Je poker sport nebo hazard?

Kdyby na vás nějaký náruživý hráč pokeru uhodil „Sport nebo hazard?!“, nechte si čas na rozmyšlenou. O tom, kam patří oblíbená karetní hra, se totiž ještě asi dlouho povede spor.

Dole v suterénu se to hemží obyčejnými karbaníky, kteří si doma nebo v hospodě s přáteli rádi dopřejí partičku pokeru. V poschodí nad nimi pobývají pokerové kluby. Pořádají různé turnaje a hře věnují poměrně dost času. Nejvyšší podlaží pak představují kasina. Tady se v profesionálních kulisách hraje často o velké peníze. V domě, který symbolizuje českou pokerovou scénu, se znenadání začali ozývat nájemníci z prostředního patra.

Nejasné podmínky

Přitom tu býval docela klid. Poker se směl podle zákona provozovat jen v podnicích s kasinovou licencí. Jenže v posledních pěti letech se u nás dost rozšířil a spolu s ním i názor hráčů, že to vlastně není ani tak hazard jako spíše sport. Od roku 2006 začaly vznikat v  podobě občanských sdružení pokerové kluby s registrací ministerstva vnitra. „Stanovuje, že můžeme pořádat pokerové akce a nevyplývá z ní, že bychom na to potřebovali povolení ministerstva financí,“ říká Karel Kruška z teplického Hot Springs Poker Clubu.

Zhruba rok kluby normálně fungovaly a pořádaly vlastní turnaje. Zřejmě kvůli nedokonalé součinnost státních úřadů jim to bez problémů procházelo. Jenže v září pokojné časy skončily. Jeden německý organizátor se rozhodl v Aši mimo kasino uspořádat velký turnaj pro tři tisíce lidí. Policie mu to zatrhla, protože sice měl registraci od vnitra, ale už ne povolení pro změnu od ministerstva financí, které na sázení a loterie dohlíží. „To byla velká novinka. Nikdo netušil, že musí být další povolení,“ podivuje se Kruška.

Stát pokerový boom trošku zaspal a se zpožděním zareagoval na vznikající systém. Podobný turnaj přitom údajně před dvěma lety proběhl bez povšimnutí. Tentokrát ale byl v zahraničí masivně anoncován a velkému oku státu neušel. Když se pak podobná situace opakovala na konci listopadu v Karlových Varech, Kruška raději z Teplic plánovaný turnaj přeložildo pražského kasina, aby předešel komplikacím. „Pracuji tam jako poker manažer, tak to pro mě nebyl problém, ale mrzelo mě, že jsem nemohl propagovat rodné město. Legální povolení se mi nepodařilo sehnat.“ Klubům tak zatím nezbývává nic jiného, než se schovávat pod střechou kasin.„Ministerstvo financí pak turnaj povolí, pokud provozovatel kasina splní příslušné podmínky, jako jeodvod na veřejně prospěšné účely či správní poplatek,“ dodává ředitel odboru Státního dozoru nad sázkovými hrami a loteriemi Petr Vrzáň. Což o to, řada kasin má na poker dobré zázemí. Pro kluby je tam ale mnohdy draho a raději by hrály tam, kde jsou vlastními pány. Hlavně se jim však v prostředí kasina těžko podaří přesvědčit veřejnost, že jejich milovaná činnost není hazard, ale sport.

Dvojí poker

V jednotě je síla, a tak dvanáct z nich vytvořilo Asociaci pokerových klubů (APK). „Její hlavní snahou je prezentovat poker jako sport. Mimo jiné i svými turnajovými aktivitami jako letos bylo 1. mistrovství pokerových klubů ČR,“ vysvětluje jeden z jejích zakladatelů Josef Kauc z ústeckoorlického Klondike Poker Clubu. Asociace je lepším partnerem než každý klub sám o sobě, a tak se její předseda Martin Fraško z mosteckého All-In Poker Clubu mohl sejít s Vrzáněm. Kluby by rády poker oddělily do dvou proudů. Sportovního, jenž by se provozoval na menších turnajích, a kasinového. Předělem by měly být zřejmě peníze, konkrétně výše vkladu a výhry, ale kluby zatím přemýšlí, kde jej udělat.

