Malá historie přezdívky Dava Ulliotta

Zatímco u přezdívek existuje mezi pokerovým publikem všeobecná povědomost, s jejich původem je to již horší, protože ten mnohdy znají jen zasvěcení. Čas od času se v médiích objeví nějaké historky týkající se právě jejich zrodu, což se také nedávno stalo v případě britské pokerové legendy Davida A. Ulliotta, který je v pokerovém světě známý pod pseudonymem DEVILFISH. Přezdívka DEVILFISH je dnes základní součástí image tohoto britského pokerového barda, proto se podívejme na to, jak k ní přišel. Tuto historku zveřejnil Ulliott nedávno ve své autobiografické knize, která se do britských knihkupectví dostala letos v létě.

Název DEVILFISH je japonskou přezdívkou pro legendární jedovatou gastronomickou pochoutku – rybu fugu, jejíž jed tetrodoxin je údajně 1.200krát účinnější než kyanid. Ulliott ale ke svému pokerovému jménu nepřišel proto, že by tuto rybu, pro jejíž přípravu musí mít kuchaři za sebou několikaleté studium, snad pravidelně jedl.

Zmíněná historka souvisí s předchozím pokerovým působením Ulliotta, kterým byly hlavně velké privátní pokerové hry, jež byly součástí britského pokerového undergroundu.

Jedné z nich se měl Ulliott zúčastnit u asijského podnikatele Stevieho Au-Yeunga. Když byl jednou už na cestě k němu, tak si pár metrů před jeho barákem všechno rozmyslel a vrátil se na drink do hotelu, protože ten den neměl náladu hrát. A udělal dobře, protože mu příští den dopoledne volal známý, že včerejší pokerovou seanci u Au-Yeunga přepadli ozbrojení muži, kteří šli zjevně i po Ulliottových penězích. To občas patřilo k tehdejšímu koloritu takových her, takže to Ulliotta ani nepřekvapilo. Později se Ulliott na pokeru u podnikatele Au-Yeunga stejně objevil a podle vlastních slov možná pod dojmem předchozích událostí sršel pokerovou agresivitou, a tuto privátní hru ovládl.

Jeho pokerové představení bylo tehdy natolik okázalé, že ho domácí pán v jednu chvíli nazval DEVILFISHEM. Ulliott na toto pojmenování zapomněl, ale osud tomu chtěl, že mu privátní akce u Au-Yeunga byla brzo připomenuta.

Stalo se tak v roce 1997 v Las Vegas při jedné z jeho prvních návštěv americké pokerové Mekky. Ulliott tehdy v lednu bydlel v legendárním kasinu Four Queens, kde se hrála známá soutěž v Omaze Four Queens Poker Classic. Jednalo se o ostře sledovaný rebuy turnaj v PLO s buy-inem 500 dolarů, jenž měl na místě hodně diváků a kterého se zúčastnilo celkem 97 hráčů. Ulliottovi se v jednom z prvních vystoupení před početným publikem velmi dařilo a dokonce se dostal i na finálový stůl. Ale to nebylo všechno. Ve zjitřené atmosféře se protlačil až do heads-upu, v němž byl jeho soupeřem již tehdy slavný Men „The Master“ Nguyen. Místní publikum podporovalo hlavně Nguyena a výkřiky Go on, the Master! byly slyšet každou chvíli.

Ulliotta tehdy při hře podporoval jeho souputník z undergroundových britských pokerových akcí Gary Whiteker a ten se samozřejmě v povzbuzování nechtěl nechat zahanbit. V jednom okamžiku tedy pod dojmem konkurence ze svého arzenálu výkřiků vytáhl památné zvolání Go on, the Devilfish! Tohle mělo úspěch nejen u širšího publika, ale hodně to povzbudilo v další hře i Ulliotta, kterého reminiscence na privátní hry ve staré dobré Anglii také pobavila.

Ulliottovi se v heads-upu začalo dařit a nakonec ho jako masivní chipleader vyhrál. Tato výhra mu tehdy vynesla 27.000 dolarů. Další den Ulliottovi kolega přinesl výtisk ranního vydání místního lasvegaského plátku a v něm si mohl na sportovní stránce přečíst titulek: DEVILFISH SEŽRALA UČITELE. Nová pokerový pseudonym Ulliotta byl tedy na světě – dokonale nahradil ten původní Dave The Clock, který měl předtím, protože v privátních pokerových hrách někdy dával jako buy-in do hry starodávné dědečkovy hodinky.