Chcalo a chcalo…

Dávno před turnajem nám Veronika zajistila letenky a Aleš „okay“ Kraus nám pořešil ubytování. Už na letišti bylo jasně, že vydat se na cestu s Mr. Kellerem bude velká zábava. Během letištní kontroly, nejen, že notebook před scannerem přikryl futrálem a museli ho projet znovu, ale po průchodu Branou borců zapípal a došlo na osobní prohlídku.

Let proběhl standardně a díky iterináři, který nám Aleš před odletem zaslal, jsme v Gatwicku nasedli na Train, ve stanici London Bridge přesedli na Underground a bez problémů vystoupili v naší cílové stanici Colliers Wood.

Tam se nám pan Kellner trošku zaseknul se zavazedlem v turniketu, ale nakonec se vyprostil a mohli jsme se vydat k hotelu nedaleko slavného Wimbledonu.

Po zaplacení ubytování završil pan Kellner hattrick, když nalezl na zemi hotelovou kartu, kterou spořádaně vrátil recepčnímu. Vstřícné gesto bychom všichni ocenili, kdybychom v šestém patře od Pavlíka neuslyšeli: „ty vole, ta karta byla moje, já to mr….“. To, že si Pavlík sebou přivezl fén, nebudu snad ani komentovat.

Po zabydlení v hotelu jsme se vydali na turistickou cestu městem s naším průvodcem „Alešem „okay“ Krausem. Proč „okay“? Takovou kadenci tohoto slova jsem nikdy od nikoho neslyšel a vypadá to, že Aleš je už v Londýně slušně committed.

Ještě před nástupem do Undergoundu jsme navštívili místní Pub a vypili pár Heinekenů, samozřejmě klasicky bez pěny.

Ještě před turismem jsme zavítali do Fox Poker Clubu London kvůli registraci, abychom se vyhnuli frontě příští den, což se ukázalo jako prozřetelný nápad.

Naše další kroky vedly k londýnským památkám, které jsou pro turisty povinné – Big Ben a Tower Bridge.

Cestou od Big Benu k Tower Bridge po nábřeží jsme míjeli pískovou skulpturu lavičky ještě s nějakým výtvorem, kde seděl její autor. Uprostřed díla byla miska, kam diváci a hlavně turisté házeli mince. To se samozřejmě nemohlo obejít bez side betu, kdo se trefí poslední, tak platí další pinty.

První se pochopitelně trefil Aleš Kraus, který pak umělce při odchodu zdravil: „Čau Bédo“ – že by levá? Jako druhá skórovala Veronika. Mezi mnou a Pavlem Kellnerem se následně rozhořela bitva, když jsme se oba trefili 6x za sebou a nakonec se dohodli na splitu. Nicméně se směle mohu prohlásit vítězem, neboť já házel dvoukoruny a Pavlík „mazaně“ jednolibrovky“ :D.

Po cestě jsme kromě vysloužilé letadlové lodi a starého korábu narazili na další Pub.

Náš rozhovor, jaké pivo si dáme, uslyšel barman a k našemu překvapení se plynulou slovenštinou s námi dal do řeči. Po jeho prezentaci pivní nabídky jsme vsadili na jistotu - na Staropramen. Následovala přednáška, že když přijedou Slováci, tak zkouší místní piva a jsou více odvážní v ochutnávání oproti Čechům atd. „A od kdy sakra Slováci rozumněj pivu ty vole? Víš, že si u tebe dává pintu pivní guru hochu?

Proběhlo pár fotek u Tower Bridge a odjezd na večeři. No na večeři… V Anglii se nic jíst nedá, profláklá fish and chips, burgery, kuřata, hranolky, hranolky, hranolky! Vybírali jsme mezi dvěma steaky – hovězím a druhým, u kterého bylo napsáno „gammon“. Aleš s Pavlem nám tvrdili, že se jedná o jehněčí, proti čemuž jsme s Veronikou namítali, že jehněčí je „lamb“, načež Mr. Kellner debatu ukončil slovy, že to tedy bude asi „malý beránek“. Ještě před večeří si nebral servítky a při ťukání na zdraví mu bylo úplně fuck, že v Anglii točí pivo bez pěny a až po okraj a vesele si s námi cinkal sklenicí nakloněnou v úhlu 30 stupňů a polovinu obsahu rozlil na stůl a my byli rádi, že máme suché dresy.

