Moje poslední hra na WPT Championship

Blindy byly 40.000/80.000, ante 10.000. Zvýšil jsem ze střední pozice na 260.000 a David Benyamine, který byl na big blindu, dorovnal. Na flopu jsme oba checknuli a na turnu byly na stole tyto karty J , T , 6 , 8 , David vsadil 350.000, já zvýšil na 1.150.000 a David dal all-in. Dorovnal jsem a měl v ruce 8-8, tedy set osmiček. Jenže David ukázal T-T, tedy vyšší set. Potřeboval jsem, aby mi na river přišla poslední osmička, ale nestalo se tak, poslední karta byla 7 . David vyhrál a vyřadil mě na konečném osmém místě z turnaje.

Prvním faktorem, který ovlivnil hru, bylo Davidovo dorovnání mé sázky na big blindu. Už měl ve hře investovány nějaké žetony a mohl například dorovnávat pouze proto, aby chránil svůj blind, nebo se také mohl chtít podívat levněji na flop s mnoha marginálními kartami. Druhou možností bylo, že má opravdu skvělé karty, třeba vysoký pár. Dorovnání s výbornými kartami mohlo znamenat, že chce co nejlépe kontrolovat hru mimo pozici.

Když David checknul na flopu J , T , 6 , tak jsem chtěl vsadit continuation bet, ale nakonec jsem rozhodl, že check bude lepší řešení. Flop mohl tvořit mnoho různých draw a kdybych vsadil, pouze bych zvýšil pot, o který se hrálo. Pokud by David něco měl, pak by navýšil, aby svou kombinaci uchránil před těmito draw. Chtěl jsem pot udržet malý i přesto, že jsem mohl mít lepší karty, které byly ovšem snadno zranitelné, proto jsem jen checknul.

Na turn přišla 8 , a to byla pro mě ta “nejlepší” karta, která mohla přijít - měl jsem set a zároveň nepřišla na stůl flush. Myslel jsem si, že 8  nezkompletovala Davidovi postupku, nevěřil jsem, že by mohl hrát karty jako Q-9 nebo 9-7 mimo pozici.

Když David vsadil na turnu, mohlo to znamenat mnoho věcí. David nemohl na flopu checknout karty typu J-T se záměrem check/raisu, i kdyby si myslel, že mám overpair a budu sázet, abych se bránil proti případné flush draw. David mohl mít na ruce pocket nines nebo T-9, což by mu dávalo pár a případnou draw a mohl se tedy na turnu sázkou rozhodnout zjistit, na čem vlastně je. David mohl mít také dva diamondy a mohl chtít vsadit, aby zvýšil cenu, za jakou mě nechá podívat se na river místo toho, aby checknul a dal tak možnost vsadit na turnu mě. Nakonec David mohl mít také 6-6, T-T nebo J-J.

Zvýšil jsem na $1.15 milionu, protože jsem chtěl dát Davidovi najevo, že pokud chce zkompletovat svou případnou draw, nebude to mít laciné a chtěl jsem, aby si za svou flush nebo straight draw musel zaplatit. Pokud by David dorovnal, zbývalo by mu za čarou méně než $1.5 million.

Když David poslal all in, tak jsem nad svým rozhodnutím pár minut přemýšlel. Musel jsem vyřešit tři otázky – strukturu karet na stole, počet mých žetonů a svoji image u stolu. Protože struktura karet na stole dávala mnoho možností nějaké draw, mohl si David myslet, že draw mám já a all-inem mě tak chce vyhnat ze hry. Bylo pro mě těžké zahodit set osmiček, který jsem měl. David také věděl, že pokud dá all-in, postaví mě před rozhodnutí hrát o turnajový život. Pokud dorovnám a prohraju, jsem venku. Mohl mě tak chtít donutit zahodit svůj případný overpair, A-J nebo jakékoli jiné karty, které by byly v této situaci marginální. Nakonec, hrál jsem celý den solidní poker a David věděl, že budu dorovnávat pouze s opravdu skvělými kartami. Zbývalo mi méně než $1.8 milionu dorovnat do potu, který měl hodnotu $4.5 milionu. Poměr ve prospěch dorovnání byl tedy 2:1 a na základě dalších faktorů jsem se rozhodl dorovnat.

Jak vidíte, tato hra měla několik rozměrů a mnoho faktorů, které mě donutily dorovnat. Bylo nešťastné zahrát tuto hru takovým způsobem. Byl jsem velmi zklamaný, ostatně jako vždy, když se dostanu tak blízko vítězství. Ale příští turnaj budu zpátky, budu hrát lépe než kdykoli předtím a budu se opět snažit vylepšit své umístění, baby!