Můj příběh - 1. část

Jednoho dne jsem se dal do řeči se svým klanovým spoluhráčem a zároveň clan-leaderem bio.Joem. Řekl mi, že po vzoru mnoha dalších hráčů Starcraftu zkusil začít hrát poker a že ho to dost baví. Slovo dalo slovo a já si řekl, proč to nezkusit, mohla by to být švanda. Stanovil jsem si nadpozemský cíl, vydělat si pokerem na MP3 přehrávač. Nereálná představa. Zaregistroval jsem se na herně Crazy Poker, kde dávali 10$ do začátku zdarma.  Poté, co jsem dost pracně vyhledal význam slov, jako třeba  turn a river, jsem si sedl na svůj první stůl. Zalil mě zvláštní, elektrizující, pocit. Teď vážně hraju o realné peníze?

Po dvou dnech jsem měl na účtě 22$ a byl jsem mistrem světa. Bylo to tak lehké porážet soupeře, proto jsem i přes Joeova varování šel na NL25. Asi nemusím popisovat, jak rychle jsem sklouznul na 0$.

Protože už jsem byl ale chycen na navijáku, za pár dnů jsem přes promotion dostal 50$ na Party Pokeru (PP). Tentokrát jsem to vzal seriozně, chápal jsem, že moc jiných šancí už nebude. Přečetl jsem si spoustu návodů, a spamoval Joea obden otázkami typu "Když máš A7, co uděláš?"

Začal jsem na NL10, v té době nejnižších stakes na PP a hrál jsem opravdu velmi tight. Naštěstí jsem nespadl do žádného bad runu a tak jsem se kousek po kousku dostával na safe roll na NL10. Na svém 17-ti palcovém monitoru jsem denně hrál 9 stolů NL10 a každý úspěch mi dělal upřímnou radost z toho, že mi to snad i půjde.

V květnu 2006 jsem bratrovi nadšeně ukazoval svůj bankroll, 400$, v té době přes 10 000 CZK. Oba dva jsme z toho byli dost odvaření. Cítil jsem se pevně usazen na NL25 FR a nic mě nemohlo zastavit.

Potom se to stalo! Vše přestalo chodit, tak jak mělo. Nic nevycházelo a ja se brzo ocitnul na nekontrolovatelném tiltu z prohrávání a po pár dnech jsem měl 38$. Nejmíň peněz, co jsem kdy v pokeru měl na účtě (nepočítam-li výlet na crazy pokeru). Byl jsem psychicky na dně. Představa, že jsem z tak slibně rozjetého vlaku skočil zase úplně na začátek, mě drtila. Byl jsem zoufalý a zvažoval, že bych si od Joea půjčil 200$, abych mohl hrát NL25 (stále ještě jsem se moc nespálil kvůli BR managmentu). Nakonec jsme se shodli, že by to nebylo optimální a já začal na NL5. Tam jsem vydržel asi 10 minut. Nedokázal jsem prostě hrát tak nízké stakes. Nudilo mě to až za hrob. Proto jsem se vydal znovu na NL10 a na dvou stolech jsem pomalu a velmi opatrně doháněl ztrátu.

To se podařilo, když jsem po pár týdnech měl 300$. Potom se to konečně stalo. Při hraní na NL25 jsem chytnul menší swing a zůstal na 100$. Proc konečně? Dostatečně jsem se spálil kvůli nevyužívání BR managmentu a to mně do budoucna velmi pomohlo. Avšak v té době, červenci 2006, jsem byl zničen a unaven neúspěchem, vybral všechny peníze a znovu sklouznul ke hraní Starcraftu, kde jsem zůstal zaseknut další půl rok.