Exkluzivní interview: David Colclough

Dave, ty v Praze nejsi poprvé a třeba v roce 2003 jsme se spolu setkali u jednoho stolu na turnaji v tehdejším Duplexu na Václavském náměstí, kde jsi hrál s Rhowenou (pozn.: Rhowena McCuish je známá britská modelka a bývalá žena Davida Colclougha). Co tě láká takhle cestovat a hrát v málo známých lokalitách poker?

Ano, na Duplex si vzpomínám, pozval mě tam tehdy Jeffrey Lisandro. A co se těch lokalit týká – celkem rád cestuji, poznávám nová místa, nová prostředí. Takhle jsem byl třeba i několikrát v Budapešti. Mám rád neokoukaná místa s příjemným pokerem.

Kde tady v Praze bydlíš?

Tuším, že se to jmenuje Andel̒s Hotel a je to tady nedaleko. Má to celkem svěží design, to ubytování.

Vloni jsi skončil na WSOP v Main Eventu na 427. místě. Letos se hraje v Las Vegas výroční 40. série. Budeš také letos při tom?

Letos bych také měl hrát Main Event. Obvykle tyhle turnaje s drahými buy-iny nehraji a snažím se hrát satelity nebo nějaké kvalifikace, případně spolupracuji třeba se sponzory. Main Event je výjimka, ten jsem si i vloni zaplatil sám.

Získání náramku bývá pro pokerové hráče velkou výzvou a jedná se o prestižní záležitost. Ty jsi měl k titulu už hodně blízko v letech 2000 a 2003, kdy jsi skončil druhý v Limit Holdemu, respektive Limit Omaze. Co hodláš vůbec letos na WSOP hrát, kromě Main Eventu?

Především budu s velkou pravděpodobností hrát světový šampionát v Pot Limit Omaze s buy-inem $10.000. A zahraji asi také tu poloviční Pot Limit Omahu. Já se obvykle na WSOP věnuji jen této hře.

Pot Limit Omaha je tedy tvojí královskou pokerovou variantou?

Ano, začínal jsem sice na Seven Card Studu, ale PLO je hra, kterou se snažím preferovat.

Hraješ více turnaje, nebo se věnuješ spíše cash games?

Jsem turnajový hráč, ale cash games je nutné hrát, kvůli tomu, aby se nahradily případné turnajové ztráty.

Jak to dnes vidíš se situací v pokeru? Jasné je, že je dnes mnohem složitější se prosadit v turnajích než před takovými 5 lety…

Jistě, internet neuvěřitelně zvýšil konkurenci a je stále těžší se v turnajích prosadit.

Jaký máš názor na ženy v pokeru?

Vůbec nechápu, proč tak málo žen hraje dneska poker. Přitom ženy mají k této hře paradoxně větší předpoklady, protože podle mého jsou schopny být v pokeru emocionálně stabilnější než my. Tedy s jednou výjimkou (úsměv) – taková Lucy Rokach, to je gamblerský živel, který když se rozjede, tak dokáže i pěkně nadávat. Ale je to skvělá hráčka. Jinak třeba Kathy Liebert je jasným důkazem, že ženy jsou pro poker zrozené.

Když už jsme u těch emocí, slyšel jsem, že v Anglii bývá u pokerových stolů často velmi napjatá atmosféra. To bych u obvykle klidných Angličanů nečekal…

To je pravda. Třeba v takovém Irsku je u pokeru daleko přátelštější atmosféra. Proto je možná Irish Open tak populárním turnajem.

Kde obvykle v Evropě rád hraješ?

Právě v Irsku, třeba v Dublinu.

Jak se ti hraje tady u nás v Praze?

Tady u vás je to příjemný. Jak vidíš, sedím tady u stolu 100/200 a je to celkem zábava. Jediným problémem je tady to kouření. Třeba v Anglii je kouření u pokeru (a nejen u pokeru) už pasé.

Kdybys musel dát někomu své vlastní peníze, aby za tebe zahrál nějaký hodně drahý turnaj – kdo by to byl?

Z Britů by to mohl klidně být Julian Thew a z těch zahraničních hráčů bych měl určitě důvěru k Johnu Juandovi.

Jakou hudbu posloucháš, když hraješ  turnaj?

No jak jsi se zmínil o těch Slade, co jsou od nás z Birminghamu, tak ty mám také. Obecně se ale dá říci, že v prvních rozjezdových fázích turnaje poslouchám něco pomalejšího a potom přitvrdím. Co se týká jmen, mám třeba oblíbenou hudbu od Joy Division nebo Sex Pistols.

Proč žiješ zrovna v Birminghamu ?

To je jednoduchý. Byl bych třeba v Londýně, ale v mém případě je to otázka životního standardu. V Birminghamu mám luxusní barák se 14 pokoji, s kompletním vybavením včetně sauny atd., který má cenu tak 300.000 €. Tenhle luxus v Londýně by měl astronomickou cenu.

Jakým jezdíš autem?

Mám velkou slabost pro klasický sporťák Jaguar XK8.

Jaké je tvoje oblíbené jídlo?

No rozhodně to není naše anglická kuchyně. Hodně ujíždím na sushi a protože jsou v Birminghamu kousek ode mě pakistánské a indické restaurace, tak je to také indická kuchyně. Mám rád rozmanitost, variaci chutí a vůní. Z nápojů potom dost preferuji kvalitní červené víno.

A co takhle české pivo?

No, já spíše dávám přednost Guinessu, ale pivo máte výborný.

A poslední otázka: Proč vlastně hraješ poker? Dokázal by sis představit, že by ses třeba vrátil ke svému původnímu povolání programátora?

Ne, to si opravdu představit již nedokážu. Díky pokeru jsem se dostal na nějaký životní standard a to je určitě vedle zábavy také hlavním důvodem, proč ho také hraji.