Luděk Staněk exkluzivně z Monte Carla: Jak se Gus Hansen připravoval na 1b

Čtvrtek patřil dni 1B. Grand Final se rozjel na plné obrátky, bohužel se ale nějak nerozjela cash game. V celém kasinu jsou dva, slovy dva stoly na cg a fakt by mě zajímalo, co si hráči typu Phila Iveyho počnou. Ostatně, velcí hráči se letos v Monte Carlu dost nudí, což ostatně potvrdil i Leon Tsoukernik, který si v rozhovoru stěžoval, že prostě nemá co hrát. (Rozhovor s ním mimo jiné o plánovaném High rolleru v Rozvadově se na Pokermanu objeví hned jak redakce splní mé stále drzejší požadavky stran honoráře).

Pokud ale někdo našel akci, pak to byl Gus Hansen. Ten dokonale využil výhody domácího prostředí (bydlí v Monte Carlu, kousek od kasina Le Sporting, kde se Grand Final odehrává) a přibližně půl hodiny po začátku dne 1B, tedy někdy v půl jedné odpoledne zavolal organizátorům, aby ho regnuli, že jde právě spát, ale až se vyspí, tak dorazí. Což jsem se dozvěděl tak, že jsem zrovna seděl na terase kasinové restaurace, když jeden z turnajových ředitelů přišel vedle ke stolu řešit vzniklou situaci se svými nadřízenými. Ukázalo se totiž, že deset tisíc Eur na buy-in se nějak za Hansena nechce nikomu platit, ale zase neodmítnete člověka, který o den dříve naskočil do Super High Rolleru s buy-inem desetkrát vyšším. Takže zatímco jsem pil Colu Light, šéfové turnaje se vedle u stolu, někteří v panice, jiní méně, dohadovali, kde vzít 10 tisíc Eur pro Hansena, aby nikomu nechyběly.

Během sledování konverzace, kterou vedou jedni z nejlepších turnajových ředitelů na planetě pak pochopíte, že tihle lidé mají prostě stejné problémy všude na světě bez ohledu na velikost buy-inu. "Tak mu zavolej a řekni, ať nám to pošle podepsané." "Ale vždyť říkám, že spí a nebere telefon." Nicméně, pánové se zachovali profesionálně a když Gus Hansen krátce před šestou hodinou, tedy v přibližně sedmém levelu slavnostně nakráčel do sálu perfektně oblečený, nicméně s ipodem v uších, ospalkami v očích a obtiskem polštáře na tváři, pár lidí si asi dost oddychlo.

Turnajoví ředitelé Toby Stone, Thomas Lamatsch, prezident EPT Edgar Stuchly a turnajová ředitelka Teresa Nouisiainen

V tiskovém centru se zatím řešilo, zda je celkové množství hráčů úspěch nebo ne. 390 hráčů ve druhém dni asi splnilo očekávání, ale celková čísla účasti jsou možná pod očekáváním a rozhodně pod účastí v loňském Grand Final, které proběhlo v Madridu. Existuje pro to hned několik vysvětlení, kterými lidé z PokerStars operují - změna legislativy v Itálii a Skandinávii (vyšší daně z výher mimo Itálii resp. mimo území EU, což Monako technicky vzato je), prostý fakt, že je Monako zatraceně drahé a koneckonců i Černý pátek v USA.

Mimochodem, na tohle téma jsem o breaku mluvil s Barry Greensteinem, který do turnaje také naskočil. Podobně jako Daniel Negreanu není Greenstein bůhvíjak odvázaný z toho, že hraje daleko víc v Evropě, než před Černým pátkem. "Předtím mi stačilo reprezentovat PokerStars online, dneska je třeba se víc ukazovat," pravil smutně Barry s tím, že je na "turné" po Evropě už třetí týden, celou dobu sám a zaříná mu to lézt na mozek. Většina hráčů z týmu PokerStars si přitom někoho "přivezla". Vicky Coren je tu s manželem, skvělým britským satirikem, hercem, komentátorem, novinářem a komikem Davidem Mitchellem a třeba Martin Stazsko si přivezl svého bratra v roli managera.

Ale netýká se to jen hráčů Stars - Patrik Antonius byl po celý průběh Super High Rolleru v kontaktu se svými dětmi a manželkou Mayou Geller, která napochodovala do kasina s kočárkem a manžela sledovala. Anette Obrestad tu má svého přítele, který je na ni náležtě pyšný a ochraňuje ji na každém kroku. Phil Ivey tu má svého asistenta, který se od něj nehne doslova na krok. V tomhle kolotoči se Barrymu divte, že se cítil opuštěný.

Příští rok přitom zjevně nebude tak náročný - vzhledem k situaci na trhu i k obecnému dění oznámilo včera tiskové oddělení PokerStars, že příští ročník EPT bude výrazně zkrácený (téměř o třetinu), přičemž jednotlivé zastávky se prodlouží a mělo by přibýt i menších turnajů, hlavně díky sloučení s lokálními sériemi, jako je třeba Estrellas ve Španělsku. Barcelona zůstává coby otevření sezony, naproti tomu populární londýnská zastávka se z podzimu přesunula na jarní termín. Dobrá zpráva je, že Praha se vešla. Skvíznutá mezi San Remo (přesunulo se z jara na podzim) a PCA, které zůstalo v termínu.

To je ode mne z Monaka všechno, čeští hráči nicméně zůstávají - a vy sledujte další dění, protože už v sobotu bude možná během slavnostního večera (nebo spíš slavnostního mejdanu) Ondřej Vinklárek vyhlášen hráčem roku osmé sezóny.