel ze zakouřených poker roomů, z Main Eventu se stala globálně sledovaná záležitost, v jejíž propagaci se začaly protáčet miliony dolarů. Ačkoli neslavný Černý pátek a jeho dozvuky tomuto turnaji nepochybně uškodily, návštěvnost už nikdy neklesla pod hranici šesti tisíc a letos byla opětovně vzrůstající tendence posledních let korunována zaplacením 7.874 vstupů - v těchto dnech v kasinu Rio probíhá druhý největší Main Event v dějinách.

Po ukončení třetího dne $10.000 No-Limit Hold'em MAIN EVENT - World Championship, jak zní plný a oficiální název Turnaje turnajů, bylo jasné, že odměnu si letos zajistí hned pět českých hráčů. Zvykli jsme si na mnohé, ovšem každý tuzemský cashout z Main Eventu stále obklopuje aura něčeho výjimečného, jakýsi punc jedinečnosti. Nejen z naší vlasti totiž do Las Vegas pravidelně míří desítky členů čítající výprava - řeči o „globální záležitosti“ nejsou plané, loňské WSOP se zúčastnili zástupci 111 zemí světa a ačkoli počet zemí zastoupených v letošním Main Eventu prozatím neznáme, výsledné číslo se bude pohybovat okolo stovky. Každý chce být u toho, konkurence je obrovská.

Průnik českých hráčů na vyplácené příčky tak ani v dnešních dnech nemůžeme brát jako samozřejmost - není tomu ostatně tak dávno, kdy jsme si o účasti v ITM fázi Turnaje turnajů mohli nechat jenom zdát.

Martinové prošlapali cestu ostatním

Počínání českých hráčů v Main Eventu bylo i na našem webu velmi důkladně zdokumentováno již v roce 2010, tehdy však ještě žádný z našich zástupců odměnu nezískal. Vůbec poprvé se čeští hráči k výplatní přepážce veleslavného turnaje odebrali až v roce 2011 - a je tedy jasné, že hned při této premiéře se přepisovaly kroniky českého pokeru hned na více místech. Martin Staszko, který tehdejším 6.865hlavým polem dokráčel až k finálovému stolu, potažmo do heads-upu s Němcem Piusem Heinzem, je jistě prvním hráčem, který vás ve spojitosti s Main Eventem 2011 napadne. Ještě aby ne: více než Staszkových $5.433.086 se žádnému českému hráči v jakémkoli turnaji získat nepodařilo, vidina pohádkové odměny neušla pozornosti masmédií (ani bulváru) a díky formátu November Nine a tříměsíční přestávce před rozehráním finálového stolu, k němuž do flanelu oděný Třinečák usedal coby chipleader, mohla v České republice vypuknout pokerová horečka. Díky za to.

Díky svému deep runu však držitel mnoha tuzemských, s eventy WSOP spojených rekordů navždy přišel o jeden historický primát - cestu k pokladně mu museli prošlapat jiní. Během předchozích 41 Main Eventů necashoutoval žádný Čech, v tom 42. do ITM fáze postoupili rovnou tři. Přetahovanou dvou krajanů „vyhrál“ Martin Kabrhel, který byl vyřazen na 579. příčce a k pokladně se vydal pro $21.295. Martin Hrubý přečkal následný payjump a po vyřazení na 530. místě si došel pro $23.876. Všichni tři Martinové se do dnešních dnů nacházejí v první desítce českého all time money listu, pánové Staszko a Kabrhel dokonce na prvních dvou příčkách. Početně tolik vydařenou premiéru však vystřídala střídmější léta.

Osamělí bojovníci

Vyšlo to jednou, vyjde to i příště? Main Eventy bezprostředně následující po famózní edici z roku 2011 nás vrátily zpět nohama na zem; již v roce 2012 se počet odměnou obdařených českých hráčů snížil na akceptovatelné minimum. Jako jediný brány tehdejší ITM fáze rozrazil Lukáš Němec, který obsadil 657. místo a inkasoval s ním korespondující odměnu $19.227.

