Mohegan Sun bude mít opět živý poker

Kasino Mohegan Sun je druhým největším kasinem v Americe. Jedná se o obrovský komplex budov, který se rozkládá na rozloze asi 1 km² v americkém státě Connecticut (v jeho jihozápadní části) v lokalitě Uncasville. Z Bostonu nebo New Yorku se jede do tohoto místa autem asi 2 hodiny a asi 20 minut trvá jízda z tohoto kasina do lokality Foxwoods resort, což je největší americké kasino. V americkém státě Connecticut je povolená kasinová hra pouze v těchto dvou kasinech, a je to jenom proto, že tyto herny patří zdejším indiánským komunitám.

Kasino Mohegan Sun bylo otevřeno v říjnu 1996 díky spolupráci místních podnikatelských subjektů se Solomonem Kerzerem, což je ruský Žid, který proslul svými hotelovými a kasinovými podnikatelskými aktivitami v Jižní Africe. Jen tak pro zajímavost: Kerzner otevřel v Jižní Africe v roce 1979 takzvaný Sun City Resort, což je dnes nejproslulejší africký hotelový a kasinový komplex. Známý je také jeho hotelový a kasinový komplex na Bahamách Paradise Island, v němž se pravidelně hrají také největší pokerové turnaje. V současnosti již není Kerzner v kasinu Mohegan Sun spoluvlastníkem, ale bude z něho brát dividendy až do roku 2014.

Kasino Mohegan Sun je multifunkční lokalitou zábavy, která nemá pouze 6.200 automatů a 300 stolů na živou hru. V jeho komplexu se třeba nalézá obrovská Mohegan Sun Arena, což je hala pro 10.000 diváků, v níž se například hrají zápasy týmu WNBA Connecticut Sun. V hale se ale už také hrál tenis, byly zde závody v gymnastice a konají se zde pravidelné koncerty a významné boxerské zápasy. V celém areálu kasina ve velké množství obchodů a restaurací, nechybí samozřejmě ani rozsáhlé ubytovací kapacity. Pokud byste se ale do tohoto kasina někdy vydali, tak je určitě zajímavější a levnější ubytovat se v některém z mnohých motelů v okolí, kterých je v radiu dvacetiminutové jízdy autem v okolí opravdu požehnaně.

V Mohegan Sunu skončili se živým pokerem na podzim roku 2003, což bylo paradoxně v období začínajícího pokerového boomu, který způsobila výhra Moneymakera ve WSOP. Pokerové místo bylo tehdy samozřejmě nahrazeno výnosnějšími automaty, což mile překvapilo především pokerovou konkurenci v blízkém Foxwoods kasinu. Poker se sice později do Mohegan Sunu vrátil v podobě pokerových automatů, ale pokerová renesance přichází až nyní, kdy se zde bude 29. srpna v rámci dalšího rozšiřování celého komplexu otevírat nová pokerová herna.

Mělo by se jednat o supermoderní podnik se 42 stoly, jenž se tak stane novou konkurencí pokerové herny ve Foxwoods resortu, která má přes 100 stolů. V rámci příprav na nové pokerové aktivity probíhá v Mohegan Sun kasinu intenzivní trénink nových dealerů, kteří se rekrutují především z řad studentů. V souvislosti s tím může být zajímavé podívat se také trochu na to, jak jsou v amerických kasinech pokeroví dealeři odměňováni. Plat pokerového dealera je samozřejmě závislý nejen na jeho schopnostech (do špičkové herny musíte mít minimálně 2-3 roky praxe), ale také především na tom, kde pracuje. Dobrý dealer zvládne kolem 35 rozdání za hodinu a třeba v Jižní Kalifornii si může v dobrém kasinu údajně vydělat asi 50.000 $ až 60.000 $ za rok. Dealeři si obvykle mohou nechávat spropitné, ale musí ho zdanit třeba paušálně 8 dolarů za hodinu, takže nástupní plat může být 16 dolarů včetně spropitného, které se nazývá TOKE (TOKES). Minimální hodinová mzda (bez tokes) pokerového dealera je třeba v Las Vegas něco málo přes 5 dolarů a za běžnou osmihodinovou práci si může takový dealer vydělat tak kolem 150 až 250 dolarů. Pokud je dealer zkušenější, lepší a na lepším místě, vydělá si za noc třeba i kolem 300 dolarů. Zajímavé může být také to, jak byli placeni dealeři letos na WSOP. Především je třeba vzít v úvahu skutečnost, že sehnat na takovou akci 900 dealerů není tak jednoduché. Tomu odpovídá fakt, že plat dealerů na WSOP byl trochu vyšší, než je obvyklé. Základní plat byl tedy údajně 6,50 $ za hodinu a dealeři ještě dostávali podíl z prizepoolu. Například v případě turnajů s buy iny $1.000 nebo $2.000 se jednalo o 2,7 procent a tato částka byla rozdělena mezi dealery a personál v herně (v poměru 70/30). Výše platu dealera také záležela samozřejmě na tom, kolik toho odpracoval – běžně se dá říci, že dealeři brali tak 55 dolarů za hodinu, ale z této částky museli zaplatit 8 dolarů státu. Peníze se nebraly po směně, ale jednou za čtrnáct dní. Výjimkou byly cash games, které byly vypláceny údajně denně.