Exkluzivní rozhovor s prvním českým šampionem WSOP Tomášem Junkem

Jak se po těch dvou dnech cítíš? Už se ti to alespoň trošku rozleželo v hlavě a uvědomuješ si, jak velkou věc jsi dokázal?

No, asi si to stále pořádně neuvědomuji. Všichni jsme už hodně unavení, a tak jsme ani nějak přehnaně neslavili. Přijde mi, že to počáteční nadšení možná už trošku vyprchalo. Uvidíme, co bude dít po návratu do České republiky.

Dá se vůbec nějak slovy popsat, co se ti po poslední handě honilo hlavou?

To bylo šílený. Nedá se to popsat. Samozřejmě si tu poslední ruku pamatuji, ale neměl jsem vůbec sílu se na ni dívat. Bylo to parádní.

Přišlo mi, že jsi závěrečné fáze hry zvládl na jedničku. Psychicky ses nesesypal a odehrál jsi vše s velkým přehledem. Pomohly ti k tomu i rady Mikyho Kabrhela z railu?

Určitě. Myslím si, že mi dodával sebevědomí.  Věděl jsem díky němu, jaká bude optimální hra, a že když se jí budu držet, tak neudělám žádnou větší chybu.

Jak moc jsi vnímal český rail? Byla to velká podpora?

Jasně. Ten rail, to fandění - to bylo úplně bezvadný, neuvěřitelný. Ještě u žádnýho živýho turnaje jsem něco takovýho neviděl. Na vlastní oči tohle vidět a zažít je fakt pecka.

Kolik ti přišlo gratulací po skončení?

Přesně samozřejmě nevím, ale byly jich desítky...

Jak na tvůj úspěch reagovali nejbližší a rodina?

Okamžitě po příjezdu do vily jsem telefonoval s mamkou, která mi říkala, že to celý sledovala, což mě docela dojalo. Dívala se i teta, strejda a spoutu dalších lidí. Viděli to vlastně skoro v přímém přenosu a říkali, že se jim to teda líbílo, no (smích)

S jakým mindsetem jsi do tohoto turnaje nastupoval ?

Mindset byl špatný. Před tímhle turnajem jsem hrál šest těchto menších eventů a ani v jednom se mi nepodařilo dostat na ITM pozice. Až právě v předposledním to vypadalo hodně nadějně, ale nakonec jsem prohrál obrovskou točku v samém závěru prvního dne na 3out. Byl jsem z toho opravdu znechucen a myslel si, že to byla poslední šance na nějaký výsledek. Nakonec byla poslední šance právě až event 56 a naštěstí se to povedlo.

Pak přišel ten úžasný druhý den, kdy jste s Tomášem Trampotou naskočili do hry společně s dalšími 305 soupeři a nakonec jste z Ria odcházeli mezi 22 nejlepšími...

Pro mě byl už úspěch to, že jsem se dostal do druhého dne a vůbec se nějakým způsobem zapsal do statistik WSOP i tím mincashem. Říkal jsem si, že tady zanecháme alespoň nějakou stopu. Neustále jsem se snažil hrát jak nejlépe umím a byl z toho úžasný postup do dne tři.

Tam hra nabrala zběsilé obrátky. Ani jsme se nenadáli a složil se poslední stůl turnaje. Pamatuješ si nějaké klíčové okamžiky?

Tam byla kupa důležitých a zlomových hand. Na začátku jsem se bez showdownu ze 400k dostal na milion, který jsem bohužel hned v zápětí prohrál v obrovské hře, kdy jsem se trefil s jacky do kingů a byl jsem na 8bb shortstacku.

No a pak už to byla úžasná jízda, kdy jsem se rychle dostal zase zpět na milion a těsně před FT se mi povedly dvě velké hry, které mě vyšvihly na chiplead.

Nejtěžším momentem finálového stolu byla asi bez debat točka o život v posledních pěti lidech. Znamená to, že se ti start FT nepovedl podle tvých představ?

Tak určitě ta točka o život byla klíčovým okamžikem. Vzhledem k tomu, že jsem šel na FT jako chipleader, tak jsem nepředpokládal, teda spíše jsem v to nedoufal, že bych už v pěti musel točit o život, ale stalo se. Prohrál jsem tam tu velkou hru, kdy soupeř jen dorovnal můj 4bet s desítkami, trefil set, už se z toho nedalo uniknout a šel jsem na shortstack v pěti.

Pak ale přišla satisfakce, kdy celý můj rail i já jsme si tu desítku vyřvali na river, což byl úžasný moment. Pak po chvíli jsem dostal ten velký setup do Levyho, kde mi zaplatil top pár za celý stack a šel jsem na masivní chiplead.

Přišlo mi, že závěrečná fáze hry, kdy se hrálo 4 a 3handed, byla hodně o taktice. Pravděpodobně tam šlo o to nějak nepustit do hry Petera Eastgatea. Můžeš to krátce popsat?

Tak určitě. Ti dva shorti měli hodně málo a zhruba stejný stacky s 15bb. Eastgate měl třeba 25bb, takže on měl velký problém co se týče ICM. Nemohl kvůli těm shortům přeze mně pořádně hrát. Vojta s Martinem mi proto poradili, abych se snažil vyřadit Petera. Měl jsem callovat shortstacky více tight a s ním vzít točku za 50 procent, protože v případě jeho vyřazení bych měl tu cestu podstatně lehčí.

Ovlivňovala nějak tvoji hru přítomnost Tomáše v turnaji? Na finálovém stole poměrně logicky asi ne, ale co třeba v předposledním dni, v jehož závěru jste seděli nějakou dobu na stejném stole?

Spíše jsem se modlil, abysme do sebe nedostali nějaký setup, protože by se z toho už nedalo utéci. To by bylo docela smutné. Jinak jsme oba hráli svoji nějakou A-game a navzájem se neovlivňovali.

Proč ses nakonec rozhodl nehrát ME?

Přemýšlel jsem o tom opravdu dlouho. Je to sice další velká příležitost, ale už jsme ve Vegas asi přes měsíc a během té doby jsme nepřetržitě hráli a měli snad jen dva dny volna. Pak na konci přišel ten obrovsky namáhavý turnaj a už mi prostě nezbyly síly. Chvilku teď poker nechci vidět a už se hrozně těším domů.

Co tě čeká po návratu domů?

No, tak ještě nás čeká pro mě dost psychicky náročná cesta (smích). Doufám, že ji absolvujeme bez nějakých větších problémů a těším se až budu stát pevně na půdě České republiky. Alespoň týden se budu jen tak válet, nic nedělat a užívat si.

Jak ovlivní tahle výhra tvoji další kariéru?

Popravdě jsem nad tím ještě nepřemýšlel, ale asi to nic zásadně neovlivní. Možná si dám za odměnu nějaký větší turnaj evropského formátu, jako je EPT u nás v Praze. Na pravidelné ježdění po okruhu to ale zatím nevypadá.