Ex-šampion Main Eventu Jim Bechtel získal svůj druhý náramek. Po více než čtvrt století

43 různých hráčů dokázalo vystoupat na vrchol Main Eventu. Někteří na tento pokerový Everest vyšplhali s úctyhodnou sbírkou náramků v zádech, někteří slavným triumfem nastartovali úspěšnou kariéru a další náramky získali posléze - pro některé pak vítězství v nejslavnějším turnaji světa bylo jakousi labutí písní a nejcennější bracelet je zároveň tím jediným, na který během své kariéry dosáhli.

67letý Jim Bechtel se až do dnešních ranních hodin řadil do poslední uvedené skupiny. Jeho triumf v $10.000 WSOP Main Eventu napsal tečku za Světovou sérií léta páně 1993, Bechtel na své cestě za triumfem ukázal záda celkem 230 soupeřům a tím posledním, kdo se Jimovi posadil tváří v tvář v závěrečném heads-upu, byl Glenn Cozen. Ačkoli před startem moneymakerovského boomu musela uplynout ještě celá dekáda, již v roce 1993 šampion Main Eventu obdržel life-changing money - rovný $1.000.000 prostě neurazí nikdy, natož na počátku 90. let.

Mnoho času uplynulo od Bechtelova vítězství, ještě více pak od jeho vůbec prvního cashoutu z lasvegaské World Series of Poker. Ten Jim, tehdy 27letý mladík, zaznamenal dokonce již v roce 1979 v pro dnešní dobu poněkud obskurním $1.500 No-Limit Hold'em Non-Pro - jako runner-up obdržel $36tisícovou prémii, další cashout přidal o 4 roky později, k finálovému stolu WSOP Main Eventu poprvé usedl v roce 1988 (6. místo) a po svém triumfu se ještě několikrát vrátil k poslednímu turnajovému stolu, naposledy v roce 2006, kdy obsadil 4. příčku v super prestižním $50.000 H.O.R.S.E. (aka Poker Players Championship).

Čas plynul a plynul a druhý náramek Bechtelovi stále unikal - je třeba poznamenat, že v této dekádě jeho zisku Jim nešel příliš naproti, zaznamenal totiž jediný cashout a to 121. příčku v Main Eventu 2015. S 50. WSOP se však pamětník do Vegas vrátil. A dobře, velmi dobře udělal. Jako první do svého turnajového harmonogramu zařadil $10.000 No-Limit 2-7 Lowball Draw Championship, 21. z celkem 89 turnajů letošní WSOP. Jednalo se jeho první turnajové vystoupení od zmíněného deep runu v roce 2015. „Je to teprve druhý turnaj, který jsem zde odehrál za poslední čtyři nebo pět roků. Už v podstatě žádné ani nehraji,“ pronesl Jim v rozhovoru po ukončení turnaje.

Ten rozhovor poskytoval jako čerstvý šampion. Pozdní registrace do turnaje byla otevřena do startu druhého dne a do dalšího z řady náramkových šampionátů se zapojilo 91 entries. Konce druhého dne se dočkala sedmička finalistů, přičemž v popředí se držela dvojice Jean-Robert Bellande a Prahlad Friedman. Bechtel do finále nastoupil až z pátého místa, nic ale nebylo platné - právě on si třetí herní den podmanil, právě on získal zlatý náramek a vítězných $253.817.

V heads-upu přitom Bechtela nevyzval ani jeden z uvedených lídrů, ba ani Paul Volpe či čtyřnásobný šampion WPT Darren Elias. Až na druhou příčku dokázal vystoupat původní short-stack finálové dohrávky Vincent Musso a pomineme-li budoucí Senior a Super Senior Eventy, pak právě aktuální šampionát nabídl heads-up s nejvyšší věkovým průměrem. 67letý Bechtel v něm bojoval se 77letým Mussem.

Oba aktéři duelu společně odžili 144 let - a po značnou část z nich se zapojovali do náramkového dění. Aktuální runner-up sice nikdy bracelet nezískal a za svou předchozí kariéru nastřádal pouze pět cashoutů (všechny v NL 2-7 eventech), ty se ale zrodily v letech 1978, 1979, 2009, 2010 a 2015. Jaký to souboj; WSOP k jejímu 50. vydání přišli pogratulovat ti, kteří si pamatují její počátky v kasinu Binion's Horseshoe.

Finále $10.000 NL 2-7 Lowball Draw Championship

„Deuce to Seven mám nejraději, je to má oblíbená hra,“ vyznal se čerstvý šampion Bechtel. „Je to nejtěžší, skutečně pokerová hra. Je mnohem více komplikovaná než spousta jiných her, kde hraje tak důležitou roli matematika. V této jde o ready soupeřů. Je tak obtížné sestavit handu, to se vám povede jen občas. Většinou někdo bluffuje nebo někdo dorovnává bluff. Právě kvůli tomu je to ta nejlepší pokerová hra.“

Bechtelova slova připomínají ódy, které na NL 2-7 Draw pěl legendární Doyle Brunson. Vzpomínáte ještě na jeho slavnou rozlučku s náramkovým děním, kdy se Doyle v pravděpodobně posledním eventu své kariéry vloni probojoval až k finálovému stolu a obsadil 6. místo? Ano, bylo to právě v 2-7 Championship - nikoli v holdemovém, omahovém či například studovém turnaji. Jeden veterán vloni usedl k finálovému stolu, druhý si letos (po heads-upu s jiným) na svou ruku nasadil zlatý náramek.

A to dlouhých 26 let po svém prvním triumfu. Od roku 1993 prostě uplynula spousta vody; vždyť v květnu 1993 byla samostatná Česká republika ještě v kojeneckém věku, do Bílého domu se toho roku stěhoval Bill Clinton, Microsoft vydal první verzi operačního systému Windows NT 3.1. Dávno tomu, dávno... 26letá prodleva mezi ziskem zlatých náramků je novým rekordem WSOP. Držitelem dosavadního rekordu byl další z legendárních hráčů, již zesnulý Chip Reese. Ten svůj první bracelet získal již v roce 1978 po triumfu v $1.000 Limit Seven Card Stud Hi-Lo, další přidal léta páně 1982 coby šampion $5.000 Limit Seven Card Stud. A ten třetí, definitivně poslední?

Na ten si člen Pokerové síně slávy musel počkat až do roku 2006, tedy dlouhých 24 let. Reesovo vítězství v tehdejším $50.000 H.O.R.S.E. eventu patří k největším příběhům lasvegaských pokerových dějin, $50tisícový víceboj byl do programu WSOP zařazen vůbec prvně a Chip, mnohými považován za nejlepšího cash game hráče světa, si ho necelý rok a půl před předčasným odchodem z tohoto světa podmanil. Jim Bechtel u ukončení Reesova 24letého půstu shodou okolností asistoval, již jsme zmínili, že tehdy obsadil 4. místo. Pestrou historii World Series of Poker nelze nemilovat, nyní je do ní vepsán příběh o ukončení přes čtvrt století trvajícího náramkového půstu. Copak nás asi ještě čeká v dalších týdnech...