Také o rok později výsledkové listiny ozdobila pouze jedna česká vlajka, naprosto senzačně jsme ji však nalezli již na 18. řádku. Co chybělo k tomu, abychom po roční pauze měli opět svého zástupce v November Nine? Víme to přesně - vyřazení devítky soupeřů. Jan Nakládal si na bedra naložil veškeré naše naděje a s těžkým břemenem dokráčel až do sedmého dne. Las Vegas tehdy hownořez sice opouštěl bez nálepky November Niner, zato s odměnou v hodnotě $357.655.

Ručička barometru očekávání opět vystřelila doprava - a opět se vrátila zpět. V roce 2014 se českých hráčů znovu netýkal ani sedmý herní den, natož podzimní dohrávka. Robert Kokoška obsadil 311. příčku a získal $33.734. Toť vše, alespoň pro rok 2014.

Bylo nás pět

Jistě, kvalita by měla dostávat přednost, ale pokud jde o Main Event, ani kvantita není k zahození. Světovým šampionem pro rok 2015 se stal Joe McKeehen, který před sebou shromáždil všech 6.420 tehdy vydaných startovních stacků. Českým zástupcům zůstaly pěticiferné odměny upřeny, vlastně se jim tehdy ani nepřiblížili, přesto se tehdejší Main svým způsobem proměnil v jednu velkou tuzemskou párty.

Do ITM fáze totiž tehdy postoupilo rovnou pět tuzemských hráčů a bez okolků si můžeme říci, že tento počet i nadále zůstává počtem rekordním - letos se jej podařilo pouze vyrovnat. Ne, cashouty z Main Eventu rozhodně nejsou samozřejmostí. Nejdále se tehdy probojoval Jaroslav Peter, který napodobil Kokoškův výkon z předchozího roku a obsadil 313. místo ($29.329). Poprvé se na vyplácené příčky Turnaje turnajů podíval Artur Rudziankov (520., $19.500), $15tisícovou odměnu pak získali Milan Šašek (844.), Petr Kleska (920.) a Karel Kratochvíl (954.). Dva z těchto mužů se do ITM fáze měli vrátit hned o rok později - avšak jejich výkon zastínil jistý debutant.

Růžička a ti druzí

K postupu k finálovému stolu Main Eventu si Vojtěch Růžička snad nemohl vybrat příhodnější čas, v roce 2016 byla totiž napsána poslední kapitola příběhu November Nine a zajímavý formát byl posléze uložen k ledu. Před listopadovým restartem turnaje tak měl Vojtěch dost času věnovat se přípravě - a k naší velké radosti také důstojné propagaci pokeru v očích veřejnosti. Roli ambasadora jedné skvělé karetní hry Vojta zvládl na jedničku, následně se v prvních hodinách finálového klání prezentoval bezpochyby nejsympatičtějším herním výkonem. Škoda jen, že soupeřům tak často chodily sety osmiček...za famózní páté místo Růžička získal $1.935.288.

Počet českých cashoutů se v roce 2016 zastavil na čtyřech, před libereckým Růžičkou pokladnu navštívil berounský Pavel Berka, jehož 295. místo bylo nahodnoceno na $32.130. Ještě dříve se k výplatní přepážce vydali Karel Kratochvíl s Petrem Kleskou - o pouhých pět let dříve byly zaznamenány první tuzemské cashouty, nyní se již dalo hovořit o dvojnásobných pokořitelích ostře sledované bubliny. Nu a rovnou se jednalo o back-to-back výkony, na své předchozí placené umístění Karel navázal 568. příčkou ($20.499) a Petr 653. místem ($18.714).