Mezitím jsme čekali na příchod Alešovi přítelkyně Katky Hypiusové, které to, ač bydlí deset minut daleko od našeho stolování, trvalo přes dvě hodiny. Na naše naléhání Aleš Katku několikrát urgoval, ale jelikož se do telefonu skoro roztékal, bylo nám hned jasné, kdo je doma šéf. Dali jsme si společně ještě pár piv a šli do hajan.

V sobotu, kdy se hrál Main Event s buy-nem £250 jsme kolem po obědě posnídali pizzu a menu z KFC a vyrazili do Fox Poker Clubu. Díky předchozí registraci jsme prolétli kolem fronty na schodech a zamířili k baru. Z pivní nabídky nebylo moc co vybírat: Tiger – Thailand, Asahi – Japan, Peroni – Italy. Nakonec jsme zvolili asi nejmenší zlo – Peroni. Nakonec se to dalo i docela pit. Jelikož nás tam Čechů bylo sedm a ještě se k nám přidal Kevin Ayow, známý z českých turnajů, který nyní v Anglii žije, zásoby Peroni, které měli v klubu na celý víkend po pár hodinách, vzaly za své a tak jsme přesedlali na Tigera :D.

Turnaj měl startingstack 10.000 v žetonech a 40 minutové levely.  Ještě v prvním levelu si z MP raisnu na 125 5 , 5  a čelím re-raisu z buttonu na 400, které zacalluju. Pán hrál první hru a počítal jsem s vysokým párem nebo vysokým suited esem. Flop přišel velmi akční 4 , 5 , 6 . Check/callnul jsem soupeřův cbet 600. Po turnu 7  jsem checknul znovu, stejně jako soupeř. Riverová 4  byla přesně tou kartou, kterou jsem si přál. Nahodil jsem z první 1650, soupeř dorovnal a mucknul, když jsem své karty ukázal.

V dalším levelu jsem na UTG+1 raisnul A , 3  na 250 a dostal od Itala sedícího za mnou re-raise na 525. Jelikož mi to udělal s tím minraisem podruhé během krátké doby, rozhodl jsem se pro 4bet na 1.750. Soupeř dorovnal a na Queen high flopu po mém cbetu ve výši cca ½ potu složil.

První a poslední value handu – AA jsem dostal v levelu 100/200. Z UTG jsem navýšil na 525 a od agresivního hráče na cuttofu dostal 3bet 1.650. Měl jsem kolem 17k a soupeř 12k. Vypálil jsem 4bet 3.750, aby měl soupeř ještě prostor pro svůj push. Ten po chvíli přešel, stejně jako můj rychlý call. Bohužel jsem koukal taky na dvě esa soupeře. Na flopu jsem měl ještě šanci na backdoor flush, ale prostě NIKDY :D.

V dalším průběhu jsem byl přesazen. Mezitím vypadla Veronika v prazvláštní hře. Ze střední pozice otevře s AQ, čehož si small blind nevšimne a raisuje na big blind ve stejné výši jako Veronika. Po foldu big blindu ukazuje jedno eso a zahazuje karty. Do hry se vloží dealer, že je ještě jeden hráč ve hře. Přivolaný floorman vrací hráči jeho zahozené karty bez možnosti další akce preflop. Po flopu A-x-x nahazuje tento hráč z první, načež čelí Veroničinému all-inu (cca 15bb), který insta dorovnává a otáčí esa dvě. Miky Kabrhel, se kterým jsem tu hru konzultoval, prohlásil, že když v tomto spotu inkriminovaný hráč betne, má vždy AA nebo AK a že push s AQ do toho náhozu je blbost. Já si to nemyslím a pushnul bych to taky.

