Josef Pospíšil: Na turnaje se chodím odreagovat, ne je vyhrávat

Ahoj Pepo, předně gratuluju ke skvělé letošní formě, nicméně když jsem se podíval zpětně, ty jsi vyhrával hned první velké turnaje, do kterých jsi naskočil. V roce 2012 jsi už hrál úspěšně turnaje s buy-iny 3.000 Kč. Jak jsi se k nim vůbec vypracoval?

Ahoj, díky. To musíme jít hodně dozadu. Já jsem s pokerem začínal na onlinu, tuším že na Bwinu, kde jsem klasicky přešel ze sportovních sázek a hrál jsem výhradně sitka. Většinou buď heads-upy, nebo DoNy pro 10 lidí. To mě bavilo, protože se to hrálo 10 minut a nebylo to nic dlouhýho.

Nicméně jsi velmi rychle přešel k živému pokeru - co tě k téhle změně přinutilo?

Já si chodím k pokeru odpočinout a na tohle je živý poker daleko lepší - jdu z práce do kasina na poker nikoliv s cílem vydělat peníze, ale odreagovat se z práce, utéct z reality a vypnout. To je pro mě prostě POKER. 

Takže jaké byly tvoje začátky v živém pokeru?

Já jsem začínal někdy v roce 2010 v klubu na Florenci, v tý době se to tuším jmenovalo Óčko Poker Club nebo tak nějak. Našel jsem to na internetu na Facebooku, kde dělali nějakou propagaci. Tam jsem chodil asi rok, ale bylo to úplně marný, hrálo se třeba jen na 4-5 stolech, garance byly při buy-inu 600 Kč třeba jen 30.000 Kč, ale hlavně se tam člověk vůbec nic nenaučil.

Bylo tam pár lidí, co to zvládali, ale většina tam jen chodila a odevzdávala peníze. Nějaká cash game se tam vůbec nehrála. No a pak to tam zavřeli a začal jsem chodit do Concordu.

A to je taky tvoje první zaznamenaná trefa. Startovné turnajů se tam už ale točilo kolem 3.000 Kč, to je trochu skok oproti turnajům za 600 Kč na Florenci?

To zrovna nově otevřeli Concord a v tý době to tam hodně tlačili, takže v tý jejich tour Mercedes Poker Series sis mohl za 1.500 Kč zahrát o garanci 300.000 Kč. Kapacita tam byla třeba 150 hráčů, takže se to navíc ani nemohlo vybrat. A navíc to byly většinou pátky nebo soboty, takže jsem to mohl hrát i při práci. A tam vlastně přišla ta moje první větší trefa.

Pepa a jeho trefa v Concordu

Krom toho jsi už ale chodil v roce 2012 i do Cardu - na ČPT a Celebrity, trefu máš i z Rozvadova. Byl pro tebe hned první "velký" rok výdělečný?

No rok 2011 určitě nebyl. To jsem byl na ČPT dvakrát, pokaždé s čistým průstřelem. V roce 2012 už jsem měl trefy asi za 160.000 Kč, ale zase jsem toho hodně odehrál. Třeba ČPT pro mě bylo úplně plonkový, to jsem hrál každý druhý měsíc a netrefil jsem vůbec nic. Nahoře to určitě bylo až v roce 2013, tam jsem měl finálový stoly ČPT, kde jsem třeba byl v heads-upu s Mariem a další větší trefy...no a rok 2014, tam to zatím vychází dobře (smích).

Tím se dostáváme k tolik diskutované otázce bankrollu. Máš nějaký speciální bankroll management?

Ne a nikdy jsem neměl. Šel jsem prostě hrát to, na co jsem měl. Něco jsem vydělal v práci, uživil rodinu a z toho, co zbylo, jsem vždycky část obětoval na buy-iny. Hrál jsem i ČPT za 7.000 Kč, ale pokaždé tak, že jsem si to mohl dovolit a nijak jsem se existenčně neohrozil.  

