Co léto dalo: nejzajímavější okamžiky WSOP 2015, druhá část

Dvakrát do stejné řeky… vstoupíš

Jako fanoušci můžeme být pěkně namlsaní. Počínaje rokem 2000 se na každé World Series of Poker našel alespoň jeden hráč, který dokázal během léta opanovat alespoň dva turnaje. Vloni se stal králem George Danzer, který ke dvěma náramkům z Vegas přidal jeden z odnože WSOP Asia-Pacific. Nejblíže k přerušení měla tato série v roce 2012, zachránil ji ovšem Greg Merson a zachránil ji stylově – výhra v Main Eventu pro něj znamenala druhý náramek pro danou sezonu.

Takto napjaté čekání nám letos nebylo dopřáno a mohou za to dva hráči: Ital Max „The Italian Pirate“ Pescatori a americký profesionál Brian Hastings. Ten si nejprve podmanil devadesátku soupeřů v eventu #27 $10 000 Seven Card Stud Championship ($239 518 výhra) a o týden později se úspěšně popasoval s dalšími 379 účastníky eventu #39, $1 500 Ten-Game Mixu ($133 403 za první místo). Hastings, dříve známý především jako online cash game profík, vyhrál náramek již v roce 2012. Pro letošek byl tedy prvním vícenásobným držitelem braceletu. Zde by tento výčet mohl skončit, ale své poslední slovo ještě neřekl Italský Pirát.

Tak se přezdívá Maxi Pescatorimu, rodákovi z Milána, který již nějaký pátek žije přímo ve Vegas. Pescatori (jehož příjmení v překladu znamená „rybář“) není na Světové sérii žádným nováčkem. První ITM umístění si připsal již v roce 2004 a od té doby se rok za rokem díval na placené pozice v turnajích všech možných variant. Náramek získal v roce 2006 v $2 500 No Limit Hold'em eventu a o dva roky později opanoval $2 500 Pot Limit Hold'em/Omaha. Pro letošek si nejprve připsal min cash v eventu číslo 6. Dále se zaregistroval do turnaje #9, $1 500 Razz, a zde přerušil své letité náramkové sucho. Mezi 461 soupeři nepoznal přemožitele a spolu s ceněným braceletem inkasoval 155 tisíc dolarů.

Další čekání na náramek ovšem netrvalo dlouhých sedm let. Stačily necelé tři týdny a 32 eventů v rozpisu festivalu. Event 41, $10 000 Seven Card Stud Hi-Lo Championship, dospěl k finálovému stolu a přestože největší pozornost poutala kanadská superhvězda Daniel Negreanu, titul si vybojoval Pescatori. V heads-upu před ním skončily všechny žetony Stephena Chidwicka a Pescatori by si mohl začít zpívat známou hitovku Mám jednu ruku dlouhou – v tu chvíli už si na ni mohl připnout čtvrtý náramek v kariéře. Částka $292 158 za první místo ho dle statistik serveru The Hendon Mob přehoupla přes lifetime laťku čtyř milionů dolarů a Pescatori tak v tuto chvíli shlíží na své soupeře z vrcholu italského all time money listu.

Nikdo další již letos před Main Eventem druhý náramek nevyhrál, příležitost připojit se k dvojici Hastings/Pescatori má tedy 63 držitelů náramku s letopočtem 2015. Zajímavé je, že i přes svá dvojnásobná vítězství nejsou ani Hastings, ani Pescatori v čele žebříčku WSOP Player of the Year; tomu v tuto chvíli vévodí Mike Gorodinsky.

Dvakrát měř, dvakrát řež

Zatímco Pescatori a Hastings triumfovali v rozličných pokerových disciplínách, příběh o dvou náramcích v podání Tuana Le je odlišný. Sedmatřicetiletý rodák z Los Angeles, profesionální cash game hráč, si léta páně 2014 podmanil jeden z nejtěžších turnajů v rozpisu, $10 000 Limit 2-7 Triple Draw Lowball Championship. O rok později se tedy do Las Vegas vracel jako obhajující šampion ve variantě, kterou denně hrají ti nejlepší a nejznámější hráči světa. O rok později do stejného turnaje nastoupilo 109 účastníků a po třech dnech zažila pokerová média zajímavé dejá vú: Tuan Le svůj triumf dokázal obhájit! Dan Shak, Scott Seiver, James Obst, Phil Hellmuth, Bryn Kenney… ti všichni se museli v turnaji sklonit před Leovým lowballovým uměním, jako posledním soupeř na cestě za titulem padnul v heads-upu Max Casal.

