Jak jsem opět netrefil ČPT

Květen nemám rád. Obzvlášť květny strávený v naší matičce Praze. Všude je šílený vedro a dusno. Ulice ucpaný od rána do večera, v krámech se stojí immer na něco fronta a i lidé se k sobě chovaj tak nějak jinak. A proto, kdo zrovna ‘nekuchtil‘ s ‘Vajíčko není argument’ Paroubkem, udělal dobře, že vysedával po nocích v casinech a spal až do pozdního odpoledne. Takovým životním stylem ku zdraví!

Alespoň je ale na přelomu jara/léta ‘na co se koukat’, protože naše lepší a pohlednější polovičky nasazují trička a minisukně prokletě vysoko. A to je v pořádku, protože rozum a chtíč nemůžou zůstat v opozici na trvalo. :-)

Na mojí turnajovou vlnu v předchozích měsících se rozhodně koukat dalo, a tak jsem doufal, že květen nezůstane na suchu. :-)

V květnu jsem měl vytipovaných několik akcí, které jsem chtěl rozhodně odehrát, protože měly buď naprosto soft pole hráčů, kde mi častokrát projdou šílené věci, nebo naopak kvalitně obsazené turnaje, které jsou pro mě hráčskou výzvou.

Vůbec poprvé jsem šel vyzkoušet Magic Planet Chodov, kde se hrál uvítací 250k guaranteed.  Turnaj začínal poměrně v brzkých ...ehmm... odpoledních víkendových hodinách. Skorem nikoho jsem po příchodu nepoznal, protože většina borců vypadala za denního světla úplně jinak, než ve ‘sklepech’ kasínových komplexů. :-)

Každopádně se turnaj pro mě vyvíjel standardně špatně a ‘hráči’ foldovali, když neměli a callovali, když taky neměli. Takže jsem se málem nedožil addonu a málem bylo o zábavu postaráno. Naštěstí addon byl nesmysl chipů, aby si ho každý musel mermomocí dokoupit. Což je samozřejmě v pořádku a já ožil, protože bylo přislíbeno, že za Royal Flush předvede servírka striptýz. Smolně je ale ke zkompletování RF šance kvazilión ku jedné, takže pánové po breaku mezi nás vypustili ‘na vlastní riziko’ topless dívčí catering, což zřejmě Olískovi ‘V mluveném slovu je síla’ Hantonovi popletlo hlavu a odevzdal mi po částech celej stack. Proraisoval jsem se na final table a tam začala největší šlapatika, kdy jsem měl po pravici lidi, kteří nikdy nic za žádných okolností nezahodí a po levici hráče, co mi nikdy nic nevěří. Takže chipy proudily tam a zpátky, až přišla klíčová hra, kdy jsem ‘parádně’ squeeznul s A9 kingy a esa a samozřejmě to trefil. Pro Petra ‘Permoníka Arnyho’ Arnsteina (AA) pak přijelo ‘houkací auto’ a bylo zase dobře. Jak by to zjednodušeně komentovali kluci z Plzně – „justice!“ :-). Peníze jsme dealnuli v 5 lidech a byl to dobrej deal.

Prize money position jsem v květnu vyválčil ještě na pěkné řádce turnajů v CardCasinu, Hiltonu a v Bohemii na 150k gtd, kam chodím celkem rád, protože tam mají rámcové security detektory kovů. A tak můžu být v klidu, že tam nikdo ‘nevypění’ a ‘nepřepočítá’ mi kvérem žebra. :-)

Jak jsem opět netrefil ČPT

Ke konci května CC Smíchov opět hostil náš velký vysmátý podnik ČéPéTé. Smolně je to jeden z mála turnajů, kde mám ten ‘mrazivý’ pocit, že se z dlouhodobého hlediska ‘pouze účastním’, protože jakákoliv pravděpodobnost, že bych tenhle event někdy trefil, je zcela jistě v porovnání s realitou pouze čistě náhodná.