Dnes už po těch všech trefách asi tuhle otázku úplně řešit nemusíš - když se ale podíváš zpátky, jak ses vůbec dostal takhle nahoru? Sledoval jsi nějaké coachingy nebo videa, četl jsi nějaké knížky... ?

Hele hned ze začátku vůbec. Nic jsem nečetl, ani tu nebyl nikdo, kdo by mi to nějak mohl osvětlit. To až v roce 2013 jsem potkal v Pardubicích jednoho člověka, který mi začal leccos osvětlovat a navázali jsme spolu dlouhodobou spolupráci. Ta pak vyvrcholila tím titulem z ČPT - klasicky "do roka a do dne" to tam bylo no (smích).

Ty jsi ale byl v heads-upu ČPT už v roce 2013 - památně s Mario Burešem. Jak vzpomínáš na tenhle turnaj a jak se ti proti Mariovi hrálo?

Ono to už dost splývá, jak mám těch final tablů víc (smích). Ale tenhle konkrétní si pamatuju ne kvůli Mariovi, ale především proto, že jsem byl strašně zklamanej, když jsem to nevyhrál. Pravda teda je, že jsem měl štěstí - v posledních třech hráčích to pan Foret odpálil do Maria (AA vs flush, pozn. red.) a já byl najednou v heads-upu, což bylo dost zajímavý, protože já toho ten finálový den moc nezahrál.

Celou dobu jsem se držel na nějakým průměru a stačilo nechat Maria řádit - v devíti lidech najednou všichni odpadávali a rázem jsme byli ve třech. Pak přišla ta výše zmiňovaná hra a najednou jsem v heads-upu s Mariem, který má samozřejmě obrovský chiplead - tuším, že minimálně 2.5x tolik, co já. Hráli jsme asi jen půl hodiny a já navíc ani v tý době pořádně nevěděl, jak ten heads-up hrát.

Tím se můžeme přesunout do toho letošního roku, kdy jsi si to už po ročním coachingu zopakoval. Tentokrát ale s úplně jiným průběhem a hlavně koncem. Jak ten turnaj probíhal z tvého pohledu?

První den jsem se držel na nějakým průměru, nějak trochu na chipyjsem se dostal až den druhý a do finále jsem šel s nějakýma 30 big blindama. Na final table měli všichni tak nějak stejně, nikdo nebyl nějaký velký chipleader a až tam jsem se díky dvěma velkým hrám dostal na chiplead.

V té první hře jsem tam točil s pánem, kdy jsem si díky špatným brýlím myslel, že mám na turnu postupku, ale měl jsem ji až na riveru. Ta druhá přišla chvíli potom, kdy jsem z BTN raisoval jacky a dostali jsme se do obrovského all-inu s Milanem Burdychem a jeho A-K.

Jsem rád, že jsi to připomněl, protože to byla točka prakticky o stovky tisíc korun...

Jo, bylo to o strašně moc blindů a já bych vyřazoval jeho či naopak, ale já to hrál tak, že mě nezajímalo nějaký osmý nebo devátý místo, já to chtěl hrát na to vysoký umístění. Nehledě na to, že já byl na BTN, on na BB a ani jeden jsme si nic nevěřili, ale najednou jsme to oba měli a točili o statisíce. Bral jsem to jako točku prakticky o heads-up - nechtěl jsem foldovat jacky do jeho all-inu a sedět a zahazovat dalších pár hodin. Tohle je ČPT.

Máš tedy v těchhle spotech výhodu, že tě netlačí ty payjumpy a že nejsi money scared?

Já jsem zjistil, že je lepší to hrát tak, že to nejdeš hrát s vidinou té výhry. Když do toho jdeš s tím, že to musíš vyhrát, tak to z 99% nikdy nevyjde. Daleko lepší je to teda brát tak, jak to je a prostě co se stane, to se stane. Pro tu hru rozhodně není dobrý se stresovat s tím, že potřebuješ nutně vyhrát nějaký peníze.

