Málem v županu s klukem z plakátu ve výtahu

Přemejšlím, co budu dělat se všema těma nálepkama, který sem dostal a kterejch mám doma plnej pytel, asi skončí na dlaždičkách v koupelně :-). Mám i nějaké čepice, až půjdu ven, tak je rozdám potřebným, abych bwinu udělal tu reklamu, která se ode mě očekávala. A ještě si vzpomínám, že mám ve skříni i jedno XXXXXXL tričko, které si nechám na památku jako noční košili.

Říkám si nevadí, nějak bylo, nějak bude, něco vymyslím. Ležím doma, zrovna jsem se vzbudil v noční košili bwinu a napadlo mě zavolat Jardovi Vajglovi a oznámit mu tuhle skvělou novinu. Říká mi, dej mi den, já to pořešim. A jak řek, tak udělal, druhej den mi zavolal, že je vše šéfovaný a že mi sehnal sponzora nejlepšího, který mohl být – expekt.com, hlavního partnera Pokerman.cz, takže pohoda. Příští ČPT už budu hájit barvy expekt.com!

Na druhý dubnový ČPT s buy-inem 5000 Kč jsem vyrazil poměrně brzo, abych pokecal, rozkoukal se a udělal si zdravotní procházku. Samozřejmě už ráno po šesté jsem snídal cornflakes a cvičil, jak jsem zvyklý. Dal jsem si pár sérií kliků, dřepů, sklapovaček, oblíkl se do tepláků a vyrazil oběhnout pár bloků po své tradiční trase. Když jsem se vrátil domů, dal jsem rychlou sprchu a nacpal do sebe energetické tyčinky.

Dorazil jsem do své oblíbené  pokerové destinace na Smíchově, do Card Casina, které se postupně začalo zaplňovat a nestačil jsem všem úspěšným i neúspěšným Čechům gratulovat k úspěchům v Gorici. Gratuloval jsem totiž zhruba asi tak hodinu a za tu dobu jsem slyšel prakticky všechny handy, které se tam na turnajích a cashovce odehrály. Musel jsem si vyčistit hlavu, tak jsem půl hodiny před začátkem vyšel ven a udělal si zdravotní procházku okolo Card Casina.

Stůl, který jsem si vylosoval, se jevil dobře. Pár hráčů jsem znal, mezi nimi byl nejznámější Jirka Horáček. Říkal jsem si, že musím konečně udělat dobrej výsledek a prolomit smůlu v letošním ročníku ČPT. Hra se vyvíjela od začátku velmi svižně a stůl se procallovával do východního Německa. Stack jsem udržoval zhruba na 12.000, snažil jsem se hrát lidi, né karty.

Pak přišla handa JTs na buttonu a jeden pán si UTG+1 něco callnul. Raisnu to a dostanu call od SB, BB i UTG+1. Do flopu se otočí Q98, koukám na to a řikám si, jestli nemám náhodou straight :-). Všichni playeři check, v potu bylo 3200 a já nahodil 2100 a ze SB přichází raise na 5000, ostatní hráči fold. Začnu přemýšlet, jestli to náhodou nezahodim :-). To přece nemůžu, když mám nuts :-) a pushnu pána a ten začne prapodivně převracet karty a rozhazovat rukama. Začal na mě mluvit: „Proboha, co máš?“ a já mu málem po tom ranním cvičení řekl, ža mám straight :-).

Už to trvalo dost dlouho a já si přál slyšet: „call“. Ta doba se zdála nekonečná a najednou to sladké slovo „call“ konečně uslyším :-). Otáčíme karty a pán drží QQ, což mě poměrně překvapilo, že mu to s nuts setem trvalo tak dlouho. Na turn a river docházejí blank karty, full house nedochází a já dělám double up na 24.000.

Pak přichází kulturní vložka pana Rychtaříka, který opakovaně vypnul elektriku. Mezitím ale hráči nelenili a vyluxovali komplet celej bufet. Když se konečně začalo zase hrát a Vašek přestal dělat fóry, tak k nám ke stolu dorazil hráč, kterýho si velmi dobře pamatuju z jednoho turnaje a věděl jsem, že bude o zábavu postaráno.

Jeho hra se vyznačuje tím, že po jakémkoli raisu si brání big blind a pak většinou nahodí z první megaoverbet.  Teď bych vám rád popsal jednu hru, kterou si pamatuju ze stolu s ním, u které jsem byl. Jak už jsem se zmínil, pán callnou samozřejmě raise na big blindu, na flop dorazilo J-9-2 a pán do potu 2000 nahazuje 6000, dostává all-in 7500 a začíná výslech protihráče: „Ty máš tu dvojku?“ a pán mlčí. „máš tu dvojku nebo ne? Dvojka je dobrá! Já mám K high a asi to budu muset zahodit“. Výslech trvá asi dvě minuty. Pak ukazuje KQ a folduje, mám pocit, že se mi to zdá a mám asi vlčí mlhu. Budu muset asi začít brát nějaké lehčí drogy, tohle se nedá vydržet.