Karty mi příliš nechodily, až jsem se zdublil, když jsem s 15bb vyslal do boje AQ z buttonu a byl zakólován od AJ. Začátek mého konce byla hra, kdy z UTG soupeř vyslal asi 12bb all-in, já seděl za ním s +-30bb a pod rukou AK. Repush! Soupeř ukázal 98o a po flopu K-T-5 jsem se věnoval svémi pivu a po riveru podáván soupeři ruku. Ten mi poděkoval a sdělil, že vyhrál. Kouknu na board a vidím, že na turn šla šestka a na river sedmička…

V dalším orbitu jsem třikrát all-in se suited králem nebo esem a něco nakradu. Derniérou byl můj push s AJ z bb za cca 20bb do cuttof raisu, který mě dorovnal se šestkami (35bb stack) a já se na blindech 500/1.000 zvedal ze židle.

Následoval přechod na cash games s blindy £1/£2, kde seděl i Kevin Ayow. Způsobem, který si již nevybavuji, jsem po buy-inu £200 cashoutoval £800 a šlo se do ulic.

Ač lehce podroušeni, dostali jsme hlad. Naštestí se herna nachází přímo vedle Chinatownu a tak volba byla jasná, jdeme na „duck“. Dostali jsme na stůl upečenou a vykoštěnou celou kachnu, která byla pravděpodobně předuzená a mísu rýže. Musím říci, že něco tak vynikajícího jsem hodně dlouho nejedl. Smůlu měl Mr. Kellner, který se lehce indisponován rozhodl pojídat hůlkami – každou z nich v jedné ruce. Moc toho tedy nezkonzumoval, jak ukazuje následující krátké video.

Po výborné večeři jsme se již rozjeli do svých postelí.

Následující den se Pavel rozhodl pro online hru a dle jeho pozdějších slov není londýnská IP adresa příliš šťastná. Já s Veronikou jsme vyrazili na friendly turbo side event do Foxu, stejně jako ALeš Kraus. Hry z turnaje nestojí za řeč, krom té poslední a nebylo to mým zahráním :D.

Poslední hru před druhým breakem, kdy blindy byly již 500/1.000 raisnul hráč na UTG na 2,5bb. Jelikož to bylo poněkolikáté v řadě a byla to poslední hra před pauzou, vyslal jsem 8 , 7  do boje se všemi žetony. Za mnou pán repushnul, hráč na sb usnul a bb začal funět a zvedat ruce ke stropu. Toho nedbal originál raisor a  pushnul také, přičemž otočil AK face up. Sb nadále odpočíval a místní metrosexuál na bb prohlásil, že ho přeskočili a je na řadě, poněvadž má prý big hand. Položil se do trojitého vídeňského námyslu a podle jeho výrazu by se dalo soudit, že drží QQ a nechce se mu točit, i když nejvyšší all-in byl třetinou jeho stacku. Po pěti minutách téhle komedie jsme se dočkali dorovnání a hoch ukázal černý koně - wp.

Stál proti mým suited connectorům a proti dvěma hráčům s AK. Flop 3-4-9 ho uklidnil, turnová pětka ho přiměla k tomu, že začal zhrozeně ukazovat na mé 87s, že mám gutshot, přičemž jsem měl zdaleka nejmenší stack v allinu. Gutshotu v podobě dvojky pro esíčka si nevšiml. Kartibůh jej proto zcela po právu a správně potrestal za megaslowroll a k předchozí komedii přičetl i jeho slepost a fláknul dvojku na river. Pán zbrunátněl, pak zbělal a zcela bez sil, kdy mu v £30 turbu turnaji zbylo nadprůměr žetonů, sjel do židle a pokud ho neodnesli, sedí tam ještě dodnes.

Zbytek kulturně turistického dne nestojí za řeč, snad jen mohu zmínit hodinové zpoždění Katky na dalším srazu.

Co říci závěrem? Londýn nenadchnul ani nezklamal a Britky jsou ošklivý, tlustý a nemaj vkus!