V tom je rozdíl mezi mnou a hráčema, kteří to hrajou s tím, že se tím musí uživit, nebo jsou stakovaný a musí nějaký ten úspěch udělat. Pro mě jsou pak některý rozhodnutí mnohem jednodušší, než pro tyhle hráče.

A využíváš to proti těm hráčům, o kterých víš, že to hrají na peníze?

Hele ani ne, já to hraju spíš tak, že se snažím těm lidem vnutit kartu, kterou by si měli myslet, že mám. Oni si pak myslí, že mají lepší než já, ale v showdownu pak zjistí, že lepší nejsou. A kolikrát to rádi zaplatí. Takže si myslím, že ta hra není o tom, mít dobrý karty, ale o tom vnutit člověku myšlenku toho, že je lepší, ale ve skutečnosti není.

A to není jen o řeči těla, ale i sázkách, preflop hře, sizingu, atd. Třeba preflop spousta hráčů, kteří to hrajou dobře, když raisnou, tak čekají zákonitě 3-bet od silný karty. A když to pak jen flatnu, tak najednou nevědí co. Nic z toho nepřečtou. Tím neříkám, že to je nějak super hra, ale v dnešní době je to potřeba hrát jinak, než ostatní, jinak v tom uspět moc nejde.

Kromě ČPT jsi ale měl na dosah nedávno svoji životní trefu ve FOKSu na Rozvadově. Jak probíhal tenhle turnaj?

Já už to zkoušel v tom prvním vydání někdy v květnu, ale to jsem hrál jen jednu kvaldu v Praze a netrefil jsem ji. Teď podruhý jsem zkoušel jednu kvaldu znovu v Praze a znovu nic. Nicméně v neděli už se všude rozhlásilo, že bude obrovskej overlay, takže mě to donutilo sednout v 7 večer do auta a jet do Rozvadova na kvaldu.

Přijel jsem na devátou, stihl jsem naskočit do předposledního satelitu, rychle udělat triple-up, dostat se na průměr a nějak do těch 5 ráno v klidu dohrát, abych bral vstupenku do druhýho dne.

Nebylo to tak super, protože se hrálo už od poledne a hrálo se dalších 12 hodin do půlnoci, kdy nás zůstalo posledních 32. Zajímavý bylo, že se mělo hrát buď do 2 hodin ráno, nebo do 32 hráčů. 32 nás ale bylo už v 11 hodin večer a i když jsme chtěli hrát dál, třeba do posledních 24, kdy byl další větší payjump, ale floormani jednoznačně žádnou diskuzi nepřipustili a končilo se. Škoda no, určitě by bylo lepší, kdyby se do finále nastupovalo na třech stolech a ne na čtyřech.

Mně se navíc dařilo, byl jsem v té době třetí na chipech (70BB), ale finále pro mě začalo tragicky. Hned třetí hru jsem se trefil s flushí do flushe, odhodil jsem se o půlku stacku a od tý doby jsem už moc shortoval. Nakonec jsem bral 17. místo, což bylo už fakt nadosah tý opravdu největší trefě.

Když se řekne "Rozvadov", spousta českých regulárů tam jezdí kvůli slabší kvalitě pole. Když bys měl začínajícímu hráči nastínit, jak probíhá hra s německými soupeři, jak bys ji popsal?

Nevím, jestli jsou ti hráči úplně špatný. Jsou prostě jiný, než tady v Praze. Oni si jedou prostě zahrát poker a ten buy-in nějak víc neřeší. Pro ně je třeba A-K nuts a preflop to nikdy nezahodí, ani za 2 miliony blindů. Když maj eso, tak jsou s tím schopný i 4-betnout, pro ně neexistuje žádnej call, i  když je to samozřejmě špatně Co se týče koncentrace, tak jsou podle mě ty turnaje těžší, než jakékoliv v Praze.