Na ČPT tohle začne hned druhou handu, výslech stíhá výslech, hra se zdržuje, a když už to nervově nevydržim, vstanu a prohlásím: „Už to nezdržuj a zahoď to.“ Na to se na mě pán oboří, že si to může rozmyslet a já se do něj znova pouštím, až ho vyhecuju ke callu, když na flopu je  A-T-3, pán calluje K-T a stojí proti A-J. Dál jdou dvě blank karty a dealer hlásí seat open.

Hra na stole houstne, napadám spoluhráče svými klasickými narážkami. Taktika se vyplácí a celej stůl na mě má žízeň a já navyšuju svůj stack do chvíle, kdy zbývá posledních 19 hráčů. Blindy se zvedly na 3000/6000 a zbývá poslední hráč, abychom šli spát a pokračovali druhý den. Přichází raise od Jirky Horáčka 14.400 z cutt offu, přichází call od buttonu, jejich stack byl cca 75000. Kouknu na karty na velkým a vidím KQs. Pravá chvíle na squeze. Pushnu, mám cca 160.000 a vypadnout nemůžu. Zloděj Horáček začne remcat: „Paštiko, co to je za squeze“, ale zahodí a dál něco mumlá. Začínám bejt pěkně nasranej, jak se po mě vozí, i když dávno není v handě a měl by bejt zticha. Pán přemýšlí a nakonec dá na ďáblova našeptávače Horáčka, dorovná a otáčí AQ. Flop jde pro mě flush draw, ale samozřejmě se mi to nedotočí a přicházím o půl stacku.

O pár her později, stále za mého špačkování k Horáčkovi nalézám AK a open pushnu svých 80000 v žetonech. To se nezdá Oldovi “Luckbox“ Trávníčkovi, kterej se kroutí jak žížala. Tváří se na mě dost podivně, až začínám mít strach, že budeme točit. Pořád na mě mluví a vyzvídá, co mám, až nakonec dorovná se stejným stackem. Otáčí A-Q a jeho read, že jsem na tiltu je špatnej, tříouter se nedotáčí a postupuju do druhého dne se 160000 v žetonech a jsem v pořadí 4. na chipech.

Druhý den se znovu losuje a já mám štěstí, že všichni tři chipleadři jsou na druhém stole, mezi nimi i kluk z plakátu ve výtahu. V tu chvíli se v sále objeví Arny a vím, že je zle :-), protože pokud se dostanu na finálový stůl, musím dodržet naší sázku a odehrát to v krásném oranžovém županu. Snažím se z toho nějak vykroutit a domlouvám mu: „Prosím tě, kamaráde, zrušíme to, pod těma světlama tam bude hrozný vedro.“ Odpovídá: „Ty krávo, já přijel, jen kvůli tomu.“ Vím, že je to dobrá duše a když se tam dostanu, že ho ukecám.

Stůl je poměrně tight, hned prohrávám AT do KQ za 35000. Flop JT3, turn A, river 2 a já dostávam raise na riveru, který calluju. Na druhém stole kluk z plakátu jezdí z prvního do devátého patra a svůj stack vozí sebou. Všichni o tom diskutují, ale problém je ten, že tomu nikdo moc nerozumí. Já se snažím ho obhajovat, protože vím, jaký to je, když mám velký stack a v roli agresivního hráče s tím stackem pracuju, tak se to prostě někdy nevydaří. V lásce ho moc nemám, ale podle mě hrál dobře.

Hráči postupně vypadávají, blindy se zvyšují a z turnaje se stává spolu s ante, které turnaj o něco zkvalitnilo Rychtaříkova hany bany centrifuga Matějská pouť. Zbývá posledních 10 hráčů – jeden do final tablu. Na 10. místě vypadává Dušan Valenta, chipleader z předchozího dne. Na final table se dostávám se stackem 120.000 při blindech 6000/12000, ante 1000. Na final tablu zůstává na shortu kluk z plakátu v mezaninu :-) a velmi dobrý hráč „BarvyMAN“, dále Jirka Horáček, zhulenej Amík, Jarda Vajgl a zbytek hráčů, který pokeru nerozumí a nemůžou to hrát.

Vyskakovat jsem si moc nemohl a čekal jsem na push šanci s vidinou double upu. Ta chvíle přišla, když jsem od dealera dostal dvě desítky. Dostal jsem call od AQ a překvapivě jsem flip nevyhrál. Opouštím turnaj na osmém místě. Jsme celkem spokojený, že jsem se konečně dostal na body.

See you later.