Na další schůzku, i za přítomnosti zástupce Asociace kasin ČR, by už měly dorazit s konkrétní představou. „Jsem nakloněný tomu, aby se to do nějaké hranice pustilo mimo kasina. Od ní by se to už ale muselo provozovat jako hazardní hra v kasinech,“ říká Vrzáň. Takovou hranici však nebude vůbec snadné určit. Kasinům současný stav tolik nevadí a změny by mohly považovat jako ohrožení své pozice. Stát, který získává z hazardu podíl, zase hned tak každý návrh neodsouhlasí. Hlavní překážkou se klidně může stát právě otázka finančních odvodů ze sportovních pokerových turnajů.

Zatím jsou však představitelé klubů spokojení. Jen samotné navázání kontaktu považují za pokrok. „Vstřícný postoj ministerstva mě naplňuje optimismem, že se minimálně rozběhne debata a ujasní se možnosti dalšího vývoje,“ míní Kauc. Pokerové kluby si nekladou žádné ultimativní požadavky. Stačí jim, aby byl „jejich“ poker posuzován stejně jako šipky či mariáš. V tom případě by se na něj nevztahoval Herní zákon a dostal by se z kleští ministerstva financí. „Nedostávali bychom se za hranu zákona, což se nyní u našich malých turnajů tak může brát,“ říká Kruška. Asociace chce také změnit povědomí veřejnosti o pokeru, i když dobře ví, že to potrvá léta. „Tady je do hlav nacpaný socialistický bubák, že všechno, co jsou karty, je hazard. Chceme být součástí sportovní komunity a ne fungovat v ilegalitě. To bychom přece někam zalezli, aby o nás nikdo neslyšel,“ tvrdí Kruška, jenž se také podílí na přípravě televizních pokerových přenosů.

„Iniciativa klubů je úplně logická, protože každý, kdo do pokeru vidí, ví, že je to sport a dovednostní hra. Myslíte, že by Eurosport vysílal hazard?“ ptá se autor popularizačních knih jako například Pokerové miliony vydané Mladou frontou, a ředitel někdejšího kasina Duplex Jaroslav Tuček ve foyer pražského hotelu Hilton, kde právě probíhá European Poker Tour (EPT), nejprestižnější pokerový turnaj jaký kdy česká půda zažila. „Osobně považuji poker za hazard, i když jsem během krátké návštěvy EPT určitý druh sportovního entuziasmu cítil,“ podotýká Vrzáň.

Co země, to trochu jiný model, ale vesměs se všude odlišují dvě věci. Turnaje a cash games. Pro turnaj platí, že se na jeho začátku peníze vymění za žetony, s kterými se musí hrát až do konce. V cash games, jež se provozují výhradně v kasinech, se také používají žetony, ale hráč se může uprostřed hry zvednout a vyměnit je zpátky na peníze. „Turnaje je možné považovat za sportovní událost, ale přeci jen nelze úplně jednoznačně říct, že poker je sport. Kdyby si mě ministerstvo najalo, nevím, co bych jim doporučil,“ soudí dobře informovaný zaměstnanec jednoho pražského kasina, který chce zůstat v anonymitě.

Sofistikovaná zábava

Argumenty klubů, proč považovat poker za sport, působí přesvědčivě. Výsledek můžete narozdíl od řady jiných hazardních her ovlivnit, zní nejdůležitější argument, na kterém se všichni shodnou. „Když někdo chodí každý den hrát ruletu, tak je statisticky jisté, že po roce bude celkově v mínusu. V pokeru je to jiné. Skvělý hráč Phil Hellmuth jr. může na jednom turnaji vypadnout za deset minut, ale dlouhodobě se jeho schopnosti projeví,“ upozorňuje pracovník kasina. V delším horizontu tak není nejlepší ten, kdo má nejvíc štěstí, ale kdo skutečně hraje nejlíp. Karty, které vám přijdou, neovlivníte, ale všechno ostatní ano. „Co dostanete do ruky je jedna věc, ale mnohem důležitější je přesvědčit protihráče, že právě vy máte kombinaci, která je rozhodně lepší než jejich, bez ohledu na skutečnost,“ říká Kauc.