Teď se teda bavím o tý pozdější fázi, když beru hru na začátku, kdy jede re-entry, tak jsou hodně hravý. Co bys taky chtěl, když dostaneš 50.000 stack a začíná se na blindech 25/50.

Jo a ještě jedna zvláštnost, co v Praze neuvidíš - oni otevírají standardně 4x-5x. Nějakej minraise 3x je vůbec nezajímá. Prostě mám kartu, mám silný eso, tak to otevřu hodně, buď to všichni zahoděj, nebo dá někdo all-in a ten insta dovřu.  

Probrali jsme tedy ČPT, Rozdavov, začátky, ale ty ses letos začal věnovat poprvé i High Rollerům a hned úspěšně. Co tě vede hrát tyhle turnaje, když je to pole znatelně těžší?

No nevím, jestli těžší - já tomu říkám třeba "sranda turnaj", na který jdou 2 druhy lidí. Tou první skupinou jsou reguláři, ale ty si to jdou zahrát tím stylem, jako si jdu já zahrát Celebrity. Co jsem tak koukal, jdou si to zahrát pro zábavu a to neberou to nějak extra vážně ve smyslu, že by je to nějak extra zajímalo.

A pak je tam druhá skupina lidí, která má peníze a jde se vlastně taky jen pobavit. Takže ve finále je to turnaj, kde se jdou všichni pobavit, ale kde se hraje o relativně hodně peněz a ty ITM skoky jsou pak veliký. Navíc ta úroveň hry je někdy trochu zvláštní, ani se nějak nehraje extra poker.

Na závěr jsem si nechal něco z osobního života. Ty máš manželku a syna, navíc chodíš do práce - jak to stíháš a zda se nezměnil tvůj přístup k pokeru po svatbě či narození syna?

No tak jasně, že když máš rodinu, tak tomu všechno podřídíš. Nejde bejt v casinu každej druhej den, nebo celý noci pryč a ještě do toho pracovat. Proto, jak jsem už říkal, bych nemohl hrát poker pro obživu, nebo že bych nutně potřeboval vyhrát.

Nicméně mám od svojí rodiny obrovskou podporu, rodiče mi hodně fandí - vždycky, když přijedu, tak se mě ptají, jak to šlo, a já jim vždycky říkám, že to není tenis a že když jsem před měsícem vyhrál, že teď budu vyhrávat furt.

Manželka tomu navíc i rozumí, dokonce zkoušela i něco hrát na onlinu, ze začátku jí to bavilo, pak když jí to řízlo tak klasicky bavit přestalo, ale když hraju já, tak sleduje reporty a zajímá jí to. Samozřejmě, že jí to nejvíc zajímá z tý finanční stránky (smích).

Poslední otázka musí nutně mířit do budoucnosti a do pokerových cílů. Už jsi toho dokázal na české scéně dost, ale určitě jsou ještě mety, na které bys rád dosáhl?

Poslední 3 roky jsem měl vždycky nějaké cíle. V roce 2012 jsem měl předsevzetí, že se dostanu na ČPT do ITM, v roce 2013 jsem si dal předsevzetí, že dosáhnu finálovýho stolu a na rok 2014 jsem měl už předsevzetí ten turnaj vyhrát.

To všechno se mi povedlo, takže teď jsem o tom v červnu přemýšlel, chci se v zimě zúčastnit Eureky v Praze a docela se mi zamlouvá Estrellas Poker Tour v Barceloně, což je turnaj podobný Eurece, ale to už bych si musel brát dovolenou a tím pádem by vše bylo složitější.

Jinak se letos snažím vyhrát leaderboard ČPT, líbilo by se mi určitě dostat se aspoň do dalšího heads-upu a kdyby se to poštěstilo vyhrát, bylo by to úžasný.

Lepší tečku jsme si nemohli přát - ať se ti to splní a díky za rozhovor.

Není zač, taky díky.