4 ITM? Novodobý standard

Další back-to-back tabu bylo konečně prolomeno během loňského Main Eventu a byť se nejednalo o opakovanou českou finálovou účast, alespoň jsme dvakrát v řadě měli své zastoupení v sedmém herním dni. To není vůbec špatné, vždyť takové výsady se v roce 2017 dostalo pouze 27 hráčům. Slánský Michal Sklenička byl jedním z nich, v rozpáleném srdci Mohavské pouště tehdy SmallKindB vybojoval 26. místo a s ním spojenou odměnu $263.532. Avšak pozdější šampion partypoker Millions Finale tehdy nebyl jediným tuzemským účastníkem ITM fáze, vzpomínáte?

České statistiky se rozrostly o celkem čtyři zápisy, na svůj čtyři roky starý výkon dal vzpomenout Jan Nakládal, který se s Main Eventem tentokrát rozloučil na 176. místě ($46.096). Svou první odměnu vybojoval Karel Havelka (496. místo, $24.867) a již podruhé výplatní přepážku navštívil Artur Rudziankov, v tu dobu již jako držitel zlatého náramku z $1,5tisícového freezeoutu. Svou nejproduktivnější Světovou sérii Artur zakončil 835. příčkou, za níž získal $17.243. Nyní už víme, že se nejednalo o jeho poslední cashout z Mainu.

Artur: do třetice všeho hlavního

Další back-to-back je na světě: druhým rokem v řadě si Artur Rudziankov po ukončení třetího dne zabalil jeden ze sta největších stacků. Druhým rokem v řadě se k němu následně během čtvrtého dne otočila variance zády a Arturův průnik letošním Main Eventem se zastavil již na 460. místě. Rudziankov za něj získal $29.625 a podařilo se mu, jako osmému českému hráči v historii, protnout hranici jednoho milionu dolarů v turnajových výhrách.

Good game, avšak pro potřeby našeho článku je podstatnější, že se Artur zároveň stal prvním Čechem, který dokázal získat odměny ve třech různých Main Eventech. Všimněte si, že mnoha českým hráčům se nepodařilo nasbírat ani dvě placená umístění - dvě prémie už jinak inkasovali pouze pánové Kratochvíl, Kleska a Nakládal. Artur se ujímá vedení v této statistice - a to v roce, kdy byl vyrovnán rekord v počtu zapsaných českých cashoutů.

René Crha při své premiéře obsadil 390. příčku a získal $33.305, další debutant Vladimír Burstein pak jako 602. hráč výsledného pořadí inkasoval $23.940. Dva z pěti českých reprezentantů jsou stále ve hře a doufáme, že se ještě nějakou tu chvíli zdrží; naše naděje nyní leží na bedrech Jana Macha a Tomáše Novotného, kteří se v noci na dnešek usadili ke stolům pátého herního dne. Horší než 310. místo na naše zástupce nečeká, naopak může být lépe. Mnohem lépe...

Za 49 vydání Main Eventu WSOP čeští hráči získali celkem 24 odměn. Pouze čtyři z nich se do statistik zapsali dvakrát, Artur Rudziankov dokonce třikrát. S napětím vyhlížíme čerstvé zprávy z Las Vegas, ve hře je postup do šestého dne a tím pádem i mezi nejlepší stovku letošího Main Eventu. I kdyby nakrásně dvojici Mach/Novotný potkala nějaká nehoda a jejich průnik hráčským polem byl ukončen, z Las Vegas mohou odjíždět se vztyčenou hlavou. Když jde totiž o Main Event, každý cashout se počítá.

České cashouty v Main Eventech, 2011 – 2018

Pozn.: Do turnajů WSOP pravidelně nastupuje také Jan Suchánek, který však už po dlouhá léta žije na Novém Zélandu a právě to pestrobarevné vlajky protinožců bývá během svých turnajových dobrodružství zahalen. Jeho výkony si tedy dovolíme pominout - a ze statistik tak vypouštíme muže, který po 787. místě v roce 2015 ($15.000) obsadil o rok později dokonce 49. příčku $142.447).