Právě blufování, potlačení emocí a trpělivé vyčkávání jsou nezbytnými předpoklady k pokerovému mistrovství. „Musíte také umět přizpůsobit svou hru nejenom jednotlivým typům hráčů, kteří sedí u stolu, ale i jednotlivým typům turnajů či jejich časovým fázím,“ pokračuje Kauc. Další potřebnou dovedností je podle něj dobré zacházení s tzv. bankrollem, což je v pokerovém žargonu suma, kterou má hráč k dispozici na hru. Znamená to nepouštět se neuváženě do turnajů, které vás finančně zruinují. „Velmi důležité jsou také herní zkušenosti, schopnost číst protihráče a podobně jako u šachů nebo vrhcábů analytické myšlení,“ doplňuje Tuček. Způsobů, jak ovlivnit výsledek pokerové partie, je tedy docela dost.

Potkáte opravdové eso

Poker se v České republice stále teprve probouzí. Zatímco v USA se mu věnují miliony lidí a obrovsky populární je i ve Skandinávii, Velké Británii či Německu, tuzemská scéna je o poznání skromnější. Podle zasvěcených odhadů tady hraje poker na živo i po síti kolem deseti tisíc lidí. Žádné české kasino se nespecializuje jen na poker, protože by se neuživilo. I tak si ale v každém větším městě postupně buduje své zázemí. „Pokerová komunita v České republice denně narůstá a jednou bude velmi silná,“ předpovídá Kruška.

Některé české televizní stanice už vysílají pokerové turnaje, a tak by se mohla opakovat situace ze zahraničí. Když se poker objevil v přijatelném čase na obrazovce, zanedlouho poté se enormně zvýšil zájem o tuto karetní hru na internetu a pak i v kasinech a klubech. Proč je tak populární a nebavíme se místo něj třeba o prší či kanastě? Jeho kouzlo tkví hlavně v podmanivé atmosféře a napětí, jež vás vtáhnou do hry. „Poker je vzrušující, adrenalinová a psychologická hra,“ říká Kauc. Oblíbený je i kvůli  jednoduchým pravidlům. „Pokud máte opravdu talent, tak si během velmi krátké doby můžete zahrát s nejlepšími hráči světa. V golfu se vám to s Tigerem Woodsem těžko povede,“ podotýká Tuček, sám náruživý hráč pokeru. Svou roli pochopitelně hrají i peníze, které stimulují hráčské pudy. Bez nich to prý není ono.

Pro mnoho lidí poker není jen zábavou, ale přímo životním stylem či dokonce živobytím. Opouští předchozí práci a jako nomádi putují po jednotlivých turnajích z jedné země do druhé za lákavým, leč nejistým výdělkem. Dobrodružné kočování podstupuje i řada Čechů. Podle znalců pokerového prostředí však u nás najdeme jen několik desítek lidí, kteří se pokerem skutečně živí. Poker může být velmi výnosný, ale jen pro úzkou špičku. Například na zmiňovaném turnaji v Hiltonu bere vítěz přes sedm set tisíc euro.

Jenže má to háček. Každý hráč platí startovné pět tisíc. „Taková suma vypadá impozantně, ale hodně hráčů se na tento turnaj kvalifikuje přes internet od několika dolarů nebo eur a jiní použijí peníze, které mají pouze na poker. Drtivá většina hráčů nemá na to, aby vzali peníze ze soukromého či rodinného rozpočtu a šli si zahrát takovýto turnaj,“ vysvětluje Kauc, který se pokeru intenzivně věnuje tři roky. Jeho Klondike Poker Club a další sdružení pořádají několikrát do měsíce převážně menší turnaje se startovným od pěti set do tisíce korun.