Dvě vítězství ve stejném turnaji během dvou let, taková bilance je úctyhodná a Tuan se jistě do stejného šampionátu přihlásí i příští rok, aby usiloval o „hattrick“. Obhajoba titulu se na WSOP podařila naposledy v roce 2009, tehdy svůj náramek v disciplíně $1 500 Omaha Hi-Low Split uhájil hráč s podezřele podobným jménem: Thang Luu. Nutno ještě podotknout, že před triumfy v letech 2008 a 2009 skončil Luu v roce 2007 až v heads-upu. Budiž to dostatečnou inspirací a motivací pro Leho pro příští rok.

Dvakrát do stejné řeky vstoupíš… ale pořádně mezitím uschneš

Do třetice se podíváme na držitele alespoň dvou náramků, do třetice trochu jinak. Posledním turnajem před zahájením bájného Main Eventu byl letos $10 000 Dealers Choice Championship. V této podobě, tedy s desetitisícovým buy-inem a s honosným dovětkem Championship, se turnaj letos odehrál poprvé. O co v DC jde?

Button, tedy pozice dealera, se posouvá o hráče dál vždy po uplynutí jednoho orbitu hry u stolu, přesně jak jsme na to zvyklí například z Hold´Emu. Choice v názvu varianty ovšem znamená, že daný hráč si určí hru, která se bude po dobu jeho orbitu hrát, přičemž na výběr je z 19 různých variant. Tajemství úspěchu v takovém eventu? Nevybírejte si hru, ve které jste nejlepší; zvolte variantu, ve které jsou nejhorší vaši soupeři.

Tento recept ve svém prvním rozhovoru po ukončení finálového stolu přednesl Quinn Do, v tu chvíli čerstvý šampion inaugurálního Dealers Choice Championship eventu. Devětatřicetiletý rodák z Vietnamu, ženatý se závazkem, žijící ve slunné Kalifornii. Za prvenství v přetěžkém eventu s velmi silným startovním polem (namátkou Danzer, R. Mizrachi, Negreanu, Hellmuth) vyinkasoval Do 319 792 amerických dolarů a svoje životní výhry na WSOP téměř zdvojnásobil. A co tvořilo páteř Doových předchozích WSOP lifetime earnings?

Především výsledek Limit Hold'em, eventu číslo 17. Tehdy si v heads-upu připsal skalp slavného Johnny Chana a spolu se zlatým náramkem vyinkasoval $265 975. Ale nejedná se o turnaj hraný letos, ba ani loni. Do roka a do dne, říká se často. V Doově případě budeme muset toto rčení notně upravit: do deseti let a dvou týdnů! Tak dlouhá byla pauza mezi dvěma triumfy Quinna Do. Dekádu dlouhé čekání na druhý náramek Do vyplňoval high stakes mixed games hrou, svoji všestrannost dokázal prodat v nejlepší možnou chvíli. Historický rekord v prodlevě mezi jednotlivými triumfy i nadále patří ikonickému Chipu Reesovi; ten si náramky připsal v letech 1978, 1982 a poté až za dlouhých 24 let, tedy v roce 2006. V historickém kontextu se mu tedy Do nepřiblížil, nicméně dekáda čekání je dlouhá doba, určitě ne každý tak dlouho u pokeru vůbec vydržel. Gratulujeme tedy Quinnovi k jeho úspěchu a snad o něm uslyšíme dříve, než v roce 2025.

Ještě není po všem, Main Event ještě neodkryl svou tajenku a tisíce hráčů se v příštích dnech budou utkávat v soubojích o svatý grál turnajového pokeru. Ještě neznáme vítěze závodu o titul WSOP Player of the Year, ještě ani nemůžeme udělat čáru pod výkonem české reprezentace – ta ještě v Main Eventu určitě neřekla své poslední slovo. Přesto lze WSOP 2015 pomalu začít ukládat do historických archivů a začít hledět k ročníku následujícímu. Máme rádi příběhy a WSOP je píše, letošek nebyl výjimkou. K námi zmiňovaným hráčům se v listopadu přidá nový král a promění poslední letošní otazník v tečku. Vstoupí v tu chvíli někdo podruhé do stejné řeky?