Na úvod jsem si nalosoval parádní stůl v tělocvičně (hlavním sálu), kde už na mě čekaly profláknutý tváře české poukr scény Josef ‘milkingPartyPoker-Qu3stion’ Kolena a Duy ’Nejlepší player na východ od nás-Dášenka’ Le Thanh. :-)  Hra nabrala celkem tempo a já většinou v partiích bez showdownu zdoublil na ~20k. První zajímavější game přišla krátce po prvním brejku, kdy při blindech 100/200 UTG call a ‘pán z vesnice’  (UTG+1) obrannej raise 450. Já na SB kouknu na AQo a pompnu na 1375. Následuje až děsivě very quickly call a flop {{cards=3c,2s,2d}}. Na můj imaginární pocket pair nahazuju valuebet 950 a dostávám snap raise na 2500. V této situaci by to velká většina normálních lidí svéprávně zahodila, né však Lukášek Němců, a poté, co si prohodím pohled s pánem, kterej v ruce ‘zkušeně’ masíruje stack tisícových žetonů ve stylu ‘ať tě to ani nenapadne’, reraisuju na 6k.  A maník jde do asi pětiminutového tank módu. Mezitím se kolem stolu srocuje celkem dost lidí a zástupců ‘bulvárních plátků’ (:-)) a já už pomalu začínám přemýšlet, jestli už začala cash game. Pán z vesnice provede ještě pár cvičení se svým stackem, kterej střídavě rotuje vpřed a vzad k půlící čáře a nakonec se rozhodne zahodit, což samozřejmě vítězoslavně korunuju otočením mého A high, abych týpka vytiltoval. Následně z pána vyleze, že měl AJ a zcela vážně uvažoval o allinu… velká paráda. Připadám si trapně (:-)).

Stůl se rozpadl a já byl přesazen na 4, kterou sukubovala Irinka Batorevich, spíše známá v pražských pokerových kruzích jako ‘Nezahodim nikdy nic, a pokud mi budeš raisovat big blind, tak ti vyškrábu oči z hlavy’. Takže o zábavu bylo postaráno a já věděl, že půjdu já nebo ona (:-)). Irinka nepřekvapila a šla po mně jak po flusu. Naše standardní produkce se pohybovala v rovině raise-reraise-reraise-fold/allin-fold, do které se průběžně zapojovali i ostatní hráči a jeden po druhém opouštěli turnaj. Na konci devátého levelu se mi podařilo udělat solidní double na 65k (average 20k), když mi Irinka na boardu {{cards=4h,Qd,8d,As}} vyslala ‘pana plnotu‘ s {{cards=Qc,6c}} a já držel ‘stone-cold‘ nuts {{cards=Ah,Qs}}. Gratulace. Zdatně jsem mezitím zásobil chipy po levici účastnícího se pana Jirku ‘Horymíra’ Horáčka, kterého ale vykousla Irinka Bé, takže jsem na ní mohl ‘spáchat’ další super double na 125k (avg.40k) s {{cards=Qh,Qc}} vs.{{cards=Tc,Th}}.

V turnaji zůstalo 27 lidí a sesedalo se na 3 stoly. Já, v tu chvíli chipleader, dostávám super stůl, ale bohužel již horší pozici na Nizozemce Petera Dalhuijsena, s kterým si pár her ‘vyjasňujeme‘, kdože bude ‘table captain’. Situace se vyvíjí poměrně dobře a já se snažím opečovávat stack na hranici ~100k a už se vidím ve druhém čtvrtečním finálovém hracím dnu. Postupně navyšuji tempo hry a snažím se tlačit na slabší hráče a sbírat vysoké blindy s ante.

Vašek Rychtařík oznamuje 2k/4k a posledních 21 players v turnaji. Sedá si nový dealer. V tu chvíli, aniž bych to tušil, je moje existence v turnaji rozložena do 3 hand v rozmezí cca 10 minut. Postupně prohrávám KQ na buttonu do Dalhujsenova (SB) AA, kterej konec turnaje pojal stylem ‘buď budu mít dneska nesmysl, nebo balim zpátky do tulipánova’ a byl posledních cca 5 her v řadě v allinu. Zahodit se to prostě při dobré vůli nedalo. O ½ stacku pak přicházim v ‘coinflipu’ {{cards=As,Js}} do {{cards=Ah,Td}}, kdy pan dealer neomylně po flopu {{cards=Ad,3s,6s}} vykouzlí {{cards=Tc}} a mých 12 re-draw outů samozřejmě missnu. Posledních 30k vysílám z blindu na blind s ‘Koníkem Sedmým’ (K7-terminus technicus) a Holanďan quickly zkušeně call s ‘obrázky’ QJ. Gratulace. Kolem páté nad ránem spěšně opouštím CardCasino. Jsem nad míru nasranej. Prší.