Mark Radoja: Během heads-upu s Hellmuthem jsem se skvěle bavil

Na své cestě za vítězstvím letošního heads-up šampionátu si Mark Radoja v osmi kolech postupně poradil s Johannesem Meyerem, Douglasem Polkem, Ludovicem Lacayem, Ankushem Mandaviou, Alexem Venovskim, Philem Hellmuthem, Justinem Bonomem a konečně ve finálovém klání s Donem Nguyenem.

První opravdovou zkouškou přitom měl být alespoň podle papírových předpokladů souboj s Ankushem Mandaviou. Obávaný Američan vystupuje na online poli pod nickem Pistons87 a několik let patří mezi absolutní světovou špičku Heads-Up SNG turnajů. Byl tohle pro Radoju jeden z nejtěžších zápasů turnaje?

"Překvapivě nebyl. Je to přesně tak - patří mezi nejlepší HU SNG hráče na světě a je bezpochyby mnohem lepší než já, ale nakonec z toho vzniklo klání plné coolerů, v jejichž rozdávání jsme se pravidelně střídali. Já měl to štěstí, že jsem mu dokázal zasadit ten poslední úder. Celou dobu hra probíhala dost přímočaře," vzpomíná čerstvý dvojnásobný šampion World Series of Poker. S postupným posunem v turnaji prý vzrůstající tlak na svoji osobu nepociťoval.

"Já to v pokeru nikdy neberu tak, že bych byl pod nějakým tlakem. Je ale pravda, že ve finále jsem byl určitě hodně napjatý, protože jsem si uvědomil, jak blízko v tu chvíli jsem. Jasně, už tohle byl super úspěch, ale vítězství je někde úplně jinde. Takže jo, nejblíže nějakému tlaku jsem byl ve finálovém zápase."

Nad nejzábavnější částí turnaje se Radoja nemusel dlouho zamýšlet.

"Phil Hellmuth! Ten týpek je fakt úžasnej. Co mu občas vypadlo z pusy... to bylo opravdu neuvěřitelný. Je přesně takovej, jako ho vídáme v televizi. Jsem přesvědčen o tom, že před kamerou nikdy nic nehraje. Už jsem s ním sice párkrát u stolu seděl, ale v heads-upu to dostalo úplně nový rozměr. Hodně jsme se v průběhu zápasu slovně pošťuchovali a já se královsky bavil," vzpomíná na ostře sledovaný souboj, ve kterém se rozhodovalo o posledním semifinalistovi turnaje.

Přestože je Radoja úspěšným turnajovým hráčem, který má za sebou kromě dalších dvou finálových stolů turnajů World Series of Poker také dlouhý seznam úspěchů v největších online turnajích, za svoji nejsilnější disciplínu považuje HU SNG turnaje.

"Zkušenosti s heads-upy mám nepřeberné. Za svoji kariéru jsem jich za online stoly odehrál opravdu požehnaně. HU SNG proto považuji za svoji hlavní a nejsilnější hru."

Krátce po zakončení turnaje se na největším světovém pokerovém portálu Pokernews.com objevil krátký rozhovor s Philem Galfondem, ve němž tento uznávaný profesionál podrobil kritice strukturu turnaje s třemi oddělenými stacky, tzv. lammery. S tím však Radoja zásadně nesouhlasí.

"Struktura byla absolutně fantastická. Za prvé přece nechcete, aby jednotlivá kola trvala moc dlouho. Jasně, něco se protáhlo třeba na tři hodiny a už to začalo být celkem shallow, ale to je prostě poker. Jakmile se něco hraje dlouho, tak to prostě shallow být musí. Co se týče té struktury, neměnil bych vůbec nic.

Ten nápad s lamerama se mi libí. Struktura nebyla tak deep, aby se v turnaji s buy-inem $10.000 mohlo hrát jen s jedním stackem. Ty tři stacky tam prostě seděly, je to nejlepší možné řešení. Opravdu bych tomu nic nevytknul."

Finálový den letošního $10k HU Championship se uskutečnil přesně rok poté, co Radoja podlehl v přímém střetnutí o titul v $1,5k NL Hold'em eventu Mattovi Matrosovi a před očima se mu tak rozplynula vidina druhého zlatého náramku. Myšlenky na loňský neúspěšný heads-up kanadskému profesionálovi samozřejmě hlavou proběhly.

"Když jsem vloni prohrál ten heads-up, tak jsem byl opravdu hodně naštvaný, protože jsem to celé bral přehnaně emotivně. Jakmile sedíte u stolu, musíte pořád myslet pozitivně. Ať se děje, co se děje. I když vám věci nevychází tak, jak si představujete, tak je to pořád heads-up o náramek. Já jsem tehdy prohrál velký pot a choval jsem se tam jak malá ukňouraná holka. Tohle se podle mě nesmí stávat," přiznává sebekriticky.

Ráno před finálovým dnem jsem se probudil a řekl si, že tohle už nikdy v životě neudělám. Vždy se budu snažit myslet pozitivně a hrát podle situace, která u stolu nastane. I když jsem měl v jednu chvíli pětkrát méně žetonů, než Don Nguyen, stále jsem si to v hlavě opakoval. Buď v pohodě, nic se neděje, třeba přijde nějaký run karet a všechno se to zase obrátí. No a stalo se..."